Časopis Myslivost

Broková kozlice AKKAR 206 Trap

Myslivost 8/2021, str. 40  Martin Helebrant
Tentokrát se pojďme podívat na sportovní speciál pro střelbu na asfaltové terče v disciplíně Trap. Trap, ale také baterie, je zjednodušeně řečeno střelecká úloha, kdy terče jsou vyhazovány směrem od střelce, pod různými výškovými i stranovými úhly.
 
Dne 4. dubna 1949 podepsalo ve Washingtonu D. C. 12 států smlouvu o vzájemné spolupráci a ochraně, známou dnes jako Severoatlantická aliance, ale ještě spíš pod zkratkou NATO. Jen o tři roky později, v roce 1952, se k původním 12 státům připojilo tzv. Jižní křídlo – Řecko a Turecko. Tím se otevřela pro Turecko i cesta k moderním technologiím výroby pěchotních zbraní – zejména licenční výrobou útočných pušek a samopalů. Od roku 1968 vyrábí licenčně zbraně Heckler & Koch. Tím byl položen základ tureckého zbrojního průmyslu.
Turci se učili rychle a získané znalosti aplikovali i mimo oblast vojenských zbraní. Někdy v období let 1990 až 2000, kdy celá řada velkých značek do Turecka přesunula svoji výrobu ve snaze snížit výrobní náklady, Turecko převzalo od Španělska roli hlavního dodavatele levných loveckých brokovnic. Velcí výrobci zde dokonce zasponzorovali instalaci prvních počítačově řízených výrobních systémů.
Z pohledu zbrojní produkce je dnes Turecko docela ráj, těžící kromě jiného i z výrazně jednodušší legislativy, než jaká je v zemích Evropské unie. Turecko je dnes zdrojem nespočtu brokovnic, ale jak se říká: Dostaneš, co si zaplatíš. Bylo by pošetilé očekávat z Turecka perfektní brokovnici za „pár kaček“, na druhou stranu Turci umí za příjemné peníze i opravdu kvalitní zbraně.
Jednou z těch dobrých tureckých firem je firma Akkar Silah se sídlem nedaleko Istanbulu. Vznikla v roce 1985, napřed vyráběla samostatné součástky pro zbrojní a automobilový průmysl, ale již delší dobu vyrábí kompletní brokové zbraně vlastní konstrukce. My jsme se s nimi na stránkách Myslivosti setkali vícekrát.

churchill_206_trap_black_3-jpg-20161224164234.jpg
 
Tentokrát se pojďme podívat na sportovní speciál pro střelbu na asfaltové terče v disciplíně Trap. Trap, ale také baterie, je zjednodušeně řečeno střelecká úloha, kdy terče jsou vyhazovány směrem od střelce, pod různými výškovými i stranovými úhly. Trapu je celá řada odrůd, střílí se buď se zbraní založenou do ramene, nebo z loveckého vyčkávacího postoje, na každý terč máte jednu nebo dvě rány – zkrátka trap je různorodý a jednotlivé druhy trapu spojuje ten odlétající terč. Času je na terč málo, proto se postupně vyvinula technika, kdy předsazení je částečně nahrazeno vysokou polohou hlavy, takže střelec vlastně nadstřeluje. Jenomže při odlétajícím terči vlastně předsadí.
Akkar 206 je historicky starší z dvou řad brokových kozlic, které výrobce nabízí. Nabízí se ve třech hlavních skupinách – univerzální kozlice bez přívlastku (skupina obsahuje i zbraně taktického určení), skupina Competition (sportovní zbraně) a skupina Premium s bohatou rytou výzdobou.
Předmětem mého testu byla kozlice Akkar 206 TC, určená pro střelbu disciplíny Trap.
web-1.jpg

