Léto si se svým psem chceme co nejvíce užít – co je lepšího, než celodenní koupání a výlety do přírody? Stejně jako sami musíme dbát na to, abychom slunné dny neodnesli zdravotními komplikacemi, je dobré myslet v létě i na zdraví našich psů a zbytečně je nevystavovat riziku. A pokud už nějaký problém nastane, měli bychom ho umět vyřešit. Co tedy našim psům v horkém létě může hrozit?
Pozor na vedra
S rostoucími teplotami v teplých jarních dnech nebo během letních veder je váš pes více ohrožen úpalem (známým také jako hypertermie), ale co ho způsobuje, jak mu můžete předcházet a co můžete udělat pro léčbu přehřátého psa? Přehřátí se může vyskytnout u každého psa, ale někteří psi, například psi velcí, temperamentnější, s nadváhou, hustou srstí nebo s krátkou čenichovou partií, jsou ohroženi více než ostatní. K přehřátí může dojít kdykoli během roku, ale nejčastěji k němu dochází, když lidé venčí své psy v horkých letních dnech. Je důležité znát příznaky (těžké dýchání, únava a slintání), a když je pes vykazuje, urychleně kontaktovat veterináře. Každý sedmý pes neošetřený veterinářem kvůli hypertermii zemře. Aby měl pes co největší šanci na přežití, musí být okamžitě ochlazen a co nejdříve odvezen k veterináři.
K přehřátí dochází, když se tělo psa nedokáže vyrovnat s vnitřním zvýšením teploty. Psi se s vysokými teplotami nedokážou vypořádat tak dobře jako my a mohou se potit pouze na místech, která nejsou pokryta srstí, jako jsou tlapky a nos. Když je jim horko, psi se většinou ochlazují dýcháním, ale někdy to prostě nestačí. Když jejich tělesná teplota stoupá, poškozuje to jejich tkáně a orgány, což v závažných případech může způsobit selhání orgánů a vést až k smrti.
Příčinou přehřátí může být příliš horké prostředí nebo přílišné zahřívání svalů při cvičení, případně kombinace obou příčin. Výzkumy zjistily, že mezi nejčastější příčiny úpalu patří: nadměrné cvičení nebo cvičení v horkých dnech (přibližně 75 % případů), neschopnost vyrovnat se s horkým počasím (přibližně 13 % případů), pobyt v rozpáleném vozidle (asi 5 % případů) a pobyt v horké budově (přibližně 3 % případů).
K přehřátí dochází nejčastěji od května do srpna, kdy je teplejší počasí, ale k přehřátí z nadměrného cvičení může dojít během celého roku. Ve velmi horkém počasí může i mírné cvičení vést ke kolapsu, zvláště pokud psi nejsou aklimatizovaní na horké počasí, například během vlny veder.
Psi si obvykle mají tělesnou teplotu kolem 37–39 °C, ale jakmile se jejich vnitřní teplota zvýší, zejména nad 41 °C, začnou se u nich projevovat příznaky přehřátí. Čím více je pes vystaven horku a čím déle je jeho teplota vysoká, tím více jsou poškozeny jeho tkáně a orgány. Příznaky úpalu mohou postupovat rychle a mohou zahrnovat: těžké dýchání, i když necvičíte, problémy s dýcháním, zejména u psů s krátkým nosem, únavu, ztuhlost nebo nechuť k pohybu, slintání, zmatenost, vrávoravou chůzi, zvracení, kolaps.
Pokud pes vykazuje příznaky, je nejlepší zavolat veterináře. Jak ale můžete pomoci přímo na místě? Je důležité, abyste psa začali co nejdříve ochlazovat – to může mít velký vliv na to, zda přežije. Přestaňte s aktivitou, přemístěte psa z horka do stínu. Položte ho na chladnou podlahu, nabídněte mu malé množství vody k pití. Opatrně polévejte tělo psa vodou, případně ho namáčejte houbou, pokud je vody málo. Zaměřte se zejména na krk, břicho a vnitřní stranu stehen. Ideálně v tom pokračujte, dokud se jeho dýchání nevrátí do normálu. Dbejte na to, aby pes nevdechl žádnou vodu, zatímco se ho snažíte ochladit.
Pokud je to možné, ochlazujte psa, umístěte jej do klimatizované místnosti či auta.
Dříve se mělo za to, že rychlé ochlazení postiženého psa může způsobit jeho šok. Tato rada je ale nyní zpochybňována, naopak výzkum ukazuje, že rychlé ochlazení je velmi zásadní ve vývoji šokového stavu.
