Bažantnice Luhy je součástí uznané stejnojmenné honitby. Celková výměra je 667 ha, výměra samotné bažantnice 98 ha. Z této rozlohy tvoří 68 ha lesními porosty, 30 ha jsou účelové plochy. Bažantnice se nachází 2 km severně od Chlumce mezi obcemi Písek a Mlékosrby obce a mezi řekami Cidlinou a Bystřicí. Nadmořská výška je asi 220 m, terén je tu rovinný, lovy nejsou fyzicky náročné. Oblast svým klimatickým režimem odpovídá nadmořské výšce, teplé a sušší klima je pro chov bažantů vhodné a vyhovuje jejich přirozeným nárokům. Příspěvek Bažantnice Luhy byl v Myslivosti publikován v dubnu 2020. Připomeňme si, že bažantnice Luhy je majetku rodiny Kinských dal Borgo a spravuje je společnost Kinský dal Borgo, a.s.
Domnívám se, že krajina a její jedinečné útvary i památné stromy byly ve zmíněném čísle popsány dostatečně. Totéž platí o porostech a jejich zdravotním stavu. Nicméně, chalara se projevuje na jasanech stále více, a nejen v bažantnici Luhy, ale ve většině dřevnatých porostů visí nad nádhernými stromy, typickými pro vlhčí oblasti a okolí vodotečí, smutný otazník.
Bažanty, koroptve i orebice bychom měli vidět jako významné původní druhy naší krajiny. Lov, byť myslivecky korektní, by neměl být jediným smyslem jejich chovu. Spíše naopak a měli bychom stále víc myslet na vysazování silných zdravých populací do vhodného prostředí. Věřím, že tentokrát více než popis bažantnice a skvělých příležitosti k jedinečným loveckým zážitkům je vhodné vyzvednout metodiku, zaujetí a odbornost, se kterou se v předlouhé tradici ptáci v bažantnici Luhy chovají.
Ve funkci bažantníka vystřídal pana Šafaříka absolvent České lesnické akademie v Trutnově Jan Bartoň, a já za ním přijel s diktafonem na popovídání.
Pane Bartoni, povíte něco o sobě?
Zhruba rok po maturitě, kdy se mi nedařilo najít místo v oboru, jsem pracoval u soukromého zemědělského podnikatele ve funkci technika. Teprve pak jsem dostal nabídku na účast ve výběrového řízení na funkci bažantníka ve společnosti Kinský dal Borgo, a. s., které jsem vyhrál.
Nastoupil jsem v lednu 2021. V technické a obecné náplni se mnou pracuje Ing. Jaromír Hník, který vykonává funkci vrchního lovčího. Je rovněž absolvent České lesnické akademie a Lesnické a dřevařské fakulty ČZU V Praze. Jeho předchozí působiště bylo Diecézních lesů na Broumovsku.
Jaké jsou stavy porostů s přihlédnutím ke specifice bažantnice?
I lužní les stárne a původní porosty od devadesáti let výše jsou většinou dubiny nebo chřadnoucí jasanové porosty. Problém s jasany, tedy s jejich chorobou chalara (
Chalara fraxinea) nám vytvořil volný prostor o rozloze zhruba 4 ha, který bylo nutné zalesnit. Nové porosty mají vliv na letové koridory ptáků. Letošní sezona teprve ukáže, jak moc se to projeví při samotných lovech.
Nicméně co se ostatních ploch bažantnice týká, tak se jedná o převážně odrůstající porosty dubu, ve velkém zastoupení je tu také jilm vaz a olše. Je sice snaha odejít od velkých holosečí, nicméně právě pro chřadnutí jasanů nebylo zbytí. Jilmy naštěstí v posledních letech nezaznamenávají výskyt grafiózy.
Na nových plochách uvažujeme o vyšším zastoupení jilmů spolu s ořešákem černým. Prostředí lužního lesa oběma druhům velmi vyhovuje a dřívější výsadba založená před dvaceti lety to potvrzuje markantním přírůstem i dobrým zdravotním stavem.
