Ústav pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL) provádí na základě Zřizovací listiny každoroční zpracování statistik rezortu Ministerstva zemědělství v odvětví lesního hospodářství a myslivosti. Dále disponuje rozsáhlými databázemi vybraných mysliveckých evidencí, včetně evidence výsledků mysliveckého hospodaření. Výstupy myslivecké evidence, včetně zobrazení jednotlivých honiteb v mapě jsou publikovány na webových stánkách www.uhul.cz v záložce Mapy a data v aplikaci Portál myslivosti, resp. Honitby ČR.
Odborná myslivecká veřejnost jistě s napětím očekává informace o mysliveckém hospodaření zejména proto, že intenzita lovu v průběhu mysliveckého období 2019/2020 dávala předpoklad dosažení mimořádných výsledků. Ti, kdo u některých druhů zvěře očekávali „rekordní“ úlovky, se vskutku nemýlili. Níže uvedený komentář z důvodu omezeného prostoru postihuje pouze vybrané druhy zvěře.
Obhospodařování honiteb
V této části myslivecké evidence došlo pouze k malým meziročním změnám.
Vlivem majetkových změn a s tím souvisejícími aktivitami vlastníků honebních pozemků došlo ke snížení počtů vlastních honiteb (z 1522 na 1516) a ke zvýšení počtu společenstevních honiteb (z 4262 na 4266).
Z hlediska užívání honiteb je zaznamenán pokles počtu režijních honiteb (z 796 na 772) a zvýšení počtu pronajatých honiteb (z 4988 na 5010).
Lovečtí psi
Na počtech psů v jednotlivých skupinách plemen (FCI) je patrný pokles zejména u ohařů (z 10 533 ks na 10 377 ks). Tomu odpovídá i pokles počtu psů s loveckou upotřebitelností pro drobnou zvěř (z 10 972 ks na 10 892 ks) a vzestup počtu psů s upotřebitelností pro spárkatou zvěř (z 11 017 ks na 11 052 ks).
Situace dlouhodobě kopíruje pokles stavů drobné zvěře, který je zapříčiněn zejména nevhodnými životními podmínkami v zemědělské krajině a s tím související orientací mysliveckého hospodaření na chov spárkaté zvěře.
Zařízení pro přikrmování zvěře
Mezi evidovaná zařízení patří slaniska, zásypy, krmelce a napajedla. Změny v počtech jsou pouze minimální a závisí na množství různých faktorů (chované druhy zvěře, ochota vlastníků vydat souhlas s umístěním).
Za zmínku však stojí 6% zvýšení počtu napajedel oproti minulému období (z 14 792 ks na 15 662 ks). Je tak zřejmé, že uživatelé honiteb v rámci svých možností reagují na nedostatek vhodných zdrojů vody pro zvěř, která je zapříčiněn zejména nevhodnou distribucí srážek a nedostatkem vláhy v posledních letech. Pozitivní vliv může mít také finanční motivace ze strany Ministerstva zemědělství v podobě poskytování příspěvku na zřizování napajedel.
Počet osob trvale vykonávajících v honitbě právo myslivosti
V minulém období došlo k dalšímu poklesu počtu myslivců v honitbách (z 90 723 osob na 90 033 osob). Důvodů tohoto stavu je více. Jedná se zejména o dlouhodobé stárnutí myslivecké populace a patrný nezájem o myslivost mezi mladými lidmi (odpor k lovu, jiné aktivity, náročnost získání loveckého lístku, vysoké vstupní investice do výstroje a výzbroje atd.). Ministerstvo zemědělství si je vědomo tohoto nežádoucího trendu a v rámci návrhu novely zákona o myslivosti (sněmovní tisk č. 954) se snaží zvýšit počty držitelů loveckých lístků alespoň zjednodušením podmínek pro získání potřebné kvalifikace.
