Časopis Myslivost

Navrácení přírody do našeho života…

Myslivost 7/2020, str. 10  Petr Marada
Čekají drobnou zvěř konečně lepší časy? Tak jako se rozvolňují hygienická opatření v souvislosti s problematickou pandemií, přední politikové u nás i v zahraničí velmi razantně oživují témata, která se pojí se suchem, adaptací na klimatickou změnu, a celkově témata zaměřená na ochranu přírody a krajiny. Stále více se hovoří o významu biodiverzity a zastavení jejího poklesu.
Evropská komise dne 20.5.2020 sdělila Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů prostřednictvím „Strategie Evropské unie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030“, že biodiverzitu musíme do naší přírody navrátit, protože mi lidé ji potřebujeme pro náš život. Je velmi důležitá pro lidské tělesné i duševní zdraví. Obdobně, jako se musí společnost vyrovnávat se s globální změnou, zdravotními hrozbami a katastrofami, se stejnou vážností se musí vyrovnat i s klesající biodiverzitou.
Ano, stále častěji je poukazováno na problémy, ale také na podporu a především potřebnost biodiverzity, tedy také naší především drobné zvěře, která nabývá na stále větším významu.
 

Vybrané záměry Evropské unie, požadavky na členské státy v péči o přírodu a krajinu

 

Evropská komise v tomto dokumentu zdůrazňuje a apeluje na členské státy, že:
* biodiverzita a dobře fungující ekosystémy jsou klíčem k posílení naší odolnosti a předcházení vzniku šíření budoucích chorob,
* investování do ochrany, obnovy a zachování přírody má rovněž zásadní význam pro hospodářské zotavení Evropy,
* ochrana biologické rozmanitosti má potenciál přímých hospodářských přínosů pro mnoho odvětví,
* investice do přírodního kapitálu, včetně obnovy přírodních stanovišť a zemědělství šetrné ke klimatu jsou uznávány jako jedny z nejdůležitějších fiskálních politik obnovy,
* biologická rozmanitost je významná pro zabezpečení potravin v EU i na celosvětové úrovni,
* při oživování ekonomik je významné vyhnout se návratu k původním stavům a uzavření se do nesprávných starých zvyků.
 
Dále je zde poukazováno na to, že:
* příroda se nachází v krizové situaci (jednou z příčin je způsob využívání půdy, znečištění a invaze nepůvodních druhů), je vytlačována do stále menšího prostoru Země,
* krize v oblasti biologické rozmanitost a klimatické krize jsou neoddělitelně spjaty; změna klimatu urychluje ničení přírodního prostředí prostřednictvím sucha, záplav a požárů,
* obnova a ochrana mokřadů, vhodné obhospodařování půdy (zastavení degradace, minimalizace eroze a zvýšení organické složky) vysazování stromů a zakládání zelené infrastruktury nám pomůže zmírnit dopad přírodních katastrof
* náklady, související s nečinností jsou vysoké a očekává se jejich výrazný růst.
 
Je známo, že populace běžných ptáků zemědělské krajiny se považují za velmi dobrý ukazatel změn v životním prostředí; poslední publikovaný agregovaný index populace ptáků ukazuje, že počet druhů ptáků v zemích Evropské unie od roku 1990 klesá.
Nejvíce překvapivě klesá zastoupení ptáků na zemědělské půdě (můžeme pozorovat pokles početnosti u 39 běžných druhů polních ptáků (common farmland birds) – populační index klesl o 34 %.
Ve stejném období se naopak početnost běžných ptáků lesních ekosystémů (common forest birds) zvýšila - populační index +0,1%. Z tohoto lze usoudit, že zemědělství je významným hnacím motorem ztráty biologické rozmanitosti.

 
 
Jako klíčové řešení problémů naší přírody je nabízeno razantní obnovování mokřadů, zajištění vhodného obhospodařování půdy, vysazování stromů a zakládání zelené infrastruktury. Je zde konstatováno, že Evropa musí posílit ochranu a obnovu přírody.
 
Z dostupných důkazů plyne, že:
* odpovídající dosavadní strategie jsou vytvořeny, jsou však neúplné, související právní předpisy nejsou dostatečně prosazovány; z tohoto důvodu Komise apeluje na členské státy za účelem zvýšení úrovně jejich provádění,
* je třeba vyvinout spolu s EU daleko větší úsilí pro vybudování soudržné transevropské sítě pro přírodu; zde by měla být věnována zvláštní péče a přísná ochrana oblastí s velmi vysokou hodnotou nebo potenciálem biologické rozmanitosti.
* za účelem vytvoření této sítě budou muset členské státy budovat ekologické koridory
umožňující migraci druhů a zabraňující genetické izolaci

