Na Meoptě bývala klapková montáž, na Zeissech násuvná. Na Meoptě býval pod zaměřovačem podhled, resp. tunýlek v montáži, kterým bylo vidět na pevná mířidla. U „cajsky“ podhled nebýval a hodně uživatelů to odrazovalo. Protože na pohyblivý cíl – třeba běžící prase, se běžně střílelo přes otevřená mířidla. Pokud už někdo střílel přes puškohled, pak se považovalo 4x zvětšení za maximum, s jakým bylo možné střílet do pohybu.
Tehdejší zaměřovací dalekohledy měly poměrně malé zorné pole, které spolu s adrenalinem na naháňce podporovalo vznik tunelového vidění. Prostě jste se soustředili na prchající sele v zorném poli dalekohledu (někde 50 metrů od vás) a úplně vám uniklo, že ten životní kňour spokojeně odchází 15 metrů od vás bez rány.
Ještě před rokem 1990 začaly vznikat první zaměřovací dalekohledy s proměnným zvětšením, tzv. zoomem. Napřed s trojnásobným rozsahem zoomu (typicky 3-9x), pak s pětinásobným, dnes s šestinásobným nebo s osminásobným rozsahem (rozsah až vysoko přes 20x zvětšení).
Z původně skromných průměrů objektivů kolem 30 mm jsme se dostali na 50 až 56 mm.
Ze zaměřovačů se stala docela velká monstra s nemalou hmotností. Na posedech, na čekané, to tak nevadilo. Na naháňkách či při šoulání, při aktivním způsobu lovu, to bylo horší.
Zaměřovací dalekohledy se začaly profilovat, především do dvou skupin: těžké posedové zaměřovače, typicky s velkou světelností pro lov v noci a s velkým horním zvětšením pro střelbu na velkou dálku (maximální zvětšení až přes 25x), a proti nim menší, lehké naháňkové zaměřovače začínající na zvětšení 1x (tedy bez zvětšení), s horním zvětšením někde od 4x do 8x s objektivem o průměru 20 až 30 mm. Jednonásobné zvětšení má svůj velký smysl při střelbě na pohyblivý cíl na krátké a střední vzdálenosti, protože podporuje střelbu s oběma očima otevřenýma. Díky tomu máte přehled, neztrácíte periferní vidění a v mozku se „neperou“ dva obrazy s rozdílným zvětšením. Jsou i střelci, kteří jsou schopní střílet s oběma očima otevřenýma i při zvětšení zaměřovače třeba až 10x a víc, ale takových je v populaci málo, maloučko, typicky jen tak kolem 6 až 8 %.
Navzdory zmíněné specializaci se po celou dobu existence zaměřovačů s proměnným zvětšením vedly diskuse o konstrukci univerzálního zaměřovače. Hledaly se různé koncepce, ale marně. Univerzál není, protože každý z nás má jiný způsob lovu, „lovci sedací“ jsou jiní než „lovci chodící, tzv. šoulalové“, každý chce něco trochu jiného. Situací navíc dál zamíchal nástup noktovizí a v poslední době termovizí, které do značné míry nahradily klasické optické „noční“ zaměřovací dalekohledy a obecně snížily popularitu zaměřovacích dalekohledů s velkými objektivy (50 a 56 mm) a do obliby se tedy vrací i zaměřovače s průměrem objektivu kolem 42 až 45 mm s rozsahem zvětšení od 1,5x do 12x, které zejména denní lovci aktivního pohyblivého typu považují za univerzální kompromis mezi velkými nočními (či dálkovými) a naháňkovými zaměřovači. Přitom ještě před několika málo lety byla tato střední skupina na vymření.
