ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Březen / 2021

Unikátní studijní programy na FLD ČZU v Praze

Myslivost 3/2021, str. 88 
Unikátní studijní programy (dříve obory), které jsou vyučovány na Fakultě lesnické a dřevařské ČZU v Praze, prodělaly za poslední roky velké změny. Proto jsme se rozhodli ty nejzásadnější představit v podobě dvou rozhovorů.
Oba studijní programy Myslivost a péče o životní prostředí zvěře a Konzervace přírodnin a taxidermie jsou garantovány dlouholetými přáteli již z dob studií na Střední lesnické škole v Hranicích. Oba programy se částečně prolínají, proto je představujeme jako sourozenecké obory dohromady, formou rozhovoru dvou kolegů.

Vyuka-myslivcu-Zadrzovani-vody-v-krajine.jpg
 
Myslivost a péče o životní prostředí zvěře
Zúročujeme 15 let zkušeností
 
To už je opravdu 15 let od doby, co jsme na fakultu přijali první studenty? Patnáct let je u člověka věk, kdy se z dítěte stává dospívající člověk. Jak to chodí u studijního programu?
 
Je to neuvěřitelné, ale je to tak. Před patnácti lety se podařilo akreditovat specializovaný studijní program, o kterém si mnoho lidí myslelo, že nepatří na univerzitu jako samostatná vzdělávací disciplína. A stejně jako u růstu a dospívání dítěte, se rozvíjel i náš studijní program. Na začátku se hledala cesta, jak nejlépe vzdělávat budoucí myslivecké špičkové odborníky, v průběhu se upravovala náplň osnov a doplňovaly se rozšiřující předměty a poslední rok byl pro program rokem nástupu na „střední školu“, kdy se změnil celý dosavadní přístup i zaměření.
 
Dobře, studijní program dospívá a z tradičně vedeného „dítěte“ se stává nový samostatný a moderní jedinec. Co si od změn slibuješ, a kde se vlastně vzdělává studijní program, aby zvládnul a uspěl ve vlastní budoucnosti?
 
Jako garanta programu nejvíce trápil stav, že od nás někdy odchází absolventi, kteří sice mají hluboké znalosti ze všech předmětů, ale chybí jim propojení mezi jednotlivými předměty. Takzvané souvislosti. Také, jsem se hodně inspiroval v zahraničí, kde se většinou nabízí obory typu „Wildlife management“, volně přeloženo jako management volně žijících zvířat, což se do našich podmínek přímo nehodí. Navíc budoucnost naší myslivosti vidím v přeměně našeho chápání myslivosti jako takové. Nemělo by nám jít primárně o péči o zvěř, ale hlavním cílem by měla být péče o životní prostředí, ve kterém žije zvěř, o kterou můžeme následně pečovat.
Nejčastější problém, na který u nás myslivců totiž narážím je, že řešíme důsledky, a přitom opomíjíme příčinu, nebo příčinu řešit nelze, resp. nechceme. Když se spojí všechny důvody pro změnu, popsané výše, tak z toho logicky musel vyjít takřka nový studijní program, který má základy v historii a vizi v budoucnosti.
Hlavní hnací motor všech členů katedry, kteří se na této změně podílejí, je, že program musí být tak dobrý, že bychom si jej sami chtěli vystudovat. To stejné platí i o absolventech, kteří vystudovali „starý“ obor Provoz a řízení myslivosti. Studium zkrátka musí studenty bavit a vzdělávat se, musí být radostí nejenom pro ně, ale i pro nás pedagogy.
 
Čeká nás tedy změna v chápání myslivosti jako oboru. Jaké předměty v nově akreditovaném studijním programu na zájemce o studium čekají a jaký bude jejich obsah, aby byly opravdovým přínosem pro absolventy?
 
