Časopis Myslivost

MYSLIVECKÁ STATISTIKA 2020/2021

Myslivost 10/2021, str. 18  Miroslav Lotocký, Kamil Turek
Na konci srpna byly zveřejněny údaje o honitbách, stavu a lovu zvěře na území ČR, a to za období od 1. 4. 2020 do 31. 3. 2021.
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL) provádí na základě Zřizovací listiny každoroční zpracování statistik rezortu Ministerstva zemědělství v odvětví lesního hospodářství a myslivosti. Dále disponuje rozsáhlými databázemi vybraných mysliveckých evidencí, včetně evidence výsledků mysliveckého hospodaření. Výstupy myslivecké evidence, včetně zobrazení jednotlivých honiteb v mapě jsou publikovány na webových stánkách www.uhul.cz v záložce Mapy a data v aplikaci Portál myslivosti, resp. Honitby ČR.

Mysl101_2020.pdf (uhul.cz)
 
Na konci srpna byly zveřejněny údaje o honitbách, stavu a lovu zvěře na území ČR, a to za období od 1. 4. 2020 do 31. 3. 2021. Z jejich obsahu je zřejmé, že jsme se po roce opět dočkali rekordních hodnot jarních kmenových stavů a lovu v případě některých druhů spárkaté zvěře. Ale nepředbíhejme…
 
Obhospodařování honiteb
 
V tomto souboru údajů nedochází k zásadnějším meziročním změnám. V uplynulém mysliveckém období došlo k pouze drobnému zvýšení počtu honiteb o dvě vlastní (z 1516 na 1518) a 2 společenstevní (z 4266 na 4268). Důvodem minimálního pohybu údajů jsou poměrně stabilní vlastnické vztahy i velmi omezené možnosti změn existujících honiteb, které poskytuje právní úprava.   
Podobně jako v předminulém období pokračoval pokles počtu režijních honiteb (z 772 na 751) a s tím přímo související vzestup počtu honiteb pronajatých (z 5010 na 5035).
 
Lovečtí psi
 
Celkový počet loveckých psů v honitbách zaznamenal další pokles, a to z 30 689 na 30 432. Příčinou může být klesající ochota chovat loveckého psa a věnovat mnoho úsilí a času jeho výcviku k získání lovecké upotřebitelnosti.
Nadále pokračuje pokles počtu u skupiny ohařů (z 10 377 na 10 217). S tím částečně souvisí i pokles počtu psů s loveckou upotřebitelností pro drobnou zvěř (z 10 892 na 10 736). Stavy drobné zvěře jsou zvláštní (a bohužel smutnou) kapitolou české myslivosti. Je však jisté, že bez vůle na všech stranách (zejména politická reprezentace, zemědělsky hospodařící subjekty, myslivci) bude situace jen horší.
Pokles počtu psů se však nevyhnul ani kategoriím s loveckou upotřebitelností pro zvěř spárkatou (z 11 052 na 10 957) a norování (z 8745 na 8739)
 
Zařízení pro přikrmování zvěře
 
Evidence podchycuje slaniska, zásypy, krmelce a napajedla. K změnám v počtech dochází jen minimálně, a to například v souvislosti s vlastnickými vztahy k pozemkům a spektrem chovaných druhů zvěře. Pokračující pokles počtu je patrný u zásypů (z 42 233 na 41 667) a zřejmě souvisí s vývojem stavu drobné zvěře. Otázkou je, zda rezignace na přikrmování drobné zvěře v některých honitbách ještě nepřispěje k celkovému zhoršení situace.
 
Podobně jako v předminulém mysliveckém roce došlo ke zvýšení počtu napajedel (z 15 662 na 15 997), což potvrzuje pokračující snahu uživatelů honiteb o zlepšení životních podmínek zvěře v období nevhodné distribuce srážek a nedostatku vláhy. V tomto ohledu je vhodné zmínit i pokračující podporu zřizování napajedel, poskytovanou Ministerstvem zemědělství na základě nařízení vlády č. 30/2014 Sb., v rámci příspěvku na zlepšování životního prostředí zvěře.
 
