Časopis Myslivost

Zvedněme hlavy a bojujme za zachování důstojnosti české myslivosti

Myslivost 1/2021, str. 12  Jiří Červenka
Dovolte mi na začátku roku malé zamyšlení. Nejenže se přehoupne celá společnost do dalšího roku, bohužel stále poznamenaného nejistotou v souvislosti s aktuální nákazovou situací, ale pro nás české a moravské myslivce to bude navíc první rok s praktickým uplatněním nových stanov a nově zvoleného vedení naší organizace.
Bohužel jsme se dostali do poněkud nezvyklé situace, kdy bylo řádně zvoleno 14  nových členů Myslivecké rady – krajských zástupců, ale neproběhla volba předsedy a dvou místopředsedů a tyto funkce jsou dočasně prodlouženy na základě „lex covid“ zákonů.
To ale v žádném případě neznamená, že bychom měli rezignovat na snahu na zpětné nabytí respektu a pozic, které myslivci vždy ve společnosti měli. A rozhodující roli by měli sehrát právě nově zvolení členové vedení, navíc s jednoznačnými vazbami a zakotvením k příslušným krajům. Členové Rady byli v krajích zvoleni právě proto, aby zastupovali myslivce a posunuli naše společné zájmy a snahy dál.
V posledních letech se na ztrátě části úcty myslivců podílela nesmyslnými neprofesionálními zprávami média. Nálada ve společnosti vůči Českomoravské myslivecké jednotě se změnila spíše k horšímu, řadoví členové to vnímají a právě proto by je nové vedení nemělo zklamat. Vždyť jsou to právě jednotliví řadoví členové, kteří svými členskými příspěvky financují chod organizace a plným právem žádají, aby je organizace chránila a bránila jejich společné zájmy, třeba právě vystupováním a aktivitou v médií.
Je třeba si přiznat, že v posledním volebním období se mnohé aktivity a veřejné vystupování ČMMJ ne zrovna dařily, zbytečně jsme vyklidili pozice. Důstojné postavení myslivců je neoddiskutovatelným požadavkem a nelehkým úkolem především pro vedení ČMMJ.
 
Asi ale ne všichni členové ČMMJ bezezbytku pochopili, jaké změny přinesly nové Stanovy. Bohužel se asi zanedbal i v tomto pohledu dostatečný prostor pro výklad a vysvětlení. Dovolím si proto ve stručnosti shrnout základní body.
Českomoravskou mysliveckou jednotu nadále vede mezi Sbory zástupců Myslivecká rada. Ta je ale nově složena ze dvou částí – 14 zastupiteli jednotlivých krajů a předsednictva, které je tvořeno předsedou a dvěma místopředsedy. Místopředsedové mají stanovami předem vymezené oblasti, o které se starají. Vzhledem k nemožnosti konání Sboru zástupců nebyli noví členové předsednictva zvoleni a předseda a místopředsedové dnes již bývalé Rady mají dočasně prodloužený mandát.
Jak již bylo výše konstatováno, 14 krajských zástupců bylo řádně zvoleno demokratickou volbou v krajích, a způsob této volby nám přináší pro další období obrovskou a novou šanci. Šanci v tom slova smyslu, že má zástupce jednoznačné zakotvení, ale také zodpovědnost, zná, resp. musí znát, dopodrobna situaci v okresních mysliveckých spolcích v kraji. A protože musí přenášet informace jak zdola nahoru, tak i opačným směrem, má jedinečnou možnost s myslivci jednotlivé problémy konzultovat, debatovat o nich, vnímat názory členské základny, hledat společná řešení.
Možností okresních mysliveckých spolků je to, že si svého zástupce mohou kdykoliv pozvat ke konzultaci, mohou vznášet náměty, připomínky, ale i úkoly a v krajním případě, pokud bude nespokojenost, navrhnout i odvolání, resp. změnu krajského zástupce. Jsem přesvědčen, že to povede zvolené zástupce k efektivnějším výkonům a nebudou mít funkci, jak se říká, pouze za zásluhy.
Máme tedy před sebou velký potenciál pro nové formy informovanosti a zpětnou vazbu na projednávání jednotlivých problémů. Věřím, že nám to jako celku přispěje k významnému kroku vpřed, k větší efektivitě naší práce, k lepší provázanosti a akceschopnosti všech orgánů na celostátní, krajské i okresní úrovni. Kromě jiných změn musí být přece výsledkem naší snahy to, že každý z myslivců v kraji musí být informován a měl by vědět, co se v ČMMJ děje.
Kladu si ale otázku, zda se podaří práci všech zvolených krajských zastupitelů dostatečně nastartovat. Věřím, že ano a v prvé řadě je to na pochopení a uvědomění si nové pozice zástupců samotných. I já osobně to pocítil v praxi, byť jsem byl členem předchozí Myslivecké rady. Dostal jsem se totiž opravdu do odlišné pozice, byl jsem zvolen konkrétními OMSy a členy, jednal jsem s předsedy místních organizací, mám od nich podněty, co bychom měli prioritně řešit, které body by měly být součástí jednání atd. Byl jsem konkrétně úkolován, které otázky mám diskutovat na zasedání Myslivecké rady. Věřte, že to je úplně jiná zodpovědnost a závazek, než když dříve byli voleni funkcionáři tajnou volbou všemi z celé republiky. Prostě ukotvenost ke konkrétnímu kraji a okresům je znát, a je to dobře.
Výhodou nových stanov je také to, že nejsou rigidně postaveny na nějaký pevně daný rytmus zasedání, v podstatě bude záležet na množství a aktuálnosti potřebných skutečností k projednání, Myslivecká rada se přece může scházet operativně vždy, kdy je to potřeba. Nemluvě o tom, že jsme si asi všichni díky nákazové situaci zvykli, že se mnohá jednání dají uspořádat distančně prostřednictvím techniky. I to by mělo přispět k operativnosti a efektivnosti nového vedení.
 