Naháňkové zaměřovače si svoji popularitu udržují. Je pravda, že závodní střelci na běžícího kance používají běžně zaměřovací dalekohledy se zvětšením třeba 10x i víc, ale to se týká závodů. Na závodech se můžete soustředit pouze na terč, tunelové vidění vám nevadí, naopak, může pomoci. Na střelničním průseku neřešíte, zda za divočákem neběží pes, kde jsou honci, kolega v řadě střelců, … Na střelnici, při závodech nebo na tréninku, si můžete dovolit se plně soustředit jen na správné umístění záměrného obrazce na terč. Co říkám „můžete“; vy musíte, protože soupeři jsou nemilosrdní a ten, kdo se dokáže soustředit lépe na to, kam naskládat zásahy, ten vyhrává.
V praxi to tak snadné není, musíte si udržovat přehled o dění v okolí, tam je bezpečnost nade vše. K udržení povědomí o okolí pomáhá menší zvětšení s velkým zorným polem.
Naháňkové zaměřovací dalekohledy občas bývají považovány za tak trochu nenáročnou kategorii zaměřovačů. Ony vlastně až tak moc opravdu nepotřebují, neboť ve zdrcující většině případů jsou používány přes den, tedy není nutný velký výkon za šera, většinou stačí objektiv kolem 24 mm v průměru. Nepočítá se u nich ani se střelbou na nějaké mimořádné vzdálenosti, takže nemusí mít „cvakací taktické“ věžičky“, ani extrémní rozsah seřizování. Uživatel spíš ocení nízkou hmotnost a kompaktní provedení.
Nějaký naháňkový zaměřovací dalekohled nabízí dnes kde kdo, firmu Swarovski optik nevyjímaje, která už v roce 2007 začala nabízet Z6i 1-6x24, aby s nástupem osminásobného zoomu nabídla v roce 2016 jeho nástupce Z8i 1-8x24.
V roce 2023 firma Swarovski začala dělat nové naháňkové zaměřovače v řadě Z8i+ (tedy s osminásobným rozsahem zoomu). Důležité je to plus za malým „i“ ve jménu – to říká, že nové zaměřovače mají obzvlášť velké zorné pole a také zvětšený tzv. eye box – rozsah vzdálenosti oka od okuláru, ve kterém vidíme ostře výstupní obraz. Zaměřovač bude dobře tolerovat drobné nepřesnosti očního odstupu při rychlém přilícení, nemělo by se vám stát, že hodíte zbraň k líci a vidíte tmu nebo měsíčkové stíny.
Nové naháňkové zaměřovače jsou hned dva. Ten jeden je klasický (pokud se tak dá nazvat zaměřovač s osminásobným zoomem) Z8i+ 1-8x24, ten druhý je Z8i+ 0,75-6x20, specialista speciálně naháňkový, jehož minimální zvětšení je ve skutečnosti zmenšením.
U naháňkových zaměřovačů také požadujete pohotovost. Ta je do značné míry určená velikostí výstupní pupily při největším zvětšení, která je 3 mm, resp. 3,33 mm. Pupila o průměru 3 mm je slušnou zárukou, že i při rychlém nahození uvidíte za dne obraz a ne jenom tmavou plochu mimo výstupní pupilu.
Pominu teď fyzické rozměry, zaměřovače se liší již průměrem objektivu – „menší“ 0,75-6x má objektiv 20 mm, „větší“ 1-8x má objektiv 24 mm. Ale fyzické rozměry podle mě nejsou kritické, oba zaměřovače mají stejný vnější průměr tubusu (34 mm) a skoro stejnou délku.
Oba zaměřovače mají záměrnou osnovu v druhé rovině zobrazení („na oku“, zdánlivě se nezvětšují), oba zaměřovače se nabízí s klasickou záměrnou osnovou tvořenou třemi silnými trámky a dvěma zkříženými nitěmi s přisvíceným středním bodem.
Z8i+ 1-8x24 se nabízí navíc i osnovu BRT-I, která má čtyři trámky, dvě nitě. Na svislé niti jsou dílcové pomocné značky s dělením po 5 cm / 100 metrech, stupnice pokrývá 30 cm na 100 metrech. Vodorovné značky pak nesou ještě další pomocné značky umožňující lepší odhad korekce na vítr. Nejprodávanější záměrnou osnovou je ale u Swarovského naháňkových dalekohledů osnova „tečka v kroužku“ (dříve označovaná CD-I), dnes nabízená jako 4A-IF, která umožňuje rozsvítit buď jenom středovou tečku, nebo i malý kroužek kolem ní.
