Veliké překvapení čekalo šedesátku dětí ze základní školy Družec z Kladna v pondělí 22. dubna 2024 na Šumavě, kde strávily několik dní ve škole v přírodě. Hned na první den pro ně po domluvě s paní ředitelkou školy Mgr. Simonou Staňkovou připravili myslivci z honitby Ktiš a myslivecký personál GW farmy, s.r.o. Křišťanov, pod záštitou AKŠ Šumava, zabývající se na Šumavě chovatelstvím, myslivostí a ochranou přírody, zcela netradiční akci, myslivecký dětský den, z něhož zážitky zajisté utkví těmto dětem na dlouhou dobu v jejich myslích. Třeba budou tím základním a prvotním, co je povede ke kladnému vztahu k přírodě a myslivosti.
Zpravidla bývají myslivecké akce tohoto typu na podporu ochrany přírody a myslivosti mysliveckými spolky směřovány do měsíce června, který je již po desetiletí označován jako měsíc myslivosti a ochrany přírody. Tentokrát však myslivci ze Ktiše a Křišťanova pojili tuto akci dozajista k neméně významnému dni, neboť dvaadvacátý duben je v kalendáři označován jako Den Země a Den slavnosti stromů. A tak i v takto významný den je pro myslivecké akce poutající naši nejmladší generaci k lásce a vztahu k přírodě samozřejmě místo.
Vzhledem k tomu, že letní počasí s pětadvaceti stupňovými teplotami, které panovalo i na Šumavě od poloviny března již téměř měsíc, se v minulém týdnu překlopilo v polohách GW farmy Křišťanov, více než devět set metrů nad mořem, na veskrze zimní, s teplotami se znaménkem minus, tedy pod nulou, nechtěli organizátoři dětského mysliveckého dne ponechat nic náhodě. Aby děcka během celého dne nebyla vystavena dnešním drsným klimatickým, povětrnostním podmínkám, sešli se proto hned brzy ráno a na místě konání postavili pro děti velký „párty stan“, kam umístili většinu z šesti pracovišť, na kterých chtěli děti seznámit s mysliveckými činnostmi a při kterých se všechny děti po skupinách postupně vystřídaly.
Pro zajištění takového mysliveckého dětského dne nemohli samozřejmě myslivci a myslivecký personál zapomenout na zabezpečení celodenního občerstvení pro děti.
Ředitel AKŠ Šumava, Ing. František Šimek, CSc. poskytl pro všechny zúčastněné sponzorsky občerstvení ve formě uzenin, dámy – Mgr. Nicol Pilátová, Květa Szarková a Ing. Lenka Podlahová napekly několik plechů buchet, bábovek a štrůdlů a navařily několik várnic horkého, sladkého čaje, s přesvědčením, že co jiného by dětem mohlo chutnat venku na takové akci více?
A tak při příjezdu přivítala děti z Kladna Klostermannova Šumava, sice studená jako za jeho dob, ale přesto již probouzející se, rozkvetlá, plná jarní síly a celá oděná svěží zelení, značící v přírodě každoročně se opakující koloběh zrození nového života, přestože s okolními vrcholy ještě čerstvě nasazenými bílými sněhovými klobouky.
Paní učitelky, žáky a žákyně kladenské školy Družec po vystoupení z autobusů krátce přivítal na GW farmě Křišťanov, za zvuků myslivecké fanfáry „Vítáme vás“ v podání Květy Szarkové, sám její ředitel, Ing. František Vavruška. Jak jinak než taktéž pravodatný myslivec, který je obeznámil s činností a velikostí farmy, s chovem a podmínkami zemědělského a mysliveckého hospodaření v těchto vyšších polohách nacházející se farmy. Poté s průběhem a organizací celého mysliveckého dne děti obeznámil vedoucí provozu lesní výroby a myslivosti Bc. Roland Kralik.
Po krátkém uvítání a organizačním seznámení s průběhem dne se všichni přesunuli přes celou farmu na první ukázku k ohradám, kde jsou na jedné straně cesty ve stráni chováni v početných stádech bizoni američtí a ve druhé ohradě po levé straně zubři evropští a o něco dál jeleni evropští. Děcka byla u vytržení. Zvláště měla zájem o bizony, kteří jsou blíž ohradě. Pan ředitel Vavruška děti velice fundovaným výkladem, který svědčí o tom, že ví, a že ho chov této zvěře velice baví, obeznámil o původu a historii těchto turů, o jejich chovu v podmínkách Šumavy. Děti se mohly z jeho úst dozvědět, že například původ této zvěře je v jihovýchodní Asii, odkud se zejména zubr evropský rozšířil přes Rusko do celé Evropy, aby byl nakonec téměř vyhuben a dodnes je ohroženým druhem. Nebo že bizon americký je větší, rozšířený po téměř celé Americe a Kanadě a například od zubra je bizon vybíravější ve stravě, má rád kromě trávy zvláště v našich podhorských podmínkách nejrůznější luční byliny.
Když pan ředitel skončil, otázky dětí, ale i paní učitelek neberou konce. Čím se který druh živí, co v zimě, jak ji přečkává, co vlci, jak proti nim chrání krávy telata... a především děti fotí a fotí. Po návratu se budou doma mít čím pochlubit. Jenom na tomto místě u zubrů a bizonů bychom mohli zůstat půl dne.
My se však vracíme na pracoviště zaměřená více na naši českou myslivost. Děti jsou učitelkami rozděleny na šest skupin, které se budou střídat na jednotlivých pracovištích.