Počet osob trvale vykonávajících v honitbě právo myslivosti
 
V uplynulém období došlo k dalšímu poklesu počtu držitelů loveckých lístků trvale vykonávajících v honitbě právo myslivosti (z 90 033 na 88 876). Důvody poklesu jsou myslivecké veřejnosti celkem dobře známy.
Lze však uvést, že nezbytnou změnu stávajícího negativního trendu mají ve svých rukou především myslivci. Mnohde chybí intenzivní práce s mládeží, ochota k umožnění adeptské praxe a přijímání nových členů do spolků, ochota vysvětlovat veřejnosti nezbytnost myslivecké činnosti tak, jak je definována v právních předpisech. Rovněž různé excesy, které plynou z nepochopení právního základu myslivosti některými myslivci (a kteří ji považují za prostředek sloužící toliko k vlastnímu loveckému vyžití) limitují pozitivní vztah veřejnosti k myslivosti. 
 
 
VÝSLEDKY MYSLIVECKÉHO HOSPODAŘENÍ
 
Jelen evropský
 
Minulé období přepsalo předchozí rekordní výši úlovku na nový rekord z 29 034 ks na 29 863 ks. Z dostupného historicky nejnižšího vykázaného úlovku 2755 ks v roce 1953 vzrostla výše lovu více než desetkrát! Za posledních deset let se jedná o nárůst lovu z 21 820 ks, a tedy o plných 37 %.
I přes rekordní výši lovu došlo k meziročnímu zvýšení jarního kmenového stavu sčítaného k 31. 3. 2021 (JKS) z 29 773 ks na 31 039 ks. Podle údajů o normovaných stavech jelení zvěře, stanovených v honitbách ČR na 17 630 ks, je zřejmé, že JKS dosahuje 176 % normovaného stavu.    
Nárůst lovu i JKS má lineární charakter, což je patrné z přiloženého grafu.

image001.jpg
 
Daněk skvrnitý
 
V případě daňka skvrnitého došlo k dosažení nových rekordních hodnot jak v případě výše celkového lovu (31 057 ks), tak i JKS (39 058). Z dostupného historicky nejnižšího vykázaného úlovku 689 ks v roce 1950 vzrostla výše lovu 45krát(!). Za posledních 10 let se jedná o zvýšení sledovaných hodnot na 219 % v případě celkového lovu (z 14 209 ks) a na 147 % v případě JKS (z 26 415 ks). Údaj o JKS pak představuje 220 % normovaného stavu, který je stanoven na 15 919 ks.
Jedním z důvodů této situace je expanze daňčí zvěře do oblastí, kde se dříve nevyskytovala i zvětšování a stabilizace populací v již obsazených lokalitách. Atraktivita daňčí zvěře z hlediska lovu trofejové zvěře i z hlediska zvěřiny je častým důvodem k „tichému“ hospodaření s touto zvěří, ač pro ni nejsou v dané honitbě stanoveny normované stavy.
Výše lovu nemá potřebný vliv, protože dochází k exponenciálnímu nárůstu obou hodnot (lov i JKS), jak je zřejmé z přiloženého grafu.

image003.jpg
 
Muflon
 
Dalším „rekordním“ druhem spárkaté zvěře, u něhož bylo dosaženo historicky nejvyšších hodnot celkového lovu i JKS za sledované období, tedy od roku 1950, je muflon. Celkový lov byl vykázán ve výši 10 791 ks (115 % z 9368 ks před 10 lety). JKS byl pak vykázán ve výši 22 138 ks (105 % z 21 185 ks před 10 lety).
Nejnižší dostupný údaj o celkovém lovu pochází z roku 1953 a představuje 173 ks. Od té doby vzrostla výše lovu 62krát(!). Samotný údaj o JKS vykázaný za poslední období odpovídá 206 % normovaného stavu.
Lokální rozšiřování areálu výskytu v případě muflona je provázeno podobnými okolnostmi jako v případě daňka skvrnitého. Současně však nelze pominout fakt zániku některých populací muflona v důsledku intenzivního predačního tlaku vlka euroasijského.