Těch patnáct let zkušeností a rozhled po zahraničních univerzitách nám ukázal cestu, kde chceme více akcentovat péči o životní prostředí zvěře. Tím pádem se i portfolio předmětů změnilo. Kromě tradičních předmětů jako je Lovectví, Střelectví, Obornictví a bažantnictví, Péče o zvěř a životní prostředí, Sokolnictví, Myslivecká kynologie, Etologie atd., jsme do studia zařadili nové předměty jako je Ochrana lesních ekosystémů a zemědělských kultur, Management konfliktních a ohrožených druhů živočichů, Vliv hospodaření v krajině na populace živočichů, Populační ekologie živočichů a mnohé další.
Jednou z nejdůležitějších změn je ale to, že po každém garantovi studijního předmětu požadujeme, aby sestavil takzvané „desatero“ základních znalostí z předmětu, které se musí propojit s dalšími předměty. Dalo nám hodně zabrat, než jsme našli dobrý systém propojení všech předmětů, ale teď můžeme s klidem říct, že student od prvního ročníku bude vědět, proč se učí například Aplikovanou chemii v životním prostředí. V této chemii totiž dostane základ do dalších předmětů od nutričních hodnot krmiv, přes rizika a dopady špatného přikrmování až po komplexnost parožení. Na tato desatera budou studenti navazovat v dalších předmětech až dojdou ke státnicím. Říkáme tomu znalostní žebříky, který má každý státnicový předmět svůj a samozřejmě tyto žebříky jsou vzájemně propojeny.
 
Jaké studenty očekáváš, že se budou hlásit na takto nově pojatý studijní program? A jaké bys nejraději přivítal ty sám v posluchárně, kde jim budeš přednášet? Měli by mít zájemci o studium nějaké studijní předpoklady a vlohy, aby byli úspěšní jak ve studiu, tak v praxi?
 
Asi nepřekvapím odpovědí, že bych nejraději přivítal studenty, kterým myslivost není lhostejná a kteří nám budou pomáhat přetvářet naši společnou budoucnost. K tomu budou potřebovat velikou trpělivost a zápal, protože tato změna nebude jednoduchá a nebude nám stačit pouze tříleté studium. Je to běh na dlouhou trať a čeká nás hlavně dřina. Ale pokud si toto včas neuvědomíme, tak nás moc budoucnosti nečeká.
Zároveň doufám, že se na tento obor nebudou hlásit „jen“ držitelé loveckých lístků, kteří v myslivosti vidí převážně zábavu a lov. V zahraničí je na podobných oborech obvyklé, že ke studiu nastupují lidé, kteří sice neloví, ale cílený lov chápou jako velmi důležitý nástroj k udržování životaschopných a zdravých populací a zároveň chtějí pečovat o životní prostředí nejenom zvěře, ale i veškerého života.
Jsem pevně přesvědčen o tom, že pokud se nám tato cesta podaří nastavit a udržet, tak vychováme novou generaci odborníků, kteří nebudou dohánět důsledky špatných rozhodnutí péče o zvěř a krajinu, ale stanou se hospodáři v krajině, kteří budou rovnocennými partnery všem složkám ochrany přírody, státní správy, ale i všech ostatních hospodářů v krajině.
 
Ze všeho popsaného vyplývá, že studenti by měli mít hodně praxe, aby své teoretické znalosti propojili s potřebami a individuálními požadavky praxe. Jak máš vymyšlenou tuto část studia?
 
Samozřejmě, bez ukázky dobré praxe to nepůjde. Ve většině předmětů jsou plánována terénní cvičení tak, abychom teoretickou výuku propojili s praktickými ukázkami. Studenti dále musí v prvním i ve druhém ročníku absolvovat třítýdenní praxi v provozu. Za těch patnáct let, kdy obor funguje, jsme si ověřili několik provozů, kam se nemusíme bát poslat studenty, aby načerpali kvalitní praktické zkušenosti. Máme i Školní lesní podnik s oborou, kde studenti mohou realizovat i část svých bakalářských prací.
Jedním z hlavních cílů je i nadále rozšiřovat řady odborníků z praxe, kteří se podílejí na teoretické výuce. Právě tam mohou předat studentům své neocenitelné znalosti.
A to nejlepší je, že se nám v posledních letech podařilo získat finance na vybudování High-Tech pavilonu, který je vybaven nejmodernějším vybavením pro výuku. Ale o tom jsem již čtenáře časopisu Myslivost pravidelně informoval.
 