V posledních dvou letech jsme se věnovali rekonstrukci hlav jednotlivých lečí. V předešlých letech i při obvyklé údržbě z hlediska věku a odrůstání jednotlivých hlav a skladbě dřevin. Smrky, které tvořily potřebnou zvedající stěnu, jsou dnes ve fázi tyčoviny. Bylo třeba udělat razantnější zásah, abychom zachovali funkčnost jednotlivých hlav a nadále v tom pokračujeme výsadbou. Kromě toho, že jsme už přerostlé dřeviny vyřezali, provádíme zároveň i obnovu formou zkracování v několika vlnách. Ideální by bylo dřeviny zaříznout s perspektivou obrůstu podle našich potřeb, což ale není zdaleka reálné. Tato činnost je někdy dost náročná. Prostě oříšek, kdy laborujeme, co odříznout nebo jen zkrátit, abychom zachovali funkčnost a zároveň mohli chystat obnovy.
Tato činnost vychází skutečnosti, že bažantnice Luhy je víceméně na rovině. Na rozdíl od jiných, například Konopiště, nemáme kopce, kde bažant nabere rychle výšku, musíme toho dosáhnout jinak a umíme to i v našem rovném terénu. Chceme-li, aby bažant létal dostatečně vysoko, je zapotřebí jednotlivých hlav v systému lečí, abychom ho do vzduchu zvedli ve správný moment, aby byl nad hlavněmi ve správný čas i ve správné výšce.
Jste mezi dvěma řekami a v oblasti, kde říjnové srážky byly značné...
Povodně poslední doby postihly i nás. Měli jsme příslovečné štěstí v neštěstí. Bažantnice je situována mezi dvě řeky – ze severní strany Cidlinou a z jižní Bystřicí. Bystřice je narovnaný tok s rozšířeným korytem, právě pro ochranu před povodněmi. Cidlina má stejnou úpravu, alespoň před bažantnicí. Bystřice však spodním přítokem nateče do bažantnice.
Právě v této lokalitě je umístěna jedna z voliér s dva a půl tisíce ptáky. Museli jsme převážet právě nabrýlované osmitýdenní ptáky, kteří se dokázali zachránit na dříve rozmístěných paletách. V průběhu dvou dnů jsme je museli převážet, nicméně ztráty byly minimální.
Měl jsem obavy ze zdravotního stavu, ale postačilo okyselení napájecí vody. Podařilo se nám tak zažehnat škodu v řádu statisíců, hlavně díky okamžitému zásahu a velkého nasazení našich zaměstnanců.
Byliny a traviny v bažantnici
Bažantnice je, a to hlavně díky specifice lužního prostředí, zachovalým typem původní přírody. Bylinná a travní vegetace plně odpovídá prostředí lužního lesa. Stanoviště jsou botanicky velmi pestrá a živinově bohatá. To váže řadu druhů rostlin, mezi nimiž se podstatně prosazuje kopřiva. Což má pro nás klady i zápory.
Na jedné straně je to rostlina s významným obsahem bílkovin a mikroprvků včetně specifických biologicky příznivě působících látek, na druhé straně vytváří porosty omezující pohyb lidí i ptáků na mulčovaných cestách i v bezlesí, včetně komplikací lovu.
Keřové patro je velmi bohaté, v letních měsících vytváří téměř neprostupné porosty, pozůstávající hlavně z bezů, svídy a pámelníků.
A živočichové? Hmyz, ptáci, zvěř kromě bažantů, predátoři…
Nepřehlédnutelným druhem hmyzu je roháč obecný, což je dáno dubovými porosty. Lokalita je příhodná pro čápy černé, během sezony v naší lokalitě 5 až 6 čápů, a při sečení luk v okolí bílé čápy ani nepočítáme. Objevují se velmi často také jeřábi popelaví. Velké množství vodních ploch v okolí přitahuje řadu ptactva, hlavně mnoho druhů kachen – lysky, čírky, slípky zelenonohé, potápky, husice nilské.
