Časopis Myslivost

Barvářské zkoušky, zkoušky pro všechna plemena psů

Myslivost 3/2021, str. 44  Lucie Kolouchová
Další díl našeho výcvikově zkouškového seriálu bych chtěla věnovat barvářským zkouškám, a to proto, že na ně mohou všechny skupiny loveckých plemen, a ač startují podle více zkušebních řádů, tyto se liší vlastně jen v detailech a koeficientech, proto jsem po tématu zkoušek vloh zvolila právě „barvářky“.
 
Co s sebou a na sebe?
Začneme tím, co potřebujete s sebou – na barvářské zkoušky potřebujete krom psa překvapivě klobouk. Myslivci ho nosívají běžně, vůdci či vůdkyně z řad nemyslivců bývají nemile překvapeni, že po dokončení práce na barvě mají kamsi zasunovat úlomek a ono není kam. A úlomek za kšiltovkou, bekovkou anebo v culíku vážně dobře nevypadá. Kromě klobouku a vhodného myslivecky-sportovního oděvu potřebujete také minimálně pětimetrový řemen, ať už tradiční kožený nebo dnes často reflexní z materiálů typu biothane a obojek, ideálně barvářský s obrtlíkem, který usnadňuje psovi práci na barvě. Na nástupu si pak vylosujete číslo, podle něj ale půjdete vše kromě práce na barvě a práce před barvou, barva se losuje zvlášť. No a pak se již jen nahlásíte (pamatujte, nejdřív pes, ten je tu důležitější, než vy) a můžete vyrazit na disciplíny…
 
Co se na BZ zkouší
a co budete potřebovat nacvičit?
Disciplín je tu podle zkušebního řádu jen pár, a tak si je pojďme probrat. Z poslušnosti se zkouší vodění na řemeni, které můžete absolvovat buď právě na řemeni, nebo volně. Zkouší se každý vůdce zvlášť, pro všechny rozhodčí vytýčí nebo předvede stejnou trasu – měla by obcházet stromy atd., aby vůdce rozhodčí přesvědčil, že pes jde vedle levé nohy vůdce, netahá, obchází překážky po stejné straně jako vůdce a nemotá se pod nohama. To samé na volno, kdy pes jde opět buď vedle levé nohy anebo vůdci v patách. To celé bez povelů, kromě zahájení cviku. Bodově je jistě výhodnější vodění na volno, některým psům lépe vyhovuje – ale jak je dobrým pravidlem, na zkouškách děláme tu variantu, kterou jsme se psem cvičili. Pozor, někteří z nás mají tendenci chodit příliš rychle, jděte pomalu, ať psovi dojde, co se děje. Aby nás nesvádělo sahat na vodítko, ruce za záda! A nesyčet, nešoupat nohama a významně nepokašlávat, to vše by bdělí rozhodčí mohli hodnotit jako povel a snížit známku.
 
Neodkládejte do mraveniště
Dalším, poměrně častým, zádrhelem je odložení, a to na dobu pět minut a opět buď na řemeni, zde na rozvinutém barvářském, anebo volně. Rozhodčí určí místo k odložení psa, jeden z rozhodčích se schová poblíž tak, aby mohl odloženého psa sledovat. Pes se může během odložení posadit nebo postavit, ale nesmí poodejít – bez ztráty kytičky jsou to dva kroky, na třetím se již snižuje známka. Ta jde dolů i za hlasité projevy. Známku 1 (tedy ještě prospěl) dostane pes, který natáhne celý řemen a občas s ním smýká bez hlasitých projevů nebo ojediněle zakňučí. Opět je bodově výhodnější učit psa odložení na volno… U tohoto cviku je vždy dobré podívat se, kde psa odkládám, aby tam nebylo například mraveniště, upravit mu „místečko“ a dělat, jakože nic, hlavně žádné nervy, nacvičeno máte. Psi si potrpí na rituály, na stále stejné, naučené chování – na zkouškách vždy volíme způsob, známý psu z nácviku, tj. nevážeme poprvé až na zkouškách nebo naopak nezkoušíme odložení na volno, pokud jsme ho nikdy nedělali, krutě by se nám to vymstilo. Při nácvicích pak postupujeme pomalu – začínáme se psem před sebou a postupně prodlužujeme dobu a vzdálenost. Je dobré poprosit kolegu či kamaráda, aby nám s nácvikem pomohl a schovával se poblíž psa, imitujíc tak rozhodčího. Někdo psa, aby si byl jistý klidem, při nácviku také různě zkouší pomocí házených šišek, křiku a podobně, při samotné zkoušce pak také mohou nastat různé lapálie, jako probíhající zvěř, cyklisté, turisté, houbaři a jiné rušivé elementy, které bohužel zkušební řád nijak nezohledňuje.
 