image005.jpg
 
Sika japonský a sika Dybowského
 
Oba druhy jsou v myslivecké evidenci sledovány stále pod jednou položkou. Význam siky Dybowského je však zcela okrajový, neboť je předmětem chovu pouze v několika honitbách.
Údaje o celkovém lovu i JKS zvěře siky za minulé období znamenají nová historicky dostupná maxima. Celkový lov byl vykázán ve výši 19 411 ks (176 % z 11 051 ks před 10 lety). Vykázaný JKS pak dosahuje hodnoty 13 200 ks (135 % z 9751 ks před 10 lety). I přes intenzivní lov však JKS odpovídá 827 % normované stavu.
Na zvětšování areálu výskytu zvěře siky se podílí shodné faktory, jako v případě daňka skvrnitého, neboť představuje pro mnohé uživatele honiteb „vítaný doplněk sortimentu zvěře“.
Rizika, která jsou s „doplňkovým chovem“ zvěře siky spojena (zejména hybridizace populací jelena evropského, poškozování lesních porostů okusem, loupáním, ohryzem a vytloukáním) nejsou uživateli honiteb často brána v potaz. V opačném případě by zřejmě nedošlo k překryvu areálu výskytu zvěře sika a jelena evropského (asi 30 % areálu výskytu jelena evropského) a dalšímu rozšiřování tohoto exotického druhu.
Exponenciální nárůst je patrný jak u lovu, tak i u JKS, jak je zobrazeno na přiloženém grafu

image007.jpg
 
Srnec obecný
 
Výsledky mysliveckého hospodaření se srnčí zvěří jsou dlouhodobě poměrně stabilní. Výše lovu za uplynulé období byla vykázána na úrovni 105 665 ks. JKS byly pak vykázány v úrovni 292 311 ks a představují asi 101 % normovaného stavu.

image009.jpg
 
Prase divoké
 
Po „rekordní“ výši vykázaného úlovku v předminulém období (240 511 ks) došlo k výraznému propadu na 161 699 ks, a tedy na „pouhých“ 67 % výše uvedeného rekordu. I přesto je vhodné uvést, že lov v uplynulém období 1000krát vyšší, než nejnižší historicky dostupný údaj z roku 1950 (168 ks). JKS (58 086 ks) odpovídá 534 % normovaného stavu (11 064 ks).
Radikální snížení stavů černé zvěře je stále nezbytné (např. škody zvěří), ohnisko výskytu afrického moru prasat (AMP) na území Německa je už jen ve vzdálenosti 30 km od státní hranice s ČR, choroba také postupuje z východu Slovenska směrem na západ. Snížení stavu lze dosáhnout především lovem nositelek přírůstku, tedy bachyní. Bachyně (včetně lončaček) jsou však v řadě honiteb považovány za „posvátné krávy“ a nejsou loveny. Někteří uživatelé honiteb dokonce neváhají označit lov bachyní za „zvěrstvo“, ač by měl být běžnou součástí průběrného lovu.
Ministerstvo zemědělství se dále snaží uživatele honiteb motivovat (kusy ulovené nad tříletý průměr, příspěvky na odchytová zařízení). V reakci na rozvoj afrického moru prasat byla také zavedena i zvláštní finanční podpora redukce na části severních Čech, která je nejblíže ohnisku AMP v Německu a Polsku (Šluknovský i Frýdlantský výběžek).
Úspěšnost lovu limitují také různé faktory, které uživatelé honiteb nemohou ovlivnit (semenné roky dubu a buku, složení plodin, velikost ploch plodin, ochota zemědělců ke zřizování průseků, adaptabilita a inteligence zvěře atd.).
Celkovou výši lovu zřejmě ovlivnila také ochota k pořádání společných lovů černé zvěře a k účasti na společných lovech v souvislosti s vývojem situace okolo nemoci COVID-19.
Vývoj lovu a JKS ilustruje přiložený graf.

image011.jpg
 
Bažantí zvěř a zajíc polní
 
Výše lovu bažantí zvěře činila v minulém období 331 658 ks. Došlo tedy k výraznému meziročnímu propadu o 130 409 ks. Vykázány byly pak JKS ve výši 184 316 ks, které však nedosahují ani výše minimálního stavu (192 439 ks). Na obě vykázané hodnoty má zásadní vliv realizované zazvěřování v celkové výši 401 107 ks, z toho dospělou zvěří ve výši 258 627 ks a mladou zvěří z krotkých a polodivokých chovů ve výši 142 480 ks.
 