Predátoři v bažantnici jsou, jako ostatně všude, a jejich význam je značný. Po svém nástupu jsem byl překvapen, jak málo lišek je v bažantnici. Trávím v bažantnici mnoho času i v nočních hodinách, protože lov predátorů je nedílnou součástí úspěchu. Za poslední tři roky se mi zdařilo ulovit pouhých sedm nebo osm lišek. Zásluhu na tomto příznivém stavu mají okolní myslivecké spolky, dokonce tu máme úspěšného lovce se 70 ulovenými liškami během tří let. Kromě lišek jsou tu také kuny, s nimi si umíme také poradit. A pak dravci, hlavně jestřábi, motáci, problémem jsou sovy – výři a kalousi. Tyto predátory ale musíme v bažantnici strpět.
Z pohledu přírodního prostředí je bažantnice příhodná na chovatelskou i loveckou činnost. Je to tu, jak to má být. Rozvíjíme dobré přírodní podmínky za pomoci políček, melioračních náhonů, zachování luk a slunných ploch pro ptactvo
Řekl jste vlastně, čím jsem chtěl pokračovat. Políčka, napajedla a vůbec zařízení, bez kterých se bažantnice neobejde….
Lužní les nabízí dostatečné množství vody, ať ranní rosou nebo naplněním kanálů, které jsou v bažantnici jako odvodňovací strouhy. Voda je klíčový faktor a středový kanál nikdy nevysychá, to je hlavní linie pro ptáky. Je-li sucho, ke 45 až 50 zásypům na hlavních krmných trasách rozvážíme i lavory, k malotraktoru s vozem s krmením se připojuje lejta.
Zásypných míst je uvnitř obory 80, celkem máme 120 krmných zařízení. Mnoho technických zařízení bylo na hranici životnosti, většina z nich se likvidovala a nahrazovala novými.
Políčka máme na plochách 5 ha. Jediná plodina je kukuřice. Dřívější proso a luskoobilné směsky byly náročné na agrotechniku, bez které nejsou ani v bažantnici efektivní, proto nezbylo, než od nich upustit.
V posledních letech se organizačně i nákladově osvědčila smluvní spolupráce s místním zemědělcem, hlavně s přípravou políček, kdy nám seje kukuřicí a následně provádí postřik selektivními herbicidy k potlačení plevelů. Políčka jsou vždy částí leče. Je třeba v nich udělat linky na průchod a linky na rovnání řady.
Ještě před sezonou, před vypuštěním, měsíc před zahájením honů, aby se stav bažantů rozptýlil a přivykl prostředí, jsou v porostu kukuřice zmulčované souvratě nebo vymulčované linky. Kukuřici v tomto stavu necháme a až v průběhu sezony honů mulčujeme další pruhy. Postupně kukuřici mulčujeme, poslední pruh na konci ledna. Následuje orba a příprava na další sezonu. Význam mulčování spočívá v ideálním zpřístupnění zrna a zároveň jeho postupné spotřebě.
Přejděme k samotnému chovu bažantů a začněme krmivy…
Máme krmivový plán jako postupnou řadu krmiv. Klademe důraz na startéry, krmiva s vysokou koncentrací biologicky účinných látek i bílkovin a energie. Podáváme je prvních 5 až 7 dnů věku kuřat. Kuřata jsou do pátého dne věku v kruzích, které kolem 6. dne začínají přelétávat. Část kruhů postupně odstraňujeme, ale asi polovinu ponecháváme jako tepelnou záštitu.
V této době podáváme startéry od francouzského výrobce a na ně navazuje směs BŽ 1 tuzemské produkce. Lze sledovat, jak kuřata postupně zvyšují příjem směsi BŽ 1 na úkor startéru a podle jejich tělesného vývinu, obvykle po uplynutí prvního týdne věku, startér postupně omezujeme.
Směs BŽ 2 je zkrmována až od čtvrtého týdne, poněkud později, než je obecně doporučováno.
Startér francouzského výrobce shledáváme jako velmi kvalitní krmivo zajišťující maximum živin v počátečních stádiích vývoje bažantíků jako obdobu přirozeného příjmu téměř výhradně živočišné potravy – hmyzu a červů v nejrannějším věkovém období, pokud by byli bažantíci v původním přirozeném prostředí.