Pozor také při tréninku nebo na letních zkouškách loveckých psů. Energičtější psi mají vyšší riziko úpalu, protože jsou fyzicky aktivnější a teplo vytvářené jejich svaly může přispět ke zvýšení tělesné teploty. Co nejvíce tedy držte psa ve stínu, napájejte jej a chlaďte – vezměte si s sebou namočený ručník a psa průběžně ochlazujte. Trénink v létě nechte na časné ráno nebo večer. Nezapomeňte, že chodníky v horkých dnech mohou psovi spálit tlapky, proto se jim snažte vyhýbat. Pokud je pro vás příliš bolestivé udržet hřbet ruky na chodníku po dobu sedmi sekund, pak je to příliš bolestivé i pro vašeho psa.
Nebezpečí psů v horkých autech
Psi v rozpálených autech umírají. I s otevřenými okny může auto zaparkované v létě na slunci rychle dosáhnout teploty přes 50 °C. Teplota v autě může stoupnout, i když je zaparkované ve stínu, a psi mohou zemřít už za 15 minut. Přestože problémem je zejména léto, teploty v autě mohou být pro některé psy nepříjemné po celý rok. Nenechávejte proto psa samotného v zaparkovaném autě, a to ani ve stínu, případně v těchto situacích použijte plachtu proti slunci.
Osiny
Dalším častým letním zádrhelem jsou osiny, tedy travní semena, která ráda vnikají do psích očí, ušních boltců nebo se zapichují do meziprstí. Naši lovečtí psi se často pohybují na loukách, je tedy nutné po každé takové procházce nebo tréninku psa důkladně prohlédnout, zvláště ohroženi jsou dlouhosrstí psi.
Semena trávy se běžně dostanou mezi prsty psích tlapek, do tzv. meziprstního prostoru. Jakmile se travní semínko přichytí k srsti, snadno pronikne tenkou kůží a pak se začne zavrtávat hluboko do vysoce citlivých tkání packy, což vede k extrémní bolesti, nepohodlí, infekci a náhlému (akutnímu) kulhání. Druhým nejčastějším místem, kde tato semena způsobují problémy, je zvukovod, kudy osiny mnohdy proniknou až k ušnímu bubínku.
Jak poznám, že pes má osinu? Nejčastěji postižení psi třesou hlavou nebo ji nosí na stranu, lížou si tlapky, mnou si oko. Pokud osina z tlapky čouhá, opatrně ji pinzetou vytáhneme a vstupní otvor vydezinfikujeme. Osinu v uchu či oku je lepší přenechat veterináři, který je vyjme šetrně, mnohdy je třeba psa lehce přispat.
Sinice
Letní radovánky u vody nám mohou zkomplikovat sinice, vyskytující se jak ve sladké, tak i ve slané mořské vodě. Lze je bohužel jednoduše zaměnit i za jiné vodní rostliny. Často utvářejí tenký sliz na dně, mohou ale i vzkvétat na hladině nebo vytvářet dojem vzrostlé trávy. Mnohdy je ale nemusíme ani ve vodě zaznamenat a i přesto mohou napáchat v organizmu zlo. Vysoké procento sinic totiž produkují nejen pro nás, ale i pro psy nebezpečné toxiny, které vznikají jejich rozkladem. Sinice často vyrostou ve stojatých vodách při vysokých venkovních teplotách. Toxiny postihují játra (hepatotoxické peptidy) a nervový systém (neurotoxické alkaloidy). Postižení jedinci mají průjem a zvracejí, mohou mít kožní projevy jako zčervenání nebo vyrážku, vážnější intoxikace se projevuje křečovými stavy a třesem, možné akutní selhání jater poznáte podle žlutých sliznic.
Jaká je první pomoc? Při kožních projevech psa opláchneme čistou vodou, svědivá místa můžeme zachladit. U průjmových stavů podáme enterogel a u přetrvávajících problémů vyhledáme lékařskou pomoc. Při zežloutnutí sliznic nebo křečových stavech zajistíme veterinární pomoc okamžitě.
Obecně je v létě dobré nepřetěžovat psa za vysokých teplot, kontrolovat uši, oči a packy po pobytu ve vyšší trávě a nenechávat ho koupat se v podezřelé, zkažené stojaté vodě. Lze tak do jisté míry předcházet méně i více závažným problémům. Samozřejmě vám přejeme, ať vás v létě žádné psí trable nepotkají, přesto s sebou ale vozte alespoň pinzetu, kapky do očí a myslete na to, aby měl pes dostatek vody a stínu.
Lucie KOLOUCHOVÁ