Konstrukce „malého“ i „velkého“ zaměřovače je v podstatě shodná, při pohledu zvenčí je od sebe (pokud je nevidíte vyrovnané vedle sebe a nemáte měřítko) nerozeznáte.
V porovnání s klasickým zaměřovacím dalekohledem jsou naháňkové Z8i+ poněkud atypické, protože jim chybí kužel objektivu. Zaměřovač začíná rovným tubusem, na kterém sedí uprostřed stavba s věžičkami svislého a vodorovného seřizování. Na levé straně střední stavby je menší věžička, která obsahuje baterii osvitu záměrného kříže. Větší krytka na pravé straně skrývá vodorovné seřizování a obsahuje i náhradní baterii.
Na zadním konci navazuje rozměrná stavba okuláru, která současně obsahuje i regulaci osvitu záměrného bodu. Na okuláru je (odpředu dozadu) kroužek stavění zvětšení, pak na horní straně jednotka řízení osvitu záměrné osnovy a nakonec kroužek ostření, resp. dioptrické korekce.
Zaměřovací dalekohledy nabízí Swarovski ve dvou provedeních – buď se spodní instalační lištou, tzv. Swarovski lištou, nebo pro klasické kroužky. Lišta zvyšuje tuhost konstrukce zaměřovače, je velmi spolehlivá, ale máte poněkud omezený výběr montáží. Naopak montáží na klasický kruhový tubus je nespočet, od těch průměrných až po skutečně špičkové. Výběr je poněkud omezený skutečností, že tubusu má průměr 34 mm a například kroužky o průměru 34 mm na klasickou brněnskou nebo uherskobrodskou rybinu se neshání úplně snadno. Volba je na každém z vás, je ale fakt, že tak jak roste nabídka 34mm zaměřovačů, jsou 34mm kroužky čím dál dostupnější.
Dovolte mi nyní se zastavit u jednotky osvitu záměrného obrazce. Ta je u řady zaměřovačů Z8 designově (a zřejmě i vnitřně) rekonstruovaná. Celkový tvar je podobný předchozím verzím (Z6), tj. vychází z tvaru stopy spárkaté zvěře, ale je výrazně hranatější. Přední dva spárky, podélné polštářky, ukrývají spínače ovládání jasu. Krátký stisk je malá, kroková změna jasu, dlouhý stisk je velká, plynulá změna jasu. Směrem vzad je jedna větší krytka (něčeho, není otevírací) a na ni směrem dozadu navazuje malá otočná páčka. Ta má tři polohy. Vlevo noční stupně jasu, středová poloha vypnuto a pravá poloha pro denní stupně jasu. Páčka vypadá titěrně, ale k mému nemalému překvapení má jisté polohy a ovládá se spolehlivě i když máte na rukou zimní rukavice.
Ohledně přisvícení záměrného bodu je dobré zmínit, že zaměřovač je vybaven automatikou, která při sklonu o více než 70° nahoru nebo dolů nebo při náklonu o více než 30° napravo nebo nalevo sama zhasne přisvícení, aby při návratu zbraně do střelecké polohy bod opět rozsvítila posledním nastaveným jasem. Tím pomáhá k dlouhé životnosti baterie. Stejně tak vypíná osvícení záměrného bodu, pokud svítí déle než 5 hodin bez korekce jasu. Ale pořád to není všechno, protože pro případ opravdu fatálního zanedbání má zaměřovač v krytce vodorovného stavění schovanou záložní baterii. Prostě osvícení záměrného bodu by vás ve štychu nechat nemělo.
Pojďme nyní k optickým vlastnostem. Swarovského lovecká optika, jako všechny opravdu kvalitní lovecké optické přístroje, se obecně vyznačuje několika vlastnostmi: vysokým přenosem světla, kvalitní kompenzací optických vad a velkým zorným polem, v případě řady 8i1 obzvlášť velkým.
