Časopis Myslivost

Do naší krajiny patří jak hospodářská zvířata, tak vlci

Myslivost 2/2021, str. 42  Linda Zachystalová, Jindřiška Jelínková, AOPK ČR
Zabezpečení pastvin před vlky na Broumovsku, ochrana klimatu, zelená ideologie, Brusel i sobi karibu. Takový mix nabízí článek Ing. Tomáše Havrlanta v lednovém čísle časopisu Myslivost. Protože autor věnuje nemalou pozornost i práci AOPK ČR, dovolíme si jej okomentovat.
 
Tvrzení, že podle údajů AOPK ČR byla většina vlkem překonaných ohrad v posledních měsících řádně zabezpečena, neodpovídá realitě. Píše, že 19 % útoků proběhlo nad doporučenou výšku 120 cm a v 18 % útoků byly překonány doporučené typy oplocení. Jedná se však o dva různé parametry, kterými se posuzují stejné dotčené ohrady, procenta se tedy jednoduše nesčítají – ve většině případů se nevyhovující výška i způsob oplocení prolínají.
Samotná výška oplocení samozřejmě nestačí, pokud není zabezpečeno u země, neboť vlci na pastvinu nejčastěji pronikají spodem – podlezením, podhrabáním. Stejně tak není samospasný elektrický ohradník, pokud má nedostatečné napětí, probíjí či je dokonce vypnutý.
Pokud nahlédneme do jednotlivých škodních protokolů, najdeme například u jediného listopadového útoku, který se odehrál na „tabulkově“ řádně zabezpečené pastvině (5 el. drátů i vyhovující výška, nejnižší drát ve výšce 20 cm), podstatné detaily: četné díry v oplocení, prověšené dráty, velmi nízké napětí. Na papíře deklarované bezchybné oplocení odhalilo v terénu závažné nedostatky, kvůli kterým ochrana ovcí selhala.

Past_pes_ovce_4.jpg
 
Že jdou věci změnit, ukazuje příběh jihočeského farmáře, který až donedávna čelil opakovaným útokům vlka na svých pastvinách. Po socializaci pořízených pasteveckých psů, kteří předchozí rok nepracovali správně, může chovatel v noci klidně spát. Během loňského roku zaznamenal jeden útok vlka, došlo k němu ale během jediné noci, kdy pastevečtí psi na pastvině nebyli. Vlci se tedy prokazatelně v oblasti pohybují a preventivní opatření fungují.
 
Mezi preventivní opatření patří nejen oplocení a pastevečtí psi, ale také jiná organizace pastvy a chovu. Pokud jsou pasená zvířata na noc zaháněna do košárů či jiných zabezpečených nocovišť nebo jsou častěji přeháněna, rozdělena na menší stáda, pak jsou pro vlka nesnadnou kořistí.
Nejhorší je nechat vlka zvyknout si na neměnné podmínky, na jistotu. Pak je pro toto vysoce inteligentní zvíře snadné vyčíhat správný okamžik nebo najít slabé místo v oplocení. Opatření již několikátým rokem fungují u zabezpečených ohrad ve Šluknovském výběžku, Krušných horách, v Českém lese či jinde. Tyto příklady soužití s vlky s minimalizovanými škodami však zřejmě nepředstavují dostatečně dramatický materiál, takže o nich takřka neslyšíme.
 
V naší krajině potřebujeme pastvu i vlky
 
V naší krajině jsou potřeba jak hospodářská zvířata, která ji pomáhají udržovat, aby nezarůstala, tak vlci, kteří mohou snižovat stavy přemnožené spárkaté zvěře, působící škody zemědělcům i lesníkům. Právě proto, že pastevectví i ochrana ohrožených druhů jsou celospolečenským zájmem, AOPK ČR připravila – ve spolupráci s chovatelskými svazy i dalšími zájmovými skupinami - Program péče o vlka. Ten ukazuje cestu, jak omezit konflikty, které s sebou návrat této velké šelmy do naší krajiny přináší.
AOPK ČR vytvořila ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou standard pro zabezpečení stád, zajistila, že jejich zabezpečení je financováno z Operačního programu Životní prostředí, pomáhá s administrací dotací, na základě požadavků chovatelských svazů prosadila navýšení kompenzací za škody vlkem, její pracovníci na regionálních pracovištích drží pohotovosti, aby chovatelům v případě škod byli rychle nápomocni.
Všechny informace soustřeďuje na webové stránce www.navratvlku.cz.
Pro příští programové období AOPK ČR prosazuje zjednodušené metody vykazování, které budou administrativně méně náročné. Pro drobnější chovatele, kteří nedosáhnou na projekt do OPŽP, navrhla AOPK ČR národní zdroj, který bude administrativně jednodušší a bude možné z něj pořídit adekvátní oplocení či pasteveckého psa a také hradit zvýšené náklady na organizaci pastvy. Pro další koexistenci pastevectví a vlka je prostě klíčové, aby si vlci nezvykli chodit do ohrad.
 
Po meziresortním připomínkovém řízení je také ze strany AOPK ČR navržena novela vyhlášky, kde se nově zakotvuje výpočet pro náhradu škody, do níž se například započítává i náklad na kafilerii.
Pro rok 2021 je připravována novela zákona č. 115/2000 Sb. (např. rozšíření spektra druhů, za něž bude náhrada vyplácena, hrazení nákladů za povinný veterinární posudek, povinné minimální zabezpečení hospodářských zvířat, atp.).
 
Zcela zmatenou interpretaci vztahu pastvy a klimatické změny, která je také součástí komentovaného textu, ponecháváme stranou. Komentář ovšem potřebují zmiňované příklady ze zahraničí.
 
Jak je to s těmi soby?
 
Na první pohled dramatická je v textu Tomáše Havrlanta informace o tom, že vláda kanadského Severozápadního teritoria (mimochodem oblasti o rozloze 1/3 Evropské unie) se rozhodla snížit počet vlků o 80 % kvůli ochraně sobů karibu, jejichž počty údajně kvůli vlkům poklesly o 98 %. Plán se přitom zaměřuje pouze na oblast výskytu dvou stád – Bathurst a Bluenose East karibu, jejichž počty opravdu poklesly o 98 %, jedná se však pouze o menší část sobích stád v celé Kanadě.
A navíc – zapátráme-li v zahraničních, ale i českých zdrojích – hlavní příčinou alarmujícího úbytku těchto zvířat není vlk, ale člověk. Postupující rozvoj a výstavba infrastruktury a těžba nerostných surovin v tajze a tundře závažně ukrajuje jejich životní prostor, k tomu se přidává i vliv klimatické změny.
Plán na odstřel vlků (pouze v dané oblasti výskytu těchto dvou stád) tak zde představuje velmi lokální a specifický dílek řešení komplexního problému a podle státní ochrany přírody se jedná pouze o dočasné opatření, než se podaří najít řešení skutečného důvodu úbytku karibů: ničení jejich stanovišť.
Co má celá tato situace společného s útoky vlků na nezabezpečená hospodářská zvířata, opravdu nevíme.
 
V Evropě nejsme osamoceni
 
Rozhodně není pravda, že jsme téměř poslední, kdo se v Evropě odvolává na požadavky Bruselu, a ostatní země se od přísné ochrany vlka odklánějí.
Představa, že za situací v České republice stojí parta ochranářů s Programem péče o vlka v ruce a že jsme evropským ostrůvkem iracionálního přístupu k vlkům, je naprosto zcestná. Každá země vstupovala do Evropské unie v jiné situaci a s jinými podmínkami, proto si také různé země vyjednaly odlišný přístup. Vlk v Evropské unii podléhá ochraně podle tzv. směrnice o stanovištích a je na různé úrovni podle toho, v jaké příloze této směrnice je vlk zařazen – viz připojená tabulka.
Některé státy EU tak mají vlka zařazeného v příloze V. směrnice, což umožňuje jeho „využívání“, tedy i regulační lov s podmínkou zachování příznivého stavu druhu. Patří sem například sousední Slovensko (resp. patřilo)  či Polsko, dále Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Finsko, Řecko severně od 39. rovnoběžky a Španělsko severně od řeky Duero. Tedy státy s ustavenou vlčí základnou.
Zajímavé přitom je, že Polsko možnost regulace vlků i přes jeho početnou populaci nevyužívá a k celoroční ochraně vlka nyní po dohodě s chovatelskými svazy a ministerstvem zemědělství přistupuje i Slovensko.
Česká republika vstupovala do Unie v situaci, kdy se zde téměř sto let žádné vlčí smečky trvale nevyskytovaly a pouze sporadicky byli zaznamenáváni jednotliví vlci. Není divu, že jsme do EU nevstupovali připraveni na eliminaci u nás se nevyskytujícího druhu, a vlk je proto v ČR zařazen kromě přílohy II (vyžaduje vyhlášení zvláštních oblastí ochrany) také v příloze IV., podle které vyžaduje přísnou ochranu.
Jen tak na okraj – i když vlk podléhá přísné ochraně, není za určitých podmínek (například když bude opakovaně napadat dobře zabezpečená hospodářská zvířata) vyloučen jeho odstřel.
Definice příznivého stavu v ČR, ke které se v Programu péče zavázal resort životního prostředí, je nyní předmětem mezinárodní spolupráce se státy, se kterými vlčí populaci sdílíme.
Souhrn k zařazení vlka do příloh směrnice v EU nabízí tabulka:

tabulka.jpg
 
 
Linda Zachystalová, Jindřiška Jelínková, AOPK ČR
 
Snímky ČSOP Libosváry

Zpracování dat...