* je a bude vyžadována daleko větší spolupráce se zemědělci za účelem návratu přírody na zemědělskou půdu; hlavními ukazateli zdraví zemědělských ekosystémů jsou a budou polní ptáci (např. koroptve, bažanti) a hmyz, zejména opylovači,

* je třeba „ozelenit“ 10 % zemědělské plochy s vysoce rozmanitými krajinnými prvky, podporovat agrolesnictví, do roku 2030 snížit používání nebezpečných pesticidů o 50 % a zajistit na 25 % zemědělské půdy hospodaření v ekologickém režimu.
* je třeba podporovat a posilovat vyhodnocování environmentálních rizik pesticidů
* významná je též podpora tradičních odrůd a plemen a také
* zvýšení rozlohy, kvality a odolnosti lesů…
 
Evropská agentura pro životní prostředí publikovala v roce 2019 Zprávu o stavu „evropského“ životního prostředí. Bylo zjištěno, že intenzifikace zemědělství zůstává jednou z hlavních příčin úbytku biologické rozmanitosti a zhoršování ekosystémů v Evropě. V mnoha oblastech Evropy, tak jako v České republice, intenzifikace změnila dříve rozmanitou krajinu skládající se z mnoha malých různých dílů půdních bloků a stanovišť, do monokultur neprostupných půdních bloků uzpůsobených pro hospodaření výkonných, velkých a širokozáběrových strojů. To vede k poklesu rozmanitost přirozené vegetace a druhů volně žijící zvěře.
V Německu byla provedena a v roce 2017 publikována studie o monitoring „hmyzí“ biomasy; prostřednictvím instalace 63 pastí byly získány informace o stavu a vývoji „místních“ druhů hmyzu. Byl zjištěn sezónní pokles o 76 % a pokles o 82 % v polovině léta u létající biomasy hmyzu za posledních 27 let.
 
Reakce Ministerstva zemědělství na sebe nenechala dlouho čekat; zveřejněné cíle Evropské komise jsou podle ministra velmi ambiciózní, a pokud mají členské státy takto zásadní požadavky plnit, je nutné nejprve detailně vyhodnotit dopady na zemědělsko-potravinářský sektor celé unie.
Ministr ve svém komentáři, uvedeném v tiskové zprávě svého úřadu, poukazuje kromě jiného na specifičnost jednotlivých států a různé úsilí vynakládané k ochraně životního prostředí v minulosti a době současné. Vedle komentářů k vlivům těchto záměrů na potravinový systém ministr poznamenal, že nároky na společnou zemědělskou politiku neustále rostou; proto, podle ministra, musejí jít zvýšené nároky na společnou zemědělskou politiku, tedy na zemědělské hospodaření, ruku v ruce i se zvýšenými prostředky pro naše zemědělce.
Otázkou je, s jakou „razancí“ se budou chtít zemědělci na návratu života do krajiny podílet; stejná otázka je však poplatná i pro myslivce, zda i oni budou mít zájem, schopnost a odpovídající dovednost dosáhnout potřebného úspěchu, který by právě prostřednictvím populací drobné zvěře, byl měřitelný.
 

Jak tedy dál - postupy, metody, finanční nástroje

 

Z uvedeného je zřejmé, že problémy, se kterými se potýkáme v oblasti ochrany životního prostředí, tedy které mají také bezprostřední vliv i na myslivost, resp. hospodaření se zvěří, jsou pojmenovány. Pro jejich řešení jsou dokonce stanoveny jasné aktivity, které bude třeba v poměrně krátkém horizontu vykonat.
Ba co víc, v podmínkách našeho státu máme k dispozici postupy, návody – standardy správné praxe, které nám říkají, jak zasadit, založit, ochránit, provádět následnou péči a údržbu zatravněných půd, solitérních stromů, linií, remízků, biokoridorů, biocenter, mokřadů, tůní, vodních ploch. Veškerá tato řídící dokumentace je v souladu s právními požadavky a je aktuální (viz. http://standardy.nature.cz/) a především, bez poplatku dostupná.
Tak, jako se nabízí standardy, tedy správné postupy pro realizaci, nabízí se také zdroje na financování chybějících, potřebných a žádaných aktivit, opatření a krajinných prvků.
Na www stránkách Agentury ochrany přírody a krajiny je velmi názornou formou pojmenována zásadní nabídky dotačních programů a souvisejícího financování.
Je zde velmi správně uvedeno, cituji, že: „zájem o přírodu a krajinu již není doménou pouze ochránců přírody, ale v současné době se dotýká i ostatních oblastí lidské činnosti. Proto se do péče a tvorby našeho přírodního bohatství může zapojit každý, myslivce nevyjímaje.“
Na realizaci opatření v přírodě a krajině České republiky uvolňuje především Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství několik miliard korun každý rok. Možné získání podpory vede přes informace, které jsou obsaženy v těchto dotačních programech:
Program péče o krajinu (PPK)
Program Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny (POPFK)
Podprogram Správa nezcizitelného státního majetku ve zvláště chráněných územích (MaS)
MŽP Likvidace škod po živelních pohromách
Národní program Životní prostředí (NP ŽP)
Příspěvky na hospodaření v lesích
Národní programy MZe v oblasti vod
Operační program Životní prostředí (OP ŽP)
Program rozvoje venkova (PRV)
LIFE
 
