Časopis Myslivost

Vysvětlení některých pravidel v rámci kynologie

Myslivost 8/2021, str.-36  Vladimíra Tichá
V rámci předpisů pro chov psů obecně a loveckých psů zvlášť občas narážíme na případy, kdy si správný postup lidé vysvětlují různě. Do této kategorie patří dvě skutečnosti, které by mohlo následující povídání osvětlit.
Jednou z nich je informace o tom, zda importovaný pes s vystaveným exportním průkazem původu na českého majitele a nezapsaný v naší plemenné knize se může či nemůže zúčastňovat zkoušek podle našeho Zkušebního řádu.
Druhá se vztahuje k postupu v případě, kdy není čitelný čip nebo tetování nebo když nesouhlasí číslo čipu s údajem v průkaze původu.

ticha-web.jpg
 
Import a export psů
 
Povinnost vystavovat při vývozu psa exportní průkazy původu je zakotvena v předpisech FCI, konkrétně v Jednacím řádu. Pokud si tedy někdo dováží psa ze zahraničí a chce se s ním zúčastňovat zkoušek z loveckého výkonu včetně zkoušek vloh anebo jej zařadit do chovu, musí požádat toho, od koho si psa bere, o exportní průkaz původu. Ten vystavuje plemenná kniha státu, odkud je pes dovážen.
Průkaz původu vyváženého nebo chcete-li dováženého jedince je označen „export pedigree“ a je v něm uvedeno jméno nabyvatele. Pravdou je, že různé země mají různé exportní průkazy původy a v některých případech, například Německo, vystavují tak zvanou exportní doložku, kterou k PP přikládají.
Na základě exportního průkazu původu pak plemenná kniha psa u nás zapíše a přidělí mu české číslo zápisu. To má u plemen zapisovaných plemennou knihou ČMKJ zkratku Člp, v případě plemenné knihy ČMKU zkratku CMKU.
Až potud je asi vše jasné. Občas ale majitelům psů a bohužel i chovatelským klubům a pořadatelům zkoušek uniká, že tím, že pes má vystavený exportní průkaz původu je z plemenné knihy, v které byl zatím registrován, vypsán a dokud není zapsán někde jinde, neměl by být přijat na zkoušky, protože Zkušební řád říká, že se jich mohou zúčastňovat „psi, kteří jsou zapsáni v plemenných knihách ČR nebo členských států F.C.I.“. A uvedený pes momentálně nikde zapsaný není. Plemenná kniha mu také nevystaví certifikát, který by jej zařadil do třídy pracovní nebo by byl dokladem požadovaným při přiznání šampionátu. V žádném případě také nemůže být plemennou knihou přeregistrován jako chovný jedinec. V případě výstav žádné omezení není.
Správný postup je po obdržení exportního průkazu původu jej poslat plemenné knize s žádostí o zápis. Až je pes zapsán, může s ním majitel na zkoušky, požádat o vystavení certifikátu anebo jej přeregistrovat jako chovného.
Připomenout je asi třeba, že existuje i opačný problém. Může se stát, že chovatel má zájemce ze zahraničí, nechá štěněti vystavit exportní průkaz původu, k vývozu ale nedojde a pes zůstává v ČR. V takovém případě se nevystavuje nový průkaz původu, plemenná kniha by ale měla být o zrušeném vývozu informována a psa bude nadále evidovat jako psa zapsaného u nás.
 
