Časopis Myslivost

Poskytla výstava Natura Viva přehled o úrovni chovu jelena evropského?

Myslivost 11/2021, str. 20  Miloslav Vach
Monitoring početních stavů populace jelena evropského v Českých zemích se rovná spíše odhadu, než reálnému stavu. Ještě větší rozdíl mezi vykazovaným stavem a skutečností je v poměru pohlaví.
Proč dochází k této nepřesnosti ve statistice je docela běžnou rutinou při vykazování sčítaných jedinců, ale i při vykazování ulovené zvěře, kde dochází často k rozdílu mezi realitou kolik je uloveno kolouchů, laní a jelenů a v jakém počtu se zapíší do statistických výkazů.
Tyto záměrné „úpravy“ statistiky jsou velkou překážkou při uplatňování optimálních chovatelských opatřeních a spekulativní záměry jsou příčinou poklesu chovatelských úspěchů. Lov laní je v řadě případů pouze početní redukcí, kde se s ohledem na plnění plánu nehledí na selekci nežádoucích jedinců, lov jelenů se v mnoha honitbách rovněž neprovádí selektivně. Stále přetrvává „zásada průběrného odstřelu“, kde se vyžaduje ulovit 50 % jelenů v I. věkové třídě. Když se v devíti okresech vyhodnotil lov jelenů na chovatelských přehlídkách, bylo zjištěno, že více než 70 % jelenů bylo uloveno bez logického zdůvodnění, proč lovec jelena ulovil a na parožních charakteristikách ve vztahu k věku nebyly shledány důvody, proč byl daný jelen uloven.
Je to bohužel český zaběhnutý přístup k lovu, který vůbec nepřihlíží k moderním chovatelským poznatkům, přitom ty jsou akceptovány ve většině zemí, kde se jelení zvěř chová. Všude tam totiž platí, že lov jelenů pod hranici devíti, někdy pod hranici osmi let se jelen nemůže z ekonomických a chovatelských důvodů ulovit. Výjimkou je ulovení poraněného jedince, nemocného, nebo jedince s raritní trofejí.
Je velkou škodou, že česká konzervativnost v lovu trofejové zvěře se nedaří napravit moudrým způsobem hospodaření se zvěří, který by přinesl více efektu v zisku, v počtu kvalitních trofejí a v neposlední řadě větší spokojenost lovců, kteří u dospělých jelenů s vyspělým parožím prožijí větší lovecké zážitky.
Ještě větším problémem, než odhadování, kolik jelení zvěře a v jakém poměru pohlaví v našich honitbách máme, je zjištění kvality. Do té doby, kdy platila povinnost předkládat všechny trofeje z ulovené zvěře na chovatelské přehlídky, bylo zjistitelné, v jaké kvalitě se v dané oblasti populace jelení zvěře vyskytuje. Špatný výklad demokratických zásad některými lovci a spolky způsobil, že trofeje nepředkládají k hodnocení, a tak se chovatelské přehlídky dokonce ž někde ani nepořádají. Pak je obtížné zjistit, na jaké úrovni jsou oddělené populace jelení zvěře, když chybí hmatatelné důkazy v hodnotě trofejí z ulovených jelenů.
Proto se nemůžeme divit, že na vrcholných národních, nebo mezinárodních přehlídkách se prezentují trofeje z necelých 47 % plochy, kterou jelení zvěř obývá.
 
Hodnocení jeleního paroží metodou CIC
 
K hodnocení trofejí jelena evropského byla použita platná metoda CIC, která je v platnosti s menšími úpravami od roku 1937. V roce 2017 bylo odsouhlaseno, že se budou výsady v korunách měřit po vnější straně. Protože tento pracnější způsob měření, na rozdíl od původního měření po vnitřní straně výsad, nepřinesl žádný pozitivní přínos pro trofej, byl českou národní delegací podroben analýze na výstavě v Lysé nad Labem. Výsledky podpořily český návrh na zrušení této novely. Věříme, že budou mezinárodní komisí TEB CIC akceptovány.

tab-1.jpg
 
Chov jelení zvěře ve volnosti
 
Kvalitativní rozbor chovu je znázorněn v tabulce č. 2. Tato tabulka ale vyhodnocuje pouze ty trofeje, které byly na výstavě vystaveny. Podle statistiky lovu jelenů za posledních šest let bylo předloženo na výstavu minimální množství trofejí a bohužel tradiční oblasti chovu jelení zvěře jako jsou Krkonoše, Krušné hory, Jeseníky Beskydy, Bílé Karpaty a nebo Šumava zklamaly předložením nevelkého počtu trofejí. Příčiny, které ovlivnily tento výpadek, není nutné opakovat. Věříme, že příští výstava, pokud bude za čtyři roky, bude navzdory možným překážkám bohatší z hlediska počtu trofejí a oblastí chovu jelení zvěře. Výmluv a omluv jsme vyslechli hodně, ale přesto jsou oblasti, ve kterých se organizátoři nevymlouvali a konali. Příkladem je Olomoucký kraj, kterému prioritní pozici zajistila oblast honitby VLS, s.p. Libavá, za kterou Ing. Jan Jeniš se svým týmem zaslali na výstavu celkem 63 trofejí, což je největší počet medailových trofejí jelenů v historii mysliveckého výstavnictví.

tab-2.jpg

Volné honitby

Trofeje jelenů z volných honiteb nepřekročily hranici 240 b. CIC, a tak dále zůstává nejsilnější trofejí jelen z Libavé (2004) s bodovou hodnotou 242,90 b. CIC. K tomuto prioritnímu místu se přiblížila trofej jelena z honitby VLS, s. p. Hradiště s 230,88 b. CIC.

