V myslivosti se často setkáváme s otázkou, za jakých podmínek je možné použít vozidlo pro lov v honitbách. Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoM“) i související právní předpisy poskytují právní rámec, který vymezuje přípustnost takového jednání, a stanoví sankce plynoucích z porušení těchto práv a povinností.
Ve svém příspěvku se pokusím zaměřit na paragrafové vymezení, praktické dopady a judikaturu spojenou s tímto tématem.
Právní rámec
Podle ust. § 45 odst. 1 písmena h) ZoM se nesmí
„lovit zvěř s pomocí mechanismů pohybujících se po zemi, nad zemí nebo po vodě, pokud nejde o loď plovoucí rychlostí menší než 5 km/hod“.
Toto ustanovení má zásadní význam pro ochranu zvěře a mysliveckých hodnot, jelikož znemožňuje zneužívání techniky, která by narušila spravedlivý poměr mezi člověkem a zvěří.
Tento princip zmiňuje i důvodová zpráva, ve které se uvádí, že použití pohybujících se mechanismů k vyhledávání a usnadnění lovu zvěře jsou prostředkem nejvíce zvyšujícím handicap zvěře ve vztahu k lovci. Mechanismem není jen mechanizační prostředek, ale může jít také např. o sněžný skútr, motorku, kolo, vrtulník, balón, lanovku apod.
Často se vyskytují dotazy, zdali formulace
„s pomocí pohybujících se mechanismů“ má na mysli i případ, kdy se mechanismus nepohybuje, tj. například záměrně odstavená vlečka sloužící jako posed, nebo střelba z auta, které se zastavilo. Podle mého názoru, pokud odstavená vlečka je dlouhodobě odstavena na poli po dobu několika týdnů či měsíců, nenaplňuje znaky tohoto ustanovení, ovšem pokud dojde ke střelbě z auta, které zastavilo, aby mohlo vystřelit na zvěř, jistě toto ustanovení naplňuje.
ZoM ovšem stanoví určité výjimky, které mohou být povoleny orgánem státní správy myslivosti. Například v případě lovu na nehonebních pozemcích § 41 ZoM nebo za účelem snížení stavů zvěře podle § 39 ZoM mohou být použity specifické prostředky, pokud to situace vyžaduje. Nicméně použití vozidla jako nástroje přímého lovu zůstává zakázáno, což vyplývá i z ust. § 45 odst. 2 ZoM, který výjimku pro § 45 odst. 1 písm h) ZoM nezmiňuje, tj
. „V rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o povolení, popřípadě uložení úpravy stavu zvěře v honitbě nebo o zrušení chovu určitého druhu zvěře může být uvedeno, že při této úpravě stavu zvěře neplatí některé zakázané způsoby lovu uvedené v odstavci 1 písm. g), jde-li o lov v noci, a dále v odstavci 1 písm. m), t) a u).“
Jsou ovšem situace v použití vozidla v rámci myslivecké činnosti, které jsou nezbytné pro výkon práva myslivosti v honitbě. Používání vozidel v honitbě může být povoleno za určitých okolností, pokud slouží pouze k logistickým účelům, a nikoliv k aktivnímu lovu. Jedná se zejména o situace jako je například přípravu honů a naháněk, doprava zvěře, mysliveckých potřeb nebo organizace společných lovů. Přeprava osob, tj. příjezd lovců na místo lovu nebo odvoz osob pořádajících společný lov, nebo použití vozidla pro odvoz zvěře po úspěšném odstřelu.
Ve všech těchto situacích je nutné, aby použití vozidla bylo v souladu s právními předpisy, a vozidlo nesmí být využito jako prostředek k nahánění, plašení nebo pronásledování zvěře.
Je třeba mít na paměti, že používání vozidla v honitbě má i své ekologické aspekty. Zvýšený pohyb vozidel může narušit přirozený klid zvěře, což negativně ovlivňuje jejich biorytmy a může vést k nežádoucím změnám v chování zvěře, jako je zvýšená úroveň stresu nebo změna migračních tras. Myslivci by proto měli dbát na minimalizaci pohybu vozidel v honitbách a preferovat alternativní způsoby dopravy, tj. např. pěší přístup. Je ovšem naprosto zřejmé, že přesun mysliveckých zařízení či krmiva bez použití motorových vozidel je nemyslitelný.
Sankce za porušení pravidel
V případě, že dojde k porušení ust. § 45 odst. 1 písmena h) ZoM, může být uložena pokuta podle ust. § 63 odst. 2 ZoM. Jedná se o přestupek, který ohrožuje etické principy myslivosti a spravedlivý poměr mezi myslivcem a zvěří.