Vysoká koncentrace živin v prvních stádiích vývoje znamená nástup k ideálnímu rozvoji tělesných orgánů, velmi intenzivnímu metabolizmu a tím i vyšší živé hmotnosti. Odchovávaným kuřatům se sice zvyšuje podíl spotřeby startéru a směsi typu BŽ 1, ale máme již spolehlivě ověřeno, že takto můžeme zkrátit období zkrmování směsi BŽ 2. Její cena je sice nižší, než směsi BŽ 1, ale spotřeba rychle roste. Doba podávání směsi BŽ 2 je charakteristická nejvyšším nákladem za krmiva v době odchovu.
Následuje přechod na směs BŽ 3 s nízkou cenou, navíc ekonomicky výhodně doplňovanou pšenicí a později zásypy obilovin. Tento postup má kladný vliv i na ekonomiku odchovu.
Přirozenou složkou potravy bažantů je také zelené krmivo. Když malý bažant dosáhne 10. až 14. dne věku, je v kondici, že může být vypuštěn do zatravněné zelené části odchovny. Jsou zde vymulčovány pruhy k usnadnění pohybu a vegetace není příliš bujná jako v dalších měsících. Vysetá pšenice se v růstu seče na nízký „pažit“ a plní tak od 14. věku přirozený doplněk potravy, hlavně obsahem vlákniny a vitaminů.
Protože v tomto věku termoregulace a opeření bažantíků ještě není plnohodnotné, na noc je zaháníme do uzavřené části odchovny.
Odchovna je z hlediska krmení plně automatizovaná, sestává se ze tří jednotlivých místností na každé straně odchovny, každá strana má vlastní krmnou linku. Zatím jediným nedostatkem je skutečnost, že nemáme vybudována sila k bezobalovému příjmu krmiv, je to ale záležitost dalšího vývoje a budoucnosti.
Další praktickou nutností je nepřipravit bažanta o to, co by si v přírodě bral sám. Ke krmné BŽ 3 je proto třeba přidávat pšenici, kukuřici a řepu. Kukuřice je pro bažanta nenahraditelná, je podmínkou růstu a rozvoje prsních svalů. Řepa je významné objemové krmivo a zčásti energetické krmivo, dodávající také potřebnou vlákninu a vegetační vodu. Vhodnější jsou odrůdy s vyšší sušinou. Bulvy podáváme s chrástem i bez, rozseknuté na polovic. Většinou z řepy nezbude ani slupka. Nepominutelným efektem je také „zabavení“ bažantů. Pro kuřata je zase ideální kopřiva.
Další zásadní podmínkou je péče o zdravotní stav, prevence i léčení nemocí. Navíc dlouhodobě pracujete v jednom prostředí, a to je problém sám o sobě. Bez důsledných veterinárních opatření to v bažantnici asi nejde...
Každý, kdo se zabývá chovem ptáků, musí mít chovatelský cit a nadání. Bez „srdce“ a hlavně bez velkého pracovního i znalostního nasazení to skutečně nejde, ale ani bez sdělených poznatků předchůdců a dalších chovatelů bažantů i odborné literatury.
Podstatná je vždy zdravotní prevence. Vysoká koncentrace kuřat vytváří zvýšené riziko samotného výskytu parazitických i bakteriálních onemocnění, jejichž původci i přes pečlivou mechanickou očistu i silnou desinfekci v dlouho používaném prostředí vždy zčásti přežívají. Momentální možnost aplikace léčivých látek není dobrá, protože na ně vznikají závažné rezistence, ať v bakteriálních nebo parazitických agens. Je třeba zvážit, do jaké míry můžeme nebo chceme léčit preventivně, nebo se zaměřit na včasnou indikaci problému při počátcích výskytu. Přitom ale doba mezi prvními projevy a prudce se zvyšujícím výskytem bývá velmi krátká, stručně řečeno, každá hodina je znát.
Na co je třeba se hlavně zaměřit?
Spíše než provádět zcela preventivní zásah antibiotiky nebo antiparazitiky je lépe napřed rozeznat skutečně první příznaky a projevy. Hlavně v chovech, které mají, jak už bylo zmíněno, vysokou koncentraci velmi vnímavých jedinců.
Vhodnější než přehnaná prevence je jít onemocnění brzo naproti, začít s léčením včas. Snad se už nejedná o proces preventivní, ale rozhodně účinný.
