Na rozdíl od té doby luxusních individuálně vyráběných kozlic B25 byla od začátku konstruovaná s ohledem na sériovou výrobu. Bez ohledu na skutečnost, že již v roce 1929 velká ekonomická krize významně omezila prodeje loveckých zbraní, kozlice vyrazily do světa.
Kozlici B25 následovala Tuliem Marengonim zkonstruovaná Sovrapposti SO, kterou italská Fabrica di Armi Pietro Beretta začala dodávat na trh v roce 1935. Vývoj přervala druhá světová válka. Ještě kolem roku 1960 většina střelců z brokovnice střílela dvojkami, ať již na závodech, nebo na lovu.
Zbrojovka Brno vyráběla hned po válce vynikající dvojky ZP konstruktéra Píštěckého, které se vyznačovaly postranními zámky a vinutými bicími pružinami.
V Československu jako první vznikly napřed kozlice Holek, které po spojení Holkovy firmy se Zbrojovkou Brno nahradila další legenda, kozlice ZH, vyráběné od roku 1953 ve třech generacích až do roku 1999. Dvojky ZP skončily v roce 1996.
Dnes sportovní brokové střelbě vládnou prakticky výlučně kozlice. Přesto, dvojky mají své příznivce, hlavně pro lovecké účely, zejména v Anglii. Anglická dvojka je pojem, konec konců v Anglii přišla na svět většina konstrukčních řešení u dvojek používaných.
Dvojky jsou dnes do značné míry záležitostí „panských“ zbraní, ty nejlepší se dodnes vyrábějí v Anglii (Purdey, Greener, Rigby, Holland & Holland) nebo v Itálii (Beretta, Fausti). Levné varianty se vyráběly napřed ve Španělsku, zejména v okolí Eibaru, ale dnes roli ekonomické zbrojnice Evropy převzalo Turecko.
Zpočátku byly „turkyně“ laciná exotika a nic moc. Dnes již turecké brokovnice nejsou nic mimořádného. Za poslední roky si troufnu tipnout, že v Evropě začínají převažovat. Turci se naučili vyrábět zbraně a dnes ti kvalitní vyrábějí i pro renomované značky (ačkoliv ty to většinou nepřiznají). Ale Turecko má asi 85 milionů obyvatel a ti všichni chtějí jíst. Zbrojní průmysl se v Turecku nebývale rozvinul a soustředí se především ve dvou oblastech, u Istambulu a u Konye ve středním Turecku. Ačkoliv jsou zde velké koncerny, vzešlé typicky z licenční výroby vojenského materiálu, jádro civilní zbrojní produkce tvoří malé firmy, navzájem výrazně kooperující. Kvalita je rozdílná a platí, že co si zaplatíte, to dostanete.
Na letošním veletrhu IWA 2024 turečtí výrobci palných zbraní, zejména brokovnic, byli schopni naplnit většinu haly 1.
Na letošní IWA jsem si také všiml výrobce Kral Arms a jejich zbraně jsem pak znovu viděl na výstavě Natura Viva v Lysé nad Labem. Teď jsem konečně dostal díky laskavosti dovozce, českobudějovické firmy Šubrt Zbraně a střelivo, příležitost si osahat první z nich, brokovou dvojku Kral SBS 20.
Zbraně Kral se odlišují od vysloveně laciných tureckých zbraní nízkou mírou kooperace a využití typových součástí. Dělají si maximum dílů sami a jsou tak nezávislí. Dvojka SBS 20 je slušně vyrobená, ale nikoliv luxusní zbraň.
Konstrukčně má závěr typu Purdey s dvojitě zapadajícím klínkem a zdvojenými háky na hlavňové objímce. Zámky jsou skříňkové, s vnitřními kladívky hnanými vinutými pružinami uloženými vzadu, opřenými o spodní části kladívka. Spoušťové páky jsou uložené nahoře a drží kladívko za hlavu. Pojistka přerušuje spojení mezi spouští a spoušťovou pákou. Hmatník je na krku pažby, odjišťuje se zatlačením hmatníku směrem dopředu.