Možná by se hned některý čtenář zeptal, jaké konkrétní úkoly jsem hned na začátku z kraje dostal. Členové asi nejčastěji apelovali na to, aby se při projednávání novely zákona o myslivosti hlavně nedopustilo dělení výměr honiteb pod 500 hektarů a aby se při projednávání zákona z něj nestal „trhací kalendář“, tedy upravený paskvil, do kterého by se zasahovalo v rozporu s ministerskou předlohou.
Důležitým úkolem je také „probudit“ k činnosti komise, neboť výstupy z většiny komisí v minulosti ani nebyly, členové neměli informace co a jak vlastně komise projednávají, kritika se snášela hlavně na komisi mysliveckou, zahraniční, co jisté míry i střeleckou a ekonomickou. Logicky zazníval požadavek ve smyslu raději méně členů, ale aktivní a zapálené a pro konkrétní úkoly.
I v tomto nám nové stanovy dávají prostor a možnost, početné a zkostnatělé odborné komise na celé volební období byly totiž ve stanovách nahrazeny pracovními skupinami, které by měly být tvořeny jako poradní či pomocné orgány Myslivecké rady na konkrétní úkoly, v menším počtu členů a na konkrétní, časově omezené období, v podstatě do vyřešení či splnění úkolu či potřeby.
Erudovaní a schopní členové pracovních skupin musí aktivně dávat podněty pro Mysliveckou radu, předsednictvo a aktivně ovlivňovat chod Jednoty tak, aby i řadoví myslivci vnímali aktivitu a nemuseli žít v jakémsi vakuu a myslet si, že se nic nemění. Stěžejní je zpětná vazba na členskou mysliveckou základnu. Věřím, že může tak vzniknout dobré pracovní prostředí a změní se i způsob toku informací. To je totiž velmi důležité pro vzájemnou důvěru a spolupráci, celé vedení včetně pracovních skupin musí ukázat členům, že řeší skutečnosti, které řadové členy trápí. Jen tak se dá znovu vybudovat důvěra ve „společnou střechu“ jménem ČMMJ.
 