jeleni-volna.jpg
 
Oborní chovy
 
V Čechách máme celkem 63 obor, kde se chová jelení zvěř, zpravidla společně s jinou spárkatou zvěří. Výměrou plochy se obory výrazně liší. Optimem pro chov jelení zvěře, které se blíží podmínkám ve volnosti, je 500 ha a více. Výjimkou je několik obor s výměrou na úrovni 100 ha, které jsou výlučně určeny pro chov geneticky cenných jedinců a ty neslouží ke klasickým komerčním loveckým účelům. Selektivní redukci provádí v takových chovech většinou profesně zdatný personál. I z takových obor je možné prezentovat lovecké trofeje, které jsou vizitkou genetické hodnoty chovaných jedinců.

jeleni-obora.jpg

Mnohým lovcům i chovatelům jelenů v oborách se nelíbí diskriminace v tom, že jejich chovatelská práce nemůže být ohodnocena zlatou medailí CIC. V minulosti se databáze chovů zvěře v oborách i ve volnosti vedla společně bez oddělování na zvěř z volnosti a zvěř chovanou v oborách. V nedávné minulosti se zjistilo, že byla ohodnocena trofej jelena s hypertrofickým parožím chovaným v Rakousku na farmě, kterému hodnotitelé přidělili takový počet bodů, že byl prohlášen za nejsilnějšího jelena na světě.
Mezinárodní organizace a její orgán Trophy Evaluation Board CIC následně anulovaly toto hodnocení a v zájmu zabránit podobným snahám chovatelů bylo jednohlasně schváleno, aby se v budoucnu už nepřidělovaly zlaté medaile CIC trofejové zvěři z oborních chovů. Komise, která tento odsouzeníhodný případ řešila, poukázala na několik ověřených podvodů, kdy se předkládaly trofeje z jelenů ulovených přímo po vypuštění z farmových chovů do volné přírody (Nový Zéland), nebo dokonce ulovených přímo na farmě (Čechy). Bylo také několikrát zjištěno, že jedinci chovaní na farmě se pouštěli do některých privátních obor, nebo se farma transformovala na oboru a jeleni, dříve vedení podle veterinárního zákona jako užitkové hospodářské zvíře, se převodem na oboru stali zvěří. Tato zjištění byla příčinou uvalení embarga na udělování zlaté medaile CIC, trofejím ze zvěře chované „za plotem“.
Chov jelena evropského v Čechách do jisté míry odpovídá poddruhu jelena evropského západního. Prověřováním DNA u několika populací v Čechách bylo zjištěno, že genetická čistota není už standardem, jako tomu bylo v dávných dobách. Tento stav byl ovlivněn záměrnou introdukcí karpatských jelenů do českých chovů v zájmu prodloužit délku lodyh u jelenů žijících v českých honitbách.
Tento trend se už ve volnosti neuplatňuje, ale vzniká nový problém s hybridizací jelena evropského se sikou japonským, který je rozšířen ve velké části oblastí chovu jelena evropského. Riziko hybridizace významně snižující tělesnou i trofejovou hodnotu jelena evropského a je větší tam, kde je v samčí populaci jelena evropského absence jelenů druhé a třetí věkové třídy. Několikrát bylo pozorováno, že mladý jelen první věkové třídy, který byl hlavním jelenem u několika laní, ustoupil bez odporu přicházejícímu jelenu siky japonského.
V oborních chovech je zastoupení poddruhů jelena evropského rozhodně rozmanitější, protože v zájmu produkce velkých trofejí se nepřivezli na překřížení pouze jeleni karpatského poddruhu, ale i jeleni z Nového Zéalandu, Skotska apod.
V oborních chovech byl zaznamenán větší počet silných trofejí, než tomu bylo na výstavě Natura Viva 2015. Nejsilnější trofejí bylo paroží jelena, který je původem ze slovenských šlechtitelských chovů karpatských jelenů. Protože se v posledních dvou sezonách vyštěpila atypická výsada na pravé lodyze, chovatel jelena vyřadil z chovu, a i po srážce na atypickou výsadu dosáhla trofej na 277,7 b. CIC, což je nejsilnější trofej jelena z českých oborních chovů.
 
Závěr
 
Nejenom na základě vystavených trofejí jelena evropského, ale i z řady pobytů v některých oblastech chovu jelení zvěře je potěšitelné, že lovy jelenů bez jakéhokoliv výběru jsou už na většině území minulostí a je potěšením pro milovníky jelení zvěře, že už jsou v těchto oblastech či honitbách k vidění opět i jeleni II. a III. věkové třídy.
Výstava, která byla pořádána za podmínek, které v porovnání s minulými výstavami měly mnoho překážek, přinesla řadu potřebných informací o chovu zvěře a stavu české myslivosti. Přes řadu pozitiv byla výstava pořádána v době, kdy vrcholily přípravy na světovou výstavu v Budapešti, kde jsme měli zájem, tak jako na všech mezinárodních výstavách, důstojně prezentovat naši myslivost a výsledky chovatelské práce. S maďarskou stranou a její vstřícností jsme připravili vše pro naši část, bohužel v závěru našich aktivit jsme zjistili, že není v plánu prezentace České republiky na světové výstavě, a tak nebylo příjemné, když jsem v Budapešti potkával zahraniční kolegy a nedokázal přesvědčivě odpovědět na otázku, proč Česká republika není na výstavě zastoupena, když jí bylo nabídnuto s velkým gestem partnerství.
Miloslav VACH
snímky trofejí Miloš Fischer

Přiložené dokumenty

jeleni-obora jeleni-obora (292,48 KB)
jeleni-volna jeleni-volna (256,57 KB)
tab-2 tab-2 (270,93 KB)
tab-1 tab-1 (317,73 KB)
Zpracování dat...