Časopis Myslivost

V posledních měsících již dvakrát členské státy EU v poradním výboru REACH „hodili na hlavu“ Evropské komisi právně i technicky paskvilní návrh na extenzivní zákaz olova na mokřadech v praxi znamenající zákaz nejen použití, ale i pouhého držení olova na čtvrtině rozlohy ČR. Evropská komise nyní do konce dubna připraví třetí návrh a vyhrožuje, že jej protlačí i proti názoru výboru.
 
Naše statisícová petice i milionová výzva proti zákazu olova na politickou scénu skvěle zaúčinkovaly
Bez falešné skromnosti jsme, na rozdíl od ostatních kolegů myslivců a střelců v EU, my v ČR domácí úkol splnili na jedničku s hvězdičkou. Do naší statisícové petice, kterou nedávno schválil Senát jako „důvodnou“, jsme kromě požadavku na ústavní právo na zbraň zahrnuli vskutku prozíravě i téma olova větou, že: „protestujeme proti zákazu používání osvědčeného a nenahraditelného olova ve střelách palných zbraní“.
Měli jsme totiž už dávno spolehlivé informace, že EK chce olovo zakázat, takže jsme pranic nedbali toho, že v roce 2018 a ještě i začátkem roku 2019 nás ekoextrémisté, byrokraté i někteří politici osočovali, že nic takového se nepřipravuje, že lžeme, že poškozujeme hodnoty EU, a že zákaz olova je jen nepravdivá fáma, která má prý poškodit EU.
Kromě naší nové petice z ledna 2018 jsme „zařadili druhý rychlostní stupeň“, a v lednu 2019 jsme zorganizovali neméně úspěšnou výzvu proti zákazu olova - výzvu organizací myslivců, střelců a rybářů reprezentujících 1 000 000 občanů České a Slovenské republiky. Ukázalo se, že tato výzva obsahující spoustu argumentů proti zákazu olova měla svůj velký význam a smysl.
 
U nás v ČR jsme dosáhli maxima. Co víc můžeme chtít?
Díky obrovské síle petice i výzvy nás domácí politická scéna vyslyšela: Sněmovna přijala usnesení proti zákazu olova a i Ministerstvo životního prostředí se postavilo proti zákazu olova ve střelivu a rybářských závažích a vypustilo téma zákazu olova z dokumentu „Národní strategie řešení nelegálního zabíjení a otrav volně žijících živočichů v České republice 2020 až 2030“.
Petici proti zákazu olova podepsali čtyři nejvyšší ústavní činitelé - prezident Zeman s chotí, premiér Babiš, zesnulý předseda Senátu Kubera i nový předseda Senátu Vystrčil, předseda Sněmovny Vondráček.
Dá se říci, že díky výzvě máme v ČR krytá záda, máme v této věci politickou podporu, čili na domácí půdě jsme zákaz olova zažehnali, abychom se mohli soustředit na nebezpečí zákazů ze strany EU. Neusínáme na dočasných vavřínech, a proto se nyní horlivě jednáme o tom, aby se k výzvě připojilo co nejvíce organizací z různých zemí, aby nás hlas dolehl až uším orgánů Evropské komise.
 
Na úrovni EU v současné době běží paralelně dva procesy směřující k zákazu olověného střeliva a rybářských olůvek, a to zákaz na mokřadech a plošný celkový zákaz
Zákaz olova, který Evropská komise plánuje již v tomto roce, je sice deklarován jako „zákaz na mokřadech“, ale ve skutečnosti tento zákaz má být daleko širší vlivem neurčitých právních definic.
Dne 4.2.2020 se konalo klíčové jednání výboru REACH v Bruselu o zákazu olověného střeliva na mokřadech. REACH je 15 let staré nařízení EU obsahující přes 500 stran příloh o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek. Podařilo se, že zástupci členských států EU (většinou úředníci ministerstev životního prostředí nebo zdraví) těsnou blokační menšinou odmítli po technické i právní stránce paskvilní návrh Evropské komise, a požádali EK, aby svůj návrh přepracovala. Další jednání se má konat 29.4.2020.
Za zmínku stojí, že již 19.11.2019 se několik států postavilo proti návrhu EK, takže Evropská komise musela návrh na zákaz na mokřadech přepracovat, avšak změny byly jen kosmetické, a totéž hrozí i budoucím návrhům.
 