Dalším neopomenutelným faktorem je také častá neochota uživatelů honiteb ke zpřístupnění výkonu práva myslivosti zájemcům z řad doposud „neumístěných“ držitelů loveckých lístků. Důvody této neochoty bývají zpravidla velmi pochybné, jako např. obava z konkurence v loveckém vyžití, strach ze snah o změny dlouhodobých (a mnohdy zcela přežitých) pravidel a přístupů k mysliveckému hospodaření. Za současné situace, kdy stavy většiny druhů spárkaté zvěře jsou mimořádně vysoké a zcela neodpovídají potřebám lesního hospodářství, zemědělství a ochrany přírody je takový přístup iracionální.

VÝSLEDKY MYSLIVECKÉHO HOSPODAŘENÍ
Jelen evropský
V uplynulém období 2019/2020 došlo k meziročnímu zvýšení lovu zvěře (z 28 307 ks na 29 034 ks) a tím současně k dosažení prozatím historicky nejvyššího úlovku tohoto druhu zvěře.
Jarní kmenový stav sčítaný k 31.3.2020 (JKS) je pak vykázán nižší, než v předchozím období (pokles z 30 289 ks na 29 773 ks). Nelze však přehlédnout skutečnost, že i přes pokles tento údaj odpovídá asi 170 % normovaného stavu.
Za pozornost stojí také nesoulad vykazovaného poměru pohlaví v JKS (téměř 1:1) a téhož poměru ve vykazovaném lovu (1:1,7) a úhynu (1:1,4).
I přes dlouhodobě vysokou výši lovu nelze pominout spíše lineární charakter nárůstu jak ročního lovu, tak i vykazovaných JKS, což je patrné z přiloženého grafu.
Daněk skvrnitý
Minulé období 2019/2020 zaznamenalo v případě daňčí zvěře další zvýšení celkového lovu (nárůst z 23 896 ks na 29 051 ks), tak i vykázaných JKS (nárůst z 34 950 ks na 37 799 ks) a tím dosažení prozatím historicky nejvyššího úlovku i početního stavu, který odpovídá 236 % normovaného stavu.
Důvodem je pokračující šíření daňčí zvěře do oblastí, kde se dříve nevyskytovala i zvětšování populací v již obsazených lokalitách. Nezřídka se tak děje za „tiché podpory“ ze strany uživatelů honiteb, pro něž je daňčí zvěř atraktivní jak z hlediska lovu trofejové zvěře, tak i z hlediska zvěřiny. V rámci tohoto přístupu bohužel nejsou brány ohledy na stav mladých lesních porostů, poškození zemědělských plodin i potravní konkurenci ve vztahu k jiným druhům zvěře.
Vysoká výše lovu paradoxně nemá vliv na vykazované JKS, protože nárůst obou hodnot je exponenciální, jak je zjevné z připojeného grafu. Příčina onoho paradoxu může však být zcela jinde…
Muflon
Již třetím obdobím pokračoval pokles vykázaných JKS (z „rekordního“ počtu 21 707 ks přes 21 663 ks na 20 949 ks) a současně vzestup výše lovu (z 9713 ks na 10 417 ks). Posledně vykázanou výši lovu lze přitom hodnotit jako prozatím historicky nejvyšší. I přes pozvolný pokles vykázaného JKS tento odpovídá 193 % normovaného stavu.
V případě muflona je zřejmý nesoulad poměrů pohlaví u JKS (1:1), lovu a úhynu (1:1,4), obdobně jako u jelena evropského.
Rovněž v případě muflona dochází k rozšiřování areálu výskytu a vzniku relativně stabilních populací, které jsou předmětem „doplňkového“ chovu podobně, jako v případě daňčí zvěře.
Sika japonský a sika Dybowského
Oba druhy jsou v myslivecké evidenci sledovány pod jednou položkou. Význam siky Dybowského je však zcela okrajový, neboť je předmětem chovu pouze v několika honitbách.