První pracoviště, které se setkává taktéž s velkým zájmem dětí, především však kluků, má na starosti správce honitby Ktiš, František Pilát, DiS. a je se zaměřením na střelectví. Pan Pilát dětem předvedl praktickou ukázku v myslivosti nejvíce používaných zbraní, od kulovnice, přes malorážku až po brokovnici. Vysvětlil, k lovu jaké zvěře se která zbraň používá. Ukázal a popsal myslivci užívanou optiku a fotopasti, požívané náboje a vysvětlil, jaké se používají k lovu drobné zvěře a jaké k lovu spárkaté zvěře. Děti si mohly vše osahat, měly spousty otázek a nebály se ptát… Tolik zájmu…, to je budoucích myslivců.
Po teorii na tomto stanovišti následovala praktická střelba ze vzduchovky na kruhový terč. K dispozici byly dvě vzduchovky, na kterých se děcka střídala ve střelbě. Mohla si také vyzkoušet střelbu s použitím lovecké hole. Je překvapivé, jakých dosahovala některá z nich výsledků, jako by střílela odjakživa.
Následující pracoviště vedla Ing. Lenka Podlahová, kde se děti dozvídaly o pobytových znacích zvěře, poznávaly stopy jednotlivých druhů zvěře, od spárkaté, drobné zvěře a zvěře dravé a také stopy některých ptáků. Ing. Podlahová jim vysvětlila a ukázala, jak mají vypadat pro jednotlivé druhy ptactva ptačí budky a kam se v lese umísťují. Děti si mohly na tomto stanovišti vyzkoušet dendrofon a ty nejmenší vybarvit u jednoho ze stolů připravenými pastelkami předtištěné omalovánky nejrůznějších druhů naší zvěře.
Květa Szarková na třetím pracovišti měla pro kladenské žáčky připravené povídaní o mysliveckých zvycích a tradicích, myslivecké mluvě, mysliveckém odívání, přijímání mezi myslivce, pasování na lovce, troubení při lovech a honech a samozřejmě nemohla zapomenout povyprávět o patronu myslivců, svatém Hubertovi. O legendě vyprávějící o tom, jak se ve středověku stal hluboce věřícím náruživý lovec Hubert, lovící o Velkém pátku, kdy se mu při tomto lovu zjevil jelen se zlatým křížem mezi parohy, načež uslyšel hlas z nebes, kárající ho za jeho nezřízené chování. Hubert tohoto hlasu vyslyšel, vzdal se lovecké vášně, rozmařilého života a přešel do duchovního stavu. Později byl prohlášen za svatého a stal se patronem všech lovců a později myslivců. V závěru tohoto povídání si mohly děti na tomto stanovišti vyzkoušet troubení na borlici, o což byl samozřejmě zájem největší.
Čtvrté stanoviště měl připravené Bc. Roland Kralik a jeho snahou bylo obeznámit děti s mysliveckou kynologií, mysliveckými zařízeními a péčí o zvěř. Děcka se zde dozvěděla, jaké druhy lovecky upotřebitelných psů jsou v myslivosti a lovectví využívány, jaké zkoušky pejsci skládají a jaké výstavy absolvují. Samozřejmě si mohla pohladit štýrského brakýře Bc. Kralika, který byl spolu s modelem krmelečku na tomto pracovišti středem největší pozornosti. Děti se tu také dozvěděly, co je to posed, kazatelna či naháňkový posed, jak vypadá krmelec, násypka na obilí nebo slanisko. Jaké krmení a kdy je které zvěři do krmelců předkládáno, jak moc je pro zvěř důležitá kamenná sůl a minerální lizy a další a další zajímavosti z oblasti péče o zvěř.
Další pracoviště vedla slečna hajná, Lenka Szarková. Měla pro děti připravenou ukázku mysliveckých trofejí – jelena evropského, jelena siky, daňka skvrnitého, muflona, srnce obecného, prasete divokého, ale také jezevce lesního a lišky obecné a samozřejmě zde nemohla chybět ukázka trofejí zvěře chované na GW farmě Křišťanov, zubra evropského, bizona amerického a pratura. Děti mohly vidět také postupný vývoj paroží jelena evropského po jednotlivých letech. Jak každoročně přirůstá na hmotě i výsadách. Slečna Lenka si s dětmi rozumí a dovede je svým poutavým vyprávěním o každé z trofejí zaujmout a je vidět, že její povídání děti víc než baví. Největší radost mají, když si mohou jednotlivé trofeje a preparáty osahat, ale když si začnou zkoušet shozy silného jelena na své hlavy, to už má paní učitelka obavy, aby si neublížily.
Na posledním stanovišti ve vyhřáté místnosti v chatě, pár kroků od celého dění, následovala přestávka na svačinu. Tady se o dětičky postarala Mgr. Nicol Pilátová. Dětem ohřála párečky, které se podávaly s chlebem, kečupem, nebo hořčicí, jak je komu libo. Děti dostaly horký čaj s nádherně chutnajícími buchtami a v teploučku je o čem povídat. Švitořily jak vlaštovičky, které s letošním ochlazením zůstaly bůhví kde. Měly z dnešního dne kopici zážitků a je o čem hovořit a asi dlouho bude.
V závěru je třeba říci, že nejenom děti, ale i my organizátoři akce máme z celého dne jen a jen pozitivní dojmy. Máme radost z velikého zájmu dětí. Baví nás, že je to bavilo a jsme přesvědčeni, že akce tohoto typu a investice do nich jsou dobrým vkladem do budoucí generace, který se třeba jednou vrátí našim mysliveckým spolkům.
František BUKOVSKÝ st.