Časopis Myslivost

Karbofuran stále hrozí!

Myslivost 6/200, str. 30  Jiří kasina
Bohužel se opět stránky médií v letošním roce zaplnily informacemi o otravách Karbiofuranem, před očima veřejnosti opět prolétly záběry otrávených orlů a dalších dravců. A bohužel zase v komentářích zazněly ihned naznačované souvislosti s muži v zeleném. A tak jsem požádal o rozhovor člověka asi nejvíce povolaného, který má v této republice na starost právě trestnou činnost související s travičstvím. Pplk. Ing. Bc. Michal Herma pracuje na Policejním prezidiu na odboru hospodářské kriminality úřadu služby kriminální policie a vyšetřování specializujícím se mimo jiné právě na kriminalitu v přírodě. Rozhovoru ale byla přítomna i Klára Hlubocká, psovod a specialistka ochrany dravců z České společnosti ornitologické.
 
Samotného mne překvapilo, kolik nových případů otrav se zase objevilo. Pojďme nejprve k ohlédnutí za loňským rokem. Kolik máte zaevidovaných případů otrav Karbofuranem?
 
tabulka.jpgKH:  Celkem je v databázi ČSO 102 zvířat. Nejzávažnější je fakt, že v loňském roce bylo otráveno  14 jedinců kriticky ohroženého orla mořského. Prvenství co do počtu vede krkavec velký, těch bylo otráveno 26 a káně lesní 13. Docela zajímavé je, že v evidenci máme i 7 otrávených psů, nejmladší bylo tříměsíční štěně, které se otrávilo přímo na procházce na poutní místo v Blatnici pod svatým Antonínkem, to byl otřesný případ. Letos už máme 40 zvířat za necelou polovinu roku, což je o něco více než vloni touto dobou. Zatím je letos nejvíc postižený kriticky ohrožený luňák červený, který je v evidenci 11x. Je však  třeba podotknout, že tohle jsou jen počty případů, o kterých se dozvíme. Statisticky je to jen něco kolem 5 až 10 % skutečného stavu!
 
MH:  Pracuji na odboru hospodářské kriminality, který má kromě jiných případů na starost případy travičství živočichů v přírodě.  Na tento odbor jsem přestoupil z odboru obecné kriminality začátkem roku a to i proto, že myslivost je mým koníčkem a předmětná problematika k environmentální kriminalitě je natolik široká, že jsem chtěl přispět svými znalostmi a zkušenostmi coby myslivce a spolupodílet se na metodice k vyšetřování otrav v rámci policie.
Naše spolupráce s Klárou Hlubockou je velmi intenzívní, mnohokrát týdně si voláme, jednotlivé případy konzultujeme, o každém případu a místu travičství tak společně víme a zároveň na každé místo nálezu dohlížíme, aby vyšetřování probíhalo tak jak má. V minulosti se občas stávalo, že policisté přivolaní na místo nálezu otrávené zvěře či návnady nepostupovali vždy tak, jak by z našeho pohledu měli. Podle mého názoru to ale nebylo tím, že by policisté nechtěli tyto případy řešit, ale mají práce a rozličných případů tolik, že jim musíme v takovýchto specifických případech poradit jakou formou a co zajistit, co přesně mají v terénu udělat za úkony, aby bylo zajištěno maximální množství stop a tyto byly následně procesně použitelné.
Ohledně statistického počtu případů řešených policií konkrétně v souvislosti s otravou Karbofuranem, musím konstatovat, že tyto případy samostatně neevidujeme. Všechny takové případy spadají do sledované skupiny týrání zvířete, Může se proto zdát, že máme rozdílná data oproti ČSO. Ale v rámci našeho metodického pracoviště evidujeme, troufám si říci, všechny zjištěné případy otravy Karbofuranem. Těch by mělo být v rámci policie aktuálně 15.

Otrava-Roudnice.jpg
 
Jak poznat otravu karbufuranem? Jak postupovat a co mám dělat?
 