web-2.jpg


Kozlice Akkar řady 206 mají lůžkový závěr poměrně konzervativního tvaru. Hlavňový čep, respektive čepy, jsou neprůchozí, hodně krátké. Závěr dosedá dvěma výstupky na spodku hlavňové objímky, uzamčený je jednou příčnou závorou, ovládanou klasickou Scottovou temenní kličkou.
Zámky jsou s vnitřními kladívky, poháněnými vinutými bicími pružinami umístěnými za kladívkem. Spoušťové páky zachycují kladívka za temena, spoušťový mechanismus je nesený na samostatné desce a má jednospoušťové uspořádání. Spoušť se mezi jednotlivými kladívky se při opakování výstřelu přepíná setrvačným přepínačem.
Pojistka má podobu šoupátka na temeni závěru, jistí spoušťové páky. Posunutím šoupátka vpřed se odjišťuje, stažením vzad se zajišťuje. Přesunutím šoupátka doprava nebo doleva se volí pořadí odpalu hlavní.
U sportovních modelů řady 206 je pojistka čistě manuální a její poloha je závislá jen na vůli střelce, u loveckých a taktických modelů se zbraň při sklopení hlavní automaticky zajišťuje. Napínání bicího mechanismu je odvozené od sklopení hlavní. Hlavně jsou osazené vyhazovači, aktivovanými od polohy kladívek.

churchill-206-trap-20181211194611.jpg
 
churchill-206tc-trap-black-20201116101953.jpg

Brokovnice řady Akkar 206 existují ve všech běžných brokových rážích, od 28 do 12, ale sportovní linie Competition je komorovaná výhradně v ráži 12x3“ (76 mm). Základní délkou hlavně je 81 cm (32“) nebo na přání 76 cm (30“).

churchill_206_trap_black_4-jpg-20161224164634.jpg

Hlavně jsou portované – v přední části mají otvory sloužící částečně jako kompenzátor, když unikající spalné plyny z hlavně stabilizují zbraň při výstřelu a urychlují tak její návrat do záměrné.
Na hlavni je 10mm lišta matovaná výrazným křížovým rýhováním. Na liště je muška z červeného světlovodného materiálu a uprostřed ještě pomocná mosazná perlička.
Zahrdlení jsou výměnná a jak se sluší a patří na sportovní brokovnici, výrazně vystupují před přední hranu hlavní.
Pažba je typu Monte Carlo, délka pažby je stavitelná podložkami pod botku v rozsahu 3 cm. U vybraných typů je stavitelná i výška lícnice.
Pažbení je ořechové, předpažbí je prosté, s oblým spodkem. Na úchopových plochách je tradiční kosočtverečná rybina. Povrchová úprava je lesklá olejová, která umožňuje snadnou opravu případných odřenin a otlučenin.
 
Rozborka je jednoduchá. Napřed pootočením temenní kličky odemknete závěr a sklopíte hlavně, zkontrolujete nábojové komory. Zavřete závěr a vyklopením spodní (Deeleyovy) páčky na předpažbí uvolníme předpažbí, které vyklopením sejmeme ze zbraně. Nyní znovu otevřeme závěr a vyklesneme hlavňový svazek. Tím je normální rozborka ukončená, další rozebírání zbraně je vyhrazeno odborníkovi – puškaři.
I z téhle minimální rozborky je vidět čisté zpracování pohledových ploch, které sice nejsou leštěné do vysokého lesku, ale přesně lícují, bez vůlí nebo nejistých poloh. Mechanismus zbraně je tuhý, ale hladký, jak je u nové zbraně očekávatelné. Dá se tedy říci, že Akkar si udržuje dobrý standard, který od něj očekávám.
 
