ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Listopad / 2024

Odrůstání kultur v lesích postižených kalamitou

Myslivost 11/2024, str. 16  Zdeněk Macháček
podpořené aktivním řízením populací zvěře
Snižování početních stavů zvěře je v České republice dlouhodobě neúspěšné a u myslivecké odborné veřejnosti nepopulární. Prosté snižování stavů dokonce ani nevede k úspěšnému cíli, kterým je spokojenost vlastníka pozemku čili zemědělského nebo lesního hospodáře. Nesoulad zájmu vlastníka pozemků a uživatele honitby vede k dlouhodobému a neúměrnému tlaku na změnu legislativy.
Aktivní řízení populací zvěře je postaveno na biologii jednotlivých druhů zvěře, využívá preference klidu a prostředí a vede k velmi intenzivnímu mysliveckému hospodaření, přičemž zájmy vlastníka pozemků nejsou poškozovány, ba naopak. Aktivní management musí být provozován v souladu s požadavky vlastníků pozemků a musí s nimi být dobře komunikován, aby zemědělské či lesní kultury byly proti škodám cíleně chráněny. Aktivní management pracuje s hustotou populací zvěře, která je přírodě blízká.
Kalamitní holiny, které v současné době pokrývají významnou část naší krajiny, jsou pro vznik škod zvěří velice náchylné. Zvěř v nich nachází úkryt a dostatek pastvy. Individuální lov v kalamitních holinách je téměř nemožný, proto zde aktivní management účinně pracuje s naháňkou, která musí být cílená i na srnčí zvěř.

Migos_20150318_Reh_6713-1.jpg
 
Lesy postižené kalamitou vyžadují zvláštní přístup pro zajištění efektivní obnovy, cest k cíli je celá řada, ale v každém případě je vliv zvěře na odlesněných plochách zásadní. Na ploše, která zcela ztratí klima lesa, je efektivní odrůstání cílových dřevin nebo i dřevin obecně limitováno vlivem zvěře i ostatních faktorů, které se na otevřené a osluněné ploše chovají diametrálně jinak než v zapojeném lese.
Vliv zvěře na odrůstání kultur kalamitních holin může být fatální, a to zejména působením nenápadné srnčí zvěře. Managementová opatření spočívající v aktivním řízení populací zvěře mají při důsledném dodržování na odrůstání kalamitních kultur velký efekt a nejedná se přitom o prostou redukci početních stavů zvěře.
 
