ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Kdo bude další?

Myslivost 10/2023, str. 8  Zdeněk Hlaváč
Myslím, že nemá cenu zmiňovat se o mizejících druzích bezobratlých živočichů, myslím, že nemá cenu zmiňovat se o mizejících druzích rostlin, které jsme tak nějak lidsky zařadili do škatulky „plevele“. Rozhodně však bychom se měli zamyslet nad úbytkem či vymizením tzv. vyšších živočichů, potažmo obratlovců a zamyslet se i nad současným, mnohdy nekotrolovaným či nekontrovatelným šířením jistých živočišných druhů…
Nelze si dělat iluze, že současná zemědělská či lesnická výroba „fandí“ zvěři. Nikoliv. Ovšem je třeba mít na paměti, že tato odvětví lidské činnosti pouze kopírují stále narůstající počet lidstva a jeho potřeby. Je však na pováženou zjištění, že spolu s použitou vodou z vaničky jaksi vyléváme i dítě…
Nevím, jak hovoří nejnovější statistiky o denním vymírání živočišných a rostlinných druhů, nevím, kolik činí denní „přírůstek“ lidstva. Co nutí ale k zamyšlení je vcelku vleklý, a tudíž obtížněji zaznamenatelný úbytek běžných živočišných druhů v našem okolí.
Myslím, že nemá cenu zmiňovat se o mizejících druzích bezobratlých živočichů, myslím, že nemá cenu zmiňovat se o mizejících druzích rostlin, které jsme tak nějak lidsky zařadili do škatulky „plevele“. Rozhodně však bychom se měli zamyslet nad úbytkem či vymizením tzv. vyšších živočichů, potažmo obratlovců a zamyslet se i nad současným, mnohdy nekotrolovaným či nekontrovatelným šířením jistých živočišných druhů…
Vlivem závratných změn v hospodaření zemědělců a lesníků takřka vymizely druhy jako např. koroptev polní, křepelka polní, tetřev hlušec, tetřívek obecný, jeřábek lesní, sluka lesní, bekasina bahenní, zajíc polní, tchoř tmavý, tchoř stepní, sysel obecný, křeček polní, lasice hranostaj, lasice kolčava, střevle potoční, mřenka mramorovaná, všechny druhy čolků, mlok skvrnitý a další druhy.
Je také pravdou, že v naší přírodě se objevila řada druhů, jež využila jistých klimatických změn a jistého náhledu nás lidí na přírodu jako takovou. Kdysi dovezenou ondatru pižmovou nahradila nutrie říční, oba druhy tchořů „s úspěchem“ zastoupil norek americký, stále více a více se rozšiřují naprosto nepůvodní predátoři mýval severní a psík mývalovitý. O rozšiřování ostatních predátorů (velké šelmy, vydra říční, volavka popelavá, kormorán velký) se nemíním a nechci vyjadřovat, tato diskuze je hodna opravdových odborníků.
K jistým změnám došlo třeba i v chování holuba hřivnáče (Columba palumbus), nevím ale, zda i ke změně početních stavů. Holubi hřivnáči totiž jaksi „okopírovali“ chování svých druhů z Německa a Polska a stali se dalším ptačím druhem, který spojil svůj život s tím lidským. Čili hřivnáči se přesunuli z přírody k lidským sídlům. Přesvědčily mne o tom jak vlastní zážitky, tak informace kolegů myslivců. Hřivnáči prostě ve volné přírodě moc nejsou… A není divu. Vzhledem k masívnímu používání různých „cidů“ je příroda v podstatě vytrávená, naprosto se změnila úživnost krajiny, a holub hřivnáč a s ním spousta jiných ptáků prostě v přírodě trpí hladem, nota bene hrozí i nebezpečí poměrně dlouhého a bolestivého vymírání. A naopak lidská sídla nabízejí pro mnohé druhy a množství avifauny důležitý předpoklad úživnosti.
Lze tedy očekávat další snižování početních stavů hřivnáče, jistou příčinou může být i legalizace lovů v jižní Francii či ve Španělsku, kde jsou tito krásní ptáci chytáni po desítkách do důmyslných lapáků ve jménu jistých „národních tradic“.
Lov holubů hřivnáčů jistou měrou u nás zpopularizoval ve svých dílech Ing. František Fric. Jsou plná poezie, té poezie, kterou uznávají či uznávali myslivci. Doba je ovšem trošku jiná. Ona poezie a poetika jaksi „nefrčí“, rovněž tak „nefrčí“ lov hřivnáčů, neboť i v čekané na tyto ptáky lze vystopovat jisté množství poetiky. Místo toho vcelku akčně lovíme zvěř černou, myslím že vzápětí bude na indexu i ostatní zvěř spárkatá. Hřivnáče jsme ochotni lovit pouze v letu, nad případným postřelením se jaksi nezabýváme. A tak hřivnáč pomalu a jistě spěje k osudu našeho kdysi nejrozšířenějšího kura – koroptve polní. Zcela paralelně lze konstatovat, že na nové podmínky v přírodě si prostě nezvykne, a tak se patrně stane dalším zcela hájeným druhem zvěře.
Rozhodně nemíním volat po znovuobnovení početních stavů holuba hřivnáče, to v dnešních podmínkách opravdu není možné. Chtěl bych jen upozornit na fakt, že si prostě podřezáváme větev přímo pod sebou. Ona totiž příroda nám to prostřednictvím koroptví či holubů jednou docela pěkně spočítá…
Zdeněk HLAVÁČ

Zpracování dat...