Střeleckou zkoušku jsem udělal na Lazecké střelnici v Olomouci. První pocit je dobrý, délka pažby s jednou podložkou pod botkou mi sedí, jsem celkem konfekční typ, ačkoliv musím přiznat, že v průběhu koronavirové doby jsem nepříjemně přibral v pase.
Poměrně tuhý chod závěru vypovídal o novosti zbraně, zkusmé přilícení bylo v pořádku. Vyvážení zbraně s 81 cm dlouhými hlavněmi je mírně před hlavňový čep, celková hmotnost zbraně je skoro 4 kg, což odpovídá sportovnímu určení zbraně.
Ke zkoušce jsem použil sportovní náboje Sellier & Bellot Skeet 24 Super s navážkou 24 gramů 2mm broků, Trap 24 Super s navážkou 24 gramů 2,4mm broků a náboje Sellier & Bellot Skeet 28 Sport (28 gramů 2mm broků) a Trap 28 Sport (28 gramů 2,4mm broků).
Nejsem nijak výkonný brokový střelec, navíc obvykle spíš střílím na loveckém kole. Takže na první stanoviště si stoupám s trochou nervozity, zvlášť když mi přihlíží další dva střelci. Napřed nabíjím 24gramové Trap Super.
První zvolání a holub letí ode mě – švihnu hlavněmi za ním – mají trochu jinou setrvačnost, střelec se do nich musí víc opřít, zakryji holuba a stisknu spoušť. Prásk a nic, holub letí dál, ale reakce zbraně na výstřel je velice mírná – hlavně se skoro nehnou, dál sledují odlétající terč – druhá rána, a terč skončí nezničen v trávě. Na třetí pokus se mi podaří holuba rozprášit první ranou, na čtvrtý také, i když ne tak přesvědčivě.
Měním náboje – zkouším Skeet 24 Super, necítím žádný podstatný rozdíl. Nejsem takový pan střelec, abych rozdíl poznal a funkce je stejně spolehlivá se oběma náboji. Podobné je to s náboji s navážkou 28 gramů – nevnímám mezi nimi žádný významný rozdíl, ačkoliv ke konci jsem měl pocit, že terče se rozpadají radostněji – větší brok si lépe drží rychlost. Ale neumím říci, zda to bylo opravdu nábojem nebo jsem ke konci získal trochu jistoty.
Ani s navážkou 28 gramů se zbraň nechovala nijak extrémně, spíš naopak, výstřel měl na pohyb hlavní jen minimální vliv. To je výsledkem jak větší hmotnosti hlavní a celé zbraně, tak zmíněných portů – otvorů, jimiž při výstřelu může část spalných plynů unikat a stabilizovat hlavně jako malé trysky.
Za běžného denního světla jsem nijak nevnímal, že by porty v hlavních nějak viditelně vyšlehával plamen nebo kouř, ačkoliv kolega vedle mě pod určitým úhlem osvětlení a proti tmavému pozadí odfuk spalných plynů vnímal.
Vyhazovače pracovaly spolehlivě a opravdu razantně, nápich zápalek byl přesně středový. Během celého testu asi 100 ran jsem nezaznamenal ani jeden selhač.

IMG_2741.JPG
 
Pokud tedy shrnu vše výše uvedené – Akkar 206 Trap je zajímavá volba, pokud se chcete střelbě trapových disciplín věnovat natolik vážně, že uvažujete o speciální zbrani. Závěr je sice jednoduchý, ale jak jsem se bavil svého času s konstruktérem Akkaru, moderní materiály jsou natolik pevné, že komplikované závěrové systémy s mnohonásobným zapřením a uzamčením nejsou dnes již nutné. Naopak, jednoduché závěry se snáze vyrábějí a díky počítačem řízeným obráběným strojům tak dnešní závěry lícují lépe než závěry z minulého století.
V případě sportovních brokovnic i tlaky jsou natolik mírné, že trvanlivost zbraně je hodně, hodně velká.
Jako každou jinou brokovnici i Akkar 206 T si asi můžete vzít na lov, ale pronese se. Větší hmotnost je naopak výhodná na střelnici, kdy ani po několika stovkách ran nebudete mít otlučená ramena a otřesené svalstvo. A pokud si na něj zvyknete, dá se s Akkarem 206 střílet jakákoliv broková disciplína – je to jen otázka volby vhodného zahrdlení.
 
Za umožnění testu zbraně a spolupráci při jeho realizaci děkuji M. Sentivánimu z olomoucké firmy ADDA, která je dovozcem zbraně do ČR.
Ing. Martin HELEBRANT

Zpracování dat...