Časopis Myslivost

JAK KRMIT LOVECKÉHO PSA?

Myslivost 11/2021, str. 60  Lucie Kolouchová
Takzvaně přirozená strava 2.díl
 
Většina majitelů loveckých psů krmí své psy komerčně vyráběnými granulemi, případně domácí vařenou stravou, stále více hlavně mladších kynologů krmí takzvaným BARFem. To, jak vybrat granule, jsme si řekli již minule, jak si ale sestavit krmnou dávku sami, když chceme krmit klasickou stravou (vařené maso a přílohy) nebo stravou syrovou (BARF), případně dokrmovat psími konzervami? 
 
Konzervy ano nebo ne?
 
Většina z nás má asi tu zkušenost, že jejich psi konzervy nebo různé kapsičky milují, jsou pro ně chuťově atraktivnější a lépe voní. Jenže jsou tu i „ale“ – k pokrytí stejné energetické potřeby je vlhkého krmiva potřeba mnohem více než krmiva suchého, tedy se krmení prodraží, když chceme krmit konzervami kvalitními, tedy těmi, v jejichž složení není sója, nespecifikované maso nebo obiloviny, umělá barviva a konzervanty. Málokterá konzerva ale nahradí pestrou stravu, většinou obsahují jeden typ masa a žádné přílohy, dají se tedy použít jako ochucení granulí, případně míchat s rýží nebo těstovinami, nejde ale o plnohodnotnou stravu. Existují i kompletní konzervy, které obsahují kromě masa i přílohy, ale počítejte s vyšší cenou, hodí se spíše na cesty jako rezerva. Pokud chcete psa krmit jinak než granulemi, zvažte spíše klasickou vařenou stravu nebo BARF.
Sami doma
aneb Jak sestavit krmnou dávku?
 
Stejně jako člověk, i pes potřebuje přijímat v krmné dávce vyvážený poměr bílkovin, tuků a sacharidů, které mu slouží jako zdroj energie a základní stavební látky. Jak krmnou dávku sestavit? Počítá se spotřeba energie, a to za pomoci metabolické hmotnosti (ideální hmotnost krát 0,75) a záchovné spotřeby energie, kdy nám vyjde, kolik kcal by měl pes v krmivu mít. Pak budeme řešit stravitelnost a využitelnost energie z jednotlivých složek krmiva… že je to už vyšší dívčí? Je. Laik by měl vědět a praktikovat aspoň to, že 30 % energie by mělo pocházet z bílkovin, 30–60 % z tuků a 10–40 % ze sacharidů. U člověka to je 10–20 % z bílkovin, asi 30 % z tuků a 50–60 % ze sacharidů. A kolik toho do misky dáme? Krmná dávka dospělého psa by měla činit 2–3 % ideální hmotnosti zvířete. Ideální hmotnosti proto, že pokud má pes nadváhu nebo podváhu, nepočítáme krmnou dávku z jeho aktuální hmotnosti, nýbrž z hmotnosti, které bychom u psa chtěli dosáhnout. U štěněte počítáme 5 % aktuální hmotnosti, dávky zvyšujeme i pracujícím psům a březím/kojícím fenám.
 
Vařená aneb domácí strava
 
Než se začaly vyrábět psí granule, psům se doma vařilo a prospívali. Mnoho chovatelů vaří dodnes, jen už nemáme zdroje z jatek, ale u nás myslivců zase spotřebujeme pro lidi nevhodné části zvěřiny (anebo se podělíme se psem i o tu pro lidi vhodnou). Základ každé domácí dávky pro psa by měly tvořit právě suroviny živočišného původu, které poskytují především zdroj bílkovin a tuku, tj. maso, vnitřnosti, ryby, vejce, vybrané mléčné výrobky (bílý jogurt, kozí mléko, ne oblíbené pribiňáky a ne tvaroh, který nemá dobrý poměr vápníku a fosforu). Na doplnění se přidává rostlinný příkrm, který poskytuje zdroj stravitelných sacharidů a vlákniny. Ten se obvykle skládá z obilných produktů (rýže, těstoviny, vločky) a zeleniny, případně i ovoce.
 
Hlavně pestrost
 
Strava by měla být pestrá, tedy dobré je střídat druhy masa, zařazovat vnitřnosti nebo chrupavky, vejce a mléčné výrobky se dávají spíše na doplnění, nemusí být obsaženy v každé dávce. Pestrá strava se totiž rovná také vyvážené stravě. Kosti by se měly podávat pouze syrové (a jen psům, kteří jsou na ně zvyklí, vařené se mohou štěpit a poškodit trávicí trakt), pokud je nedáváme, je nutné dodávat do krmné dávky vápník, protože maso (svalovina) ho obsahuje malé množství (na rozdíl od fosforu, kdy je poměr Ca:P ve svalovině asi 1:15–20). Velkou předností vařené stravy je to, že psům velmi chutná. Naopak nevýhodou je, že nikdy přesně nevíte, kolik a kterých živin organizmus z krmiva vstřebal a dokázal absorbovat k dalšímu využití – nicméně to nevíme ani u naší stravy, u psa je ukazatelem vhodnosti krmiva jeho prospěch, kondice, stav srsti a také odpad, který produkuje.
 
BARF – pro koho, anebo pro koho ne?
 