KH:  ČSO pro tyto případy vydává příručku, kde je vše detailně popsáno, pokud by o ní někdo měl zájem, mohu poskytnout prozatím v .pdf formátu, dokud nebude k dispozici tištěná forma. Pokud najdou lidé v přírodě nějaký podezřelý nález, správně by měli volat linku 158. Ale není možné, aby hlásili každého uhynulého kosa. Proto je třeba se nejprve opatrně s jistým odstupem podívat a zjistit typické stopy po otravě. To znamená zjistit pohledem, zda na kadaveru je v teplém ročním období mrtvý hmyz. Dalším znakem je, že poblíž návnady leží mrtvá zvířata, dravci, krkavcovití, šelmy. Podezřelý je nález více mrtvých zvířat najednou blízko sebe, jsou-li to druhy z čeledi dravců, krkavcovitých a šelem. Ptáci leží v typické poloze na břiše, nebo na zádech, mají křečovitě sevřené pařáty, poloroztažená křídla. Savci leží většinou na boku, mají křečovitě natažené končetiny, leží na volném prostranství. Někdy jsou okolo nich vidět známky hrabání.
Někdy se dá otrávená návnada poznat podle toho, že má změněnou barvu a třeba na vejcích jsou patrné stopy po vpichu, které jsou zalepené nebo voskem zakápnuté.
Návnadou může být cokoliv, maso, vývrhy, části zvířat nebo celá zvířata, může to být třeba sražený zajíc, který je posypaný fialovými granulemi nebo bílým práškem nebo potřený béžovou tekutinou.
Jakmile je na nalezeném mrtvém zvířeti nějaká taková změna, je to podezřelé. Pakliže si nálezce není jistý, může volat kdykoliv na kontaktní telefon 606 412 422 (Klára H., v případě nedostupnosti čísla pište prosím SMS) nebo 773 380 285 (Zdeněk Vermouzek). Nález zkonzultujeme a domluvíme další postup. Pro posouzení je nutné nález nafotit, zaměřit GPS souřadnice a poslat buď přes WhatsApp nebo e-mailem.
 
A jak se tedy chovat na místě nálezu?
 
KH:  Ničeho se nedotýkat a nepřistupovat příliš blízko, jen na vzdálenost, aby si byli nálezci schopni ověřit, co našli, s ničím nemanipulovat a nic neodnášet. Pokud je to možné, ideální je na tom místě dozorovat, dokud nepřijede hlídka policie, aby nedošlo k poškození místa nálezu.
 
Zmiňovala jste granulky nebo béžovou tekutinu, jaké jsou vlastně formy karbofuranu?

DSC00065.JPG
 
KH: Přípravky, kde je hlavní účinnou látkou karbofuran, jsou v různých formách. Je to buď fialový drobný granulát nebo béžová tekutina nebo bílý krystalický prášek, který je ale jiný, než hašené vápno, něco jako cukr krupice.
 
MH:  A právě proto budeme moc rádi, když se taková informace objeví i v časopisu Myslivost, protože myslivci jsou ti, kteří jsou denně v přírodě a mohou se setkat s takovými nálezy. Navíc dnes je díky nákazové situaci mnoho lidí dlouhodobě na chatách a chalupách, nemůže se cestovat a mnoho našich občanů bude trávit dovolenou u nás doma. Chceme proto veřejnost nejen varovat, ale také požádat o pomoc, když jsou na procházkách, ať nám pomůžou, když někde uvidí uhynulou zvěř. Zároveň je to ale varování, že může dojít k otravě domácích mazlíčků, ale i dětí, pokud si budou v přírodě hrát bez dozoru. Návnady travičů jsou totiž nalíčené kdekoliv a nebezpečná látka může být nanesena v podstatě na čemkoliv.
 
Karbofuran a jeho deriváty jsou ale přece zakázané od roku 2008, kde se stále berou? Každý přípravek má navíc nějakou dobu expirace?
 
MH:  Jednak jsou to staré zásoby, protože zemědělci si dělali zásoby takových prostředků dopředu a po bývalých zemědělských podnicích asi ještě někde něco zbývá. Aktuálně zjišťujeme možný zdroj i ze zahraničí, neboť máme určité poznatky, že by mohl být Karbofuran dovážen z Ukrajiny. Proto monitorujeme, ve kterých státech je Karbofuran nadále povolený a odkud by se mohl do České republiky, samozřejmě nelegálně, dovážet a v jaké podobě, zda jako modré granule, v tekuté formě či v krystalickém prášku.
 
