Časopis Myslivost

Útoky vlků na Jablunkovsku

Myslivost 12/2020, str. 38  Lubomír Hajný
Pouze za posledního půl roku došlo na Jablunkovsku ke 45 útokům a zabito bylo více než 150 hospodářských zvířat. Jak na tuto závažnou situaci reagují obyvatelé a vedení obcí mi v rozhovoru vysvětloval Roman Wróbel, starosta obce Bystřice, která je jednou z těch, která je od jarních měsíců sužována opakovanými útoky vlků.
 
wrobel.pngPane starosto, kdy jste poprvé zaznamenal útok vlků v okolí vaší obce?
 
První útoky vlků jsme zaznamenali koncem dubna letošního roku, kdy starosty obcí na Jablunkovsku oslovili chovatelé s tím, že se objevil nový predátor – vlk, který útočí na ovčí stáda. Pro nás to byla špatná zpráva, protože se snažíme razit metodu trvale udržitelného rozvoje, snažíme se zlepšovat životní prostředí v obcích a také vracet pastevectví jako osvědčený a velmi přínosný způsob péče o krajinu. Měli jsme velkou radost, že se postupně pastevectví do obcí na úpatí Slezských Beskyd vrací, ale najednou přišel vlk a vznikly velké problémy.
 
Jak jste tedy jako starosta obce reagoval? Měl jste vůbec představu, jak toto řešit?
 
Musím se přiznat, že do té doby jsem o problematice vlka věděl málo. Snažil jsem se ale rychle získat informace od chovatelů, myslivců a dalších, kteří se o tuto problematiku zajímají. Postupně jsem začal zjišťovat, co vše přináší návrat vlka do Beskyd po více než sto letech.
Shodou okolností právě na jaře spatřil světlo světa dokument o ochraně vlka obecného v České republice. Když jsem ho prostudoval, s překvapením jsem zjistil, že vlkovi tento dokument zaručuje stoprocentní ochranu a naprosto postrádá vyváženost směrem k chovatelům a myslivcům.
Při řešení této situace jsem také oslovil poslankyni, paní Golasowskou, byl zde bývalý ministr zemědělství pan Jurečka, a také jsem žádal dopisem o pomoc ministra životního prostředí pana Brabce. Organizovali jsme také řadu setkání i se státní ochranou přírody a dalšími, kteří mají s touto problematikou co do činění.
Po kompetentních orgánech chceme řešení této závažné situace. Rovněž chceme vyvrátit obavu, že vlk, který se u nás projevuje takzvaným nápadným chováním, může ohrozit občany. Ptám se, kde je o ona pověstná vlčí plachost, když lidé spatří během dne vlky v centru obcí, vlk ztrácí plachost, nereaguje na hlasy lidí, na automobily a podobně. 
Ve mně je stále obava, že vlk může zaútočit třeba na dítě. Bohužel, za půl roku mi nikdo tuto obavu nedokázal vyvrátit.
 
S čím například nesouhlasíte v rámci dokumentu o ochraně vlka?
 
Když někdo odborně řekne, že vlk je doktorem lesa a vybírá si jen slabé a nemocné kusy, zní to velice líbivě a pro neznalé to může být zajímavé. Já, po zkušenostech, které jsem nabyl, mohu zodpovědně říct, že je to naprostá hloupost. Vlk si vybírá, to je pravda, ale vždy tu nejsnadnější kořist.
Dále bych dokumentu vytkl, že vlk požívá naprosté právní ochrany a nejsou v něm dostatečně řešena práva chovatelů a majitelů zvířat.
A i proto mám jednoznačný názor, že je nejvyšší čas najít nějaké společně řešení, jak s vlky dál žít. Nechceme souboj chovatelů, myslivců a vlka. Chceme najít takové řešení, aby tady vlk byl, ale aby se současně nezapomínalo na chovatele, pastevce a myslivce.
 
Jak se k celé problematice u vás staví ochrana přírody? Mluvili s vámi? Kontaktovali vás?
 
Musím říct, že zástupce Agentury ochrany přírody a krajiny ČR se snaží podat pomocnou ruku. Řeší se náhrady škody, možnosti profinancování opatření proti útokům a podobně. To je ale řešení pouze důsledku problému, nikoli jeho primární příčiny. O tom bychom mohli mluvit hodiny.
Stále to totiž neřeší základní problém, a to je soužití s vlkem. Co bude, když se budou útoky opakovat?  Co se stane, když vlk někoho napadne? Co se bude dít, když se vlčí chování stane více problematičtějším a situace bude gradovat?
Znovu musím zopakovat, že zejména drobným chovatelům se v žádném případě nejedná jen o náhrady škody. Oni chtějí chovat zvířata a starat se o krajinu, nechtějí peníze za zabitá zvířata, jen peníze vše nevyřeší. A je naprosto nemyslitelné zaplotit celou volně přístupnou krajinu, nebo aby si každý, i drobný chovatel, pořizoval pasteveckého psa.
Toto jsou sice dlouho tradovaná doporučení zejména nestátních ekologických organizací, která ale nemohou fungovat, kromě jiného proto, protože tato doporučení dávají aktivisté, kteří nemají nejmenší praktické zkušenosti a místní podmínky vůbec neznají.
Uvedu příklad. Pastevec má stádo, se kterým pendluje po kopcích na pronajatých plochách, o které se stará. To má na každém pozemku, který mu navíc ani nepatří, budovat nákladná ochranná opatření? Jaká je udržitelnost takovéhoto opatření? Přitom dneska už víme, že prakticky žádná ohrada vlka nezastaví.
 
Když se vrátím k nestátním ekologickým organizacím, kontaktovaly vás s nabídkou pomoci nebo řešením situace?
 
Nikdo nás nekontaktoval a já jsem je také nekontaktoval. Pokud myslíte stanovisko například Hnutí Duha, tak o tom se snad raději ani nechci zmiňovat. Nabyl jsem totiž dojmu, že pro tuto organizaci je nejdůležitější to, že zde vlk je, a to za jakoukoliv cenu, a tím to skončilo. Byl jsem na několika seminářích, kdy zástupci této organizace měli obrovskou radost, že vlk je zpátky a když se něco stane, tak chovatel má nárok na odškodné. Takto to přece ale nelze řešit.
Já chci spolupracovat se státní ochranou přírody a najít už konečně seriózní a všemi stranami akceptované řešení. Když se ale dívám k Broumovsku, kde vlk působí škody přibližně pět let a nikam se neposunuli, jímá mě hrůza a cloumá se mnou bezradnost. Stát zde vlka chce, nabízí kompenzace chovatelům, ale bohužel stále nenabízí a neřekl, jak skloubíme vlka, život na vesnici, zájmy chovatelů, pastevců a myslivců. To mě nemůže nechat klidným. Je životně důležité, aby toto soužití bylo vyvážené. Vlk přece nemůže být nedotknutelnou ochranářskou modlou!
 
Jak chcete tuto situaci jako starosta obce řešit dál?
 
Řeknu úplně na rovinu, že momentálně nevím! Tím, jak je celý systém ochrany vlka v České republice nastaven, tak bohužel jsem v této fázi schopen dát jedinou odpověď a ta zní, že nevím. Byl jsem vyzván chovateli, myslivci, ať konáme, tak jsme konali a po půl roce jsme stále na bodu nula. Neustále se diskutuje, říká se, že vlk je problém, ale nikam se neposouváme. Nikde žádné řešení!
 
Děkuji za rozhovor
připravil Lubomír HAJNÝ
 

Zpracování dat...