Prvotní zaměření bylo cíleno prakticky výhradně na vyhledávání srnčat v lučních porostech v období před sklizní pícnin. Nynější využití je s ohledem na pokrok techniky a lepší zobrazovací schopnosti termokamer mnohem všestrannější a myslivec tak s dronem nelétá pouze v květnu, ale prakticky v průběhu celého roku. S nárůstem možností využitím se tedy z relativně drahé investice stává multifunkční zařízení, které se pak tím pádem může jevit i méně nákladné. Hlavní náplní ale stále zůstává ochrana zvěře před zemědělskou technikou v období sklizní.
Byť se může v těchto dnech zdát, že je období senosečí ještě daleko, již nyní nastává vhodná chvíle na nákup odpovídajícího zařízení tak, aby si uživatel vše s předstihem v praxi vyzkoušel, natrénoval a byl v rizikovém období května až června stoprocentně připraven.
Jaké jsou hlavní situace, kdy je v myslivosti možné dron využívat?
A co pro legální létání potřebujeme?
Základní body problematiky jsou v krátkosti přiblíženy v následujícím textu.
Co je pro legální provozování dronu nutné zajistit?
Na větší rozšíření dronů v minulosti reagovala i legislativa. V roce 2021 byla v celé Evropě zavedena jednotná pravidla, které je nutné respektovat. Podmínky mohou od využívání dronu některé potenciální uživatele odradit, a to především bez jejich bližšího prostudování. Splnění všech pravidel není ale tak složité, jak se může na první pohled zdát.
Každý dron, který je využíván pro letecké práce, a to i k nekomerčním účelům,
musí být označen štítkem s číselným kódem provozovatele. Číselný kód zpravidla pomůže zřídit prodejce a k tomuto individuálnímu kódu se může vztahovat i
pojištění podle využití dronu, které plní podobné funkce jako klasické povinné pojištění u osobního automobilu. I se zařízením pojištění většinou ochotně pomůže prodávající.
Druhou
podmínkou je složení zkoušky a získání certifikace pilota bezpilotního systému. Pro mnohé myslivce by se složení zkoušky mohlo zdát opět jako nepřekonatelná překážka, ovšem opak je pravdou. Jedná se pouze o teoretickou zkoušku bez testu z praktického létání. Veškeré výukové materiály, a dokonce i samotný
test je dostupný zdarma online na internetových stránkách Úřadu pro civilní letectví.
Samotný test sestává ze 40 otázek s výběrem správné odpovědi z celkem čtyř navrhovaných možností. Pro jeho úspěšné složení je potřeba získat 75 % bodů a v případě neúspěchu je možné test prakticky ihned opakovat.
Pro běžné pilotování dronu za účelem monitoringu zvěře postačí kategorie základní kategorie A3 a po absolvování testu uživateli dorazí e-mail s Dokladem o absolvování online výcviku pro A1/A3 s unikátním identifikačním číslem.
Základní manipulaci s novým přístrojem pak během několika hodin ukáže v terénu ochotně prodejce dronu. Není tedy potřeba vyhazovat do vzduchu desetitisíce za drahá „školení“, v rámci kterých je možné složit zkoušky pro legální létání s dronem a ze kterých si některé společnosti udělaly výhodný „byznys“.
Jak již bylo řečeno, složení zkoušek lze absolvovat i s prostudováním výukových materiálů zcela zdarma v řádu několika hodin na webových stránkách Úřadu pro civilní letectví. Online školení je dostupné na odkazu:
https://www.caa.cz/provoz/bezpilotni-letadla/online-skoleni-a-informace-k-vyuziti/.
Vyhledávání srnčat před sklizní pícnin
Záchrana srnčat se v posledních letech stala již tolik zprofanovaným tématem, že prakticky není nutné opět znovu opakovat, jak na to. Z aktuálních informací je možné zmínit především prodlouženou délku letu moderních přístrojů, které jsou schopny ve vzduchu bez problému vydržet i více než půl hodiny.
Na jednu baterii lze pohodlně a detailně prolétat plochu o výměře více než 10 ha. Zkušenější piloti postupem času zvládnou na jednu baterii prolétat i větší plochy. Prolétaná plocha však závisí i na počtu srnčat, která se v lokalitě nacházejí a ke kterým je nutné navigovat další osoby.
Změny v rozvoji techniky se však netýkají pouze baterie. Vývoj pocítily i parametry termovize, díky jejichž zlepšení je možné létat také nejenom v brzkých ranních hodinách. V případě příhodných podmínkách, kdy je například zataženo, je možné mláďata srnčí zvěře vyhledávat i během dopoledních hodin. Jinak ovšem stále platí, že nejvhodnější podmínky jsou z důvodu vysokého kontrastu teplot ihned po rozbřesku.
Samotná problematika vynášení srnčat z lučních porostů byla v minulosti také tématem mnoha kontroverzí a zejména diskusí o tom, zda srna srnče po předchozí manipulaci člověkem neopustí. Těmito tématy se blíže zabýval Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti pomocí radiotelemetrického sledování vynesených srnčat. Díky tomu bylo prokázáno následné shledání srnčete se srnou ve 100 % z celkem 22 monitorovaných jedinců. Obavy o zavržení přenesených srnčat jejich matkou tedy nejsou na místě.
Monitoring škod na zemědělských porostech
Díky vybavení dronů kvalitními kamerovými systémy a možností automaticky mapovat terén, mohou uživatelé velmi přesně monitorovat škody způsobené zvěří na zemědělských plodinách. Georeferencované
letecké snímky poskytují přesný přehled o rozsahu poškození, což usnadňuje komunikaci s vlastníky pozemků a plánování opatření k minimalizaci škod.