A co uplatnění absolventů? Jaké předpokládáš jejich uplatnění na trhu práce?
 
Naše fakulta se dlouhodobě pyšní nulovou nebo téměř nulovou nezaměstnaností absolventů. To hodně vypovídá o tom, že poskytujeme kvalitní vzdělání. O budoucnost absolventů nově nabízeného studijního programu se vůbec nebojím. Jednak mohou pokračovat ve studiu v jakémkoliv návazném studiu, včetně Lesního inženýrství, ale hlavně budou mít vzdělání, které v naší zemi chybí.
Neustále se mluví o tom, že ubývá podzemních vod, že klesá biodiverzita, že stavy zvěře neodpovídají kapacitě prostředí, nebo že se velké zemědělské lány mají zmenšovat. Ale málokdo ví, jak prakticky na to a jak se o přírodu a život v ní starat systematicky, se znalostí všech potřebných souvislostí. A právě tuto výhodu chceme našim budoucím absolventům poskytnout, aby na trhu práce byli první a zároveň, aby úspěšně obstáli.
 
Kdybys byl osobně čerstvým absolventem prezentovaného programu, jakým směrem by ses vydal?
 
To je moc těžká otázka. Jak jsem psal výše, našim cílem je, že studijní program musí být tak nový a zajímavý, aby nás samotné lákalo si jej vystudovat. Teprve při studiu navzájem provázaných předmětů student pozná všechny souvislosti a individuálně si je vyhodnotí a pak se může dobře rozhodnout, jak naložit se získanými znalostmi.
V současné době by mě ale nejvíce lákaly dva směry. První směr je péče o krajinu a tvorba „živých ostrovů“ v často nehostinných podmínkách velkoplošných hospodářství. Možností k tomu je mnoho, stačí se jen rozhlédnout. Hezkým příkladem, že to jde, jsou ceny udělené „Honitbám roku“, které jsem za svého působení v Ekologické komisi ČMMJ pomáhal uvést v život.
Druhý směr, který by mě lákal, by byla organizace profesionálně organizovaných lovů jak u nás, tak v zahraničí. Se studenty jezdíme na letní školy i na lovecké farmy do Afriky nebo na Sibiř, kde jsme se studenty poznali úplně jiný odborný svět. Bavilo by mě z těchto informací těžit například jako profesionální průvodce a organizátor lovů. Poslední roky se také hodně věnuji profesionalizaci organizace lovů pomocí využití moderních technologií. Kdybych nově nabízený studijní program vystudoval, jistě bych našel vhodné propojení všech těchto zájmů do jednoho celku, který by mě dobře uživil…
 
rozhovor připravil
doc. Ing. Oto NAKLÁDAL, Ph.D.
garant studijního programu
Konzervace přírodnin a taxidermie
 

Sbirky-obsahuji-mnoho-vzacnych-a-neobvyklych-druhu-Casti-preparovanych-novymi-technologiemi-hlava-krocana-je-cela-umela.jpg
 
Konzervace přírodnin a taxidermie
Dynamicky se rozvíjející studijní program s uměleckou duší
 
Studijní program Konzervace přírodnin a taxidermie je jedním z našich nejmladších studijních programů, který na fakultě máme. Jak vlastně tento obor vznikl, jak se zrodil a jaké byly jeho první roky akademického života?
 
Obor byl akreditován v roce 2014 pod vedením emeritního děkana fakulty prof. Turčániho, nicméně idea potřeby tohoto oboru byla na stole už delší dobu před vlastní akreditací. Fakulta lesnická a dřevařská má přirozeně blízko ke komunitě lidí jako jsou myslivci, lovci, rybáři, zoologové, zástupci profesních organizací jako je například ČMMJ, pracovníci muzeí nebo jen amatérští zájemci o přírodu, kteří až překvapivě často vyslovovali rozladění, nad tím, jak málo mladých lidí se tomuto oboru věnuje.
Rozhodli jsem se tedy, že pokud chceme tento obor uchovat pro další generace, musíme s tím začít my. Zajistili jsme personální zajištění, nejmodernější technické zázemí a nový obor s obrovským potenciálem byl na světě.
 