Prozatímního historického maxima ve výši lovu (18 398 ks) i JKS (12 984 ks) bylo u zvěře siky dosaženo v předminulém období 2018/2019. Růst obou hodnot měl exponenciální charakter, jak je zřejmé z přiloženého grafu.
Uplynulé období zaznamenalo pokles lovu na 17 564 ks a vykázaného JKS na 12 381 ks.
I přes intenzivní lov však JKS odpovídá asi 813 % normované stavu.
Poměr pohlaví u lovu (1:1,9) a úhynu (1:1,8) je pak výrazně odlišný od téhož parametru u JKS (1:1,4).
Stejně jako v případě daňčí zvěře a muflona dochází u zvěře siky k šíření do lokalit, kde se v nedávné době nevyskytovala. Zásadním důvodem je častá tolerance „nového“ výskytu zvěře siky uživateli honiteb, či přímá podpora tohoto druhu zvěře, jako zdroje loveckého vyžití, atraktivních trofejí a kvalitní zvěřiny.
Uživatelé honiteb často neberou příliš vážně ani rizika spojená s „chovem“ tohoto druhu a spočívající zejména v poškozování lesních porostů (okus, loupání, ohryz a vytloukání) a vytlačováním konkurenčně méně úspěšných druhů zvěře.
Smutnou skutečností je také výskyt siky japonského na asi 30 % areálu výskytu jelena evropského. Rizika související s prokázanou hybridizací (vliv na přírodní kvalitu genofondu jelena evropského) zřejmě uživatele honiteb neznepokojují. V oblastech společného výskytu obou druhů jsou často loveni jeleni sika, kteří se parametry svého paroží a četností výsad výrazně odlišují od běžného průměru (silní desateráci, dvanácteráci…). Takový stav je některými uživateli honiteb dokonce vítán.
Srnec obecný
Výsledky mysliveckého hospodaření se srnčí zvěří nepřinesly za uplynulé období prakticky žádné překvapení. Výše lovu okolo 100 000 ks je za posledních 30 let poměrně stabilní a minulé období tento trend dále potvrzuje (103 072 ks). Vykázané JKS (291 070 ks) mají velmi pozvolnou klesající tendenci, jak je zřejmé z grafu a mírně přesahují normovaný stav (288 870 ks).
Poněkud zarážející je zásadní nesoulad poměrů pohlaví u lovu (1:0,7), úhynu (1:1,7) a JKS (1:1).
Prase divoké
Průběh lovu v uplynulém období dával tušit dosažení mimořádného výsledku, nemajícího prozatím obdoby. Úlovek ve výši 240 511 ks předčil i výsledek dosavadního „rekordního“ období 2017/2018. I přes intenzivní lov byl vykázán JKS ve výši 60 863 ks, což odpovídá 549 % normovaného stavu.
Poměr pohlaví u lovu (1:0,8) není zdaleka adekvátní situaci. Snížení stavů černé zvěře, které je i přes rekordní výši lovu stále nezbytné (škody zvěří, postup afrického moru prasat), lze dosáhnout především lovem nositelek přírůstku, tedy bachyní. Bachyně (včetně lončaček) jsou však v řadě honiteb považovány za „posvátné krávy“ a nejsou loveny.
Svůj efekt má finanční motivace uživatelů honiteb ke snižování stavů černé zvěře, poskytovaná Ministerstvem zemědělství (kusy ulovené nad tříletý průměr, příspěvky na odchytová zařízení). Na osobní motivaci jednotlivých lovců má pak zásadní vliv i přístup uživatele honitby. Zde je vhodné ponechat alespoň část „zástřelného“ aktivním lovcům, obětujícím čas a finanční prostředky lovu černé zvěře.
Úspěšnost provádění lovu limitují také různé faktory, které uživatelé honiteb nemohou ovlivnit (složení plodin, velikost ploch plodin, ochota zemědělců ke zřizování průseků, adaptabilita zvěře atd.).
