Největší novinkou je nový myslivecký areál, a hlavně ještě novotou vonící myslivecká chata, kterou jste si jako myslivci vybudovali svépomocí. Povíte mi více o stavbě a předcházejících činnostech?
Původně byl v těchto místech lom na kámen a později střelnice Svazarmu.
Prakticky na dohled od chaty je vyprojektovaná přehrada, takže jsme čekali na vyjádření, jestli v těchto místech budeme moci stavět a naštěstí jsme dostali souhlas, do přehrady nezasahujeme.
Asi rok a půl nám trvalo vyřídit povolení. Myšlenka, jak by chata měla vypadat, vznikla tak nějak kolektivně, návrh nám zpracoval odborník. Odborné práce nám dělaly firmy, často pomohly sponzorsky nebo za rozumnou cenu a někdy si nechaly i vyplatit ve zvěřině. Jinak asi 5000 brigádnických hodin odpracovali členové spolku a ti, kteří ze zdravotních důvodů nemohli, přispěli finančně.
Dnes, kdybychom věděli, jak se vejdeme do rozpočtu, bychom chatu postavili alespoň o pět metrů delší.
Takže veškeré finance dali myslivci sami?
Přispěla nám též obec, za což jsme velmi vděční. Hodně jsme však dali z mysliveckých peněz
a každý člen něco přidal. Vyhlásili jsme také akci – Kup si každý svoji židli, za shromážděné finance jsme pořídili vybavení.
Stavba myslivecké chaty trvala necelé tři roky. Kolaudace proběhla 3. listopadu 2023, na Huberta. Hned 4. listopadu se tu konala první schůze a pak 18. listopadu oslava šedesátin mysliveckého hospodáře Václava Obadala, ve stylu lovecké vycházky s posezením.
Plánujte ještě nějaké stavební úpravy?
Spodní společenská místnost a kuchyň je hotová, v podkroví máme v plánu vytvořit několik pokojů pro ubytování hostů a v zadní části chceme vybudovat novou bourárnu s chlaďákem. Pořádáme hodně akcí, na které potřebujeme zpracovávat zvěřinu. Na chovatelskou přehlídku jsme například připravovali 1300 porcí zvěřinových jídel. Při žehnání chaty jsme uspořádali zvěřinové hody a prodalo se 750 porcí jídla.
Chatu využívají i další zájemci. Například před začátkem školního roku zde měli učitelé stmelovací výjezd na tři dny. Příští rok zde proběhne několik svateb a oslav.
V honitbě jste ovšem vytvořili i další myslivecké stavby?
V roce 2017 jsme vybudovali Svatohubertské zastavení. Nachází se nad obcí na výletišti, kde se konají různé slavnosti a také je tam sušárna ovoce.
Pří zahajování chovatelské přehlídky v roce 2017 Otec František požehnal náš nový spolkový prapor, základní kámen tohoto zastavení a plastiku svatého Huberta, kterou vytvořil náš člen, lidový umělec Karel Kořenek.
Každoročně v květnu zde Otec František slouží svatohuberskou mši jako jarní díkuvzdání a za myslivce z Valašska
. Chodí na ni místní, ale i myslivci z okolí.
Rádi bychom těmito místy ještě vedli naučnou stezku svatého Františka s informačními zastaveními. Začínala by u kostela, vedla by ke Svatohubertskému zastavení a potom ke krmeci sv. Františka, který mají na starosti děti z Mysliveckého kroužku Srnčata.
Změnily se nějak hranice honitby za uplynulých deset let? Jak je to s územím, které bylo uzavřené po výbuchu?
Honitbu máme stále ve stejných hranicích. Jinde v okrese byly změny, u nás naštěstí neproběhly.
Do uzavřené oblasti jsme měli šest let omezený vstup. Dnes spravují areál Vojenské lesy a statky. Dříve pozemky patřily Lesům ČR, pak ale došlo k výměně.
Vojenské lesy zde loví a trofeje zde ulovené zvěře předkládají na vlastní chovatelskou přehlídku na Libavé.
Členská základna je také stejná jako v roce 2015?
Před deseti lety nás bylo 31 členů, dnes je nás 33. Někteří zemřeli, jiní zase přišli. Čtyři odchovanci z mysliveckého kroužku Otce Františka už absolvovali myslivecký kurz. Jeden z nich byl dokonce nejlepším adeptem na zkouškách v letošním roce.
Jak vznikl návrh spolkového praporu?
Obec Vlachovice má ve znaku losí paroh, tak jsme jej využili i na náš prapor. Otec František si na žehnání praporu nechal vyrobit ornát se svatým Hubertem. Jen si tam musel nechat došít desateráka, svatohubertský jelen má být korunový desaterák.
Pozorujete nějaký vývoj ve stavech zvěře?