Zbraň při otevření závěru nezajišťuje automaticky, pojistka si stále drží polohu, kterou jí určil střelec.
Spoušťový mechanismus je s jedním jazýčkem, s možností volby pořadí odpálení hlavní na hmatníku pojistky. Přepínač pořadí odpálení je mechanický, není tedy problém s opakováním výstřelu i pokud náboj v první hlavni selhal.
Hlavňový svazek nemá výraznou lištu, jen do lehkého oblouku vydutý krycí plech a mosaznou perličkovou mušku na konci. Hlavňový svazek je osazen vytahovačem a má výměnné vnitřní zahrdlovací nástavce (čoky, choke). Ke každé zbrani jich patří celkem pět, z nichž dva jsou rovnou naistalované v hlavních.
Hlavně jsou dlouhé 71 cm komory jsou v ráži 20/76, tormentované i pro použití ocelových broků.
Pažba je americká z ořechového dřeva (úhledného, ale nikoliv luxusního), opatřená pryžovou botkou. Pažba je přímá, pokud je vyhnutá, není vyhnutí okem zjistitelné. Předpažbí je ploché, na přední hraně šikmo zpětně zaříznutá. Úchopové plochy jsou zdrsněné poměrně hrubou kosočtverečnou rybinou. Předpažbí na svazku drží Deeleyova klapka. Dvojka je již v základu osazená poutky na nosný popruh.
První dojem z dvojky SBS 20 je lehkost, jakou jsem u ocelové brokovnice opravdu nečekal. Katalog uvádí 2,8 kg a váha údaj přibližně potvrdila, rozdíl od katalogové je dán rozdílnou hustotou dřeva.
Druhý dojem je opět velice příjemný. Vnější povrchy jsou pěkně zpracované, hlavně jsou sytě černé a mírně lesklé, baskule je velmi hezky mramorovaná, ale nebyl jsem schopný určit, zda je to výsledek tradičního uhlíkového mramorování v peci nebo nějaký modernější postup.
Každopádně první dva dojmy jsou velmi slušné, ale já jsem pokračoval se zkoumáním víc do hloubky.
Ze zbraně jsem sejmul pažbu. Tady je již vidět, že neviditelným nefunkčním plochám je věnována menší pozornost, najdeme na nich stopy po obrábění. Pozorná prohlídka spojená s hledáním pomocí různých odlesků světla pak najde stopy i na vnějším povrchu baskule pod mramorováním. Ale to je již opravdu „hrabání špendlíčkem“ a snaha najít chybku za každou cenu.
Jako celek dvojka dělá na první pohled velmi slušný dojem, skoro lepší, než jak by napovídala cena.
Nyní jsme se přesunuli na střelnici do Sedlečka, kde jsme zbraň otestovali na loveckém kole. K testu jsme použili náboje sportovní Rio Top Target, navážka 24 g broků, velikost broků 2,0 mm a 2,4 mm, rychlost výrobce udává 380 m.s
-1; lovecké Rio Game load, navážka broků 28 g, velikosti broků 3,25, 3,5 a 4,0 mm, rychlost výrobce udává na krabičce na polepu 380 m.s
-1 v katalogu 403 m.s
-1, kde je pravda jsme nehledali. S ohledem na probíhající sezónu kachen na tahu jsme přidali náboje Rio gameload Bluesteel s ocelovými broky; navážka broků 24 g, velikost broků 3,25 mm, rychlost výrobce udává 400 m.s
-1.
První dojem na loveckém kole: s lehkou sportovní laborací je dvojka dobře ovladatelná a subjektivně kope míň, než bych od takto lehké zbraně čekal. Je vyvážená jako poměrně těžká na hlavně, těžiště je posunuté dopředu tak 5 cm před hlavňový čep. To by ale mělo snadnou odpomoc dovážením do pažby.
