Můj pes se v 95 % případů vrátí, ale... Co se děje v těch zbývajících 5 %? A jak docílit stoprocentního přivolání, i když váš, jinak skvělý, pes uvidí jiného psa, kočku nebo třeba holuba?
Většinou je problém v tom, že lidé nemají možnost trénovat v prostředí s vyšší mírou rušivých podnětů. Pes přestane poslouchat, uvědomí si, že venku, mimo dvorek, zahradu nebo plac na cvičáku, mu prošlo to, že na přivolání nepřišel – a pak to opakuje. Co s tím?
Kromě hraček, her, zábavy a pamlsků je velmi cennou zbraní ve vaší přivolávací výzbroji také miska s jídlem vašeho psa. Proč toho nevyužít ve svůj prospěch? Psi jsou často tak nadšení z jídla, že je logické této příležitosti využít. Miska s jídlem je tedy něco, co pes opravdu chce. Nejprve zkontrolujte, jak jste na tom s povely. Většina psů umí velmi dobře sedět a čekat, až dostanou povel k jídlu. Proč to nezkusit dál? Vezměte misku s jídlem do zahrady, abyste změnili prostředí. Posaďte psa a odejděte od něj s miskou. Snaží se vás následovat? Dokáže zůstat sedět?
Sedněte si do určité vzdálenosti. Nezapomeňte psa odměnit tím, že se k němu vrátíte. Mnoho lidí psa odvolává ze sedu a teprve pak ho odmění, což pro psa nemá žádný význam! Posaďte psa a misku s jídlem dejte vedle něj. Přivolejte psa a odměňte ho tím, že mu hodíte míček. Misku zvedněte sami. Posaďte psa a misku s jídlem dejte vedle něj. Odvolejte ho od misky, zastavte ho v polovině cesty písknutím na píšťalku a pak ho pošlete zpět k misce. Veďte psa u nohy, dejte misku na zem a řekněte psovi „ne“, odveďte ho pryč a pak ho pošlete k misce. Postupujte stejně jako výše, ale tentokrát psa přivolejte zpět k sobě, když běží k misce. Odměňte ho odhozeným míčkem a misku opět zvedněte sami. Vyzkoušejte to! Získáte tak větší kontrolu nad psem, když se objeví složitější rozptýlení.
Pamatujte – pokud máte potíže s odvoláním od jídla, budete pravděpodobně mít potíže i s odvoláním od psa nebo ptáka. Pokud začínáme s loveckým výcvikem, nejdřív musíme mít zvládnuté odvolání, případně cvičíme na dlouhém řemeni. Ano, mladý pes je temperamentní a rád by neposlouchal. Co s tím? Nechoďte na procházky, trénujte! Udělejte z práce/poslušnosti zábavu. Vybírejte si klidnější prostředí. Zkraťte délku tréninků, ať pes není přetažený. Nenechávejte psa odbíhat příliš daleko. Pokud vás pes ignoruje, opravte ho do sekundy – a jakmile přiběhne, velkoryse ho pochvalte a odměňte! Slovo na přivolání musí mít vždy váhu. To znamená, že pokud už povel vyslovím a pes přijde, měla bych ho co nejčastěji odměnit a pokud nepřijde, měla bych si pro pejska dojít – proto ze začátku klidně použiji dlouhou šňůru, abych psa nehonila…
Uvolněte pravidla, která jste považovali za nezbytná, a soustřeďte se jen na ta důležitá! Lidé mají tendenci v jedné oblasti přehánět, když bojují s jinou, protože jim to pomáhá získat pocit kontroly. Například možná nedokážou přivolat psa, který utekl, ale zároveň po něm chtějí, aby „seděl“ a „čekal“ na aport, dokud to není tak nudné, že aport ztratí svou hodnotu – a přitom by se dal využít jako odměna.
Je to neustálé balancování mezi zvyšováním hodnoty toho, co vám může pomoci udržet pozornost psa, a snižováním hodnoty prostředí/rozptýlení. Jakmile dosáhnete plné pozornosti a zapojení, budete se divit, proč jste kdy měli problém s přivoláním. Největší chybou, kterou lidé při výcviku přivolání dělají, je, že učí pouze „formální“ přivolání, tedy do pozice ke mně, kdy štěně/pes okamžitě přiběhne, sedne si přímo před majitele a čeká, až ho odmění a zas vypustí. Což je skvělé na zkouškách, ale ne úplně funkční, když chceme, aby Alík přestal běhat za psy. Je to totiž nudné. To je podstata. A proto tolik lidí selže s přivoláním už v rané fázi.
Musíte naučit psa přivolání, které je funkční v každodenním životě. Zapomeňte na to, jak přivolání vypadá, soustřeďte se na to, jak se pes cítí, když k vám běží. Měl by se k vám těšit, řítit se k vám s nadšením, měli byste být víc, než prostředí kolem. Nenuťte ho zastavit v dokonalém „sedni“ a necpěte mu nudný pamlsek. To prostě nestačí.
Nechte ho běžet k vám nejvyšší rychlostí, skočit vám do klína, aby se pomazlil, proběhnout kolem vás, odměňte ho pochvalou nebo odraženým míčkem, nebo se od něj otočte a odběhněte a nechte ho, aby vás honil, a pak se zastavte a hrajte si s míčkem. Udělejte přivolání zábavným. Až bude přivolání automatické, bude čas ladit přesné sedání si. Odměňujte přivolání co nejčastěji. Nefunguje běžný přístup, že přivolání naučím a pak mi samo bude fungovat celý život.
Pozor - snažte se nepoužívat přivolání tam, kde následuje situace, kterou pes nemá rád – tzn. zavolám psa a pak ho za „odměnu“ dám do sprchy, přivolám psa, který chce být venku a naložím ho do auta atd. Pokud odměňujete jídlem, dejte psovi několik kousků pamlsků za sebou a poté řekněte uvolňovací povel, např. volno, který znamená, že pes zas může jít. Pes se tak naučí, že po přiběhnutí má význam ještě chvíli zůstat a nebude hned utíkat za tím, co ho jinde láká. Pokud přivolávám proto, abych psa uvázala, nenásleduje uvázání hned po přivolání – odměním, pohraju si se psem, uvážu až po chvíli.
Lucie KOLOUCHOVÁ