Buďme ale realisté, a tak jako v životu lidském, tak i v životu organizace nejsou vždy jen dny pohody a souladu, jistě přijdou i témata, na kterých se jako členové Předsednictva a Myslivecké rady neshodneme. Ale i to patří k životu a musíme se naučit takové situace řešit.
Důvodem neshod mohou být například rozdílné pohledy na způsob řízení a rozhodování, zcela jistě každý přinese své osobní zkušenosti a pohledy, a je na celém kolektivu, jak si přímo, čestně a pravdivě vše vyříká.
Pro mne je například nevhodné a neslučitelné, a mám v tom oporu nejen u okresů, které mne zvolily za zastupitele, aby byla spojena funkce předsedy a jednatele ČMMJ v jedné osobě, což byla mimochodem v minulém období z hlediska historie nevídaná novinka. Předseda je součástí předsednictva, které vše řídí mezi zasedáními Myslivecké rady, Rada kontroluje předsednictvo. Jednatel sekretariátu ale není členem, má za úkol řídit sekretariát a plnit Radou zadané úkoly. Je tedy nelogické, aby předseda úkoloval sám sebe jakožto jednatele, navíc bez kontroly Myslivecké rady.
Jednoznačně si stojím za názorem, a nejsou v tom nějaké osobní důvody, že tato forma v minulém období byla krokem zpět a uškodilo to především organizaci jako takové, zmizelo tvůrčí prostředí, které je přece vždy postaveno na konstruktivním střetávání se názorů a pohledů. Zodpovědný člověk za komunikaci a přenos informací musí být jednatel ČMMJ s přesným popisem práce od vedení ČMMJ, které také musí pravidelně hodnotit jeho práci. Kritéria hodnocení práce jednatele a předsedy jsou tedy absolutně odlišná, nemluvě o tom, že slučování funkcí nebudí důvěru.
Jsem hluboce přesvědčen, a není to nic osobního proti současnému předsedovi, že bychom se měli vrátit k původnímu modelu, musíme zvážit, zda schválení kumulace funkcí přineslo potřebný užitek, zda to bylo správným krokem. Bohužel z členské základny často slyším opak.
 
Jsme v situaci, že pokud nám okolnosti nedovolí uskutečnit klasické volby orgánů ČMMJ nejpozději v březnu 2021, budeme muset uskutečnit volbu předsednictva při zachování všech práv těch, kteří volí, respektovat práva všech delegátů a kvóty mandátů.
Byť to nové stanovy přímo nedovolují, na základě mimořádných „pandemických“ zákonů lze využít moderních technologií, lze elektronicky sčítat a evidovat hlasy. Musí to být ale předem dostatečně prodiskutováno, odsouhlaseno, pokud totiž nebude všeobecný konsensus s formou volby, nemůže pak mít ani volba dostatečnou vážnost.
V souvislosti s tím si dovolím vznést i myšlenku, že by asi bylo nejvíce „právně čisté“, pokud by se vyhlásily volby nové a hlavně se musí dát prostor a čas se přihlášeným kandidátům dostatečně členům a okresům představit.
Volbou musí ČMMJ získat nové osobnosti ve svém vedení, což je důležité, aby myslivci získali nové jistoty a sebevědomí, aby měli pocit, že ti ve vedení jsou jedni z jejich řad a bojující i za jejich práva. Aby dokázali všem kritikům a slibovačům, že slibů už bylo dost.
Ve vedení musí být lidé, kteří dokáží prosadit zájmy myslivců, jsme přece zodpovědní za pokračování staletých tradic myslivosti a nemůžeme dovolit, aby nás utlačovaly skupiny s jednoznačně účelovými antimysliveckými zájmy. Vždyť myslivec je kombinací ochránce přírody, lesníka, zemědělce, zoologa, veterináře, proč tedy máme být dehonestováni za naši tvrdou práci některými účelovými skupinami?
Myslivci jsou schopní, ale neumíme o naší práci dostatečně kladně informovat, neumíme dostatečně jasně všemi zákonnými prostředky prosazovat zájmy myslivců. Přestaňme být „spící pannou“, zvedněme hlavy a bojujme za důstojné zachování české myslivosti. A k tomu můžeme využít právě i nové stanovy a formy vedení naší organizace. Dokážeme to?
 
Jiří ČERVENKA

Zpracování dat...