Časopis Myslivost

Termovizní přístroje HIKMICRO (HIKVISION)

Myslivost 1/2021, str. 70  Josef Drmota
V předchozích číslech Myslivosti jsem se čtenářům pokusil představit některá technická řešení umožňující noční pozorování zvěře na kratší vzdálenost zhruba do jednoho sta metrů. Zahrnovala cenově dostupnější výrobky značek PARD, BESTGUARDER a AGM. Využití naleznou zejména u příležitostných lovců černé zvěře a dalších myslivců, kteří z nejrůznějších důvodů nehodlají do optoelektronických přístrojů investovat vyšší částky.
Vzhledem k tomu, že některé obecné informace, související úvahy a vysvětlení, proč jsem se do podobného záměru vůbec pustil, již byly řečeny a nerad bych se opakoval, dovoluji si na tomto místě zájemce o danou problematiku odkázat na zmíněná poslední tři vydání našeho časopisu.
 
Cena versus výkon
 
Celá série článků vzbudila až nečekaný ohlas a diskuse nejen mezi myslivci v mém bezprostředním okolí. Na dané téma jsem tak mohl absolvovat několik zajímavých výměn názorů.
Jak se dalo očekávat, rozdělili se jejich účastníci do dvou táborů. Zatímco jedna skupina (vesměs majitelé výkonnější a dražší výbavy) s podobnou investicí nesouhlasí, vidí v ní opačný pól uživatelů relativně zajímavou možnost, jak k řešení daných potřeb přistupovat.
Stranit v tomto „minisporu“ nehodlám nikomu. Jak jsem již několikrát zdůraznil, osobně se domnívám, že právě v daném segmentu opravdu existuje přímá úměra mezi cenou a výkonem konkrétního zařízení. Jinými slovy – hledáme-li kvalitní přístroj pro noční pozorování, nepočítejme, prosím, že za málo peněz seženeme hodně muziky. Přestože připouštím, že na výjimky, bohužel zejména ty nežádoucí, narazíme pravděpodobně ve všech oblastech života.
 
Další téma, které jsme s několika kolegy řešili, a které koneckonců rezonuje napříč oběma výše uvedenými skupinami, je, jaký rozdíl jsme vlastně schopni získat například při dvojnásobném navýšení ceny přístroje. Na tuto otázku není možné najít jednoduchou odpověď, protože se do ní promítá subjektivní pocit uživatele, jeho představy, dosavadní zkušenosti s podobným zařízením i prosté fyziologické dispozice zraku. Porovnat proto několik odlišných zařízení pocházejících například od různých výrobců, případně stanovit jakési parametry dané cenové kategorie, je velmi, velmi ošidné a osobně bych si na podobný úkol netroufnul.
 
