Zároveň mne to utvrdilo v přesvědčení, že ač některé poznatky už byly zveřejněny v minulosti v mých publikacích, dorůstají nám stále noví mladí myslivci, kteří publikace neznají a mají touhu se poučit. V tomto článku tedy naváži na svůj předchozí příspěvek a obrazovou formou doložím další autentické případy, které se mohou v oblasti biologické reprodukce vyskytovat.
Pohled do minulosti a neoddiskutovatelná realita
Od doby, co jsem ve své knize Srnčí zvěř III. popsal a obrazovou formou zdokumentoval několik případů potenciálních porodních komplikací u srn, se mi ozvalo několik myslivců, kteří se s těmito popisovanými situacemi setkali ve volné přírodě.
Například při vycházce honitbou zcela náhodně narazili na srnu, která kladla a měla problém s fyziologickým průchodem plodu, který se z nějaké příčiny zaklínil a uvízl v děložním kanále.
Těchto případů sice není mnoho, ale v procentuální vyjádření může jít o 3 až 5 % případů.
Jedno je však jisté, pokud se srně plod nepodaří co nejrychleji evakuovat z porodní cesty, srna za několik hodin uhyne! V mnoha případech se úhyn ani nenajde, protože o kadáver se postará „úklidová četa“ z řad predátorů, která je schopna tělo zlikvidovat i s kosterními pozůstatky…
Patologické formy porodu
Již v několika případech jsem měl možnost „asistovat“ a s mobilním telefonem u ucha radit myslivcům jak mají v případě náhodného setkání se srnou, která má zjevné porodní komplikace (plod nedokáže sama vytlačit), postupovat. Většinou se jedná o komplikované formy porodu, kdy z dělohy vyjde hlavička srnčete, následně ale přední běhy zůstanou zaklíněny v děložním krčku, anebo společně s hlavičkou vyjde pouze jedna končetina a druhá zůstane zaklíněna apod. Problémové mohou být i porody, kdy se plod v děloze nepřetočí do fyziologické porodní pozice a vychází zadečkem dopředu.
Asistence komplikovaného porodu po telefonu
Mám stále na paměti případ, kdy mi před sedmi lety zazvonil telefon a ozval se kolega myslivec s prosbou jak postupovat při komplikovaném porodu, načež vylíčil aktuální situaci. Při květnové šoulačce na srnce zaslechl ve vysoké trávě u polního remízku bolestivé sténání srnčí zvěře. Šel po zvuku a po pár metrech se mu naskytl pohled, který se jen tak běžně nevidí.
Spatřil ležící srnu, jak bolestivě naříká a ze svírky jí vykukuje hlavička srnčete společně s jednou přední končetinou. Při detailním pohledu zjistil, že srnče již nejeví známky života a v okolí světel a větrníku má nakladené shluky vajíček od létajícího hmyzu. Srnče bylo uhynulé. V bezprostřední blízkosti matky leželo zdravé životaschopné srnče, které již bylo oproštěné od plodových obalů a bylo částečně vysušené.
Vzpomínám, že v tomto konkrétním případě se jednalo o skutečně komplikovaný a složitý porod, při kterém jsme se oba pěkně zapotili. Srna první srnče porodila pravděpodobně bez problémů, zatímco druhé srnče uvízlo v děložním kanále a ze svírky vykukovala pouze hlavička a jedna přední končetina. Jednalo se tedy o záchranu matky a prvního potomka, který průchod děložním kanálem zvládl bez problémů. Jednalo se skutečně o minuty, jelikož matka byla vyčerpaná a na pokraji svých sil. Květnové odpolední počasí lákalo létající hmyz, který byl dotěrný a snažil se do mrtvého srnčete a porodních cest matky naklást vajíčka.
Odvaha mladého myslivce versus profesionální porodní zákrok
Kolegovi jsem oznámil, že musí uhynulé srnče z dělohy co nejrychleji odstranit a tím srně zachránit život, a to za použití větší fyzické síly a nutné odvahy. Vysvětlil jsem mu, že v případě ponechání srnčete v porodní cestě matka během pár hodin uhyne.
Srna jako by čekala na pomoc a nechala k sobě myslivce přijít na kontaktní vzdálenost. Jelikož z důvodu vyčerpání organismu již nedokázala asistovat a porodní kontrakce u ní dávno odezněly, bylo nezbytné vynaložit velkou fyzickou sílu a plod z těla mechanicky doslova „vytrhnout“. Podtlak v děložním kanále však situaci výrazně ztěžoval a srnče se navzdory vynaložené síle neposouvalo ani o centimetr.
A po třetím fyzicky náročném pokusu, za mého opakovaného povzbuzování po telefonu, se najednou plod z děložního sevření kousek po kousku povysouval, až nakonec vyšel celý.
Kolegovi jsem pogratuloval k záchraně srny a pomyslně před ním smekl klobouk. Ještě jsem mu doporučil, aby se šel ve večerních hodinách podívat na místo, zda srna se srnčetem odešla.