V roce 2014/15, kdy vybouchnul sklad, jsme ulovili 33 kusů černé zvěře. Rok nato 128 kusů. Ve Vlachovicích, Slavičíně a Lipové dohromady myslivci ulovili 280 kusů černé. Za celý okres byl úhrn 2800 kusů, takže 10 % bylo uloveno v našich třech honitbách.
U jednoho zem
ědělce, který má pastviny v sousedství muničáku, likvidovali divočáci ovce. Za rok byly škody 70 jehňat a 19 dospělých ovcí. Začal je tedy každý rok přehánět jinam. V rámci republiky to byla ojedinělá věc, i když z Irska nebo Nového Zélandu jsou tyto problémy známé.
Jinak máme okrajově mufloní zvěř, dokonce tu bylo uloveno i několik zlatých muflonů. Potkávají se tu dva chovy, mufloni z obůrky v Bojkovicích, ti měli dobrou rozlohu, pak z vizovských hor.
Jelen evropský zde má založenu chovatelskou oblast Vlára, které jsme také členové. V oblasti je hodně holé zvěře a jeleni jsou na okrajích, někteří odcházejí na historická říjiště na Slovensko.
Daňčí zvěř se u nás také hodně rozšířila, zatím ji nenormujeme a lovíme takzvaně ze zákona.
Zaznamenali jste přítomnost velkých šelem v honitbě?
Letos na ja
ře jsme m
ěli v honitbě medvěda, vyfotil se na fotopasti a je to snímek jako na občanku. Nahlásili jsme to na obec, hned se toho chytla média a dělala z toho velkou senzaci. Přechody medvědů ze Slovenska až po Zlín jsou
čím dal častější. No a teď na podzim nás navštívil i mladý vlk.
Měli jste problémy s hájením lišek? Vybraly hodně lidem kurníky? Nebo jste řešili škody způsobené jinou zvěří?
Lišky, jako by to věděly, si chodily po vesnici a za bílého dne braly slepice i kuřata. Snažili jsme se to lidem vysvětlovat. Vždycky se snažíme vyjít po dobrém, ne se hádat.
Třeba když prasata rozryla lidem záhumenky, koupili jsme 30 metráků brambor z Vysočiny
a rozdávali jsme je poškozeným. Ale s podmínkou, aby si na příští rok pozemky oplotili.
Zemědělcům se snažíme revanšovat brigádami. Sbíráme kameny nebo štípáme dřevěné kůly na ohrady.
Škody na stromcích jsme však museli platit. Za okus zvěří nás to vyšlo na 50 000 Kč. Původní požadavek byl mnohem větší, ale naštěstí jsme se dohodli.
O mysliveckém kroužku budeme hovořit samostatně, pořádáte i nějaké akce pro děti z obce, nebo pro dospělé sousedy?
Na myslivecké chatě organizujeme dětský den pro místní děti. Mají tu veškeré občerstvení zadarmo, k tomu nějaké hry. Dokonce máme sponzorsky domluvené letadlo, které jim shazuje cukrovinky.
Letos jsme také pořádali v kulturním domě ve Vlachovicích jubilejní dvacátý myslivecký ples.
Každoročně se začátkem září koná ve Vlachovicích akce „Od sušárny k sušárně“, což je ochutnávka sušeného ovoce z místních sušáren. Návštěvníci po konzumaci ovoce v pevném i kapalném skupenství potřebují také něco zakousnout. A tak jsme letos na naší chatě připravili tři sta padesát porcí zvěřinových jídel pro příchozí.
Jinak veškeré společenské myslivecké události probíhají také na chatě. Poslední leče, výroční schůze a další. Na výročky zveme zdejší zemědělce, zástupce obce, také manželky, pro ty máme připravené květiny, protože je děláme kolem MDŽ. Vždy ukážeme i něco z mysliveckých tradic, jednou za rok na výroční schůzi připravujeme pasování na lovce zvěře pro ty členy, kteří poprvé ulovili danou zvěř v uplynulém mysliveckém roce a děláme výstavku trofejí před okresním hodnocením.
Jaká je vaše spolupráce s OMS Zlín?
Naše spolupráce je výborná, vždyť současný předseda Pavel Fryzelka pochází z Vrbětic a do roku 1987 byl naším členem, no a místopředseda je náš hospodář Vašek Obadal, který patnáct let dělal předsedu Myslivecké komise. Za tu dobu jsme čtyřikrát pořádali chovatelskou přehlídku. První byla v roce 2012, druhá 2017, třetí 2020 a letos byla ta čtvrtá. Její součástí byla i troubená a zpívaná svatohubertská mše
. Reprtáž o ní napsal náš kamarád Dušan Pořízka v červnové Myslivosti. Jednou se u nás konal i okresní myslivecký sněm.
Akcí máme hodně, ale když je dobrá parta, dá se všechno zvládnout v pohodě.
Díky moc za rozhovor!
Kamila KAASOVÁ