Časopis Myslivost

Pozorovací monokulár Bresser 20-60x60

Myslivost 3/2020, str. 67  Martin Helebrant
Není to tak dlouho, co jsme otiskli recenzi pozorovacího monokuláru Fomei Leader 23-70x70, který opravdu příjemně překvapil poměrem výkon / cena. Fomei Leader ale současně zasel i semínko pochybností - když koupím něco opravdu laciného, jak moc to bude ještě použitelné? Semínko vzklíčilo, když firma Lidl nabídla pozorovací monokulár Bresser 20-60x60 za proklatě svůdných 799 Kč (našel jsem ho i jejich na e-shopu v kategorii Dětský svět/Zábava a vzdělávání/Věda a technika/Mikroskopy a lupy jako Bresser Spektiv se zoomem 20-60x60). A to dokonce včetně jednoduché trojnožky a pouzdra. Tomu s nedalo odolat, takže za chvíli jsem si odnášel krabici o rozměrech 38x14x10 cm domů.

Uvnitř krabice byl monokulár poměrně konvenční konstrukce. Tělo je potažené šedočerným plastem, okulár je odkloněný vzhůru od osy objektivu. Plastový potah je na omak příjemný a ačkoliv je to zjevně jen tenká slupička, drží a jak se ukázalo později, docela i trochu izoluje.

Na objektivu je výsuvná sluneční clona, její součástí je i krytka objektivu.

K ostření slouží točítko nahoře, těsně před kolenem dalekohledu. Zvětšení se seřizuje prstýnkem okolo okuláru.

Dalekohled je uložen v objímce přibližně ve středu svého těla. Na spodku objímky je nožička se závitem pro standardní fotografický čtvrtpalcový šroub. Nožička je na spodní ploše pokrytá křížově vroubkovanou pryží a na stativu drží dobře. Na objímce jsou dva aretační šroubky umožňující pootočení dalekohledu vůči svislé rovině.

Na okuláru je nasazena jednoduchá pryžová krytka – čepička. Okulár je osazen pevnou pryžovou očnicí.

Výrobce tvrdí, že spektiv používá na čočkách antireflexní vrstvy, ale nejsem si jist, zda jsou všechny prvky optické soustavy skleněné – opravdu nízká hmotnost budí podezření, že alespoň některé prvky by mohly být z plastu. Rozsouzení by přinesla jen kompletní demontáž spektivu, kterou bych bez problémů udělat mohl. Problém ovšem je, že složit jednotlivé části zase zpět do funkčního celku už bych nedokázal.

První dojem je příjemný, ostření má příjemný odpor, který ale nebrání skutečně jemnému doostření a také seřizování zvětšení je dobře ovladatelné.

Stativ tvoří jádro z lehké slitiny, na které jsou upevněny tři nožičky z železných U-profilů. Na jádro je připevněná hlava, která se otáčí o 360° ve vodorovné rovině a o asi 170° ve svislé rovině. Hlava se ovládá jednou, vzad směřující rukojetí, jejíž pootočením lze hlavu v libovolné poloze zaaretovat. Nožky stativu nejsou výsuvné a v pracovní poloze drží třením a opřením o jádro, na konci nožiček jsou plastové botičky. V rozložené poloze je stativ vysoký asi 25 cm a rozestup mezi nožičkami je asi 28 cm. Hmotnost stativu je pouhých 240 gramů a vypadá spíš jako hračka, ale k mému překvapení je dostatečně stabilní a jistý jak pro Bresser, tak i pro těžší optické přístroje. Možnost aretace hlavy otáčením oné jediné rukojeti přispívá k pohodlí a jistotě použití.

 

Nyní jsem otevřel okno a usadil se k prvnímu pozorování. První dojem je příjemný, ostření má příjemný odpor, který ale nebrání skutečně jemnému doostření a také seřizování zvětšení je dobře ovladatelné.

Začal jsem na minimálním zvětšení přístroje – na 20x. Ostření je pohodlné a jisté. Obraz je ostrý a dobře čitelný, ačkoliv je zjevné, že Bresser nějaké světlo „krade“ - obraz postrádá živost. Také na kontrastních hranách naleznete výrazné aberace, čím víc k okraji obrazu, tím výraznější. Na okrajích obrazu se také objevuje podušková vada. Ale uprostřed zorného pole je obraz velmi dobře čitelný.

