Časopis Myslivost

VÝR VELKÝ

Myslivost 9/2020, str. 20  Ivan KUNSTMÜLLER
VI. díl – Hnízdní bionomie, vývoj mláďat na hnízdech, hnízdní úspěšnost. Existuje jen velice málo informací o hnízdním vývoji a chováni mláďat pro řadu ptačích druhů. U výra velkého (Bubo bubo) i přes velké množství vědecké literatury o tomto druhu, tyto základní informace chybí. V zahraniční dostupné literatuře byla zaznamenaná jediná studie Penteriani et al. (2005), kde jsou uvedené morfometrické i morfologické hodnoty mláďat na hnízdech výra velkého, ale bez určení pohlaví mláďat.
V české ornitologické literatuře nebyla v minulosti k dispozici vůbec žádná speciálně vedená studie se zaměřením na hnízdní vývoj, věk a růst mláďat výra velkého na hnízdech. Stejně tak nebyla k dispozici žádná studie o určování pohlaví jednotlivých mláďat na hnízdech. Dostupná literatura pouze všeobecně uváděla, že samice výra velkého jsou větší a hmotnější než samci. Až teprve v roce 2012 byl v české odborné literatuře publikován obsáhlý výzkum vývoje mláďat na hnízdech (Kunstmüller 2012).
 
Líhnutí mláďat
 
Nejčasnější líhnutí mláďat probíhalo v druhé dekádě března. Nejpozději se mláďata líhla v druhé dekádě května. Vrcholné období líhnutí mláďat probíhalo ve druhé a třetí dekádě dubna. Mláďata se líhla asynchronně, to znamená, že postupně v pořadí jak byla snášená jednotlivá vejce, nebývá to však pravidlem.
Pořadí dnů líhnutí mláďat byl velice různé. Nejvyšší věkový rozdíl mezi prvním a třetím mládětem na hnízdě byl 14 dní, ale také jen 5 či 6 dní mezi prvním a čtvrtým mládětem na jednom hnízdě.
 
Vývoj mláďat na hnízdech
 
Morfometrické hodnoty
 
Mláďatům byla měřena délka těla, délka křídla, délka 5. ruční letky, délka běháku a hmotnost. Všechna mláďata byla kontrolovaná a měřena v různém stadiu vývoje (věku). Věk mláďat byl zjišťován na základě morfometrických dat (délka 5. ruční letky), kdy bylo známé přesné datum dne líhnutí, u mláďat s neznámým datem líhnutí byl věk vypočítán (+-1 den) na základě známých dat získaných u mláďat s přesným datem líhnutí.
Plná vzletnost mláďat ve věku 56 až 65 dnů nebyla zjištěna. Úplná vzletnost byla zaznamenána u 66 dnů starého samce (1480 g), naopak 68 dnů stará samice (2030 g) nebyla vůbec letu schopná, avšak o jeden den mladší samice, ale s menší hmotností (1860 g) již byla letu schopná.
Hmotnost však není vhodným vodítkem k určení věku pro velký rozdíl v hmotnosti mezi mláďaty ovlivněnou množstvím potravy, pořadím vylíhnutí a sníženou aktivitou rodičovského páru při krmení na konci hnízdního období.
Penteriani et al. (2005) zaznamenali dvě fáze rapidního nárůstu hmotnosti u mláďat výra velkého, první fázi ve věku do 30. dne a druhou fázi mezi 40. a 45. dnem věku mláďat.
Obdobné dvě fáze nárůstu hmotnosti jsem zaznamenal u mláďat ve věku 10 až 30 dnů a 41 až 50 dnů. Částečný pokles hmotnosti byl zjištěný mezi 31. až 40. dnem věku mláďat a velmi výrazný pokles hmotnosti mezi 51. až 60. dnem věku mláďat (Tab. 2).
 
Morfologické hodnoty
 
Mladě čerstvě vylíhlé, se slepeným a mokrým prachovým opeřením, leželo bezvládně v hnízdní kotlince (obr. A). Mláďata po vylíhnutí a oschnutí, ve věku 1 až 5 dní, měla krátké, jemné a husté, bělavé prachové opeření (neoptile) a jejich oči byly stále zavřené. Hřbetní a břišní partie těla měla mláďata holá, bez prachové pokrývky byla i ramena, okolí zobáku a běhák s výrazně růžovou kůží. Prsty mláďat byly růžové a drápky světle šedé. Zobák oproti tělu a hlavě byl značně velký, šedě-modré barvy s bělavým vaječným zoubkem na špičce (obr. B).
V tomto věku se mláďata projevovala jemným a naříkavě cvrčivým hlasem. Mláďata vždy ležela vysíleně na hnízdě a na přítomnost člověka nereagovala. Reakce nastala až po dotyku na mláďata, kdy za hlasového projevu zvedala hlavičky a patrně žadonila o potravu. V tomto období je samice vytrvale zahřívala.
Mláďata ve věku 6 až 10 dnů stále pokrýval bílý prachový šat. Viditelné byly holé partie v oblasti ramen, břicha a hřbetu. V 9. až 10. den staří počínal nepatrný narůst druhého, šedě-hnědého prachového šatu (mesoptile), který se nejprve ukazoval na vrchní straně těla (obr. C).
První, ale řídké náznaky otevírání očí byly zaznamenány ve věku 7 dnů, častěji však až během 8. až 9. dne věku. Mláďata se již dokázala po hnízdě pohybovat a na přítomnost člověka reagovala cvrčivým projevem s nataženými a otevřenými zobáky pokud byla hladová. Patrná byla snaha mláďat přiblížit se k nastavené ruce. Pokud byla mláďata sytá, ležela navzájem k sobě přitisknuta a odpočívala, na přítomnost člověka nereagovala. V tomto období byla samice přítomná na hnízdě a mláďata intenzivně zahřívala.
 