Netrvalo dlouho a kolega mi volal, že je vše v pořádku a na inkriminovaném místě leží jen uhynulé srnče a srna se zdravým srnčetem je pryč. Záchranná akce byla tedy úspěšná.
Další případ z praxe
Velmi smutný případ z oblasti biologické reprodukce srnčí zvěře, který měl pro srnu a její potomky bohužel tragické následky, se mi v roce 2008 podařilo obrazově zdokumentovat u jednoho chovatele z Brněnska.
Jeho čtyřletá srna, která již v minulých letech úspěšně kladla, v jednom roce při porodu uhynula. Příčina úhynu byla dle mého zjištění naprosto jasná. Nedošlo k fyziologické evakuaci plodu při průchodu děložním kanálem a plod uvízl v děložním krčku. Srnče tak v důsledku mechanického zaklínění a následné hypoxie uhynulo a tím se osud srny zpečetil.
Jak jsem již uvedl v minulých článcích, srnče musí projít nejkritičtějším místem děložního krčku co nejrychleji! Jakékoliv případné komplikace mohou mít pro matku a její potomky tragické následky.
Hlavička srnčete sice prošla děložním hrdlem, avšak přední běhy zůstaly zaklíněny v děložním kanálu, čímž zabránily dalšímu fyziologickému průběhu porodu. Srna nedokázala tento plod přirozenou cestou protlačit a následně za několik hodin společně s potomky uhynula. Chovatel bohužel nemohl tragédii zabránit, jelikož srna kladla v noci a brzy ráno již byla nalezena uhynulá. Srna měla v děloze dva plody vyrovnaného pohlaví (samčího a samičího) s porodními hmotnostmi 1,8 a 1,9 kg.
Autentický případ z volné přírody
Další případ z oblasti patologické formy reprodukce, jehož průběh měl bohužel tragický konec, mě popsal myslivecký hospodář honitby Zátes (okr. Český Krumlov) Luboš Bláha. Tento případ je o to cennější, že byl zdokumentován ve volné přírodě.
Ve 21.30 hod. dostal kolega Bláha od místních spoluobčanů informaci, že se v oploceném areálu skládky odpadů Lověšice pohybuje srna, které visí z porodních orgánů uhynulé srnče. Vzpomněl si, že v časopise Myslivost jsem uváděl případy z oblasti patologických forem reprodukce. Po telefonickém rozhovoru jsem kolegu ujistil, že srna má problémy s kladením a pokud chce srnu zachránit, musí ji fyzicky pomoci.
Hned na druhý den šel se svojí fenou borderteriéra do zalesněné části areálu skládky srnu hledat. Asi po 30 minutách pes srnu našel, ležela u plotu, byla celá apatická a ze svírky jí vylézala hlavička srnčete společně s předními končetinami. V okolí rekta a svírky měla shluky nakladených vajíček a lezoucí červi různých vývojových stádií umocňovali doslova hororovou situaci. Na štěkot psa srna vůbec nereagovala.
Kolega tedy začal uhynulé srnče ze svírky vytahovat. Srna ležela na boku a při každém mechanickém pohybu bolestivě naříkala. Za nevýznamné spolupráce srny a použití větší fyzické síly se mu však srnče podařilo vytáhnout.
Hned na první pohled byla patrná příčina porodních komplikací. Pravá zadní končetina byla provlečená pod pravou přední končetinou a bránila tak fyziologickému průchodu děložním kanálem. V okolí svírky srny byla opticky patrná ložiska nekrózy, což významně umocňoval specifický hnilobný zápach. Kolega srnu postavil a odvedl dál od místa porodu. Srna hned lehla. Na celkovém vzezření bylo vidět, že její život vyhasíná. Přibližně za tři hodiny se vrátil na místo nálezu srnu zkontrolovat. Srna ležela ve stejné poloze a byla čím dál více apatická. Na první pohled bylo zřejmé, že již upadá do agónie. Následující den kolega srnu nalezl již zhaslou. Na základě úbrusu chrupu zjistil, že se jednalo o prvorodičku, tedy srnu biologicky dvouletou…
Realita myslivecké praxe a závěr
Na závěr tohoto článku bych chtěl říci, že podobných případů s patologickým podtextem bude ve volné přírodě určitě mnohem více. Vysvětlení skutečných příčin však zůstane velkým otazníkem již proto, že na zvěř a její zdravotní stav, resp. prenatální vývoj plodu, působí vždy souběžně více různých podnětů a vyhodnotit přesně vliv konkrétního faktoru bez možnosti detailního pozorování příslušného jedince není možné. Taktéž získat objektivní obrazový materiál u volně žijících jedinců je velice těžké a mnohdy nemožné. Z praxe dobře víme, že o uhynulá těla se dříve či později postará úklidová četa z řad predátorů, a proto tyto případy unikají velice často naší pozornosti…
Pavel SCHERER
člen Ústřední hodnotitelské komise trofejí
člen Klubu autorů