Mám obecně dvojky rád, měl jsem jich v rukou již docela dost, ale tahle je pocitově opravdu lehounká, i když má vlastní dvojka v ráži 12 je těžší jen o 180 gramů. Na střelnici je kromě mě také sportovní střelec Daniel Korčák, juniorský mistr světa ve skeetu, mistr Evropy a instruktor a Hanka, která se učí střílet z brokovnice. Svým způsobem ideální kombinace.
Jako první nabíjím sportovní Rio Target s brokem 2,0 mm a stoupám si pod vysokou věž. Povel, terč vylétá, házím dvojku do ramene a prásk. Holub se rozletěl. Tak teď nízké. Hop! SBS 20 je opravdu lehoučká, ale je dost času, vedu si terč až skoro „k boudě“, zakrývám ho hlavněmi a prásk. I tenhle holub se rozsypal.
Pokračuji na dalším stanovišti, se střídavými úspěchy jsem došel až ke čtyřce uprostřed kola a měním náboje za brok 2,4 mm.
Pokračuji po obvodu kola k nízké věži. Obě laborace nají navážku 24 gramů a udávají stejnou rychlost, nepozoruji rozdíl. Končím vydařeným dvojstřelem.
Předávám zbraň Hance. Teď má slovo Daniel. Vysvětluje základy míření brokovnicí a střelby na odlétající terč. Hanka zkouší nasucho vést holuba. Pak dostává náboj a vystřelí si. Napřed v klidu, staticky, jenom do valu, aby si vyzkoušela, co výstřel udělá se zbraní i s ní. Ještě jednou, pak do prázdné krabičky, která po výstřelu uspokojivě nadskočila. Hanka má viditelně radost.
Ale to už se vkládá do věci Dan. Zopakuje Hance, jak střílet na odlétajícího holuba. Hanka si rovná zbraň do líce a dává povel. Vrhačka zarachotí, terč vylétl, Hanka švihla hlavní a prásk. Terč letí dál. Dan vysvětluje, že nemusí hlavní táhnout tak rychle, stačí si terč nechat sednout na mušku a jen zlehka potáhnout. Výstřely se opakují, není to tak jednoduché, jak se to poví, ale nakonec Hanka rozbíjí první terč. A potom ještě jeden, a nakonec i ten přilétající.
Přecházíme na těžší, lovecké laborace 28 gramů. Teď už se dvojka do ramene opře podstatně citelněji. Copak Daniel nebo já, jsme hmotní chlapi, máme už svoje nastříleno, ale i s loveckou laborací mám dojem, že se „dvacítka“ chová velmi příjemně. Předávám zbraň Hance a varuji: „Opatrně, víc to kopne.“
Hanka namíří do valu a prásk. Teď už jde do zákluzu, plavé vlasy mávnou kolem pažby. Viditelně překvapená Hanka se ale jen tak nedá a na Danův povel střílí další ránu. Daniel jí vysvětluje, že do těžké laborace se musí víc opřít a hlavně, teď už musí opravdu pořádně zapřít pažbu do ramene. Čím lépe „splyne pažba se střelcem“, tím lépe tlumí střelec zpětný ráz. Za chvíli Hanka zvládá i lovecké laborace. Buď je šikovná, nebo je Dan dobrý instruktor, nebo obojí.
Jako poslední zkoušíme lovecké laborace s ocelovými broky. Rio Gameload Bluesteel obsahuje 24 gramů broků (ale jejich víc, ocel je lehčí než olovo, do gramu je víc broků), ale jsou o 20 m.s
-1 rychlejší než olověné sportovní laborace. Podle výpočtu by měly být „oceláky“ někde mezi sportovní a loveckou laborací, subjektivně mi připadaly spíš blízké těm sportovním, ale je to jiný náboj. Neumím říct přesně proč je to jiný náboj, je to prostě jiná rána, tak trochu jako ostřejší. Z hlediska ranivosti nevidím v jejich nasazení přínos, spíš naopak. Ale “befél je befél“, zvlášť ten bruselský, a tak se s ocelovými broky budeme muset sžít.
