Současný zákon o myslivosti je postaven na vlastnictví honebních pozemků a právě vlastníci honebních pozemků žádají prostřednictvím novely posílení svých práv. Držitelé honiteb, což jsou v podstatě sdružení vlastníci honebních pozemků, ale již nyní disponují dostatečnými pravomocemi při zajišťování myslivosti ve svých honitbách, jednak tím, že sami rozhodují o druzích i množství chované zvěře, ale i tím, že dbají na dodržování sjednaných podmínek mysliveckého hospodaření jinými uživateli. Mají také zákonné právo výkonu práva myslivosti v honitbě se svými honebními pozemky, tedy i na těchto svých honebních pozemcích se podílet na jejich ochraně před nadměrnými škodami zvěří. Pravdou ale zůstává, že podle nynějšího zákona o myslivosti mohou o toto právo přijít v případě, když držitel honitby postoupí výkon práva myslivosti jinému uživateli. Přirozená by měla být vzájemná domluva, ale ta je někdy nemožná. Proto musí mít každý svá práva zaručena zákonem. Problematikou vztahu myslivosti a vlastníků honebních pozemků jsem se zabýval již v Myslivosti 2 a 3/2024, ale teď k tomu nabízím souhrnnou argumentaci pro případná jakéhokoliv jednání.
Právo vlastníků honebních pozemků na výkon práva myslivosti
Všem nám je jasné, že myslivost lze vykonávat pouze na honebních pozemcích, (Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3006/2002). Souvislostmi mezi vlastnickým právem k honebním pozemkům a výkonem myslivosti se obšírně zabýval Ústavní soud v odstavci 103 (Nález č. 49/2007 Sb.). Konstatuje zde, že
„honební pozemek je…jednotkou tvorby honitby a… předpokladem práva myslivosti“, ale také že
„výkon práva myslivosti…závisí na splnění dalších podmínek vyplývajících ze zákona“.
V této věci se odvolává na již zmiňovaný rozsudek Nejvyššího soudu, když cituje jeho výrok, že
„právo myslivosti vychází z vlastnictví honebního pozemku, ale to neznamená, že by vlastník takového pozemku mohl na něm bez dalšího toto právo vykonávat“.
Prakticky to znamená, že vlastník honebního pozemku má sice právo na něm vykonávat myslivost, ale jen za předpokladu, že tento pozemek je součástí honitby a jeho vlastník splňuje zákonné podmínky pro výkon myslivosti.
Ústavní soud se ale také odvolává se na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3006/2002, který konstatoval, že...
„právo myslivosti lze vykonávat pouze na honebních pozemcích, ale přísluší jen držiteli honitby“, tedy všem vlastníkům honebních pozemků honitbu tvořících.
Podle tohoto vyjádření mají tedy všichni vlastníci honebních pozemků právo myslivost vykonávat na celé honitbě těmito pozemky tvořené. O toto právo by je nemělo připravit ani přenechání výkonu myslivosti držitelem honitby jinému uživateli.
U nás existují dva typy honiteb, honitba jednoho vlastníka a honitba společenstevní. Dokládá to zákon 449/2001 Sb. odstavcem 1 paragrafu 18, že
„Návrh na uznání honitby podává vlastník honebních pozemků nebo přípravný výbor honebního společenstva“.
Právo vlastníků honebních pozemků na výkon práva myslivosti u jiného uživatele honitby
Všem vlastníků honebních pozemků začleněných do společenstevní honitby musí být zachováno právo výkonu myslivosti v této honitbě i v případě, že se honební společenstvo rozhodne přenechat výkon myslivosti jinému uživateli. Tito vlastníci mají možnost založit myslivecký spolek a honební společenstvo ho pak musí při svém rozhodování upřednostnit. Vyplývá to ze znění odstavců 2 paragrafu 32 Zákona o myslivosti, kde se praví, že
…“honební společenstvo …je povinno přednostně …umožnit účast na užívání honitby svým členům… a to i při rozhodnutí o pronájmu honitby“ a dále odstavce 6, který zní
„Pokud je honitba pronajata mysliveckému sdružení, je toto myslivecké sdružení povinno upřednostnit přihlášky členství podané vlastníky, popřípadě nájemci honebních pozemků této honitby“. Potvrdil to i Ústavní soud v odstavci 95 již mnohokrát zmiňovaného Nálezu č. 49/2007 Sb. ze dne 13. prosince 2006. Pokud má zájem na společenstevní honitbě vykonávat myslivost jiná fyzická či právnická osoba, než vlastník honebního pozemku, může ho myslivecký spolek přijmout za člena (Zákon č. 83/1990 Sb. - Zákon o sdružování občanů v § 2 stanovil, že
„členy sdružení mohou být i právnické osoby“).
Držitel honitby jednoho vlastníka sestavené výhradně z jeho pozemků není při výběru jiného uživatele honitby ničím omezen.
Jiná situace nastává tehdy, když k jeho honitbě jsou přičleněny i honební pozemky jiných vlastníků. V tom případě by vlastníci měli vytvořit honební společenstvo a honitba je uznaná jako společenstevní. Rozhodne-li se pak honební společenstvo, resp. vlastník s potřebným počtem hlasů (minimálně tří čtvrtin hlasů přítomných členů na valné hromadě - § 22 odst. 5 Zákona o myslivosti) přenechat výkon myslivosti jinému uživateli, bude se postupovat obdobně jako v předchozím odstavci, tedy že přednost dostane myslivecký spolek se členy honebního společenstva.
Přenesení práva vlastníka na jiné uživatele honebního pozemku
Z dikce odst. 6 paragrafu 32 Zákona o myslivosti
„Pokud je honitba pronajata mysliveckému sdružení, je…povinno upřednostnit přihlášky…podané vlastníky i nájemci honebních pozemků této honitby“ je zřejmé, že právo výkonu myslivosti se vztahuje nejen na vlastníky, ale i na nájemce, resp. jiné uživatele honebních pozemků (termín „uživatel“ vychází z materiálu Ministerstva zemědělství nazvaného „Vzájemná provázanost katastru nemovitostí a evidence využití půdy LPIS“, kde se píše, že
„využití pozemku konkrétním farmářem (uživatelem) je evidováno… podle uživatelských vztahů“.
Současný systém pronajímání honiteb nejenže nerespektuje právo vlastníků honebních pozemků na výkon práva myslivosti, ale je také neetický, nemorální a stal se honbou za penězi. Pro mnohé držitele honiteb jsou výběrová řízení především zdrojem laciného zisku bez ohledu na potřeby zvěře a na vynaložené úsilí a množství dobrovolné práce řadových myslivců a drobných vlastníků honebních pozemků při péči o zvěř a zlepšení jejího životního prostředí. Mnoho minoritních vlastníků honebních pozemků přijde bezohledným pronájmem o možnost vykonávat myslivost v honitbách, kde jejich pozemky tvoří menšinu honební plochy. Také to by měla napravit připravovaná novela zákona o myslivosti, pokud by legislativním procesem prošla.
Ing. Alexandr VÍT