Jak jsme informovali v minulém čísle v rozhovoru s vrchním ředitelem Mgr. Davidem Surým, vrchním ředitelem sekce ochrany životního prostředí na Ministerstvu životního prostředí o jistých změnách postoje České republiky k navrhovanému zákazu olova ve střelivu. Jelikož měla následně v polovině května tuto problematiku v pořadu jednání kromě jiných záležitostí Vláda, požádali jsme o aktuální informace samotného ministra životního prostředí
Mgr. Petra Hladíka.
Pane ministře, jaký byl postoj členů Vlády při projednávání napříč ministerstvy anebo byla iniciativa jen na vás jakožto ministrovi životního prostředí? Případně jaká byla podpora stanoviska ze strany ministryně obrany či jiných ministrů?
Vzhledem k aktuální bezpečnostní situaci a zachování obranyschopnosti Vláda požaduje, aby Evropská komise přehodnotila svůj přístup a návrh stáhla. Obávám se, že toto opatření může mít negativní dopad na výrobce střeliva, související dodavatelský řetězec a v důsledku toho i na ozbrojené síly a celkovou obranyschopnost členských států. A pro tuto pozici hledáme podporu napříč ostatními členskými státy.
Na Vládě k této otázce panovala shoda. Ministerstvo životního prostředí spolupracovalo při přípravě pozice pro jednání ve výboru Evropské komise s dalšími resorty, zejména s ministerstvy obrany a vnitra, ale také s ministerstvy zemědělství a zahraničí. Zároveň ministerstvo vnitra a ministerstvo obrany samostatně vyjednávají o této věci s Evropskou komisí.
Jak dalece jsou z vašeho pohledu provázány civilní a vojenská výroba střeliva?
Významně. Výroba střeliva je velmi provázaná a civilní a vojenský sektor sdílejí stejné technologie, výrobní linky a suroviny. A oba sektory se také spoléhají na stejné subdodavatele. Přechod na výrobu bezolovnatého střeliva si vyžádá nejen čas, ale i vysoké finanční investice. Z tohoto pohledu je navrhované přechodné období dost nereálné a mohlo by citelně ovlivnit dodávky střeliva nejen pro civilní, ale i pro vojenské použití.
Jakou roli hraje při uvažování o náhradách olova to, že alternativní náhražky za olovo jsou většinou spíše nedostatkové kovy, které se musí navíc dovážet, nejsou běžně dostupné?
I to je jeden z argumentů, proč odmítáme návrh v současné podobě. Hlavní náhražkou olova je ocel. Ale na rozdíl od olověných střel se většina těch ocelových dováží ze zemí mimo Evropskou unii. A s ostatními alternativami, jako je třeba měď, zinek nebo wolfram, je to podobné. Navíc jak výroba, tak těžba u náhražek také naráží na environmentální limity.
Jak důležitou roli hrál argument, že zákazem olova by se zkomplikovala situace střelnicím, které mnohdy slouží jak civilním, tak i vojenským či bezpečnostním složkám? Je nebezpečí, že by střelnice zanikaly?
Je to jedním z argumentů. Podle Vlády návrh Evropské komise nebere do úvahy, jak jsou střelnice důležité z pohledu obrany. Nejedná se totiž jen o rekreační nebo sportovní střelbu, ale také dobrovolnou vojenskou či bezpečnostní přípravu. Pro Vládu je klíčové to, že návrh nebude mít negativní dopady na zajišťování obrany a bezpečnosti nebo že negativně ovlivní kapacity výrobců střeliva.
Počítá se s myslivci jakožto jistou zálohovou skupinou pro obranu státu v případě ozbrojeného konfliktu a je proto žádána jistá úroveň vycvičenosti myslivců při ovládání zbraní?
Nabízí se samozřejmě využít případně i myslivce, nicméně klíčové jsou Aktivní zálohy. Všichni, kdo se chtějí dobrovolně zapojit do obrany státu by se měli stát součástí Aktivních záloh.
Jakou roli hraje to, že nové náhražkové materiály mají oproti olovu jinou odrazivost, tedy jistou vyšší míru nebezpečnosti při střelbě?
Ano, to je argument, který jsme v naší pozici uvedli. Pro civilní použití je důležité, že střelivo bez olova nemá takové balistické vlastnosti a průbojnost jako olověné střelivo. Tendence nedeformovat se při nárazu zvyšuje pravděpodobnost nebezpečných odražených střel, což představuje riziko pro lovce i veřejnost.
Je zohledňován při argumentaci také fakt, že neolověné střelivo, hlavně broky, mají jiný účinek při střelbě na zvěř a zvyšuje se tím také utrpení zvěře díky vyššímu procentu postřelení?
Ano, rozdílené chování ocelových a olověných střel v argumentaci zmiňujeme.
Kolik je třeba hlasů či stanovisek členských států, aby se odsunutí či změna zákazu olova vůbec projednala v Evropské komisi? Vidíte to jako reálné? Které státy už vyjádřily podobná stanoviska jako ČR?
Jednání probíhá na Výboru pro nařízení REACH, kde je zastoupen každý členský stát svojí delegací. Takže každá země má jeden hlas a hlasování probíhá kvalifikovanou většinou. To znamená, že návrh musí podpořit 55 % členských států, které zastupují nejméně 65 % celkového počtu obyvatel EU.
Po posledním jednání výboru své připomínky poslalo devět zemí, například Německo, Polsko, Švédsko nebo Bulharsko. Přitom na začátku jsme byli jediní, kdo návrh tvrdě odmítal, ale postupně se nám podařilo získat na naši stranu i další země, nicméně většinu ale zatím nemáme.
Jakou podporu a jakou formou mohou vyjádřit myslivci, sportovní střelci a majitelé zbraní vaše stanovisko?
Aby přes svoje kontakty apelovali na spřátelené a partnerské myslivecké a střelecké spolky a subjekty v jiných evropských zemích, aby nejen návrh podporovali, ale aby hlavně všichni tlačili na jejich vlastní vlády k podpoře našeho stanoviska.
S poděkováním za rozhovor