Základní a podstatné morfologické znaky v různém stupni věku mláďat přímo na hnízdech při vizuálním a orientačním určování jejich věku:
 
1. až 3. den: bílé a jemné prachové opeření, oči zavřené, nohy holé a růžové, zobák šedomodrý.
12. až 15. den: šedohnědé, tmavě příčně pruhované prachové opeřeni, brková pouzdra letek počínají vyrážet z kůže křídla, zobák šedě-modrý, duhovka žlutá, zornice modrá. Od 12. dne věku začaly vyrážet z kůže křídel brková pouzdra letek.
18. až 19. den: šedohnědé, tmavě příčně pruhované prachové opeření, pouzdra ručních a loketních letek zavřená, 15 až 19 mm dlouhá, duhovka žlutá, zornice modrá, brková pouzdra na holém hřbetě zavřená. Od tohoto věku mláďat již bylo možné na běháky používat kroužky NM Praha.
21. až 22. den: šedohnědé, tmavě příčně pruhované prachové opeření, pouzdra ručních a loketních letek stále zavřená, 22 až 27 mm dlouhá, brková pouzdra na holém hřbetě počínají pukat.
24. až 25. den: šedohnědé, tmavě příčně pruhované prachové opeření, brková pouzdra ručních letek počínají pukat a vyráží prapory letek.
30. až 35. den: mláďata v kompletním druhém prachu. Výrazné změny především v obličejové masce (obr. E) a na křídlech, oční duhovka již převážně oranžová.
40. až 41. den: mláďata převážně v druhém prachu, Výrazně dorůstání rýdovacích per. Mláďata často opouštěla hnízdo a potulovala se v těsném okolí hnízda.
50. až 51. den: v tomto věku již byla mláďata málokdy zastižena na hnízdě. Pernatý pokryv křídel výrazně kontrastoval s prachovým šatem na zbylém těle. Mláďata převážně zaujala postoj na běhácích s široce rozevřenými křídly do tvaru vějíře a hlasitým klapáním zobáku, s cílem své mohutnosti zastrašit potencionálního nepřítele (obr. G).
60. až 67. den: mláďata se stále výraznými zbytky prachového opeření. Dalším znakem pro období tohoto věku mláďat byla určitá snaha a schopnost krátkých přeletů, obzvláště z vyvýšeného místa po svahu dolů. Mláďata ve věku nad 60 dnů již dokázala po rozběhnutí vzlétnout na krátkou vzdálenost (do 50 m) i z plochého místa, avšak s pomocí nohou velice nízko kopírovala terén. Většinou se brzy unavila a o další vzlet se nepokoušela a hledala příhodný úkryt, například u velkých balvanů či v kořenových nábězích u paty starých stromů. Vždy se snahou s krytem v zádech a čelem obrácená k blížícímu se ohrožení.
68. den a více: v tomto věku již nebylo žádné mládě nalezeno a kontrolováno, patrně v tomto období dosahovala mláďata plně vzletnosti. Po celé období hnízdního vývoje nebyly zaznamenány mezi mláďaty rozdíly v pohlaví v morfologických parametrech.
 
Hnízdní úspěšnost či neúspěšnost
 
Celková hnízdní úspěšnost u 728 prokázaných hnízd na Českomoravské vrchovině se pohybovala lehce nad 50 %. Nejvyšší ztráty byly zaznamenány na hnízdech s vejci, více jak třetina hnízd se snůškami byla ztracená. Při silném rušení se samice na hnízdo s vejci nevracela, při častém a delším opuštění snůšky tak docházelo k zastuzení vajec.
Hnízda s již vylíhlými mláďaty nepodléhala vysokým ztrátám (tab. 3). Pokud hnízdní pár výra ustál jakékoliv rušení během inkubace snůšek, jeho pouto k mláďatům bylo natolik silné, že mladé neopustil. V několika případech jsem zaznamenal odchování mladých i v průběhu těžby dřeva v bezprostředním okolí hnízdiště.
Více ztrát mláďat bylo na úspěšných hnízdech, kde nepřežilo převážně nejmladší mládě. Například v letech 2008 až 2017 jsem zaznamenal na úspěšných hnízdech nepřežití 24 mladých výrů (19,4 %) ze 124 vylíhlých mláďat.
Nejvíce ztrát při hnízdění způsobí lidská úmyslná či neúmyslná činnost. Vysoké procento (45 %) neznámých příčin u ztráty mláďat na 23 hnízdech přičítám pravděpodobnému přetrvávání vybírání mláďat člověkem.
Do kategorie neúmyslných ztrát způsobených člověkem patří především, zvláště v současnosti, těžba dřeva a stále se zvyšující aktivita motorkářů, která velice často postihuje právě hnízdní teritoria výrů.
Za výše uvedených okolností představuje průměr odrostlých mláďat na všechna započatá hnízdění velice nízkou hodnotu – 0,6 mládě/hnízdo, avšak na úspěšné hnízdění 1,7 mládě/hnízdo (celkový přehled je uveden v tab. 3).
 