Mnozí myslivci jsou už alergičtí, že když se objeví nový případ travičství, tak hned bývá připojena informace, že to ukazuje na myslivce. Máte indicie, že jsou to opravdu myslivci, kteří živočichy tráví?
 
MH:  Naprosto takovou alergii chápu a musím z vlastní zkušenosti říci, že myslivci nám naopak podávají pomocnou ruku, chtějí případy vyřešit a objasnit. Vím moc dobře, jak je trápí, že právě v jejich honitbě se najdou otrávené návnady, takže v několika případech nám dokonce na místě fungují jako naše hlídky, které území monitorují. Vůbec se nedá paušálně konstatovat, že by travičství souviselo jen s myslivci, v minulých případech se jednalo o sedláky, zahrádkáře a chovatele, případně majitele rybníků. Bohužel ale musím konstatovat, že se může travič vyskytovat i mezi myslivci, bývá to většinou nějaký zhrzený myslivec, kterého třeba pro jiné přestupky vyloučili ze spolku, zavilý nepřítel dravců, zakomplexovaný jedinec, který prostě nechce respektovat pravidla a je třeba do jisté míry psychicky nemocný.
 
KH:  Opravdu se potenciální traviči mohou rekrutovat z více skupin. Mohou to být myslivci, ale také chovatelé drobného zvířectva, majitelé rybníků, byl to preparátor, samozřejmě také vyšinutý blázen nepřítel všeho živého, ale jsou třeba i traviči psů, kteří naprosto nenávidí psy.
 
Je mi jasné, že policie má problém takové případy odhalovat, ale jsou nějaké nové moderní metody, jak traviče dopadnout a usvědčit?
 
MH:  Máme vyvinuté nové metody zajišťování stop, zkoušíme aplikaci i na nových formách použití Karbofuranu, stále se musíme při odhalování travičství zdokonalovat, jiná cesta není. Detailně ale nemohu nové postupy a metody zveřejňovat. 
 
Jaká je vlastně síť vašich dobrovolníků nebo lidí, kteří monitorují terén?
 
KH:  Nevím přesně aktuální počty hlídkařů, doposud tuto činnost dělali převážně  jen ornitologové, kteří do terénu chodí monitorovat ptáky. V loňském roce však vznikla iniciativa Spravedlnost pro přírodu, což je projekt pod organizací Prales dětem jakožto organizace, která provádí dobrovolnou hlídkovou činnost na území celé ČR. Začali monitorováním Vysočiny a jižní Moravy, ale nyní se činnost rozrůstá i o střední Čechy, severní Čechy a další místa budou přibývat. Za nějakou dobu bude po Čechách funkční celorepubliková síť této organizace, která pořádá školení a učí zájemce, jak něco v přírodě najít a co s nálezem dělat. Jsou to dobrovolní strážci přírody, kteří monitorují a spolupracují s policií i s ČSO, abychom byli účinnější v ochraně přírody na více místech současně.
 
Když si představím běžný myslivecký spolek, kde předsedu nebo hospodáře trápí, že v jejich regionu jsou případy trávení a chtěli by se poučit, mohou také přijít na školení?
 
KH:  Není problém se domluvit, pokud bude mít někdo zájem, uděláme pro něj školení. Vše jsme měli připravené na letošní rok, bohužel díky koronakrizi se všechny tyto musely zrušit. Školení by měla proběhnout ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí, uvidíme, jak se podaří tuto problematiku nastartovat.
MH:  Já zase za policii mohu konstatovat, že jsme zváni na zasedání okresních sněmů myslivců, rádi předáme naše kontakty a zkušenosti. Byli jsme už na více setkáních s myslivci. Mnohdy je lepší přijet a diskutovat v menších kolektivech, lidé pak nemají takový ostych se zeptat, jako když je to na velkém veřejném zasedání. Takže budu rád, když budeme moci být v kontaktu s myslivci přímo v obcích, protože sám jako aktivní myslivec vím moc dobře, jak mnoho myslivců travičství štve.
 