S narůstajícím zvětšením vady obrazu postupně zesilují. Obraz ztrácí barvy, aberace se stává výraznější a plíží se ke středu. Při maximálním zvětšení mám už problém s přesným zaostřením. Obraz je pořád ještě srozumitelný, ale ostrý není, tak trochu se rozpadá, je cítit, že už po spektivu chci trochu moc.

Až dosud jsem spektiv Bresser 20-60x60 zkoumal jen pozorováním přírody v parku a okolní městské scenérii. Nyní jsem se rozhodl zapojit do hry testovací obrazec ISO 12233. Porovnával jsem čitelnost jednotlivých šrafovaných polí. Obrazec potvrdil zkušenost z pozorování přírody – někde od 45 až 50násobného zvětšení se obraz začínal rozpadat, až nakonec byl subjektivně horší než při nižších zvětšeních. Neostrost při vysokém zvětšení slévala i pole, která při menším zvětšení byla viditelně šrafovaná.

Vyhrabal jsem v dílně dvě staré nástřelky – jednu malorážkovou (s černým středem) a jednu ráží 7,62x39 (střed v kombinaci červené a žluté). Upevnil jsem je na stojan a poprosil kamaráda, aby s nástřelkami couval ode mě. Bresser si poradil s malorážkovými nástřelkami někam těsně pod 150 metrů, s nástřelkami z kulovnice tak asi do 220 až 240 metrů (měřeno laserovým dálkoměrem).

Vrátil jsem se k obrazci ISO 12233 a zkoumal dál, tentokrát výkon za šera. Jako referenční přístroj jsem zvolil svůj věrný Leupold 10x50 Tactical, který používám jako etalon při zkoumání snad všech optických přístrojů již více než deset let. Hledal jsem okamžik, kdy obraz v dalekohledu ztratí vnitřní kresbu, kdy se ze šrafovaného čtverečku stane šedá ploška.

Bresser nastavený na zvětšení 50x (to považuji za maximální rozumné zvětšení na tomto přístroji, více o tom budu hovořit v závěru článku) ztratil vnitřní kresbu více než 50 minut před dalekohledem. O trochu jsem si pomohl přesunem na zvětšení 30x, kdy se převaha dalekohledu zredukovala na asi 45 minut.

 

Bresser není vodotěsný, výrobce výslovně upozorňuje, že pokud je dalekohled používán ve velmi vlhkém vzduchu, může se vlivem průniku vodních par zamlžit. V takovém případě doporučuje jej nechat v pokojové teplotě vyschnout. Upravil jsem proto svůj klimatický test. Zajímalo mě, jak moc bude spektiv citlivý na vlhkost vzduchu.

Vzal jsem tedy jednoduchý hygrometr (přístroj na měření vlhkosti vzduchu), do igelitového sáčku jsem rosítkem na květiny nastříkal trochu vody, vložil do sáčku spektiv, přiložil hygrometr a sáček uzavřel gumičkou. Celek jsem nechal na okenní římse nad topením a přímém slunečné světle. Po třech hodinách jsem sáček otevřel – hygrometr ukazoval docela hodně vysokých 87 %.

Vložení spektivu do chladničky s vnitřní teplotou 5 °C mělo za následek zamlžení zorného pole, později jsem v mlze začal vnímat body, které považuji za zkondenzované kapičky vody. Po dni na okenní římse na sluníčku se obraz vyčistil a byl stejný jako před pokusem, bez zjevných trvalých následků.

Mrazovou zkoušku jsem udělal standardně – vložil jsem spektiv igelitovém sáčku do mrazáku s vnitřní teplotou -17 °C. Po hodině jsem ho vyjmul. Všechny ovládací prvky zůstaly plně funkční, ačkoliv změna zvětšení šla velmi ztuha a ruka v pletené rukavici mi stavicím kroužku jen marně klouzala.

 

Finis coronat opus (to nejlepší na konec), říkali staří latiníci. Vzal jsem spektiv a vyrazil „na čumendu“ do Českého krasu v okolí Sv. Jána pod Skalou a Bubovic. Byl poklidný zimní šedivý den, a tak jsem si řekl, že budu simulovat chování lovce hledajícího odstřelový kus.

Pojížděl jsem po krajině autem, spektiv nasazený na stativu jsem měl položený na sedadle spolujezdce a zajištěný proti pádu bezpečnostním pásem. Když jsem viděl něco zajímavého, zastavil jsem a koukal.