Podle nové definice EK má být mokřadem i louže po dešti
EK navrhla zavést ochranné pásmo 300 metrů kolem mokřadů, přičemž není jasně vymezeno, co je mokřad. Mokřad tedy může být každá strouha, každý potůček, a může to být i louže po dešti. Definice toho, co je považováno za mokřad, je totiž klíčovým faktorem při určování proveditelnosti a vymahatelnosti navrhovaného omezení. Každá viditelná voda, i třeba kaluž o velikosti 50 cm2, může být definovaná jako mokřad. Pro střelce může být problematické v praxi posoudit, zda je oblast mokřadem nebo ne.
Komise nebere v úvahu, že téměř každá broková střelnice v EU je v okruhu 300 metrů od vody. Například na střelnici v Tachově by skončila střelba olověným střelivem do brokovnic, protože se nachází v blízkosti dvou rybníků. Zatímco zákaz střílení olověným brokovým střelivem od roku 2014 v ČR už dávno platí na 14 opravdu cenných lokalitách mokřadů, což je i pro myslivce přijatelné, tak nyní by to podle výpočtů v grafickém informačním systému měla činit plocha „zákazu na mokřadech“ přes 25 % rozlohy ČR! Slovenští kolegové zase spočítali, že by mokřady s ochranným pásmem podle definice EK měly dokonce činit 65 % rozlohy Slovenska!
Ramsarská definice mokřadu, kterou se zaklíná Evropská komise, zní: „Mokřadem jsou území bažin, slatin, rašelinišť i území pokrytá vodou, přirozená i uměle vytvořená, trvalá či dočasná, s vodou stojatou či tekoucí, sladkou, brakickou či slanou, včetně území s mořskou vodou, jejíž hloubka při odlivu nepřesahuje šest metrů.“
 
EK se nespokojí jen se zákazem střílení olovem, ale navrhuje rovnou i zákaz držení
Zjednodušeně to znamená, pokud někdo bydlí 300 metrů od strouhy a má doma olověné brokové střelivo, byť uložené v trezoru, tak to bude protiprávní. Nebo pokud si půjdete koupit olověné střelivo do prodejny a pojedete domů či na střelnici po silnici přes potůček, tak podle extenzivního právního výkladu to bude opět protiprávní. Je to jen další vypočítavý nápad úředníků EU, jak prakticky zavést plošný zákaz již letos pod rouškou ochrany mokřadů.
 
Myslivcům raketově narostou náklady na střelbu
Není známo kolik myslivců bude nařízením postiženo, kolik brokovnic je třeba upravit či vyměnit, jisté však je, že si myslivci dost připlatí. Myslivci, kteří nemají vhodnou brokovnici k užívání alternativ k olověnému střelivu, budou nuceni si koupit novou zbraň.
Evropskou komisi však náklady a potíže občanů vždy zajímaly až na posledním místě. EK prostě arogantně uvádí, že „náklady na navrhované omezení by nesli především lovci a že zvýšení nákladů pro lovce by bylo přiměřené“. Náklady pro myslivce však nejsou vyčísleny s ohledem na nové podmínky návrhu Komise. Nařízení vykazuje známky absence posouzení všech rizik a postrádá socioekonomickou analýzu.
 