Obešli jsme několikrát lovecké kolo a shrnujeme si dojmy. Zbraň měla zcela spolehlivou funkci, trošku tužší chod závěru je dán skutečností, že jsme testovali zcela novou zbraň, která měla za sebou jenom tormentační výstřely u výrobce.
Chod spouště byl hladký, odpor přiměřený, reset (povolení spouště potřebné k přepnutí z jednoho zámku na druhý) byl přijatelný, ačkoliv ze začátku se Hance a mě stalo, že jsme po ráně nepovolili dostatečně prst a „nezatuplovali“. To jsou ale věci, které by ale po krátkém sžití se zbraní odezněly samy, nic zásadního.
Shodujeme se, že z uživatelského pohledu není dvojce Kral SBS 20 co vytknout. Polohy ovládacích prvků zbraně jsou jisté a bezpečné, prvky samy jsou v dobrém dosahu. Ano, skryté, nepohledové plochy nesou stopy po obrábění, ale slícování dřeva s kovem není co vytknout a povrchové úprava vnějších, pohledových ploch je čistá, povrch je jednolitý. Neumím říci, zda mramorování na baskuli je klasické, dosažené napouštěním povrchu uhlíkem a náhlým zchlazením, nebo zda se jedná o nějaký modernější chemické postup (např. nitridování), ale výsledek je v každém případě pohledný.
Povrch dřeva je chráněn pololesklým lakem. Nevadí mi to, ačkoliv osobně dávám přednost tradičnímu olejovému povrchu. Lak je jednodušší na údržbu (tedy, pokud nebouchnete pažbou o kámen, je prakticky bez údržbový), olej bývá snazší na opravu, pokud již k poškození dojde.
Zdrsnění úchopových ploch je tak akorát, aby dávalo pevný úchop, přitom není agresivní a nedře střelci ruku.
Jak já, tak Daniel Korčák, oba si pochvalujeme výměnná zahrdlení, která staví dvojku pevně mezi moderní brokovnice.
Hance chyběla na brokovnici lišta, já jsem ji nepostrádal. Mosazná muška mi připadala plně dostatečná, Daniel i Hanka by přivítali nějakou světlovodnou mušku, výměna by asi neměl být problém.
Pokud shrnu všechno, co jsem při testování dvojky Kral SBS 20 zjistil, pak na závěr je třeba předznamenat, že ráže 20 je považovaná za nejmenší univerzální brokovou ráži a že subjektivně jsme ani já, ani Daniel Korčák neměli pocit, že by 20 byla méně účinná při střelbě na loveckém kole. Ostatně navážka broků 24 g je stejná jako má náboj ráže 12.
Po testu na střelnici v Sedlečku ji vnímám jako univerzální brokovnici v cenově dostupné relaci, která má čím oslovit zejména uživatele, kteří z nějakého důvodu hledají lehkou zbraň.
Kral SBS 20 není retrobrokovnice, má hlavně s výměnnými zahrdlovacími nástavci, což ji jasně řadí mezi moderní soudobé zbraně. Na rozdíl moderních italských dvojek (Beretta, Fausti) se nejedná o luxusní, ale „jenom“ o solidní, v podstatě umírněnou pracovní zbraň, která těží ze spojení léty prověřené konstrukce závěru Purdey s moderními výrobními technologiemi a nízkou cenou tureckou práce.
Pokud mi dovolíte přirovnání z dob minulých, pak SBS 20 možná není zbraň pro paní hraběnku či komtesu, ale určitě udělá čest a potěšení jejich společnicím. Ale také každému, komu ubývají síly nebo kdo chce lehkou pracovní „flintičku do traktoru“ či „na špacír po revíru“.
P.S.
V neposlední řadě jsem zase jednou viděl střelce, který rozbil svůj první asfaltový terč, chytil se a střílení na holuby mu viditelně přišlo k chuti. Navíc s dvojkou. To není zrovna málo a Hance přeji, ať se jí na „asfalťákách“ daří i do budoucna.
Ing. Martin HELEBRANT