Pomocí dronů lze zároveň velice přesně lokalizovat zvěř v kulturách zemědělských plodin a plánovat tak opatření, cílená na zmírnění vzniku škod.
Ve spolupráci s českou firmou Airview je možné v aplikaci AVAG vytvořit podkladovou mapu terénu s hranicí půdních bloků z LPIS a je tak možné přesně vyměřovat plochy a sumarizovat celkovou škodu.
Přesné stanovení výměry poškození z aktuálně vygenerovaných ortofoto map je však již spíše pokročilé využití dronů, které nemusí zvládnout každý myslivec a ostatně tyto dovednosti ani nepotřebuje.
Běžné a
jednoduché využití ale dron nabízí například při přeletech nad vzrostlými porosty dozrávající kukuřice, ve kterých není poškození na první pohled patrné a myslivci tak mají díky dronu
okamžitý rámcový přehled o rozsahu škod a mohou plánovat opatření ke zmírnění škod anebo mohou plánovat intenzivní lov.
Monitoring a sčítání zvěře
Přesné sčítání zvěře je samo o sobě podmíněno ochotou myslivců přesná čísla o početnosti zvěře v honitbách zjišťovat. Tradiční metody sčítání jsou často časově náročné a při nesprávném provedení mohou být nepřesné. Naproti tomu
drony vybavené termovizními kamerami
umožňují rychlé a
relativně přesné sčítání populace zvěře například v obtížně přístupných oblastech.
Ovšem i tento způsob sčítání má své limity, mezi které patří především výměra monitorovaného území a klimatické podmínky. Nejenom déšť, osvit terénu slunečními paprsky, ale například i mlhy mohou využití dronu zcela zhatit. Zároveň je prakticky nemožné sčítat zvěř v lesních porostech v průběhu vegetační sezóny. Naproti tomu v otevřené zemědělské krajině sčítání zvěře vegetace nebrání ani během plného růstu.
V případě správného provedení se však zvyšuje přesnost dat potřebných pro zodpovědné řízení populací spárkaté zvěře a plánování lovu. Ovšem zde je nutné poznamenat, že
přesná metodika sčítání zvěře pomocí dronů s nesenými termovizními kamerami doposud neexistuje, a i v rámci výzkumu stále v této oblasti zůstává spousta nezodpovězených otázek.
Jaký dron pořídit? Novinka DJI Matrice 4T
V případě výběru dronu je pro myslivecké účely klíčové poohlédnout se po přístroji s kvalitní termokamerou a vysokou výdrží baterie, která udává délku letu, a tedy i rozsah prohledávaného území. V minulosti se jednalo o velmi drahé přístroje, stavěné na míru. Nyní je situace jednodušší a velmi přehledná, jelikož prakticky jediným vhodným výrobcem je čínská společnost DJI.
Společnost DJI nedávno představila
nový model dronu Matrice 4T, který přináší řadu vylepšení oproti předchozím modelům. Oproti předchozímu modelu Mavic 3T nabízí Matrice 4T vyšší všestrannost díky schopnosti většího zoomu optické kamery s 112násobnýám zvětšením nebo třeba i dálkoměr s dosahem 1800 m. Větší integrovaný displej ovladače a delší letová doba o několik minut, to je jen malý výčet z novinek tohoto dronu. Právě díky delší výdrži se zvětšuje i monitorovaná plocha. S tímto strojem tak bude možné denně prolétat více než 60 ha TTP nebo 40 ha jetelotravin. Vše záleží na výšce porostu, počtu zvěře, klimatických podmínkách, ale například i na počtu dokoupených baterií.
Ovšem i model Mavic 3T je pro vyhledávání srnčat naprosto dostačující a hojně rozšířený.
Možnost získání financování formou dotací pro myslivce
Myslivecké spolky mohou využít možnosti získání finančních příspěvků na vybrané myslivecké činnosti prostřednictvím místních akčních skupin (MAS), které poskytují finanční podporu přímo v regionech. Prostřednictvím těchto skupin mohou myslivecké spolky žádat o dotace na pořízení dronů a související vybavení, což může významně podpořit modernizaci jejich činností. Podpora ovšem není vypisovaná celoplošně ve stejném termínu a záleží na záměru jednotlivých MAS.
Výše dotace je v tomto případě 50 % až
80 % z pořizovací ceny bezpilotního letounu.
Další možností je spolupráce se zemědělským subjektem, který může pořídit dron například z podpory Společné zemědělské politiky (dotace MZe). Výše dotace je zde stanovena na 40 % pořizovací ceny a může být navýšena v případě splnění dalších podmínek.
Spolupráce s místními zemědělci se ostatně nabízí i s ohledem na řešení problematiky škod působených zvěří a na zvěři, které by měl podle platné legislativy monitorovat jak uživatel honitby, tak i vlastníci či nájemci pozemků.
Integrace dronů do myslivecké praxe přináší řadu výhod, od zvýšení efektivity až po zlepšení přesnosti získávaných dat. S pokračujícím technologickým pokrokem lze očekávat další rozšíření jejich využití a nové aplikace, které podpoří udržitelné a efektivní hospodaření se zvěří.
V případě zájmu o dotaci se obraťte na autory článku, kteří vám pomohou se zorientovat.
Ing. Jakub POLENSKÝ, Ph.D.
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Dronecraft (https://www.dronecraft.cz/)
Ing. Jan CUKOR, Ph.D.
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i.
Česká zemědělská univerzita v Praze
Telemetrované srnče s upevněnou radiotelemetrickou vysílačkou.
DJI Matrice 4T
Škody způsobené zvěří v kukuřičném poli.