Možná sami barfujete, možná jste to někde už zaslechli. Jde o českou odvozeninu z anglické zkratky BARF, která znamená Bones And Raw Food (kosti a syrová strava) anebo také Biologically Appropriate Raw Food (biologicky vhodná syrová strava). Mělo by tedy jít o krmení blízké přírodě, syrové maso, kosti, vnitřnosti plus přílohy. Dávku si můžete sestavit sami, případně existují již hotové směsi, které by měly obsahovat vše potřebné (ale jde o směsi mleté, tj odpadne benefit celých kusů masa, lepších pro trávení psa). Pokud si dávku sestavujeme sami, měla by obsahovat: pokud mi pes nežere zeleninu, pak je dávka následující: asi 50 % svalovina, 20-30 % droby, šlachy, 20-30 % kosti. Krmení se zeleninou: asi 50 % masitá složka (svalovina, droby, šlachy), 20 % kosti, 30 % zelenina, ovoce, obiloviny – zdroj sacharidů, minerálů, vitaminů a vlákniny. Obiloviny dávat nemusíme vůbec, pokud je dáváme, měly by tvořit asi 10 % přílohy (zbytek zelenina a ovoce). Zeleninu či ovoce také dávat nemusíme, pak se doporučuje občas zařadit neprané dršťky (sice smrdí, ale psi je milují a obsahují natrávenou vlákninu).
 
Jaké maso a co k němu?
 
Odpověď zní jakékoliv, hlavně ne jeden druh pořád dokola. Jediné, co nedoporučuji, je zvěřina z divočáka, tu podáváme jen dobře tepelně upravenou, jinak riskujeme jak nákazu trichinellou, tak bohužel také Aujezskyho chorobou. Lepší je krmit celé kusy masa, ale mletá strava má tu výhodu, že do ní zakamuflujete droby (pokud je pes samotné nechce jíst), zeleninu a výborně se do ní míchají doplňky. Kromě svaloviny krmíme taky vnitřnosti, ty by měly tvořit tak 10 % dávky a kosti, také asi 10–15 % dávky. Kosti by měly být masité, tzn. obalené masem, jako třeba kuřecí skelety, kuřecí křídla, krky a stehna, králičí skelety, žebra, hovězí morkové kosti a další. Při výběru kostí se řiďte velikostí psa. Pro malé psy jsou vhodné menší kosti drůbeží nebo králičí. Kosti dáváme samozřejmě také syrové, jsou pružné a jejich lom je méně ostrý a méně tvrdý. Maso (tedy svalovina, kosti, vnitřnosti) by mělo tvořit 70 % krmné dávky. Zbytek jsou přílohy, zelenina ideálně listová nebo mrkev, cuketa, paprika, okurka atd. z ovoce jsou vhodná jablka či banány. Zeleninu podáváme nejlépe syrovou, přemraženou nebo lehce spařenou horkou vodou, nakrájenou na malé kousky nebo nastrouhanou, tak je lépe stravitelná a lépe se zakamufluje do masa. Obilné přílohy se hodí spíše pro psy v zátěži, pro lovecké psy jsou tedy vhodné, ideální jsou ovesné vločky nebo třeba rýže.
 
BARF a myslivost
 
Častý dotaz myslivců, kteří se dozví o této metodě krmení, je ten, zda syrovou stravou krmený pes nebude načínat zvěř. Odpověď zní ne, pokud k tomu nemá sklony tak jako tak. Sama mám tři lovecké a pracující psy na této metodě krmení, znám další, ohaře, jezevčíky, retrívry a žádný nenačíná. Pes dokáže rozlišit zvěř, byť třeba na honu rozstřelenou či barvící, od večeře v misce. V USA je populární metoda krmení „whole prey“, tedy celá kořist, kdy pes dostane celé kuře v peří, králíka v kůži a sežere ho celého, tedy tak, jak by si počínal v přírodě. Tuto metodu bych pro lovecké psy přece jen raději nedoporučovala, ale nemám s ní z ČR zkušenosti…
 
Co přidávat aneb doplňky stravy
 
Pro všechny psy na vařené stravě je dobré přidávat minerální přípravek s vápníkem, pro příznivce vařené i syrové stravy doporučujeme lososový olej jako zdroj energie a omega kyselin na srst a nervy, kloubní výživu zvláště pro starší psy anebo řasu kelpa na dobré zuby.
 
Co pes naopak nesmí vůbec?
 
Do psí misky nepatří avokádo, cibule, hroznové víno i hrozinky nebo makadamové oříšky. Zcela nevhodné jsou pro psy také veškeré potraviny obsahující kakao. Theobromin z kakaa může vyvolat poškození ledvin a srdeční selhání. Nevhodné jsou i slané potraviny, zvlášť pokud má pes nějaký zdravotní problém (srdce či ledviny). 
 
Závěrem
 
V krmení psa, stejně jako v naší stravě, je důležitá vyváženost – a také zdravý rozum. Nemusím mít krmnou dávku sestavenou na gramy přesně, odpovídající a vyvážená by měla být v řádech týdnů, ne každé večeře. Nicméně mysleme na to, že pes žije poměrně krátkou dobu, a že podáváním nevhodné stravy, jakou jsou lidské potraviny, hlavně uzeniny, mu tento krátký život můžeme ještě více zkrátit… odměna jednou za měsíc ano, svačinka denně? To opravdu ne.
 
 Lucie KOLOUCHOVÁ
 

Zpracování dat...