upresneni-pravidel-2.jpg

Změny identifikačního označení
 
Druhý problém se týká změny identifikačního označení. Jen pro upřesnění. Z pohledu zákonů (Zákon o veterinární péči) musí být každé štěně nejpozději ve věku 3 měsíce identifikačně označeno čipem, a to nejpozději v době, kdy odchází od chovatele k novému majiteli. Ať se nám to líbí nebo ne, povinnost čipovat má ten, u koho se štěňata narodila nikoliv ten, kdo si štěně kupuje.
Trochu jiné to je z pohledu kynologických předpisů. Bez identifikačního označení štěněte nelze vystavit průkaz původu. V tomto případě je uznáváno čipování i tetování a je na chovatelském klubu, aby určil, co akceptuje. Rozhodně ale nejsou kynologické předpisy nadřazeny zákonu. Chovatel tedy musí své odchovy čipovat a k tomu může přidat tetování. Hodně klubů i chovatelů již používá jako identifikační označení jen čip. I v jeho případě mohou nastat problémy, které je třeba řešit.
Myšleny tím nejsou problémy zdravotní, ale spíše administrativní. Poměrně často se stane, že chovatel zamění štěňata a dá nabyvateli psa nebo fenku, u kterých nesouhlasí kód čipu uvedený v PP s kódem, který se načte u psa.
Takový případ se řeší mezi chovatelem, nabyvatelem štěněte a plemennou knihou. Je třeba zjistit, zda souhlasí či nesouhlasí čísla čipů u ostatních štěňat ve vrhu a případnou záměnu pak řešit tak, že se průkazy původu vrátí plemenné knize s informací, jaké číslo čipu přísluší kterému štěněti. Plemenná kniha nevystaví nové průkazy původu, ale pouze opraví čísla čipů. Má-li štěně vystavený pas a čip nesouhlasí ani v něm, je třeba vše řešit s veterinárním lékařem.
 
upresneni-pravidel-3.jpg

A co když čip nefunguje?

 
Druhý případ je trochu složitější. Pes je označen čipem, který ale nelze načíst. Může se to stát například při špatné aplikaci čipu, může se jednat o případ, kdy pes čip vyloučí, může dojít k mechanickému narušení čipu třeba při psí rvačce a může se stát, že čip tak zvaně vyhasne.
V případě nečitelnosti čipu je rozumné požádat veterináře nebo kolegu, který má čtečku, aby ověřili, že ani jejich čtečka čip nenačte. Občas se stává, že jedna čtečka čip nezjistí, zatímco druhá jej najde bez problémů.
Nelze-li čip přečíst, je třeba psa znovu identifikačně označit. Pro úpravu identifikačního označení v průkazu původu psa a v databázi plemenné knihy v tomto případě nestačí spolupráce mezi majitelem psa a plemennou knihou. Své stanovisko k tomu musí dát i chovatelský klub. Říká to Směrnice pro označování štěňat ČMKU.
Chovatelský klub v podstatě potvrzuje, že se opravdu jedná o daného jedince a je na chovatelském klubu, aby stanovil pravidla, jak postupovat. Jsou kluby, které jen dají potvrzení pro plemennou knihu, ve kterém uvedou, že souhlasí se změnou identifikačního označení jedince. Jsou naopak kluby nebo jednotlivé případy, kdy je požadováno doložení parentity (původu) a teprve na základě výsledku může dojít k úpravě v průkaze původu a v plemenné knize. Je to smutné, ale někdy se musíme bránit podvodníkům.
V obou případech veterinář očipuje psa znovu, potvrdí čipování do průkazu původu a vlepí do něj samolepku s novým kódem čipu do rubriky Ostatní záznamy. Změnu čísla čipu s potvrzením chovatelského klubu pak majitel nahlásí plemenné knize.
 
Na zkoušky jen s čipem!
 
V každém případě platí, že pokud nesouhlasí číslo čipu uvedené v průkaze původu s číslem čipu psa samotného nebo je-li čip nečitelný, nemůže být pes přijat na zkoušky, protože jeho identita není potvrzena.
Teď si možná někdo říká, že má psa nejen čipovaného, ale i s čitelným tetováním a že je mu jedno, že čip nelze přečíst. Na zkouškách nebo při zařazování do chovu by čitelné tetování, pokud je uvedeno i v průkazu původu, teoreticky mohlo být akceptováno. Ale pozor.
Z pohledu zákona je jako platné uznáváno očkování proti vzteklině jen u čipovaných psů. Výjimku tvoří jedinci narození před červencem 2011. Může se tedy stát, že psa nevezmou na zkoušky, protože nesplňuje veterinární podmínky, nemá platné očkování proti vzteklině, nebo že náhodná kontrola veterinárního inspektora skončí nepříjemnou finanční pokutou.
Vladimíra TICHÁ
snímky Jan Tichý

Zpracování dat...