Jak dalece proškolujete svoje policisty v terénu?
 
MH:  Řadoví policisté instruování jsou, každý rok máme metodické zaměstnání, kde proškolujeme svoje pracovníky na jednotlivých krajích a okresech a představujeme metody, které se dají použít na traviče. Součástí bývají samozřejmě i praktické ukázky. Pracujeme tedy s řadovými policisty na našich interních školeních, ale je asi logické, že je to jen jedna z dlouhé řady problematik, které by měl řadový policista znát. Důležité je, aby měl policista v terénu základní znalosti a povědomí o travičství, je-li přivolán k případu, musí komunikovat s operačním důstojníkem.
 
A co kdyby předseda nebo hospodář mysliveckého spolku zašel na obvodní oddělení, že má podezření na travičství, na vsi se ví přece plno věcí ve smyslu jedna paní povídala. Může přijít?
 
MH:  Samozřejmě, že může, a je to jen dobře. Ale nemůžu garantovat, že na obvodním oddělení zrovna v tu chvíli nebude policista, který slouží rok a zkušenosti s travičstvím nemá. Ale věřím, že odkáže na kolegu, který zkušenosti má a informace bude možné předat tomuto specialistovi. Nabízím i kontakt na sebe, klidně ať myslivci zavolají na můj služební telefon 974 813 858 nebo mobilní telefon 731646074, můžeme danou záležitosti ohledně trávení a pytláctví zkonzultovat. Rádi poradíme, případně rovnou předáme takový poznatek věcně a místně příslušnému policejnímu orgánu. Nesmí se však zapomínat na skutečnost, že případy „jedna paní povídala“ nemusí pro možnost zahájit šetření či přímo zahájení úkony trestního řízení stačit a je tak dobré sdělovat už alespoň nějakým způsobem podložená podezření a v budoucnu třeba ochotu svědčit
 
Zcela jistě by se měli o případy travičství zajímat členové myslivecké stráže. Měli by se účastnit školení, aby věděli co a jak…
 
MH:  Samozřejmě, že každý člen myslivecké stráže by měl být v tomto slova smyslu poučen a vědět, jak postupovat. Není možné, aby všichni čekali na Policii, že vše vyřeší a bude všude. Má Policie dělat prevenci bezpečnosti silničního provozu, má dělat prevenci proti vykrádání chat a chalup, má dělat prevenci proti domácímu násilí a milion dalších věcí, přitom každou přednostně?! Je asi logické, že když je na nějakém území dvoučlenná hlídka, nemůže být hned všude, nemůže ohlídat všechny lesy.
Vždyť proto také vznikly stráže, v tomto případě myslivecká, jakožto vlastně hlídka samotných myslivců, která pomáhá monitorovat, co se v přírodě děje. Pokud se objeví podezření, tak určitě musí myslivecká stráž s Policií spolupracovat, zavolat hlídku, ale každý rozumný člověk musí uznat, že není reálné, aby hlídka Policie procházela lesy a monitorovala traviče a pytláky.
Na druhou stranu každý myslivec při návštěvě honitby musí chodit s očima otevřenýma, myslivec je ten, který je v přírodě denně a zná detailně terén. Myslivci musí i ve svém zájmu monitorovat všechno to, co se děje v přírodě v rozporu se zákonem.
Mělo by být v zájmu myslivců, aby měli v honitbě pořádek, jestliže tvrdíme, že jsme zodpovědnými hospodáři v přírodě, tak bychom měli o přírodu pečovat. Není zkrátka možné, aby policisté běhali po lese a hledali upytlačená nebo otrávená zvířata.
 
Jsou tu ale i otravy stutoxem a je jich docela dost. Jak to lidé poznají?
 