Fyzickým osobám může být uložena pokuta až do výše 30 000 Kč za přestupek na úseku myslivosti (§ 63 odst. 3 písm. b) ZoM). Dále orgán státní správy myslivosti (dále jen „OSSM“) může uložit trest zákazu činnosti do 2 let, přičemž současně s uložením zákazu činnosti za tento přestupek odebere lovecký lístek (§ 63 odst. 4 ZoM). Pokud je uložen trest za přestupek podle ust. § 63 odst. 2 ZoM, dochází automaticky k zápisu tohoto přestupku do evidence přestupků vedených Rejstříkem trestů (§ 63 odst. 5 ZoM).
Pokud by jednání naplňovalo skutkovou podstatu jiného závažnějšího deliktu, může být výše sankce odlišná podle jiných příslušných právních předpisů.
Je nutné vzít v úvahu okolnosti případu, jako jsou míra zavinění, následky porušení nebo opakovanost přestupku, což může ovlivnit konkrétní výši uložené pokuty. Pro konkrétnější rozbor aplikace sankcí za porušení ust. § 45 odst. 1 písm. h) ZoM, je důležité zohlednit následující faktory, které ovlivňují výši pokuty a také příklady z praxe.
Závažnost porušení např. použití vozidla přímo k lovu (např. střelba z pohybujícího se auta) je považováno za závažné porušení nebo použití vozidla k nahánění nebo plašení zvěře může být kvalifikováno jako méně závažné, ale stále zakázané jednání.
Z hlediska následku porušení, pokud použití vozidla vedlo k usmrcení zvěře, narušení jejího biotopu nebo stresování zvěře, pokuta může být vyšší. Případné ohrožení jiných osob v honitbě (např. nebezpečná manipulace se zbraní) může být dalším přitěžujícím faktorem.
V případě opakování tohoto přestupku, pokud lovec porušil tento zákaz opakovaně, je pravděpodobné, že OSSM uloží vyšší pokutu. Na výši sankce má zajisté vliv i spolupráce této osoby s OSSM, tj. dobrovolné přiznání přestupku, spolupráce při šetření nebo aktivní snaha napravit situaci (např. uhrazení vzniklé škody) může být zohledněna jako polehčující okolnost.
Pokud by myslivec například z terénního vozidla na poli vystřelil na zajíce a ulovil jej, porušil tím ust. § 45 odst. 1 písm. h) ZoM a mohl by být sankcionován pokutou ve výši blížící se horní hranici (např. 25 000 až 30 000 Kč). Pokud by vozidlo použil pouze k nahánění zajíce, aniž by došlo k ulovení, pokuta by pravděpodobně byla nižší (např. kolem 10 000 až 15 000 Kč), ale stále by se jednalo o přestupek podle ZoM.
Praktické příklady
Zde uvádím několik případů, se kterými jsem se setkal při své advokátní praxi.
Například myslivec použil vozidlo k jízdě v honitbě, přičemž úmyslně plašil srnčí zvěř, zákon byl porušen i přesto, že má platnou povolenku k lovu, protože jeho jednání nebylo v souladu s ust. § 45 odst. 1 písm. h) ZoM. OSSM dané jednání vyhodnotil jako porušení ust. § 45 odst. 1 písm. h) ZoM a stanovil pokutu ve výši 20 000 Kč. Výše pokuty zohlednila skutečnost, že zvěř nebyla usmrcena, ale došlo k narušení klidu v honitbě a lovec byl opakovaně upozorňován na nevhodnost svého jednání. OSSM v uvedeném rozhodnutí konstatoval, že i příležitostné využití vozidla k plašení zvěře může být považováno za nepřípustné. Taktéž poukázal na potřebu ochrany zvěře a zdůraznil, že vozidlo by mělo být používáno pouze jako pomocný prostředek pro dopravu nebo technickou podporu myslivecké činnosti.
Taktéž jsem se setkal i s případem, kdy OSSM neshledal jednání myslivce za porušení tohoto ustanovení. V dané věci se správní orgán zabýval situací, kdy bylo vozidlo použito k dosledu zvěře na obtížně přístupném terénu. OSSM rozhodl, že v těchto případech může být použití vozidla ospravedlněno, pokud je v souladu se zásadami myslivosti a dochází k minimalizaci stresu zvěře.