Území, kde je zvěř jako doma
 
Níže popisovaná doporučení vycházejí z dvaadvaceti let zkušeností aktivního lesnického i mysliveckého hospodaření v jedné z největších honiteb v České republice, v honitbě Hradiště.
Toto území je z převážné části tvořeno vojenským výcvikovým prostorem (VVP) Hradiště, který je největším výcvikovým prostorem Armády České republiky. Jeho rozloha je 28 081 ha (honitba Hradiště přesahuje hranice VVP a její výměra je 35 400 ha). Toto území se nachází v nejzápadnější části České republiky – na území Karlovarského kraje a rozkládá se v nadmořských výškách od 350 do 933,5 m nad mořem, přičemž nejvyšším bodem je vrchol Hradiště.
Újezdní úřad se sídlem v Karlových Varech je státním úřadem, který spravuje celý prostor a k jeho hlavním činnostem patří též ochrana přírody v celé oblasti. Management ochrany přírody, lesního a zemědělského hospodaření i myslivosti je na celém území jednotný.
Vlastní vojenský prostor patří k nejméně známým oblastem České republiky kvůli vysokému stupni utajení všech údajů a zároveň kvůli znemožnění vstupu veřejnosti. Lesnický, zemědělský a myslivecký management na tomto území provádí VLS ČR, s. p., divize Karlovy Vary. Jedná se o organizaci, která je zřízená Ministerstvem obrany ČR.
Z hlediska organizačního je území rozděleno pod tři lesní správy (LS) – na jihozápadě LS Dolní Lomnice, na severu LS Klášterec a na jihovýchodě LS Valeč. Každá z lesních správ obhospodařuje zhruba 5000 ha lesních pozemků a 6000 ha ostatních ploch.
Porostní lesní půda zaujímá celkem plochu 14345 ha. Zemědělství je na tomto území řízeno samostatně. Celý vojenský výcvikový prostor je z hlediska mysliveckého managementu velice atraktivní již tím, že tvoří jedinou honitbu. Taktéž populace jednotlivých druhů zvěře jsou vzhledem ke klidu a vysoké úživnosti honitby velice početné (Dvořák, S. et.al. 2014).
Na připojené mapě je dobře patrné rozmístění lesních porostů (barevně podle věku), zemědělských a ostatních ploch (bíle). Bývalé zemědělské, dnes sukcesní keřové porosty, jsou zastoupeny především v centrální a severní části oblasti a tvoří přibližně 37 % celkového území vojenského výcvikového prostoru Hradiště, což představuje asi 12,6 tis. hektarů. Zbylou plochu tvoří les (pozemky určené k plnění funkcí lesa) 45 % (15,3 tis. ha), zemědělsky obdělávané plochy a střelnice 18 % plochy (6,1 tis. ha).
Bývalá kulturní krajina (do roku 1938 intenzivně zemědělsky obdělávaná) se po desetiletích volného ponechání svému osudu změnila na lákavý biotop pro celou řadu druhů zvěře (Červený, J. et. al. 2001). Toto území je z pohledu managementu zvěře velmi zajímavé i z toho důvodu, že navazuje na okolní, většinou intenzivně zemědělsky obdělávanou krajinu, kde lze podle rozsahu škod usuzovat o početních stavech a migraci zvěře.


Mapa-Hradiste.jpg
 
Kalamitní holiny Doupovských hor, jejich vznik a vývoj

Doupovská náhorní rovina byla v 80. letech silně postižena imisemi, větrnou a kůrovcovou kalamitou. Vlivem nedostatku pracovní síly se dlouhodobě nedařilo včas zalesňovat kalamitní holiny a vlivem velkého nezdaru zalesnění se jejich plocha dlouhodobě zvyšovala. Jednalo se zejména o jižní část území, tady LHC (lesní správy) Valeč a Dolní Lomnice, kde holiny a porosty do 20 let věku zaujímaly asi 30 % území (viz žlutá a bílá barva v lesnické mapě).  
V té době se pro obnovu lesa používal převážně javor a jasan. Smrková sazenice byla těžko dostupná, protože imisně zatížené smrkové porosty v té době produkovaly málo osiva, a navíc proti smrku vládla vlna odporu, podobně jako dnes, byť nyní je to z důvodu sucha. V té době se jeho neperspektivnost opírala o malou odolnost vůči imisnímu zatížení ovzduší.
Výsadby byly každý rok výrazně decimované srnčí zvěří. Odlov v té době činil asi 10 ks srnčí zvěře na 1000 ha lesa zásadně individuálním způsobem. Obnova lesa na postižených lesnických úsecích, které čítaly kolem 500 ha, byla kolem 35 ha ročně, nezajištěné kultury dosahovaly až 200 ha, tj. 40 % rozlohy.
Významný zlom nastal po roce 1989, po následném otevření hranic a přílivem zahraniční pracovní síly z Ukrajiny. Vlivem opatření proti emisím v průmyslu se v porevoluční době zlepšil stav ovzduší i zdravotní stav lesních dřevin včetně smrku, který začal pravidelněji plodit. Tyto dvě skutečnosti vedly k tomu, že obrovské kalamitní holiny byly intenzivně a včas na jaře zalesňovány smrkem, který je proti extrémním podmínkám kalamitních holin odolný a podařilo se dát stavu holin a nezajištěných kultur systém a pozitivní vývoj.
Pozitivní vývoj významně komplikoval tlak zvěře a přistoupilo se k zintenzivnění odstřelu. Samotné zintenzivnění odstřelu o asi 100 % však nevedlo k významnému vyřešení škod zvěří, která se zde vyskytuje v pestré druhové skladbě. Obrovská souvislá území mladých lesních porostů do dvaceti let věku, kde je dostatek pastvy, klidu a krytu v podobě bujné buřeně, jsou dokonalý kryt pro spárkatou zvěř (Kistler, R. 1995).
 