KH:  To je nové aktuální téma, v kterém se začínáme orientovat. Pokud však poblíž pole najdete více uhynulých kusů zajíců, bažantů, je to podezřelé. V tomto případě doporučuji ihned kontaktovat mysliveckého hospodáře, který by měl zvířata poslat na rozbor. Pokud na  takovém místě najdete uhynulého jedince zvláště chráněného druhu podle zákona 114/1992 Sb., je na místě nález ohlásit okamžitě příslušnému pracovišti ČIŽP, která zajistí rozbor uhynulého zvířete.
Je důležité shromáždit co nejvíc důkazů o otravách necílových druhů, tak abychom mohli lépe argumentovat při jednáních o zastavení používání.
Stutox jsou šedé granule ve tvaru malých válečků, nyní už se zase používá, neměl by se teď dávat na holou půdu, ale měl by se aplikovat do podrostu, což se ne vždy dodržuje. Zaznamenala jsem ho ale třeba v lesních školkách. Místo aplikace Stutoxem by mělo být vždy označené a občané by měli být před aplikací v jejich okolí varováni. Lesní školky jsou většinou oplocené a cedule jsem tam viděla, ale na polích a loukách takové varování ve většině případů není. Výjimečně najdete ceduli, spíše aplikaci Stutoxem poznáte na krajích polí podle mrtvých hrabošů, může se najít mrtvý bažant, čáp, volavka, většinou zároveň vidíte i rozházené granulky.
 
Pokud tedy lidé najdou zajíce nebo bažanta, případně čápa, volavku nebo jiný druh ptáka a je to někde na poli, tak by neměli asi hned bláznit, že to je otrava Karbofuranem, ale podívat se, zda nejsou v blízkém okolí šedé granulky Stutoxu.
 
KH:  Stutoxem se přímo neotráví dravci nebo liška. Ale pokud bude někde  ležet mrtvý zajíc či bažant, který se otrávit stutoxem, může, a bohužel se to velmi často stává, se jeho pozřením snadno otrávit právě třeba liška, orel, nebo luňák, typický mrchožrout. Bohužel ti to v době krmení mláďat spíš seberou a odnesou na hnízdo. Takové necílové otravy se dohledávají hůře. Měli bychom ale návštěvníky přírody varovat, že někteří psi se mohou bavit tím, že sežerou mrtvé hraboše, případně s radostí chytají malátné přiotrávené hraboše, což může být pak pro psa velký problém.  Sama vím o několika takových případech a je třeba si i proto psa na procházce hlídat.
 
Takže nedělat hned paniku a nealarmovat všechny složky…
 
KH:  Nálezy s podezřením na Karbofuran jsou jasné, to už jsme si vysvětlili, jak postupovat. Pokud je podezření na Stutox a jsou nalezeni hlavně zajíci a bažanti, měl by se nejprve informovat příslušný myslivecký hospodář, ten by měl vše řešit, to není případ pro Policii, ale měl by kontaktovat místně příslušnou inspekci životního prostředí. Ta by se měla zabývat právě necílovými otravami Stutoxem.
 
Začínají za chvíli prázdniny, letos bude asi příroda pod extrémním tlakem lidí. Bojíte se více případů travičství?
 
MH:  Bohužel asi další případy budou, proto je třeba varování, pokud lidé budou chodit do přírody, ať nenechávají běhat svoje mazlíčky na volno, nejen kvůli mláďatům, ale může dojít i k napadení od divočáka. Jejich psi mohou ale najít a olíznout otrávenou návnadu. Také doporučuji rodičům, aby si raději své děti lese hlídali, zejména ty menší, které rády zkoumají a ze země zvedají vše, co najdou. Například nedávno jsme měli na Nymbursku natrávenou slepici od bažanta, a bohužel si umím představit situaci, že takovou slepičku najde malé dítě a začne slepičku hladit a nebo jí chtít nějak pomoci. Pohladí ji a neštěstí je tu. Kéž by k tomu nedošlo.
 
KH:  Já se bohužel setkala už několikrát s tím, že když mají děti ekologickou výchovu ve školce, tak se učí, že když najdeme něco mrtvého, tak to musíme s úctou pohřbít. Opravdu jsem se sešla s několika případy, kdy byly děti naučené, že když najdou mrtvého živočicha v přírodě nebo na zahradě, tak ho mají pohřbít. Je to ale špatně, když je zvíře mrtvé, tak se ho nebudu dotýkat, dítě přece není určené k tomu, aby zahrabávalo mrtvá zvířátka.
 
připravil Jiří KASINA
 

 

Zpracování dat...