Přenos světla, tzv. světelnou propustnost testuji už léta pomocí testovacího obrazce ISO 12233. Používám přitom jako etalon svůj starý dalekohled Leupold 10x50 Tactical. Zaměřovačem i dalekohledem pozoruji při nastupujícím večeru testovací obrazec a zkoumám, kdy mi šrafy ve zkušebních políčkách splynou do šedi. Podle odstupu mezi oběma přístroji pak usuzuji na propustnost zkoumaného přístroje. Tahle metoda není úplně dokonalá, ale pro moje potřeby vyhovuje a jsem schopný odhadnout propustnost s přesností na méně než 5 %.
Zkoumal jsem „velký“ zaměřovač 1-8x24, ale výsledky by byly stejné i pro menší, konstrukce optické soustavy i materiály a vrstvy jsou stejné u obou optik.
Testování je spíš náročné na trpělivost a vytrvalost. Ale občas přinese nečekané výsledky. Zaměřovač, navzdory menší výstupní pupile a zvětšení, vydržel ukazovat zjevné šrafování o skoro 15 minut déle než dalekohled. Ve své podstatě se tak Swarovski Z8i+ 1-8x24 zařadil skoro po bok nočních zaměřovacích dalekohledů se světelnou propustností spolehlivě přes 90 %. Výrobce udává propustnost 92 % a můj test to spolehlivě potvrdil.
Abyste mi správně rozuměli – neříkám, že je to noční optika, ale tvrdím, že světelná propustnost umožňuje používání tohoto zaměřovače i při měsíčku, zejména když si uvědomím, že v noci se obvykle nestřílí na velké vzdálenosti. Každopádně je to světelná propustnost u optiky deklarované jako naháňková, zcela mimořádná.
Ohledně korekce optických vad – zaměřovač nemá zjevné vady, ani poduškovou, ani soudkovou. Aberace (žluté nebo modré „svatozáře“ na kontrastních hranách obrazu) jsou potlačené k nedetekovatelnosti. Obraz je ostrý až k okrajům. Barevné podání je věrné, i když možná trochu měkké. Subjektivně mám pocit, že je to obdoba obrazu, jaký si pamatuji z testování dalekohledu Swarovski NL Pure. Možná to souvisí s již zmíněnou vlastností řady Z8i+, kterou má společnou s NL Pure, s mimořádně širokým zorným úhlem (zorným polem). Pokud se podíváte na hodnoty uvedené v tabulce s technickými daty, tak zjistíte, že je opravdu mimořádný. Ano, v porovnání s dalekohledem NL Pure 10x32 (má 13,2 m / 100 metrů) je o něco menší, ale binokulár a zaměřovací dalekohled jsou dva různé přístroje s poněkud rozdílnými požadavky a možnostmi. Faktem je, že Swarovski je dnes jedničkou na trhu a zjevně se na této pozici systematicky opevňuje soustavným, cíleným vývojem a průběžným zlepšováním.
Když jsem se vynadíval, nastal čas na moje improvizované klimatické testy. Zaměřovací dalekohled jsem vystavil odstřikující vodě, chladil jsem ho v ledničce a mrazil v mrazáku a zkoumal těsnost a funkci. Podrobný popis mých testů pravidelní čtenáři znají nebo se dá snadno dohledat ve starších číslech Myslivosti, takže nebudu plýtvat papírem a vynechám jej.
Letošní zima mi umožnila i trochu reálného testování v dešti a taky rychlé přechody z mrazivého venkovního prostředí do vytopeného tepla chalupy.
Výsledek je jednoznačný. Swarovský Z8i+ 1-8x32 byl těsný, vlhkost dovnitř nepronikla a zaměřovač si zachoval funkčnost i při hlubokém podmrazení. Je fakt, že při promrznutí na kost zatuhl kroužek dioptrické korekce a ruka v pletené rukavici na něm beznadějně klouzala, ale holou rukou si říci dal. Kroužek seřizování zvětšení při promrznutí také zatuhl, i tady ruka v rukavici klouzala, ale pomohla ovládací páčka (throw lever). Seřizování obou prvků bylo tuhé i za tepla, ale to vnímám u nového dalekohledu jako plus.