Tento studijní program je tedy dynamické a umělecky nadané dítě, které si je vědomé svého potenciálu. Jakou mu plánuješ budoucnost a jaké změny jej čekají, aby se připravil na dospívání?
 
Přes krátké porodní bolesti se obor rychle etabloval. Kromě tradičních způsobů preparace v rámci oboru, využíváme nejmodernější laboratorní vybavení, které jen lze v rámci oboru využít. O využití některých moderních přístrojů jsme k preparaci měli jen rámcové představy a až v průběhu jejich využívání se nám teprve otevřely oči, jak velký potenciál pro obor představují. S tím souvisí korekce náplní některých předmětů, nebo dokonce úprava studijního plánu, tak abychom maximalizovali užitek pro absolventy a jejich budoucí povolání.
 
Když se podívám na to, jak je v médiích vnímáno uchovávání nejrůznějších přírodnin a jak to vnímají lidé, tak se musím logicky zeptat, jak je zabezpečena budoucnost absolventů? V nové akreditaci byly vypuštěny předměty, které byly menším přínosem, a naopak jsi přidal předměty, které zájemce o studium čekají, aby obstáli v moderním světě. Mohl bys nám představit pár předmětů, které jsou klíčové?
 
Odpovím od druhé otázky. Nosnými předměty jsou ty, které se zabývají vlastní preparací, jako jsou preparace savců, ptáků, plazů, obojživelníků, ryb a osteologická preparace. Nicméně menší část znalostí studenti získávají i v oblasti preparace rostlin, hub, bezobratlých, nebo dokonce v oblasti neživé přírody, jako jsou horniny, minerály ale třeba i zkameněliny.
Tyto nosné předměty jsou zabaleny do předmětů, které studenty učí jak si přírodniny legálně obstarat, jak s nimi bezpečně nakládat, jak je nejlépe prezentovat, a pochopitelně jak výsledky své práce co nejlépe komercializovat, a to jak na domácí, tak i zahraniční scéně. K tomuto účelu slouží např. výuka anglického jazyka.
A teď k první části tvojí otázky ohledně zabezpečení absolventů. Vidíš sám, že náš absolvent je všestranně oborově připraven v oblasti preparace přírodnin, který může pracovat jako OSVČ nebo třeba jako preparátor pro řadu muzeí. Po obojím je dnes velká poptávka, jelikož nám tu chybí celá generaci odborníků, kteří by tyto znalosti měli, a to nemluvím o tom, že moderní technologie dnes nevyužívá naprosto nikdo.
 
Zmiňoval jsi moderní technologie. Co studentům v tomto směru můžeš nabídnout konkrétně?
 
Je toho celá řada. Osobně vidím obrovský potenciál v zařízení umožňující plastinaci biologických tkání. Čtenáři určitě znají světoznámou výstavu „human body“, která byla vytvořena právě touto preparační metodou. Toto unikátní zařízení máme na fakultě, a kdyby nepanovala nepříznivá situace s COVID-19, naši studenti by si s „plastinátorem vyhráli do sytosti“.
Touto technologií lze dokonale preparovat poloprůhledné tvory jako jsou např. někteří hlavonožci, lze dělat naprosto věrné preparáty vnitřních orgánů obratlovců, čenichy savců, jazyky v nejrůznějších polohách, drobounké rybky, obojživelníky atd.
Jedná se o relativně novou úžasnou technologii, která v mnoha ohledech rozšíří okruh preparovaných objektů, a to tím způsobem, že budou tyto preparáty v podstatě bezúdržbové.
Máme k dispozici počítačový tomograf tzv. „cétéčko“, který nám umožnuje zhotovovat 3D modely koster řady živočichů, podle kterých lze sestavit skutečnou kostru živočicha, nebo jednotlivé části naskenovaných těl vytisknout na 3D tiskárně.
K dispozici máme také lyofilizátor, 3D skenery, skenovací a transmisní elektronové mikroskopy a řadu dalších. Minimálně za zmínku stojí vznikající ateliér, který bude vybaven nejmodernějším vybavením k focení objektů, kresbě, preparaci atd.
 