V případě zajíce polního byl vykázán lov ve výši 32 360 ks (meziroční propad o 11 704 ks) a následně vykázán JKS v úrovni 256 197 ks. Je tedy zřejmé, že současný JKS je podstatně blíže minimálnímu stavu (188 134 ks), než stavu normovanému (467 972 ks).
Posouzení relevance plánu lovu a jeho realizace je především na uživatelích a držitelích honiteb (početní stavy, predační tlak, škody zvěří).
V některých honitbách je zajíc stále loven i při nízkých početních stavech, a to z poněkud „zvláštních“ důvodů (neochota ustoupit od pořádání „tradičních“ společných lovů, či lov tzv. „do tomboly“). Hodnocení souladu takového přístupu s řádným mysliveckým hospodařením a mysliveckou etikou ponecháváme na čtenářích…
 
Druhy zvěře, které nelze obhospodařovat lovem
 
Ve výskytu zvláště chráněných druhů zvěře byl vykázán vzestup početních stavů bobra evropského (z 7981 ks na 8448 ks). Na základě výjimek orgánů ochrany přírody bylo v minulém období uloveno 60 bobrů, což je o 11 ks více než v předminulém období.
Z důvodu potřeby redukce početních stavů bylo na základě odchylných postupů uloveno také 10 288 kormoránů velkých.
Podle vykázaných údajů došlo také k nárůstu početních stavů zejména vlka euroasijského (z 426 na 593 ks) a vydry říční (z 9986 na 10 446 ks). V případě vydry říční došlo k  lovu na základě výjimek orgánů ochrany přírody v počtu 5 ks.
 
Usmrcování další živočichů
 
V minulém období došlo k meziročnímu zvýšení počtu ulovených mývalů severních (z 1724 ks na 1969 ks) a nutrií říčních (z 7722 ks na 12 233 ks). V případě psíka mývalovitého došlo k malému poklesu počtu ulovených jedinců (z 3402 ks na 3331 ks).
Je potěšitelné, že si uživatelé honiteb uvědomují rizika vyplývající z přítomnosti těchto živočichů v české krajině, a že pokračuje snaha o jejich eliminaci. O nezbytnosti tohoto aktivního postupu svědčí také legislativní řešení této problematiky v podobě návrhu zákona, věnovaného problematice invazních druhů (sněmovní tisk č. 731) a návrhu vyhlášky o stanovení druhů živočichů vyžadujících regulaci (t.č. v připomínkovém řízení), jehož jsou tyto druhy součástí.
 
Několik slov závěrem…
 
Nelze nevzít v potaz fakt, že minulé období přineslo značné množství „rekordních“ hodnot, a to u významných druhů spárkaté zvěře (jelen evropský, daněk skvrnitý, muflon, sika japonský). Kromě vysokého vykázaného lovu však došlo u těchto druhů zvěře (kromě jelena evropského) také k vykázání historicky nejvyšších JKS.
O souvislosti vysokých stavů spárkaté zvěře s tolik diskutovaným poškození lesa zvěří nemůže být pochyb. Nárůst početních stavů zvěře a poškození lesa vede k prohlubování konfliktů mezi uživateli honiteb, vlastníky lesů a zemědělsky hospodařícími subjekty.
Jediným, kdo může zvrátit vývoj početních stavů zvěře i značné poškození lesa, jsou uživatelé honiteb, kteří mají v rukou odpovídající nástroje v podobě lovu zvěře (optimalizace stavů, druhového spektra zvěře atd.) a dalších opatření (přikrmování zvěře, které zohledňuje jak sezónní změny metabolismu a trávicího traktu, tak i přirozenou etologii zvěře, lokalizace a kapacita přikrmovacích zařízení, vhodný způsob vnadění atd.). Nezbytnost řešení stávajícího nevyhovujícího stavu do značné míry potvrzuje i intenzivní politická diskuse o problematice myslivosti, jíž jsme svědky zejména od druhé poloviny roku 2019.
Alarmující situace drobné zvěře v ČR by měla být akcentována podstatně více, než jak je tomu nyní, a to i v souvislosti s přijetím nezbytných změn v zemědělském hospodaření v krajině.
 
Ing. Miroslav LOTOCKÝ
Ing. Kamil TUREK, Ph. D.
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem

Zpracování dat...