Razantní řešení v podobě selektovaného přístupu k populacím různých druhů zvěře
 
Cílený tlak na zvěř žijící v poškozovaných pasekách a mlazinách se pro velké množství krytu individuálním způsobem lovu příliš nedařil. Přistoupilo se proto k razantnímu řešení v podobě neselektivního lovu na pečlivě personálně připravených naháňkách. Pro lov veškeré zvěře byly vyřízeny výjimky ze zákona, jedinou nelovenou zvěří byli dospělí samci jelena evropského.
Intenzivní tlak na zvěř v podobě dvou až tří naháněk na jednom území v rozestupu přibližně jednoho měsíce vedl k tomu, že zvěř jelení (evropská i sika) i daňčí už se v atraktivních kalamitních pasekách nezdržovala (Heinze, E. 2011).
Toto opatření bylo podpořeno tím, že na místech mimo les a dospělém lese se zvěř nelovila a intenzivně v době nouze přikrmovala. I po takovém několikaletém intenzivním loveckém tlaku, kdy se zvěř do pasek nevracela, došlo pouze k významnému snížení škod ohryzem a loupáním, škody okusem byly neustále podobné, intenzivní. Na srnčí zvěř lovecký tlak naháňkou neplatí, drží se pevně svého teritoria a neopustí jej ani z důvodu vyhledávání potravy.
Významný zlom nastal v roce 2007, kdy vydalo Ministerstvo zemědělství doporučení povolit na žádost držitele honitby odstřel srn a srnčat na společném lovu. Této legislativní možnosti bylo využito z důvodů špatného aktuálního stavu lesa a nízké kvality populace srnčí zvěře a bylo požádáno o výjimku lovit holou srnčí zvěř na naháňkách.
I když k opatření přistupovali lesníci i myslivci zpočátku s nedůvěrou, jedenáctileté zkušenosti prokázaly, že opatření bylo přínosem jak pro stav lesa, tak pro populaci srnčí zvěře. Významně se snížily škody, nezajištěné kultury nebylo nutné chránit oplocenkami a zvěř se dokázala s významným zásahem do početních stavů dobře vypořádat.
Lov holé srnčí zvěře na naháňkách lze jednoznačně označit jako účinné opatření proti škodám na mladých lesních porostech. V kombinaci s cíleným a řízeným přikrmováním černé zvěře v lesních porostech bylo dosaženo trvale úspěšných naháněk v lesním prostředí tak, že dlouhodobý průměrný výřad čítal 34 kusů zvěře v průměrně 27 střelcích. Průměrný výřad byl z asi 40 % tvořen zvěří černou, 40 % zvěří srnčí a 20 % ostatní spárkatou zvěří a liškami. Trvalý efekt vytlačení jelena evropského, siky a daňka mimo atraktivní holiny byl dlouhodobě úspěšný.
Otázkou zůstává, jak účinně srnčí zvěř naháňkou v kalamitních pasekách lovit. Zpočátku se projevila neochota hostů lovit holou srnčí zvěř na naháňce. S pochopením se opatření setkalo pouze u skandinávských lovců. Po vysvětlení přístupu a naléhavosti aktivně řídit stavy zvěře, aby bylo možné lesnicky hospodařit, začali přístup tolerovat i čeští hosté, to však trvalo téměř deset let.
Jako nejúčinnější a nejšetrnější na lov srnčí zvěře se jeví naháňka se slíděním nebo alespoň kombinace klasické naháňky s prvky ze „slídicích“ lečí. V honitbě Hradiště byly nejvíce používány velké obstavené leče. V lečích se dělaly slídicí štonty, vyvýšené posedy, nebo v bezpečných místech a roklinkách stáli střelci i na zemi. Střelci měli u sebe doprovod. Honci procházeli leč se psy.