Jako příklad lze uvést obvyklé parazitické onemocnění, syngamózu. Není problém po stránce medikace a příznaky jsou dobře rozpoznatelné. Bažant má problémy s dýcháním, natahuje krk, říkáme že kašle. Nemůžeme čekat. Co nejrychleji aplikujeme
Panacur nebo
Chemisol, oba mají spolehlivou účinnost.
Nicméně nikdy se syngamóza nerozjíždí, že by to bylo „ráz na ráz“. Deště vytáhnou mezihostitele – žížaly, to je pozorovatelné. Podstatné je být u ptáků co nejvíc, sledovat je a konat. Neboli kašle jeden, druhý, vidím, že zapršelo, všechny příznaky nasvědčují počátku invaze, je nutné ihned nasadit antiparazitika.
Výskyt kokcidií se mění se rok od roku, není stále vzestupná nebo klesající křivka. Existuje mnoho proměnných faktorů, jedním z nich je počasí, průběh bakteriálních onemocnění atd. Pták je v průběhu života náchylný v rozmezí od dvou až tří týdnů až do šesti týdnů. Jinak to lze časově vystihnout tak, že ke zcela prvním příznakům dochází po strávení žloutkového váčku. Podávat antikokcidika je třeba začít včas, jinak následuje pohroma jako velké oslabení kuřat i nezanedbatelný úhyn. V pozdějším věku se bažanti s kokcidiózou vyrovnají.
Malá odbočka – žloutkový váček, významný faktor imunity i vývoje kuřat
Žloutkový váček, orgán, který skutečně stojí za zmínku. Jak kuře „zpracuje“ žloutkový váček, tak se odvíjí celý zbytek jeho života a jeho délka. Vždy může být přítomna nedobrá tendence genetické indispozice z chovného hejna, zanedbání správného načasování podání krmiva, nazobání se hoblin nebo jiná negativní změna. Často pak vznikají více nebo méně významné sepse a kuře je zároveň vystaveno řadě stresů, což v součtu může být skutečně fatální.
První dny jsou opravdu rozhodující, chyby se projeví vždy zaostáváním růstu, sníženým příjmem potravy. Pokud takto postižená kuřata vypitváme pro zjištění příčiny zaostávání nebo úhynu, vždy nebo při symbolických 90 % se po prvním týdnu věku jedná o zánět v důsledku nevstřebání žloutkového váčku s následkem nezapojení kuřete do správného stravovacího systému, tedy nikoliv fyziologického využití živin.
Je třeba mít na vědomí, že žloutkový váček není prostá zásoba živin pro první dny jako kompenzace nedostatečné přijmu krmiva. Žloutkový váček obsahuje bílkovinné látky obdobné imunoglobulinům a tuky, které jsou rovněž nositeli budoucí imunity a života schopnosti.
Faktem je, že pokud kuře je po vylíhnutí skutečně vystaveno nedostatku potravy, jsou tyto látky tráveny jako energetická záchrana a pro optimální vývoj zmařeny.
Z hlediska bakteriálních onemocnění je obvyklý výskyt
Escherichia coli, a právě u nich vznikají jedny z největších rezistencí na běžně používaná antibiotika. Promořenost je velká, každý rok si nechávám zpracovávat z každé skupiny bažantů na SVÚ Praha parazitární i bakteriologické rozbory.
Kromě E. coli se objevují i salmonely, nicméně nikoliv nejzávažnější druh. Většinou se jedná o několik druhů bakterií zároveň. Původci pochází z prostředí, které je dlouhodobými odchovy značně zatížené. I při dodržení zásadních kritérií očisty a silné desinfekci bakterie vždy částečně přežívají.
Problém je, jaká volit antibiotika. Výsledky z veterinárního ústavu přicházejí vzhledem k nutnosti doby kultivace pozdě. Takže nastává modelová situace: víme, že je problém, nasadí se širokospektrální antibiotika, je třeba mít připraveno více typů, pak nasadit a sledovat.
Vraťme se k chovu. Stojíme před nutností zábrany oštipování (ozobávání).
Příčinami brýlování, tedy oštipování nebo ozobávání jsou stres a nadměrná koncentrace ve významné fázi vývoje bažantů pátém až šestém týdnu věku. Pro chovatele už je doba problémů spojených s prvními věkovými stádii pryč, rozvíjí se opeřování a začíná doba brýlování.