Jako první jsem uvědomil, že navzdory své primitivnosti dělá stativ vynikající službu. Lehoučký, kompaktní a přitom opravdu tuhý. Je malý, ale když jsem vypnul motor a postavil stativ se spektivem na kapotu svého auta, měl jsem pozorovací postavení jako když vyšije. Malá výška se projevila jako nevýhoda při pozorování ze země. Ke spektivu si musíte lehnout nebo aspoň zakleknout, navíc i poměrně nízká vegetace zastírá výhled. Ale zase jste v terénu skrytí.

Uvědomuji si, že Bresser má poměrně malé zorné pole. Jak jsem psal výše, tubus monokuláru lze vůči objímce pootočit. To oceníte například když budete vleže nastřelovat kulovnici, monokulár si postavíte vedle sebe a okulár si natočíte do vodorovné polohy. Takže vám stačí jen pootočit hlavou a vidíte do dalekohledu.

Během prvních tří pozorování jsem stačil ztratit krytku okuláru – mrňavý pryžový kalíšek, který držel na okuláru jen tak tak. Návrat po vlastních stopách úlevu v podobě nalezení krytky nepřinesl, takže doporučuji – pokud si koupíte Bresser 20-60x60, jako první krok vezměte krytku, přilepte si k ní nějakou šňůrku a její pomocí krytku zavěste na dalekohled.

Naopak, jen slova chvály mám na krytku objektivu. Jednoduchost sama – je nerozebíratelně spojená se sluneční clonou a při zavření se také do této clony zacvakne. Neztratíte ji, je pořád při ruce a otevření je snadné a rychlé. Přitom držela.

 

Nedalo mi to a našel jsem si v archivu výsledky testu spektivu Fomei 20-60x60 Leader (Myslivost 7/2017). Výsledky jsou si podobné, ačkoliv Fomei Leader by byl jasně lepší. Především je vodovzdorný.

Oba spektivy se shodou v tom, že jak se začnete blížit horní hranici zvětšení, obraz se sice zvětšuje, ale současně se zhoršuje jeho kvalita. U Bressera docela rychle a výrazně. Bresser také dříve ztratil vnitřní kresbu při pozorování testovacího obrazce a celková kvalita obrazu u Fomei Leadera je lepší. Ale také cena Bressera je někde úplně jinde, a to i v případě, kdy bych místo Fomei 20-60x60 Leader vzal jen prostý Fomei 20-60x60. I ten je vodotěsný a mimochodem, ten nabízí stejný stativ, jaký je součástí dodávky Bresseru a má stejně řešenou krytku objektivu.

 

Pokud tedy shrnu výsledky testu – Bresser 20-60x60 je funkční. Dá se docela dobře použít pro nenáročná pozorování, dá se použít pro běžné nastřelování kulovnice a obecně pro práci na střelnici do vzdálenosti 200 metrů pokud nechcete pořád chodit k terči a zpět.

Pro myslivecké použití ho trochu znevýhodňuje citlivost na vlhkost a nepříjemné je také menší zorné pole.

Že klopýtá při horní hranici zvětšení je jev, se kterým se u cenově dostupných spektivů setkáváme běžně, míry klopýtání je přitom nepřímo úměrná ceně – čím levnější, tím větší jsou nedostatky při maximálním zvětšení.

Když to zhodnotím, tak řetězec Lídl vlastně zařadil spektiv Bresser 20-60x60 do kategorie edukativních dětských pomůcek docela správně.

Spektiv Bresser není úplně špatný. Pokud potřebujete nenáročný „pozorovák“ na střelnici – proč ne. Pokud si nejste jistí, zda vůbec chcete pracovat se spektivem, Bresser je volba, která vám opravdu peněženku neroztrhne. Přitom se se s ním můžete dobře naučit základy. Počítejte ale s tím, že brzy narazíte na jeho meze a pokud se budete chtít věnovat pozorování s velkým zvětšením vážněji, brzo budete uvažovat o nějaké optice trochu vyšší kategorie. Pokud ale chcete opravdu nenáročný monokulár s velkým zvětšením do auta, který se bude dennodenně mlátit v kufru nebo přihrádce palubní desky, proč ne. Stejně tak pokud chcete dát potomkovi nějaké „lepší pozorovátko“, se kterým vás může provázet při toulkách přírodou. Za tu cenu Bresser svůj kus práce odvede. Ale nečekejte, že by to byl alespoň základní plnohodnotný spektiv pro lovecké použití. Na ten byste si museli připlatit, optický svět je tvrdý byznys a masová dobročinnost se v něm nepěstuje.

Ing. Martin HELEBRANT

IMG_3894.JPG

 

 IMG_3912.JPG

Zpracování dat...