Bažantí zvěř a zajíc polní
Výše lovu bažantí zvěře činila v minulém období 462 067 ks. Vykázány byly pak JKS ve výši 180 756 ks. Nelze však zcela ignorovat skutečnost, že tohoto výsledku bylo dosaženo za cenu zazvěřování provedeného ve výši 587 310 ks.
V případě zajíce polního byl proveden lov ve výši 43 914 ks a následně vykázán JKS ve výši 250 949 ks. Ačkoliv jsou stavy zajíce polního příznivější oproti minulým obdobím, je z myslivecké evidence zřejmé, že současný JKS je podstatně blíže minimálnímu stavu (189 433 ks), než stavu normovanému (468 635 ks). Je tedy na uživateli honitby, aby objektivně posoudil nutnost lovu zajíce a jeho výši (početní stavy, predační tlak, škody zvěří).
V některých honitbách je zajíc loven i při nízkých početních stavech, a to pouze z pochybných důvodů (neochota ustoupit od pořádání „tradičních“ společných lovů, či lov tzv. „do tomboly“). Absurditu takového počínání není třeba rozebírat.
Druhy zvěře, které nelze obhospodařovat lovem
Ve výskytu zvláště chráněných druhů zvěře byl zaznamenán vzestup početních stavů bobra evropského (z 7151 ks na 7981 ks). Na základě výjimek orgánů ochrany přírody bylo v minulém období uloveno 49 bobrů, což je o 4 ks více, než v období 2018/2019.
Z důvodu potřeby redukce početních stavů bylo na základě odchylných postupů uloveno také 9863 kormoránů velkých. Výše lovu v minulém období znamená meziroční nárůst o asi 70 %.
Podle vykázaných údajů došlo také k nárůstu početních stavů velkých šelem a vydry říční.
Usmrcování další živočichů
V minulém období došlo k meziročnímu zvýšení počtu usmrcených mývalů severních (z 1085 ks na 1724 ks), psíků mývalovitých (z 2291 ks na 3402 ks) a nutrií říčních (z 6094 ks na 7722 ks).
Uživatelům honiteb patří poděkování za aktivní přístup k redukci těchto živočichů, ohrožujících jiné „domácí“ druhy (nezřídka zvláště chráněné), resp. poškozujících hospodářské zájmy člověka.
Závěr
Je zřejmé, že mnohé údaje myslivecké evidence by měly vést k zamyšlení. Zde se jedná především o přístup uživatelů honiteb k vlastnímu hospodaření se spárkatou zvěří (spektrum podporovaných druhů, vliv na prostředí, zájmy lesního hospodářství, zemědělství a ochrany přírody).
Rekordní výše úlovků u jelena evropského, daňka skvrnitého, muflona a prasete divokého sice svědčí o intenzivním lovu, ale nelze uvést, že je jeho intenzita dostatečná z hlediska optimalizace stavů zvěře a druhového spektra. Zvláště u daňka skvrnitého je pochybnost o dostatečnosti výše lovu namístě, neboť současně s výší lovu stoupají i vykazované JKS (nyní ponechme stranou obecně známé podhodnocování vykazovaných JKS).
Nelze paušálně odmítat častou kritiku mysliveckého hospodaření se spárkatou zvěří s tím, že rekordní výše úlovků „přece svědčí o jasné snaze uživatelů honiteb snižovat početní stavy zvěře“. V posledních deseti letech byly totiž zaznamenány také dosavadní historicky nejvyšší JKS jelena evropského (2012/2013 – 31 818 ks), muflona (2017/2018 – 21 707 ks), prasete divokého (2012/2013 – 64 848 ks), daňka skvrnitého (2019/2020 – 37 799 ks), siky japonského a Dybowského (2018/2019 – 12 984 ks).
V některých případech by bylo vhodné také zamyšlení nad vykazovanými a reálnými poměry pohlaví v populacích jednotlivých druhů zvěře.
Ing. Miroslav LOTOCKÝ
Ing. Kamil TUREK, Ph.D.
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem