ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Prosinec / 2022

Fáze po valné hromadě II.

Myslivost 12/2022, str. 20  Roman Odrýsek, Ondřej Fiala
– řízení před soudem (řízení v 1. stupni)
 
V minulém čísle jsem upozornil na to, že o uzavření nájemní smlouvy je potřeba informovat OSSM a následně jsme si blíže popsali jaké náležitosti musí mít žaloba na neplatnost rozhodnutí orgánu honebního společenstva.
Řekli jsme si také kdo ji může podat, jaké jsou lhůty k jejímu podání a který soud bude příslušný k rozhodování věci. Nyní pozvolna navážeme a přiblížíme si, jak vypadá řízení před soudem.
O tomto tématu píšu, protože se opakovaně stává, že si člen honebního společenstva nejprve chce poradit sám. A tak si sepíše žalobu, odešle na soud a teprve po prvním jednání u soudu zjistí, že je vhodné nechat se zastoupit advokátem. Jenže prvotní kroky jsou v tomto nesmírně důležité, a pokud se zde něco nepovede (vzpomeňme tzv. žalobní body v minulém článku), pak je již velmi těžké pro nastupujícího zástupce v řízení otočit kormidlem a napravit co se nepovedlo.
 
Předběžné opatření (PO)
 
Předběžné opatření je procesní nástroj, který můžete využít ještě před podáním žaloby. Takzvané předběžko, jak se mu právnickou hantýrkou říká, sloužící k dočasnému upravení poměrů účastníků ještě před zahájením samotného řízení ve věci samé nebo je-li obava, že výkon soudního rozhodnutí by byl ohrožen.
Předběžné opatření se vydává pouze na návrh, který musí obsahovat kromě obecné náležitosti ještě vylíčení skutečností, které odůvodňují potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků. Z návrhu pak ještě musí být zřejmé, jakého předběžného opatření se navrhovatel domáhá – co má být protistraně uloženo.
Institut předběžného opatření tedy slouží jako jakési mezitímní a dočasné řešení situace. Tady vás musím trochu zklamat – nelze z něj tedy usuzovat na konečný výsledek. Co tím myslím?
Pokud by soud vyhověl předběžnému opatření a dočasně například zakázal uzavřít nájemní smlouvu, pak to ještě automaticky neznamená, že v navazujícím řízení (o neplatnosti rozhodnutí valné hromady) soud vaší žalobě vyhoví. Je to dáno tím, že v této fázi soud pouze řeší, zda je zde skutečně potřeba dočasně a prozatímně upravit (uklidnit) poměry, a to do té doby, než bude věc finálně rozhodnuta.
Velkou výhodou předběžného opatření je rychlost rozhodování. O návrhu soud rozhodne bezodkladně, nejpozději do 7 dnů ode dne podání. Soudní poplatek činí momentálně 1000 Kč.
Na druhou stranu, povinnou podmínkou vydání předběžného opatření je složení peněžní jistoty navrhovatelem ve výši 10 000 Kč. Protistrana se může domáhat uhrazení škody ze složené peněžní jistoty, a to za podmínky, že pozdějšímu návrhu ve věci samé nebylo vyhověno a vydáním předběžného opatření protistraně vznikla škoda.
Opravným prostředkem proti rozhodnutí o nařízení předběžného opatření je odvolání. Ať už jste tedy navrhovatel, jemuž byl návrh na nařízení předběžného opatření zamítnut, nebo naopak jste protistrana, které bylo doručeno předběžné opatření, jemuž bylo vyhověno a něco se vám ukládá, můžete využít odvolání proti rozhodnutí. Lhůta pro jeho podání je 15 dnů a běží od doručení rozhodnutí.
Možná si říkáte, k čemu je předběžné opatření dobré? Výsledné rozhodnutí ukládá buď povinnost nenakládat s určitými věcmi nebo právy, nebo naopak, aby účastník něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel.
V oblasti myslivosti se předběžným opatřením navrhovatelé obvykle domáhají, aby se honební společenstvu zakázalo uzavřít dočasně nájemní smlouvu do doby, než bude rozhodnut spor o neplatnost rozhodnutí valné hromady.
Dalším příkladem budiž návrh na zdržení se výkonu práv plynoucích z funkce honebního starosty nebo návrh na zdržení se bránění výkonu práv uživatele pronajaté honitby – např. pokud je mechanickými zátarasy zabráněno na přístupových cestách vstupovat do části honitby.
Nyní se už přesuňme do samotného řízení o žalobě (návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu právnické osoby).
 
Řízení před soudem I. stupně
 
Jak již víme, lze podat žalobu k civilnímu soudu pro vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánů honebního společenstva. Řízení je zahájeno dnem, kdy byl doručen soudu návrh na jeho zahájení (žaloba).
V první fázi soud zkoumá, zda jsou splněny podmínky řízení jako například věcná a místní příslušnost (zda jste návrh podali u správného soudu). Zde jen upozorním, že návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu právnické osoby se podává ke krajskému soudu (v Praze je nazván jako Městský soud).
Konkrétní krajský soud je určován podle sídla právnické osoby, vůči jejímuž rozhodnutí návrh míří. Bavíme-li se o návrhu na určení neplatnosti proti rozhodnutí orgánu honebního společenstva, pak je nezbytné návrh poslat ke krajskému soudu, v jehož obvodu sídlí toto honební společenstvo. 
Dále soud zkoumá způsobilost účastníků být účastníkem řízení (zda ten kdo, podal návrh, je oprávněn jej podat), zda má návrh veškeré zákonem požadované náležitosti, zda o příslušné věci již nebylo rozhodnuto nebo ji neprojednává jiný soud nebo jiný správní orgán apod.
Jestliže soud zjistí, že je zde určitý problém, který lze napravit, pak je povinen učinit opatření k odstranění nedostatků. Může jít například o situaci, kdy navrhovatel nejednoznačně formuluje, jaké rozhodnutí (nebo v jakém rozsahu) má být prohlášeno za neplatné. V tomto případě tak soud vyzve navrhovatele, aby soudu upřesnil tyto informace.
Následně probíhá fáze přípravy jednání. Předseda senátu je oprávněn vyzvat účastníky, kteří nepodali žalobu, aby se ve stanovené lhůtě k návrhu písemně vyjádřili a současně předložili listinné důkazy, jichž se dovolávají. Jedná se o standardní postup, kdy soud dává prostor druhé straně, aby se vyjádřila k žalobě a poskytla vlastní názor na věc. Většina soudů vyjádření protistrany znovu zasílá navrhovateli, tentokrát pouze na vědomí. Já v tomto případě i přesto doporučuji vyjádření věnovat velkou pozornost a pokud jsou zde tvrzení, která lze vyvrátit, pak doporučuji zaslat soudu tzv. repliku, v níž navrhovatel reaguje na vyjádření protistrany.
Může se vám také stát (a naštěstí tak postupuje malá část soudů), že vyjádření protistrany k žalobě vám již nezašle. Pokud jste tedy podali návrh k soudu a několik měsíců se nic neděje (nebo vám již přišlo předvolání k jednání, ale vyjádření protistrany nikde), pak vám doporučuji navštívit osobně soud a požádat o nahlédnutí do spisu. Může se totiž stát, že vám soud vyjádření protistrany nepřeposlal a pouze ho založil do spisu. Nahlédnutím se můžete s dokumentem seznámit a lépe se tak připravit na jednání a na argumenty protistrany.
Následuje nařízení samotného jednání, které je zpravidla veřejné. Po zahájení jednání jsou strany tázány, zda vznáší námitku podjatosti nebo místní nepříslušnosti soudu. Jestliže námitku vznést nechcete, pak se postavíte a směrem k předsedovi/předsedkyni senátu sdělíte, že námitku nevznášíte.
Zde jen malá vsuvka: K soudu je nutné přijít ve společenském oděvu a k předsedovi/předsedkyni senátu se mluví vždy vestoje, nikoli vsedě. I přestože věc rozhoduje v prvním stupni samosoudce/samosoudkyně, je vhodné používat oslovení paní předsedkyně/pane předsedo. Je přípustné oslovovat rovněž akademickým titulem – nápovědou vám může být cedulka s jménem a titulem předsedkyně/předsedy, která se nachází na soudní katedře (soudní stůl v jednací síni).
Nyní by měl být na řadě přednes návrhu a vyjádření. Jenže ne vždy se tak děje. Ze zákona má soud povinnost vést účastníky ke smírnému vyřešení věci. Za tímto účelem s nimi může věc probrat, upozornit je na právní úpravu a na stanoviska a rozhodnutí Nejvyššího soudu. Někteří soudci tento okamžik využijí, a ještě před zahájením jednání nenápadně naznačí, jakým směrem o věci uvažují a k jakému rozhodnutí směřují. Šikovně formulované stanovisko soudce dokáže motivovat strany, aby nakonec našly společnou řeč a dohodly se.
Já osobně takový postup soudu velmi kvituji. Nicméně, ne každý soudce takový postup zvolí. Pokud se soud snaží vést strany ke smíru, může dokonce jednání přerušit nebo úplně odročit i na delší dobu, aby dal stranám čas se dohodnout.
Pokud se soud nepokusil o smírné jednání, nebo pokud smírné jednání nedopadlo, soud pokračuje v jednání. Navrhovatel je tedy tázán, zda setrvává na podaném návrhu.
Pokud návrh není vzat zpět, a naopak je na něm setrváno, je navrhovatel vyzván k přednesení svého návrhu. Můžete v tomto okamžiku návrh přednést ústně „z patra“, můžete jej také přečíst, nebo můžete soudu sdělit, že trváte na podaném návrhu a v plném rozsahu se odkazujete do listinného podání, které jste soudu zaslali.
Následně mají žalovaný a ostatní účastníci řízení prostor ke svému vyjádření k žalobě.
Přestože je řízení tzv. nesporné, je nadmíru vhodné, aby strany v řízení uvedly důležité skutečnosti (povinnost tvrzení) a k prokázání svých tvrzení navrhly soudu důkazy. Soud si může obstarat a provést i jiné důkazy, než jaké strany navrhly.
Tím se dostáváme k další části jednání – dokazování. Dokazování provádí soud při jednání. Účastníci řízení mají právo vyjádřit se ke všem provedeným důkazům i k návrhům na důkazy. Pokud protistrana navrhne důkaz, můžete sdělit soudu důvod, proč by jej neměl připustit – např. že je důkaz nadbytečný, že by v řízení neprokázal nic nového, nebo že je takový důkaz nevěrohodný.
Za důkaz mohou sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci. Jde zejména o výslech svědků, znalecký posudek, zprávy a vyjádření orgánů, fyzických a právnických osob, notářské nebo exekutorské zápisy a jiné listiny, ohledání a výslech účastníků.
Po provedení důkazu – např. po přečtení listiny, má účastník právo se k důkazu vyjádřit. Využijte tohoto práva. Pokud je důkaz ve váš neprospěch, nebojte se sdělit soudu, proč s důkazem nesouhlasíte. Můžete tak ovlivnit náhled soudu na uvedený důkaz, a to, jakou váhu mu bude v řízení přikládat. 
Jako svědek je pak povinna dostavit se na předvolání k soudu každá fyzická osoba a k věci vypovídat. Svědek musí vypovídat pravdu a nic nezamlčovat.
Výslech začíná tím, že svědek na výzvu soudu sám vylíčí vše, co ví o předmětu řízení. Následně jsou mu kladeny otázky. Klást otázky mohou předseda senátu, členové senátu, účastníci i znalci. Jestliže je pro rozhodnutí důležité posouzení skutečnosti, která vyžaduje odborné znalosti, pak je soud povinen vyžádat si odborné vyjádření, případně znalecký posudek.
Velmi zvažte, zda budete na svědka protistrany mít vlastní dotazy. Mnoho účastníků se již spálilo při výslechu takového svědka. Nevíte totiž nikdy, jak bude reagovat na vaše dotazy. Špatně zvolenými otázkami můžete řízení pouze uškodit.
Důkaz listinou se provádí jejím přečtením nebo sdělením obsahu. Je to typický důkazní prostředek prováděný takřka ve všech soudních řízeních. U veřejných listin (např. rozhodnutí správních orgánů) platí domněnka pravdivosti – není-li prokázán opak, pak platí, co říká listina. Soud tedy nezkoumá její pravdivost, jako tomu bude u soukromých listin.
Hodnocení důkazů přísluší pouze soudu. Soud hodnotí důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli sami účastníci. Neplatí tedy, že by některý důkaz měl větší váhu než jiný.
Pokud soud sezná, že má pro rozhodnutí dostatek důkazů, dotáže se stran, zda mají ve věci ještě poslední důkazní návrhy. V tomto okamžiku, pokud například víte, že byste ještě nějaký důkaz mohli navrhnout, pak můžete důkaz navrhnout na místě, nebo případně požádat soud, zda by vám poskytl přiměřenou lhůtu pro doplnění těchto důkazů.
Po provedení těchto doplňujících důkazů, nebo pokud již nebyly připuštěny, prohlásí soud dokazování za skončené.
Soud zde dává prostor k závěrečnému návrhu. Je to poslední možnost, jak ovlivnit náhled soudce na věc. Zabývat se zbytečnými detaily je hrubá chyba. Zde byste měli vyzdvihnout podstatu věci a hlavní důvody, proč by soud měl dát právě vám zapravdu. Můžete rovněž poukázat na slabiny v argumentaci protistrany.
Řízení v prvním stupni je ukončeno vydáním rozhodnutí – v tomto případě nebuďte překvapeni, ve věcech vyslovení neplatnosti orgánu právnické osoby se rozhoduje tzv. usnesení, nikoli rozsudkem. Při vyhlašování rozhodnutí všichni přítomní vstanou. Vestoje se vyhlašují tzv. výroky rozhodnutí.
Soud následně také uvede odůvodnění, proč se rozhodlo zrovna takto. Při odůvodnění se již sedí.
Závěrem soud poučí o možnosti podat opravný prostředek proti rozhodnutí. A to již bude námětem pro náš další díl.
 
JUDr. Ing. et Ing. Roman ONDRÝSEK, MBA, Ph.D.
autor působí jako lektor a zkušební komisař ČMMJ
člen právní komise ČMMJ
člen pracovní skupiny ČMMJ k tvorbě zákona o myslivosti
působí na katedře teorie práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně
advokát – Specialis s.r.o., advokátní kancelář
 
Mgr. Ondřej Fiala
advokát – Specialis s.r.o., advokátní kancelář – spolupracující advokát
 

Zpracování dat...