V souladu s jednotlivými programy jsou zveřejňovány výzvy pro podávání žádostí a následné čerpání podpor pro úspěšné realizace. Například v těchto dnech je stále možno žádat o finanční prostředky na:
 
* Adaptace vodních, nelesních i lesních ekosystémů na změnu klimatu (výsadby zeleně, zakládání krajinotvorných prvků – mezí, biokoridorů, mokřadů a tůní…) - byla vyhlášena Výzva č. 2/2020 k předkládání žádostí o poskytnutí podpory v rámci programu Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny
* Výsadbu listnatých stromů na veřejných prostranstvích – je vyhlášena a stále platí Výzva MŽP č. 9/2019 (výsadba stromů, žadatel v rámci výzvy může získat dotaci až 250 000 Kč na úhradu sazenic, potřebného materiálu i následné péče o stromy. Příjem žádostí je od 14.10.2019 do 31.8.2020)
* Environmentální výchovu dětí a mládeže. Celkem 15 milionů korun rozdělí Ministerstvo životního prostředí ze Státního fondu životního prostředí ČR na ekologické výukové programy pro děti předškolního a školního věku. Rezort tak podpoří výchovu dětí k ekologickému myšlení a odpovědnosti vůči životnímu prostředí. Příjem žádostí do výzvy 1/2020 z Národního programu Životní prostředí probíhá elektronicky přes systém AIS SFŽP ČR a potrvá od 1.7. do 30.10.2020, nebo do vyčerpání prostředků.
 
A tak bychom mohli pokračovat dále. Ti, kteří to myslí s péčí o životní prostředí vážně, zcela jistě najdou odpovídající titul, výzvu a vhodnou podporu. Důležité je však vědět, že pro smysluplné opatření lze finanční podporu získat a vhodné opatření realizovat.
 

Jak začít s návratem přírody do našeho života, tedy s podporou drobné zvěře v naší honitbě?

 
Nejvíce úspěšní řešitelé, tedy realizátoři, jsou ti, kteří jsou schopni pojmenovat reálné problémy životního prostředí v podmínkách myslivců, tedy své honitby. Každý hospodář, ne jenom myslivecký, by měl mít provedeno hodnocení svého „ekosystému“; na základě tohoto by mělo být jasné, kde chybí mez, kde je třeba zatravnit údolnici, kde je třeba obnovit tůň nebo naopak, kde je třeba založit myslivecké políčko na orné půdě, aby bylo možno dále hospodařit zemědělsky a byl dán též vhodný prostor přírodě.

Je jisté, a v podmínkách našeho státu to platí ještě více, že bude nejenom ze strany myslivců vyžadována daleko větší spolupráce se zemědělci za účelem návratu přírody na zemědělskou půdu.

Na základě identifikace potřebných opatření však proces nekončí, naopak začíná. Pro získání podpory pro jejich realizaci a především pro získání odpovídajících pozemků jsou právě deklarované zájmy Evropské komise a následné podpory Ministerstev životního prostředí a především zemědělství nezbytné.
Ano, zásadní podmínkou krajinných úprav je mít pozemky, tzv. právní důvod užívání k pozemkům, na kterých chceme opatření realizovat. Vzhledem k tomu, že problematika nájmu nebo možného nákupu půdy pro realizaci opatření v zájmu ochrany přírody a krajiny je složitá, budeme se ji věnovat blíže v příštím čísle našeho časopisu.
 
Dr.Ing. Petr MARADA
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i.,
Mendelova univerzita v Brně
 
 image001.jpg

Stav populací běžných polních ptáků (common farmland birds) a ptáků lesních ekosystémů (common forest birds) ptáků (vyjádřeno populačním indexem – Population index) Zdroj: ECA, based on Eurostat data (2020).

 

image003.jpg
Systémy zemědělského hospodaření a jejich vliv na biodiverzitu (zdroj: ECA, based on Eurostat data (2020).

Zcela vlevo: Polopřírodní stanoviště, extenzivní zemědělství, vysoký počet volně žijících živočichů a „travních“ stanovišť (ekologické zemědělství…..)

Uprostřed:
Intenzifikace zemědělství, postupný úbytek druhů volně žijících živočichů a “travních” stanovišť

Zcela vpravo: Intenzivní zemědělství, Vysoké vstupy hnojiv, významný pokles volně žijících živočichů a “travních” porostů – významná část okolí toku hlavně Labe a Moravy

 

Zpracování dat...