Odrostlá mláďata
 
Již ve věku nad 45 dní opouštějí mláďata hnízdo, v závislosti na umístění hnízda, a rozlézají se do okolního terénu. To platí především pro hnízda dobře přístupná na skalnatých svazích. Hůře či vůbec pro člověka nedostupná hnízda, především v kamenolomech, opouštějí pro značnou neschůdnost mláďata až ve věku nad 50 dní.
Velice zajímavá zjištění jsem zaznamenal právě v kamenolomech, kde odrostlá mláďata dokázala cestou z hnízda překonat odtěženou skalní stěnu a pomocí nohou a křídel vystoupat nad hranu stěny (obr. H), kde se ukrývala v bylinném či keřovitém porostu (obr. CH). V jednom kamenolomu po řadu let opouštějí mláďata takto hnízdo a pravidelně volí stejnou cestu a místo ukrytu pod větvemi smrku nad odtěženou skalní stěnou, asi 8 m nad hnízdem.
 
Pohlaví mláďat
 
Pohlaví v počátečním stadiu vývoje nelze určit, neznáme-li pořadí líhnutí jednotlivých mláďat. Morfometrické hodnoty mláďat a průměrné denní přírůstky se mezi jednotlivými hnízdy překrývaly a nelze tedy jednoznačně určit pohlaví. Navíc růst mláďat je závislý na dostatku potravy. Mladé samice dosahují větší délky těla a výrazně vyšší hmotnost.
 
Prosba o spolupráci
 
Prostřednictvím časopisu Myslivost se autor článku obrací na členskou základnu ČMMJ a hospodáře mysliveckých spolků a na lesní hospodáře a lesníky s prosbou o poskytnutí informací o hnízdištích, nálezech či úhynech výra velkého v jejich honitbách. Za projeve­nou ochotu a spolupráci předem děkuji.
 
Tímto šestým dílem končí série článků na pokračování v jednotlivých číslech časopisu  Myslivost. Tématikou všech šesti dílů byla problematika hnízdění výra velkého v našich zemích, především na Českomoravské vrchovině. V článcích jsem se snažil objektivně hodnotit problematiku hnízdění na základě více než třicetiletých zkušeností a znalostí získaných na hnízdištích přímo v terénu. Uváděl jsem pouze fakta ze způsobu života výra velkého, nezkresloval jsem pohled na výra, jak z kladné, tak i záporné stránky, zda výr škodí či nikoliv. Nechť myslivecká veřejnost či případní čtenáři posoudí sami.
 
Ivan KUNSTMÜLLER
ČSO na Vysočině
pygagus@seznam.cz
 
 
image001.png
Obr. 1 – Průměrná délka 5. ruční letky (primární) a křídla mláďat výra velkého.

image003.png

Obr. 2 – Průměrná hmotnost mláďat výra velkého

image005.jpg

Obr. A – Právě vylíhlá mláďata ve věku několika hodin (12 – 24). Foto autor.

image007.jpg

Obr. B – Detaily hlavy a zobáku s vaječným zoubkem, kterým si mládě při líhnutí pomáhá narušit vaječnou skořápku. Foto autor.

image013.jpg

Obr. C1 – Mláďata ve věku 10, 7 a 4 dní. Foto autor.

image015.jpg

Obr. C2 – Mláďata ve věku 8, 8, 5 a 2 dní. Nejmladší mládě nepřežilo. Foto autor.

image017.jpg

Obr. D1 – Velký věkový rozdíl 11 dnů mezi dvěma mláďaty ve věku 13 a 2 dní na hnízdě. Foto autor.

image019.jpg

Obr. D2 – Velký věkový 10 dnů rozdíl mezi dvěma mláďaty ve věku 22 a 12 dní na hnízdě. Foto autor.

image021.jpg

Obr. E – Mláďata ve věku 35 dní, stále převážně v druhém prachovém opeření. Foto autor.

image023.jpg

Obr. F – Mládě ve věku 47 dní, stále víceméně v druhém prachovém opeření. Foto autor.

image025.jpg

Obr. G – Mládě ve věku 55 dnů již převážně s vyvinutým pernatým opeřením. Foto autor.

image027.jpg

Obr. H – Mládě ve věku 57 dní opouští hnízdo a vystupuje nad odtěženou skalní stěnu. Foto autor.

image029.jpg

Obr. CH – Mládě ukryté mimo hnízdo v keřovitém patře. Foto autor.

Zpracování dat...