Srna při tomto způsobu nahánění přichází pomalu a zastaví se, takže má lovec dostatek času na obeznání srny podle zástěrky a střílí na stojící zvěř. Složitější je, pokud naháňka neprobíhá na sněhu, protože zástěrka je hůř viditelná.
Naháňky se konaly až do konce roku. Bylo jich vždy přibližně patnáct. Všechny plochy se během naháněk procházely dvakrát až třikrát. Při druhé naháňce na stejném území už chyběla vysoká a sičí zvěř, která nesnesla stres při naháňkách. Zůstávala pouze zvěř černá a teritoriální srnčí zvěř.
Úspěšnost lovu byla po dobu deseti let víceméně vyrovnaná, větší lovecký úspěch nastal pouze v letech, kdy v zimě bylo více dní se sněhovou pokrývkou.
Na území lesní správy Valeč bylo zrušeno přes 200 km špatně funkčního oplocení. Oplocenky se nedaly ve velkých plochách účinně technicky udržet funkční a přes množství oplocenek nebylo možné porosty při naháňce projít a zvěř vyhnat.
Úspěchy aktivního managementu přicházely postupně. Bylo potřeba se naučit, jak při naháňkách stavět lovecká místa tak, aby byla účinná. Management srnčí zvěře je odlišný v tom, že ta ve svém teritoriu zůstává a nelze ji vyhnat. Rozdílné je také její chování v leči.
V lesních porostech bylo přibližně po pěti letech patrné intenzivní odrůstání jasanu, který se začal zmlazovat téměř agresivně. Nutno však zmínit, že po roce 2015 začaly jeho nálety hromadně schnout vlivem zavlečení cizopasných houbových chorob. To uvolňovalo ještě více prostor buku a javoru, který už nebylo nutné chránit oplocením.
Staré oplocenky bylo možné zrušit, hospodařilo se především s pomocí intenzivního odstřelu srnčí zvěře při naháňkách tak, aby byla populace v přirozeně blízké hustotě. Ochrana zvěře proti okusu repelenty samozřejmě neodpadla, byla naprosto účinná a dostačující.
V průběhu let 2011 až 2017 byly u ulovené srnčí zvěře zaznamenávány hmotnosti. Bylo potvrzeno její snížení (graf 2). Sběr dat hmotností jednotlivých kusů však probíhal z dodací hmotnosti odběrateli a může být zkreslen srážkou na průstřel kýty nebo hřbetu.
Naopak ani díky intenzivnímu lovu nedošlo k početnímu ohrožení populace. Celkové odlovy srnčí zvěře na lesní správě Valeč vzrostly na 400 až 500 kusů (tab. 1). Z odborné literatury je známé, že srnčí zvěř dokáže účinně reagovat na snížení populační hustoty, např. rozením většího podílu srn, srny se dostávají dříve do říje, více srn vodí dvě srnčata a srnčata kladou i ve vyšším věku.
Holá srnčí se ponechávala v klidu na loukách, srnci se lovili při individuálním lovu.
Trofejová hodnota je však vzhledem ke klimatickým podmínkám v honitbě nízká. Průměrné bodové hodnoty oscilují kolem 50 b. CIC (data jsou dostupná z let 2011 až 2017, viz graf 3). Vliv zvýšeného lovu holé srnčí zvěře na trofejovou kvalitu srnců je zřejmý. Pro sofistikované vyhodnocení by byl však potřeba přesnější sběr dat a posouzení dlouhodobějšího trendu vývoje za delší období.