Poslední etapa testu je kontrola mechaniky seřizování nastřelení. Tady kontroluji především opakovatelnost nastavení. Jako první krok protočím stavítka od jedné meze do druhé a pak je vrátím na střed. Upnu zaměřovací dalekohled do jednoduchého přípravku tak, aby záměrný bod ležel na nějakém výrazném vzdáleném objektu. Nyní pomocí stavítek opíšu napřed „krabičku“, tj. napřed otočím vodorovným stavítkem o jednu úplnou otáčku doprava. Pak následuje stejný počet kroků směrem dolů. Pak znovu jednou dokola doleva vodorovným stavítkem a nakonec jednou dokola svislým stavítkem nahoru. Záměrný bod má skončit tam, kde jsme začali. Přesně.
A skončil. Přesně. Zkusil jsem ještě opakované posuny o 10 kliků nahoru a zase zpět, 10x. To samé ve vodorovné ose, aby se nasčítaly vůle v mechanismu. Nenasčítaly se, asi tam nejsou. Takže jsem nenašel nic, co bych mohl mechanismu Swarovski Z8i+ 1-8x24 vytknout.
Vlastní seřizování je přitom velmi jednoduché. Sejmete krytku a za vnější obvod vnitřního vroubkovaného bubínku nastavíte správnou polohu záměrného bodu. Pokud je odchylka velká, situaci komplikuje trochu skutečnost, že na bubínku jsou značky jen v rozsahu + - 15 kroků (to odpovídá 15 cm na 100 metrů) od nulové značky. Problém to není kritický, buď můžete při velké odchylce potřebné otočení odhadnout a pak udělat kontrolní nástřel s konečnou korekcí, nebo postupujte tak, že napřed využijete těch 15 označených kroků, pak zvednete bubínek, otočíte si ho tak, abyste měli k dispozici dalších 30 kroků (máte k dispozici i druhou stranu stupnice) a tak se postupně dostanete k potřebnému počtu kroků. Nakonec, když se nastřelení hotovo, zvedněte bubínek a nastavíte nulovou značku na bubínku proti značce na těle věžičky.
Dovolte mi nyní několik subjektivních dojmů z používání. Z hlediska technických vlastností Swarovski nikde nezklamal, ani jsem to neočekával. Z celého zaměřovače přitom doslova srší snaha vyjít vstříc uživateli. A je to hodně promyšlené.
Například ovládací páčka zvětšení se dá na nos stavěcího kroužku nasadit dvěma způsoby. Jednou je páčka ve středové poloze vyklopená víc nalevo a podruhé víc napravo. Uživatel si vybere.
V krytce vodorovného stavění je schovaná náhradní baterie, milé překvapení. Když jsem se ji snažil prstem vydloubnout, prskal jsem jako křeček, prostě mi to nešlo. Nakonec jsem ji vydloubnul párátkem. Když jsem se pak podíval dovnitř krytky, všiml jsem si malého výstupku uprostřed dna. Pak mi došlo, že střední část dna krytky je ze syntetické pryže a když palcem zvenku zatlačím na dno krytky, dno zapruží a výstupek na vnitřní straně mi náhradní baterii sám vhodí rovnou do dlaně.
Rozdělení přisvícení jasu záměrného bodu na denní a noční svícení s jednoduchou volbou pomocí hlavního vypínače považuji za skoro geniální.
Nemám rád automatické vypínače přisvícení, a tak jsem se snažil „velký“ zaměřovač „nachytat na švestkách“. Pokládal jsem zaměřovač opatrně a opatrně ho nakláněl. Ještě pomaleji ho zvedal a rovnal do střelecké polohy. Pak jsem to zkusil naopak rychle, rázně, švihem. Ale vždycky, když jsem se do dalekohledu ve střelecké poloze podíval, záměrný bod svítil. Takže se omlouvám, nic o spolehlivosti jsem neřekl, prostě zaměřovači věřím.