Plošný zákaz olova.
Evropská komise koncem loňského roku po dlouholetém nestoudném popírání a lhaní „že nic kromě zákazu na mokřadech se nechystá“ nakonec stanovila, že rok 2022 by měl být rokem úplného plošného zákazu olověného střeliva a rybářských olůvek všude i v suchozemském prostředí mimo mokřady, a to i střeliva kulového, malorážkového a vzduchovkového.
Již ve dnech 10. a 11.2.2020 jednala Evropská chemická agentura ECHA v Helsinkách o plošném zákazu se zástupci ministerstev členských států EU a odbornou veřejností, tedy se zástupci vybraných střeleckých, sportovních a mysliveckých organizací, jakož i výrobců zbraní a střeliva. Bohužel ECHA i EK kladou důraz na tzv. „princip předběžné opatrnosti“, který v podstatě obrací důkazní břemeno - tzn. že je potřeba prokázat, že olovo není škodlivé, aby nebylo zakázáno.
ECHA projedná zákaz ve dvou svých výborech, které dávají stanoviska EK, která nakonec rozhodne: Výbor pro posuzování rizik RAC (Committee for Risk Assessment ) a Výbor pro socioekonomickou analýzu SEAC (Committee for Socio-Economic Analysis).
Dne 18.2.2020 proběhlo v Bruselu jednání europarlamentního výboru pro životní prostředí (ENVI), jehož bodem byla diskuze europoslanců výboru s Evropskou komisí o zákazu olova. Jednání jsem sledoval díky internetovému videopřenosu.
Evropské komisi kladl výborné otázky na tělo kromě jiných i český europoslanec Saša Vondra (ODS), který kritizoval nedomyšlený záměr na zákaz olova. A ozývali se i další europoslanci - Němec, Španěl, Francouz, Ital, Fin, takže výbor ENVI, který je zpravidla v zajetí radikálně zelené ideologie, byl nad očekávání vybalancovaný a EK byla dost kritizována.
Představitel EK se nezmohl na nic moc jiného než na opakování „lead is extremely dangerous“ (olovo je extrémně nebezpečné). Zajímalo by mě, jaký přívlastek by takový demagog dal například kyanovodíku nebo karbofuranu?
Jistě, nikdo tady netvrdí, že olovo je zdravé, ale kdyby bylo tak extrémně nebezpečné, tak bych tady už nebyl ani já, ani tisíce dalších lidí, vždyť vzpomeňme si, kdo z nás měl v domě olověné vodovodní trubky nebo kdo nevědomky v dětství používal pusu jako „zásobník pro diabolky“?
 
 
Situace je kritická, tak co se dá tedy ještě dělat?
Ať se přidají kolegové v ostatních zemích
Podle informací od účastníků jednání je situace kritická u obou zakazovacích procesů na mokřadech i mimo ně, protože zákaz olova je politicky motivovaný a odborné a bezpečnostní argumenty jsou až na druhé koleji.
Přesto však situace není úplně ztracena, když členské státy již dvakrát vrátily návrh EK k přepracování, a neznamená to, že bychom nemohli dělat nic, naopak. Dali jsme si práci, a přeložili jsme naši osvědčenou milionovou výzvu do angličtiny a nyní široce oslovujeme myslivecké, střelecké a rybářské organizace v celé EU, ať se přidají k naší výzvě proti zákazu olova, kterou pak předáme na nejrůznější orgány EU včele s Evropskou komisí.
ČMMJ chrání práva myslivců a vydala několik ostrých prohlášení proti zákazu olova a žádá zástupce ČR a MŽP, aby nedopustili přijetí tohoto nepromyšleného a nekoncepčního návrhu, který svojí špatnou definicí a obsahem přesahuje daleko za hranice mokřadů.
Stanovisko ČMMJ plně podpořila bezpečnostní organizace Liga Libe hájící práva 300 000 českých držitelů zbraní a Slovenská poľovnická komora sdružující 64 000 slovenských myslivců.
 
Můžete pomoci i vy!
Můžete třeba požádat europoslance, aby se do toho vložili. Přestože Europarlament zákaz olova dostane od Evropské komise na stůl, aby ho vzal na vědomí jako hotovou věc, i tak mohou europoslanci pomoci radami či politickým tlakem.
A pokud máte v Evropě nějaké spřízněné kontakty na mysliveckou, střeleckou či rybářskou organizaci, napište mi prosím na můj email straka@ligalibe.cz, a já vám přepošlu naši výzvu s argumenty v angličtině, a vy pak požádáte vaše zahraniční přátele o připojení k výzvě.
 
Dr. Ing. Bohumil STRAKA
člen ČMMJ a Liga Libe