Přesný čas, kdy začínáme brýlovat a bažanty převážíme na větší fóliovníky, závisí na fyzickém stavu ptáků. Stěžejní termíny jsou od 6. do 8. týdne. Sedmý týden věku je rozmezí, kdy je třeba rozeznat zásadní moment, zda je pták schopen přijímat potravu i s omezením, které mu způsobují brýle.
Nesmíme promarnit ideální čas, kdy se brýlování provádí. Ptáci musí být v kondici, aby nasazení dobře snesli. Ale zase to nesmí být natolik pozdě, aby bažanti začali projevovat kanibalizmus, neboli zameziti snaze opatřovat si živočišnou složku potravy ozobáváním svých “kolegů“.
Už týden před samotným brýlováním musíme předkládat přípravky povzbuzující organizmus bažantů, aby stresový šok byl co možná nejmenší a ptáci na něj byli připraveni. Osvědčil se nám přípravek
PROMOTOR, který bažanty zklidní, zvýší jim odolnost proti stresu a také zlepšuje opeření.
Samotné brýlování je silným stresem a bažantům se musíme velmi věnovat. Prospěšné je podávání biologicky účinných látek prostřednictvím některého přípravku, vhodný je třeba Aquavit E+Se.
Nebo jinak a velmi zjednodušeně. Pokud v hejnu vidíme ozobaná záda, bažanti se už klovou, je nutné bezodkladně brýlovat. Po brýlování můžeme bažanty převézt do fóliovníku neb voliéry. Podstatný je dostatek kvalitního krmení, okyselená voda a zamedikování proti syngamóze.
Pozdnější věkové stádium znamená zvýšení podílu zeleného krmení
Ve venkovní zaplocené části voliéry je nutné pro bažanty připravit co nejvíc zeleně Osvědčilo se nám vysít pšenici. Po podzimním uvolnění voliéry neasanujeme, ale voliéru převláčíme a rozmetadlem rozházíme obyčejnou krmnou pšenici a pak znovu převláčíme. Na začátku sezony je pak voliéra zazeleněna hustým porostem.
V posledním roce jsme opomenuli osetí a v půdě vyklíčil přirozený porost, možno říci plevel. Kopřivy a lebeda vyrostly tak velmi bujně, že bylo škoda takový porost asanovat. Jediným opatřením bylo vymulčování pruhů v jednotlivých sekcích, aby měli ptáci místo, kde se mohou osušit. Výsledek byl překvapivě dobrý a zároveň řešil ideální mikroklima v letošních vedrech. Bažanti si vyšlapali spodní patro a horní zůstalo zachované jako stínění a udržení potřebné přirozené vlhkosti. Na jedné straně se organizačně nestihlo provést vše podle dosavadního způsobu, na druhé straně přírodní proces vytvořil ideální podmínky.
Ostatní druhy zvěře chované v bažantnici
Kromě bažanta obecného nabízíme k lovu i bažanty královské, v předešlých letech tu byly i perličky a orebice. Věřím, že se jejich chov podaří obnovit, alespoň v menší míře, jako příjemné zpestření honu i okolí. Máme i malý chov bažantů stříbrných, zlatých a diamantových.
Věnujeme se i lovu spárkaté zvěře, převážně srnčí. To navazuje i na loveckou činnost akciové společnosti a sem jezdí zahraniční klienti z Rakouska, Německa a Itálie především na lov srnců.
Srnci jsou v bažantnici podporováni bohatým porostem a dosahují velmi dobrého tělesného rámce i silné trofeje. Bažantnice Luhy patří po stránce kvality srnců, tedy kondice, konstituce i trofeje k předním honitbám v repertoáru majetku Kinských.
Významná je velmi dobrá úživnost prostředí. Kromě klasických srnců šesteráků je tu nadprůměrný výskyt raritních srnců. V posledních třech letech se podařilo ulovit tři nerovné osmeráky, což samo sobě svědčí o genetice na vysoké úrovni. Osobně to přisuzuji spíše mechanickým poškozením o pletiva a podobným vlivům než snad jen genetickým předpokladům zmíněných rarit. Jak to u srnců bývá, ani v bažantnici není výskyt medailových srnců pevný a pravidelný, jsou roky průměrné i lepší.