Jaké studenty očekáváš, že se budou hlásit na takto unikátní studijní program? A jaké bys nejraději přivítal ty sám v posluchárně, kde jim budeš přednášet? Měli by mít zájemci o studium nějaké studijní předpoklady a vlohy, aby byli úspěšní jak ve studiu, tak v praxi?
 
Určitě mám zájem o studenty, kteří budou, jak se říká do věci zapálení. S takovými studenty je vždy radost pracovat. Vhodné je, aby měli zájemci o studium zájem o přírodu obecně. Výhodou je, aby měli alespoň mírné předpoklady pro estetiku, i když by ses možná divil, jak se i v tomto směru může člověk odborně vedeným cvičením zdokonalit v rámci vyučovaného předmětu Grafické metody.
 
Ze všeho popsaného vyplývá, že studenti by měli mít hodně praxe, aby své teoretické znalosti propojili s potřebami a individuálními požadavky praxe. Jak máš vymyšlenou tuto část studia?
 
Velkou část praktických dovedností se studenti pochopitelně učí přímo ve specializovaných laboratořích během blokové výuky přímo na fakultě. Nicméně pro užší kontakt s praxí se část praktické výuky odehrává formou exkurzí do specializovaných provozoven či muzeí zabývajících se preparací. Nedílnou součástí výuky je desetidenní individuální praxe v 1. ročníku zaměřená zejména na neživou přírodu, rostliny a bezobratlé a dvacetidenní individuální praxe na pracovišti zaměřeném na obratlovce. Během praxí má student možnost získat další zkušenosti ale především cenné kontakty pro svoje budoucí uplatnění na trhu práce. Ze stejného důvodu se studenti účastní mezinárodních soutěží, kde získají kontakty na špičky v oboru, ale dostanou se i do povědomí mezinárodní veřejnosti.
 
A co uplatnění absolventů? Jaké předpokládáš jejich uplatnění na trhu práce?
 
Už jsme to částečně nakousli. Na trhu práce mohou zastávat funkce odborných preparátorů přírodnin, velkou příležitostí je preparace loveckých trofejí, což je oblast, která stále roste, kromě jiného také v souvislosti s rychle se rozvíjející loveckou turistikou.
Také mohou zastávat funkce správců a kurátorů sbírkových depozitářů a expozic muzeí i soukromých subjektů, tak dalších menších četných sbírek, které vlastní základní, střední i vysoké školy, které se díky neexistenci kvalifikovaného personálu pomalu vytrácejí. Tady bych jen podotknul, že se na nás tato sféra obrací s prosbou o šikovné absolventy.
Dále mohou fungovat jako organizátoři výstav, které jsou důležité z hlediska přiblížení přírodního dědictví veřejnosti, a o které je stále vzrůstající zájem. Takže v tomto směru o uplatnění absolventa nemám obavy.
 
Kdybys byl osobně čerstvým absolventem prezentovaného studijního programu, jakým směrem by ses vydal?
 
Osobě jsem už od dětství entomolog, takže jsem věrný svému oboru, ale musím se přiznat, že jako garanta programu mě neuvěřitelně nadchly osteologické preparáty. Takže kdybych nebyl entomolog, tak bych jistě zhotovoval osteologické preparáty jako OSVČ, už proto, že je to nesmírně zajímavá práce a víš sám, kolik takový preparát stojí. A není nad to, když člověka dobře živí to, co ho baví.
 
rozhovor připravil
doc. Ing. Vlastimil HART, Ph.D.
garant studijního programu
Myslivost a péče o životní prostředí zvěře

Zpracování dat...