Porovnávací dvojice HIKVISION
 
Během dříve popsaného testování digitálních přístrojů BESTGUARDER (Myslivost 11/2020) mne však napadla jednoduchá myšlenka, jak se v jednom konkrétním případě k dané problematice vyjádřit, a zejména jak se pokusit zprostředkovat porovnání cenově odlišných přístrojů našim čtenářům.
Se zásilkou testovacích digitálních přístrojů ke mně totiž dorazila také dvojice cenově dostupných termovizních přístrojů značky HIKVISION (nově přejmenované na HIKMICRO). Přestože jsem se na ně nechtěl primárně zaměřovat, došlo mi, že bych byl právě u nich pravděpodobně schopen určité porovnání udělat. Oba přístroje jsou totiž téměř identické, a to z hlediska vnějšího provedení, konstrukce i ovládání. Rozdíl je u nich „pouze“ v průměru vstupního objektivu (6 mm a 15 mm), rozlišení snímače a v pořizovací ceně. Ta se u levnější verze pohybuje na úrovni 14,5 tisíc korun, v případě dražší je pak téměř dvojnásobná.
Přístroje nebudu na tomto místě detailněji popisovat a zájemce odkážu přímo na stránky: www.lovec-hikvision.cz. Hlavním důvodem je skutečnost, že bych se v mnohém opakoval. Jednoduchou verzi HIKVISION DS-2TS03-06XF/W (v dalším textu ji označuji pracovně „6 mm“) jsem totiž již uživatelskému testu víceméně podrobil v Myslivosti 9/2020, přestože jsem se tehdy věnoval termovizi s obchodním označením AGM. Popisovaný přístroj mi totiž až přespříliš připomíná jednovaječné dvojče aktuálně držené HIKVISION. Stejná obsluha, stejné menu, stejný výkon, podobná cena. Pouze má na kabátku umístěné logo jiného rodiče…  
K druhému HIKVISION DS-2TS03-15XF/W (pracovní označení „15 mm“) snad jen tolik, že se, jak jsem již poznamenal, jedná opět o identický přístroj. Je nicméně osazený 15mm objektivem a disponuje vyšším rozlišením jádra 384×288px oproti 160×120px u „6 mm“. Vyšší třída se projeví nejen cenou, ale především odpovídajícím výkonem, který je patrný na první pohled do okuláru. Oproti levnějšímu typu (jeho výstup je podrobně popsán v zářiovém čísle) je to opravdu poněkud jiná „liga“.
S „15 mm“ rozpoznáme zvěř velikosti zajíce bez větších problémů na zhruba 200 metrů (u „6 mm“ typu na 80 m), nehledě na fakt, že se samozřejmě jedná o sice jasný a neztrácející se, nicméně poněkud anonymní zářící bod.
Pro porovnání jsem se pokusil v jedné časové rovině pořídit sérií záběrů srnčí zvěře a zajíců na různé vzdálenosti. Jak je i z přiložených snímků patrné, je cenový rozdíl zřejmý a navýšení investice je podle mého zcela na místě.
 
V souladu se závěry ze zářiové Myslivosti si dovolím znovu konstatovat, že „6 mm“ typ je použitelný na vzdálenost do 50 m pro rozumné přečtení menší běžné zvěře, do 110 m pro zjištění její přítomnosti. U „15 mm“ typu se uvedené vzdálenosti zhruba ztrojnásobují.
Co je ze snímků rovněž na první pohled patrné, je skutečnost, že „15 mm“ typ poskytuje díky rozlišení výrazně jasnější a ostřejší obraz v celém dosahu.
K daným snímkům si dovolím ještě jednu poznámku - při běžném pozorování je obraz ostřejší, něž se ze snímků zdá.

obr-1.jpg
 
Závěrem
 
Přestože se budou uvedená zjištění zdát mnoha myslivcům i u „15 mm“ typu jako ne zcela excelentní, opakujme si prosím neustále, v jaké cenové relaci se pohybujeme a především skutečnost, že stále pracujeme se zvětšením 1x. Digitální zoom je zde sice možný až na 4x, nicméně se projevuje výrazným zhrubnutím zrna a osobně jej nepovažuji za příliš vhodný k opravdu smysluplnému použití. Proto „15 mm“ přístroj i tak pro moje konkrétní potřeby zcela postačuje a domnívám se, že stejně pokryje představy všech „středně náročných“ uživatelů. Má-li někdo požadavky jiné, může se k jejich uspokojení dopracovat jednoduchou cestou – zvýšením vstupní investice, a to i v rámci uvedené značky.
 
Jak jsem již předeslal, nebyl mým dnešním cílem detailní popis zařízení. Chtěl jsem pouze na dvojici v podstatě identických přístrojů pocházejících od jednoho výrobce demonstrovat, co může uživatel očekávat při zdvojnásobení pořizovací ceny. Snad je to z přiložených materiálů dostatečně patrné a pomohl jsem jimi někomu k vyřešení případného dilematu, zda a kolik peněz do termovize případně vložit.
Josef DRMOTA
 

Zpracování dat...