Líhnout nebo nakupovat?
Výbava pro líhnutí je v bažantnici je a v minulosti líhnutí běžně probíhalo. Pozice bažantníka pro mě není jediná, mám na starost 500 ha lesa. Pro ulehčení se v předchozích letech zvolila varianta, že se budou nakupovat jednodenní kuřata, aby bažantníkovi odpadla starost o chovné hejno, o líhnutí atd. Já osobně doufám, že se organizace má pracovní náplně částečně změní, lesa budu mít na starost méně a pak by byl prostor na péči o líhnutí a vše související.
Metodika lovů
V bažantnici ročně lovíme v rozmezí od 7 do 9 tisíc bažantů. Ideální počet lovců na loveckou skupinu je od 15 do 20 lidí. Jsme schopni zorganizovat i větší hon, je to už trochu komplikované, ale možné a osvědčené. Lov je koncipován do čtyř lečí, které na sebe navazují v kruhovém schématu. Lze to vyjádřit tak, že se v bažantnici honí kolem dokola. Díky tomu máme možnost zvěř, která nám z první leče přeletí do druhé a pak do další a další. Ale v zásadě jsou čtyři leče základ. Je také možné po domluvě s lovci provést ještě pátou, nebo máme naopak varianty zkrácených lečí.
Nejmenší výřad je ideálně 500 až 600 kusů. Jistě, že je na pozadí organizace lovů ekonomika, například hon s výřadem 300 kusů rentabilní rozhodně není. A na druhé straně, největší hon, který vždy v sezoně probíhá, končí výřadem asi 1000 kusů, ale lze ulovit i 1200 kusů na pět až šest lečí. To ovšem předpokládá skupinu dobrých střelců.
Lov a etika lovu
Akciová společnost Kinský dal Borgo, a.s., zejména pánové Carlo i Francesco, si potrpí na loveckou etiku včetně úcty ke zvěři a myslivecké tradice. Přesně tohle my upřednostňujeme, a hlavně dbáme při organizaci naháněk i lovu. Přirozená tradice přátelského ovzduší lovu je vždy dodržována a troufám si říct, že se nám to daří. Akciová společnost vnímá myslivost jako historickou součást rodu a prezentaci firmy a také je nedílnou součástí lesnického hospodaření společnosti.
Každá akce je v kompletním rozsahu doprovázena signály loveckých trubačů, vždy probíhá výřad a korunovace krále honu. Tady v bažantnici je vždy občerstvení v průběhu celého lovu. Náš ženský personál, který se stará o bažanty v rámci sezony lovů, vaří v kuchyni, nabízíme řízky, svíčkovou, polévky, poctivé vývary, pečou se buchty. Občerstvení je zajištěno v průběhu celého honu, ráno polévka, nějaká buchta, ke svačině uzené, uzená klobása, a po dokončení lovu výřad. Po výřadu posezení s poslední lečí, podává se většinou svíčková.
Pokud vím, tak bažantnici navštěvuje významná klientela
Z osmdesáti procent jsou to lovečtí hosté českého původu, a z toho převážná většina s vazbou na agrokomplex, ať už podniky přímo výrobní nebo služby. Z významných hostů po společenské stránce mohu vyzvednout Václava Vydru nebo Jiřího Hánu, ale také z Itálie, tedy země původu pánů Kinských, bažantnici navštěvují významné osobnosti, lze se zmínit o majitelích farmaceutických firem nebo předních italských architektech.
Pár slov na závěr
Tentokrát jsme se věnovali spíše metodice a biotechnologii chovu. Bažantnice Luhy je velmi dobrým příkladem i spojením přírodního potenciálu prostředí s pečlivým a zodpovědným vedením chovu. Lovecké tradice i etika lovu vytváří spolu s dobrou kondicí bažantů skvělou loveckou příležitost i zážitky. Nezbývám, než společnosti Kinský dal Borgo, a.s, i personálu popřát mnoho úspěchů v chovu i lovu a panu Bartoňovi děkuji za věnovaný čas i podrobný a odborný popis technologie chovu.
připravil Ing. Martin MOHELSKÝ