Zádrhel zvaný práce před barvou
Před započetím této disciplíny musí vůdce rozhodčím nahlásit, zda předvede šoulačku, či jak jej bude pes následovat. Při zkoušení musí pes prokázat, že rozlišuje šoulačku a volnou chůzi lesem. Nejvíce bodů získáte za šoulačku, jde ale o poměrně obtížnou výcvikovou disciplínu. Pokud chcete vyhrávat, začněte rovnou s nácvikem šoulačky, přeučovat z následování na šoulačku není úplně dobrý nápad. Šoulačka má být dlouhá asi 120 kroků. Se psem na volno těsně u levé nohy, nebo za patami spolu se psem pomalu postupujete po lesní cestě nebo chodníku a obhlížíte terén. Asi po 30 krocích psa nenápadným, tichým povelem (nejčastěji gesto rukou nebo poklesnutí v kolenou) odložíte a dalších 30 kroků jdete bez něj, pak ho opět nenápadným gestem přivoláte, on vás nedoběhne, ale pomalu, aby nezradil zvěř, dojde a jdete spolu dalších 30 kroků. Pak ho znovu odložíte, poodejdete asi 30 kroků do krytu, tam vystřelíte a vrátíte se k odloženému psu, který na výstřel nereagoval ani pohnutím brvou. Utřete si pot a máte to. Pokud se chcete pokusit o šoulačku, dobře ji nacvičte: opět doporučuji jít prostředkem cesty, aby pes neodbočoval. A postupovat opravdu pomalu, i v okamžiku, kdy se vzdalujeme od psa. Pozor na výrazné povely, psa musíme naučit reagovat na nenápadný pokyn, já používám lehké podklesnutí v kolenou. Pokud nás pes dobíhá, místo docházení, vrátíme se v nácviku k menší vzdálenosti při přivolávání a psa důrazným gestem brzdíme. Disciplína končí až naším návratem z úkrytu, pozor na to, aby nám natěšený pes nevyběhl v ústrety (při příchodu se na psa nedívám, tvářím se neutrálně, připnu ho a pak mohu chválit).
 
Následování aneb sázka na jistotu
Pro začátečníky anebo temperamentnější psy doporučuji začít s lehčí verzí, tedy následováním. Tam počítáte 50 a 50 kroků, pes jde celou dobu vedle vás, neodkládáte ho, jen v půlce zastavíte. Na konci je opět výstřel, vybrat si můžete uvázanou nebo volnou variantu.  A tipy na tuto disciplínu?  Jděte pomalu, uprostřed cesty, ať pes nečuchá kolem. Překážky obejděte, ať je nemusí řešit ani pes. Opět pozor na povely, i syčení je slyšet… Nemáte-li zbrojní průkaz, oznamte to při podávání přihlášky, organizátor vám přidělí střelce. S tím se dohodněte, jak budete postupovat – buď může jít s vámi a kopírovat váš pohyb, anebo jde napřed a schová se přibližně v místech, kam dojdete, až dorazíte na jeho úroveň, dejte mu znamení a on vystřelí – to je třeba si ujasnit předem.
 
Barva aneb vrchol zkoušek
Po práce před barvou přichází to, kvůli čemu na zkouškách jste. Barva – tedy pobarvená stopní dráha, dlouhá asi 500 až 550 kroků se dvěma změnami směru. Kape se vepřovou krví, které se dává 0,3–0,45 litru (při nácviku ze začátku štědřeji) nebo se používá barva z toho druhu zvěře, která je položena na konci. Barva se zakládá tak, že se kape z pet lahve přes zastrčenou větévku anebo dírou ve víčku. Stará je na barvářských zkouškách minimálně osm hodin, kape se odpoledne před zkouškami. Nástřel je označen zřetelnými zálomky a větším množstvím nakapané barvy. Prvních 20 kroků uvidíte na stromech značky pro správné nasazení, dál už je vše na psím nose a na tom, jak vy umíte číst reakce svého svěřence. Zhruba v polovině budete míjet takzvané lože, které vás bude zajímat, pokud se rozhodnete pro variantu hlásič nebo oznamovač. Pokud jdete jako vodič, dojdete se psem až na konec, kde je položen kus spárkaté zvěře. Mnohdy se v okolí také schovávají trubači či přenašeči zvěře.
 