Mnou testovaný „velký“ zaměřovač měl záměrnou osnovu BRT-I s pomocnými značkami v dílcových rozestupech. Výrobce k němu přidává nejenom návod, jak tuto osnovu využít při střelbě na větší vzdálenost, ale i samolepky se záměrným obrazcem, na které si můžete vyznačit balistické hodnoty vaší zbraně a pak je nalepit na pažbu, do krytek zaměřovače nebo třeba na obal mobilu, prostě někam, kde vám budou k dispozici, když budete mít pochybnosti.
Samozřejmostí je jednoduchá aplikace, která vám umožní vaši balistiku přepočítávat přesně na záměrný obrazec.
Praktický pokus mi ukázal, že s osnovou BRT-I se dá (pokud budete mít na střelnici nacvičeno) střílet i ráží 8x57JS na vzdálenost 200 metrů na terč o velikosti komory srnčí zvěře a strefovat. Jen přitom nesmíte zapomenout, že „ty správné“ hodnoty má záměrná osnova při nastaveném zvětšení 8x. Ale to nevnímám jako omezení, na velkou dálku se přirozeně střílí při největším zvětšení. A pokud byste chtěli střílet na větší vzdálenosti soustavně, pak je možné osadit zaměřovací dalekohled „cvakacími“ věžičkami Balistic Turret Flex BTF, dokonce i s na míru vyrobenými kroužky, kalibrovanými rovnou ve vzdálenosti střelby. Volba je jen na vás a na tom, za co všechno jste ochotní zaplatit.
Ten nejvýznamnější dojem si nechávám na konec. Měl jsem také možnost střílet z kulovnice osazené „malým“ Z8i+ 0,75-6x20 i „velkým“ Z8i+ 1-8x24 na pohyblivý cíl na běžícího kance. Na střelnici obory Tuř mají vybudovanou střelnici s kancem na kruhové dráze, který dokáže běžet nejenom standardní rychlostí 4 m.s
-1, ale i plnou únikovou rychlostí, která je asi dvojnásobná a na 10 metrů širokém průseku už máte jen asi 1 sekundu na zjištění cíle, zalícení, správné předsazení a stisknutí spouště. Není to reálná naháňka, ale už je jí to hodně blízko a je to fofr.
Tady jsem si uvědomil, jak významně velké zorné pole zaměřovače dokáže potlačit tunelový efekt a jak podporuje povědomí o dění v okolí cíle. Zejména v případě „malého Z8i+“ jsem měl pocit, že vidím i „zadní stranu vlastních uší“. Přehled o dění v okolí je významnou součástí bezpečnosti střelby, naháňkové Z8i+ vám ho nadělí vrchovatou mírou a je to pocit k nezaplacení.
Pokud mám shrnout vše výše uvedené, pak musím říci, že Swarovski Z8i+ 1-8x24 je prvním Swarovského optickým přístrojem, který mi přes všechno výše uvedené nezpůsobil při prvním použití pokles čelisti, ten pověstný „wow efekt“. Ale za to si může firma Swarovski Optik sama, dělá už tak dlouho vynikající optické přístroje, že uživatel od ní nic než perfektní optiku nečeká a když jí pak dostane, není překvapen. Takže napřed tak trošku zklamání. Jenže čím déle jsem zaměřovač zkoumal, tím víc jsem si uvědomoval, jak chytře a účelně je zkonstruovaný.
„Velký“ naháňkový zaměřovač mi plní všechny požadavky, které kladu na lehký univerzální zaměřovač pro aktivního myslivce ve středně zalesněném terénu, navíc ve velmi kompaktním balení. Ten „malý“ je již čistý naháňkový specialista, ale specialista, u kterého mě nenapadá rovnocenná alternativa. Oba jsou ve své kategorii mimořádné, jen to chvilku trvá, než vám to dojde. A čelist pomalu začne klesat, jak už to u Swarovski Optiky bývá.
Ing. Martin HELEBRANT