grafy.jpg
 
DISKUZE
 
Česká myslivecká legislativa bohužel nepracuje cíleně s biologií jednotlivých druhů zvěře. Praxe jednoznačně dokazuje, že selektivní přístup k řízení populací zvěře vede k ovlivnění početních stavů zvěře, jejího chování a tím i jejího vlivu na prostředí. Cílená aktivní práce s populacemi zvěře je nástrojem k tomu, aby vlastník pozemku nebyl poškozován sníženým výnosem nebo škodami zvěří a myslivecký hospodář přitom provozoval aktivní a úspěšný lov.
Každý druh zvěře upřednostňuje ve své strategii jinou potravu a má jiné požadavky na klid a úkryt. Účinnost naháněk při aktivním řízení populace srnčí zvěře se v praxi potvrdila jako stěžejní. Přestože je zvěř v lesním prostředí lovena bez jakékoliv selekce a ve vysoké intenzitě asi 100 kusů srnčí zvěře na 100 ha honitby, nevede takový lov ke snížení kvality, ani produkční schopnosti populace. Z mysliveckého chovatelského pohledu dokonce snížení populační hustoty vede ke zvýšení kvality trofejí.
Aktivní management populací zvěře je podmíněn aktivním přístupem, dobrým plánováním i technickým vedením lovu. Organizace společného lovu cílená na úspěch, zejména u srnčí zvěře, je na přípravu velice náročná, vyžaduje znalost prostředí a dostatek loveckých psů. Náročnost lovu se s adaptací zvěře na intenzivní lov v čase zvyšuje. Je proto nutné hledat stále nové prvky do společných lovů a apelovat také na změnu vnímání srnčí zvěře v očích českých myslivců.
Důležitá je i skutečnost, že v rámci obrovské honitby Hradiště se vůbec nepracovalo s přikrmováním srnčí zvěře. Tato zvěř má v přirozeném prostředí obrovský výběr pestré stravy a pro podporu kvality umělé přikrmování člověkem nepotřebuje, přikrmování dokonce u srnčí zvěře ani nevede ke změně prostorové aktivity.
Odlov na území výcvikového vojenského prostoru se pohyboval v desetinásobných číslech oproti běžnému mysliveckému hospodaření, přesto nedošlo k úbytku zvěře. Omlazená populace dobře prosperovala, produkovala velké množství zvěřiny a její tlak na prostředí se významně snížil.
 
ZÁVĚR
 
Praktické zkušenosti ukazují, že myslivecké plánování se srnčí zvěří není postavené na reálných základech a přirozené populační hustotě této zvěře. Aktivní řízení populací srnčí zvěře je možné doporučit pro lesní honitby s vysokými škodami působenými touto zvěří, ale neobejde se bez cíleného lovu v lesních kulturách a mlazinách. Technicky je individuální lov v mladých lesních porostech neúčinný, a proto je třeba využít společného lovu se psy, ideálně naháňky se slíděním.
Při silném loveckém tlaku se změní intenzita odrůstání i druhové složení dřevin a zároveň nedochází ke snížení počtu lovených kusů zvěře.
Prostřednictvím aktivního managementu populací zvěře lze dosáhnout propojení zájmu vlastníka pozemků i uživatele honitby. Druhová pestrost obnovy lesa se významně zvýší, zejména ve prospěch listnatých dřevin. Lesní hospodář při využití aktivního řízení populací zvěře nemusí chránit mladé lesní kultury oplocením, výrazně tak snižuje náklady na pěstební činnost a nemusí řešit intenzivní kontrolu oplocení.
Aktivní management není prostá redukce stavů zvěře a uživatel honitby pracuje s intenzivním loveckým vyžitím i finančními příjmy za zvěřinu či trofeje.
 
Ing. Zdeněk MACHÁČEK, Ph.D.
Lesy ČZU v Kostelci nad Černými lesy
 
 
 

Zpracování dat...