Vodič, hlásič, oznamovač?   
Pes může barvu vypracovat jako vodič, tedy na řemeni od nástřelu po kus. Pes může jít lehce pod větrem, to není chyba, stejně jako to, že se sám opravuje nebo ho vůdce vrací na poslední viděnou barvu. Jinak každé sejití více než 30 kroků oznámí rozhodčí troubením na povelku a vrátí vůdce na stopu. Za každou takovou opravu se snižuje známka, ta ale jde dolů i za nedostatečně natažený řemen, na to pozor, stejně jako na ohlížení se po značkách či rozhodčích. No a v případě, že se vám podaří přejít kus, dostanete nulu, proto pozor, když se blížíte k předpokládanému konci. Vodič může jít i volně, v tom případě musí jít v kontaktu s vůdcem. Dalšími možnostmi práce jsou práce oznamovače a hlásiče, kdy vás pes na řemeni dovede k loži, odtamtud ho vypouštíte a zůstáváte stát. Pes se pro vás buď vrátí a předem nahlášeným způsobem vám dá najevo, že našel zvěř a dovede vás ke kusu, anebo zůstane u kusu a hlásí, a vy jdete po hlase za ním. Oboje si podrobněji probereme u popisu lesních zkoušek.
 
Tipy pro disciplínu
Při nácviku barvy pamatujte na to, že psa to musí bavit – nepřecvičte ho, stačí jedna barva týdně a pár pokusů před zkouškami (pokud necvičíme hlásiče či oznamovače). Osvědčilo se mi všechny stopy si značit, první neznačenou jdu se psem až na zkouškách – pes musí věřit, že přesně vím, kudy jít a jsem schopná ho korigovat. Začínám s kratšími rovnými dráhami, postupně přidávám na čase a na vzdálenosti. A na zkouškách? Máte na to 45 minut, to je dost času, nestresujte se. Pozorujte psa, pokud jste sehraní, poznáte, kdy je na stopě a kdy ne, podle tempa, pohybu prutu apod. Když si nejste jistí, jestli jdete dobře, zastavte psa, ideálně si hlídejte kapky barvy a vraťte se na poslední místo, kde jste si jistí byli. Body vám za to nestrhnou, pokud se nebudete ohlížet po značkách. Barva bývá dobře vidět na větších listech, klaccích apod. Pozor, ať se vám nemotá řemen do větví apod., a psa tím nestahujete. Pokud váš pes chodí pomalu a přesně, zvažte chození na volno, protože pokud pes nepůjde na napnutém řemeni, bude to chyba. A pamatujte si – barvu někdo zakládal. S největší pravděpodobností nelezl po čtyřech v hustém smrčí ani prudce nezahýbal ke kališti nebo do podrostu – pokud vás tam pes táhne, nejspíš nejste na barvě, ale na stopě zvěře. Pokud, nedej bože ,cestou zvednete zdravou zvěř, uklidněte si psa, než budete pokračovat, klidně na pár minut zastavte, odložte si ho, staří myslivci i oplachovali psovi čenich vodou, čas máte a chcete psa soustředěného na barvu.
Co se na konci čeká od vás, kromě úlevy? Kus musí ležet na pravém boku. Nebude-li, přetočte ho na správnou stranu a stoupněte si za hřbet. Smekněte. Trubač vám, respektive zvěři, zatroubí poctu a rozhodčí vám na klobouku předá větvičky. Jednu dáte za obojek psovi a druhou si vetknete vy za klobouk na pravou stranu. I zde, stejně jako na začátku, po vás rozhodčí mohou chtít hlášení, řeknete tedy, že jste úspěšně dokončili dosled. A máte to za sebou, gratulujeme!
Lucie KOLOUCHOVÁ

Zpracování dat...