Ministerstvo zemědělství před několika měsíci představilo návrh úprav zákona o myslivosti. Váš stranický kolega pan Zdechovský byl k navrhované novele velmi kritický. Jaký je Váš názor na prezentované úpravy zákona?
V současnosti platí zákon o myslivosti z roku 2001, bylo zde několik snah o novelu tohoto zákona, ale nikdy nedošel až do finální podoby. Ministr zemědělství Výborný se nechal slyšet, že chce myslivost posunout do 21. století a snížit škody působené zvěří. Jedním z hlavních cílů novely je zavést plánování lovu v honitbách podle poškození lesa. Data ze statistického úřadu, která mám k dispozici, srovnávají stavy zvěře od roku 1950-2022 a ukazují nám, že do 80. let byly stavy nízké a v posledních letech jsou místy až desetinásobné, což je velký problém pro les, krajinu i zemědělství. Zvěř každoročně způsobí velké škody a je tedy zodpovědností Vlády, aby s tímto něco udělala. Tyto místy velmi vysoké stavy zvěře jsou dlouhodobě neudržitelné. Navíc se stále snižuje výměra plochy, na které se myslivost provozuje.
V návrhu zákona je ale několik úprav, které jsou pro myslivce nepřijatelné. Nejvýraznější nesouhlas je asi se zmenšení minimální výměry honiteb z 500 ha na 250 ha. Jak se stavíte k tomuto návrhu?
Toto je jedna z velmi diskutovaných části připravované novely. Její přínos je v tom, že nová uvažovaná výměra honitby 250 ha může pomoci majitelům pozemků, kteří za současných podmínek nemůžou uplatnit svá vlastnická práva. Odpůrci říkají, že dojde k drastickému vybíjení zvěře. Organizace, které sdružují vlastníky pozemků, zemědělce, lesníky a ochránce přírody navrhovaly zmenšení minimální velikosti honitby na 200 ha, některé i na 115 ha a lov na vlastních pozemních umožnit vlastníkům od 20 ha. Když jsem se bavil s myslivci v mém okolí, tak si nemyslí, že přibude nárust honiteb s touto nově navrhovanou výměrou, tedy 250 ha.
Jste pro snížení minimální výměry honiteb?
Nyní je většina honiteb s daleko vyšší výměrou. Na základě diskuse s myslivci vidím cestu v kompromisu. Ten by mohl například spočívat v tom, že se zachová stávající minimální výměra, ale umožní, aby mohly nově vznikat honitby o snížené výměře 350 ha, s podmínkou, že by tato honitba byla tvořena minimálně z 80 % souvislými lesními pozemky a loukami. Tím by se také předešlo sporům při uznávání nových honiteb. Doufám, že k této důležité otázce bude vedena podrobná diskuse, která povede k nalezení kompromisního řešení.
Další předkládanou úpravou je možnost udělení povolenky k lovu všem, kteří vlastní nebo mají propachtován v honitbě souvislý celek pozemků o minimální rozloze 30 ha. Jak vidíte tento návrh?
Tady je otázka, jak bude tato navrhovaná změna zákona fungovat v praxi. V tomto případě majitel, který má pozemek o rozměru 30 ha a má oprávnění k lovu, dostane od mysliveckého spolku povolenku až do výše plánu lovu. Velkou výhodou pro myslivecké spolky bude, že pokud dotyčný dostane povolenku, tak se zříká škod, které by mu zvěř mohla způsobit a nemůže pak vymáhat po škodu po daném uživateli honitby.
Na druhé straně může docházet ke zneužívání daného ustanovení, a to by mohlo znamenat desítky nových povolenek v takovéto honitbě. V praxi to pak přinese situace, kdy se v honitbě pohybuje blíže neurčený počet lovců a ti budou lovit po celé honitbě a využívat myslivecká zařízení, o která se za desítky tisíc korun ročně stará na vlastní náklady uživatel honitby. To samozřejmě bohužel také může znamenat dramatické snížení bezpečnosti v daném území pro lovce i veřejnost.
Myslivci tvrdí, že navrhovanými úpravami, pokud by se schválily v nezměněné podobě, dojde k rozklížení spolkového života na venkově. Souhlasíte s tímto tvrzením?
Myslivost a myslivci samozřejmě k obci vždy patřili. Bohužel dnes počet myslivců velmi klesá, což nám ukazuje statistika. V roce 1992 bylo celkem 105 tisíc myslivců, dnes je myslivců polovina. Průměrný věk myslivce je 67 let a reálně hrozí, že myslivost zcela zmizí z našich obcí. Myslím, že jsme povinni najít kompromisní řešení, které zaručí lepší práva majitelům pozemků i poskytne podmínky pro lepší činnost myslivcům a jejich spolkům.
Které změny zákona o myslivosti jsou nutné a podporoval byste je?
Víte, já nejsem myslivec, a proto se snažím k této problematice novely zákona přistupovat bez předsudků. Také jsem podrobně vyslechl argumenty z obou stran. Jak jsem již řekl, současný zákon o myslivosti je z roku 2001, proto je potřeba reagovat na aktuální stav, který je ovlivněn kůrovcovou kalamitou z minulých let nebo rychlým nárůstem stavů spárkaté zvěře. Novela zákona o myslivosti má přinést snížení škod způsobených zvěří na lese a s tím souvisejících nákladů na obnovu a ochranu lesa, a to regulací počtu zvěře na přiměřenou a udržitelnou míru. Novela by měla také více digitalizovat myslivost, tím přinese evidenci ulovené zvěře. Rovněž by se měla posílit práva vlastníků pozemků.
V čem Vy spatřujete přínos myslivců pro společnost a přírodu?
Práce myslivců si velmi vážím. Spousta lidí vidí za myslivcem někoho, kdo pouze střílí zvěř. Ale tak tomu není. Myslivci se naopak o přírodu starají, snaží se udržet rovnováhu v přírodě, což je těžký úkol. Proto je potřeba jim pomáhat a spolupracovat s mysliveckými spolky již na úrovni obcí. My v obci Dobrá, kde jsem starostou, úzce spolupracujeme s Mysliveckým spolkem Dobrá – Vrchy. Myslivci pořádají besedy, procházky lesem již s dětmi z naší základní školy. Tam vidím cestu, jak zapojit mladé a přináší to ovoce. A v tomto mysliveckém spolku je věk o dvacet let nižší, než je celorepublikový průměr. Myslím, že před námi stojí velká výzva, jak popularizovat myslivost a přilákat mladé lidi do lesa a zapojit je do činnosti mysliveckých spolků.
Účastníte se nějakých akcí pořádaných myslivci?
Samozřejmě jako dlouholetý starosta obce jsem v kontaktu s mnoha spolky, a také s myslivci. Sleduji jejich činnost a snažím se jim ze strany obce zajistit patřičné zázemí pro jejich činnost. Například poskytujeme dotace na pořízení krmení pro zvěř nebo vybudování důstojného zázemí pro činnost spolku. Stejně tak mám velkou radost, že se členové mysliveckého spolku aktivně zapojují do obecních akcí, takže nám spolupráce funguje k všeobecné spokojenosti.
Děkuji za rozhovor
připravil Lubomír HAJNÝ