U této problematiky bych ještě rád zůstal, poněvadž se nezřídka objevují dotazy v právní poradně na problematiku, kterou bych shrnul následovně:
„Jak správně právně postupovat, když mám jako zaměstnanec „důrazně konstatováno“ zaměstnavatelem lovit zvěř z auta. Jakožto zaměstnanec jsem byl nucen lovit velké množství spárkaté. Ze strany zaměstnavatele bylo tolerováno jezdit autem a střílet, co vidím, nebo dokonce jeden řídil, druhý střílel z okna“
Jak jsem již výše uvedl, lov z auta je v rozporu s ust.§ 45 odst. 1 písmena h) ZoM. Pokud je zaměstnanci nařízeno lovit zvěř z auta, je třeba konstatovat, že takovéto jednání ze strany zaměstnavatele i zaměstnance je nezákonné.
Pokud zaměstnanec vykonává lov v rozporu se zákonem, nese za toto jednání právní odpovědnost, přestože to bylo nařízeno zaměstnavatelem. Mohlo by dojít k následujícím důsledkům. Jednak by bylo plně aplikováno ust. § 63 ZoM se všemi konsekvencemi, ale mělo by jistě i přesah v pracovněprávní rovině, tj. právní odpovědnost.
Pokud zaměstnanec jedná v rozporu s pokyny zaměstnavatele (např. neuposlechnete nařízení k lovu z auta), zaměstnavatel by mohl hodnotit tento postup jako porušení pracovní kázně. Ovšem neuposlechnutí nezákonného pokynu nemůže být považováno za porušení pracovní kázně.
Závěrem lze konstatovat, že pokud zaměstnanec má pochybnosti o zákonnosti nařízení „lovu z auta“ ze strany zaměstnavatele, měl by postupovat následovně. Upozorněte písemně zaměstnavatele na možné porušení ZOM. Následně doporučuji se obrátit na právníka znalého práva myslivosti, případně na odborovou organizaci, pokud je zaměstnavatel jejím členem. Pokud má zaměstnanec důvodné podezření, že nařízený lov porušuje zákon, může věc oznámit příslušnému OSSM (obecní úřad s rozšířenou působností, krajský úřad).
Setkal jsem se kauzou, kdy soud posuzoval jednání zaměstnance, který na základě pokynu zaměstnavatele lovil zvěř z auta. Soud potvrdil, že odpovědnost za přestupek nese jak zaměstnavatel (za vydání nezákonného pokynu), tak zaměstnanec (za realizaci nezákonného lovu). Soud konstatoval, že ani nařízení zaměstnavatele nezbavuje zaměstnance odpovědnosti za jednání, které je v rozporu se zákonem.
Noční objíždění vnadišť členem mysliveckého spolku svým kolegům v mysliveckém spolku
K této problematice se úzce pojí i řada dotazů z právní poradny na téma etického jednání člena mysliveckého spolku, který v noci motorovým vozidlem objíždí svým kolegům myslivcům v mysliveckém spolku vnadiště a následně na nich lovil zvěř, pokud je spatřena.
Z etického hlediska myslivosti je jednání, kdy člen mysliveckého spolku objíždí vnadiště svých kolegů a následně na nich loví zvěř, když ji spatří, problematické. Myslivost není jen o dodržování právních předpisů, ale také o respektování mysliveckých tradic, pravidel „
fair play“ a vzájemné úcty mezi myslivci. Tento přístup může být vnímán jako narušení základních etických zásad myslivosti.
Myslivecký spolek je založen na spolupráci, důvěře a respektu mezi členy. Takovéto jednání člena může narušit vztahy uvnitř mysliveckého spolku. Objíždění vnadišť, která připravil jiný člen spolku, a lov na nich bez předchozí dohody, může být považováno za zneužití práce kolegy. To narušuje týmového ducha, který je pro myslivecké spolky zásadní. Myslivost by měla být založena na čestnosti.
Zneužití práce kolegů, kteří připravili vnadiště s úmyslem lovit na nich sami, je v rozporu s
„fair play“. Každý myslivec má právo na respektování své práce a úsilí. ČMMJ a další myslivecké organizace vydávají etické kodexy, které apelují na čestné jednání a respekt k ostatním myslivcům. Takové jednání může být považováno za neetické a může poškodit atmosféru v kolektivu. Jednání tohoto druhu může vést k nedůvěře mezi členy spolku. Myslivecký spolek by měl být prostředím spolupráce a vzájemné podpory, a podobné praktiky tuto soudržnost oslabují.
Pokud spolek zjistí takové jednání, může být projednáno na schůzi spolku. Některé spolky mají ve stanovách ustanovení o řešení vnitřních sporů, které mohou zahrnovat napomenutí nebo jiné disciplinární opatření.
Etické selhání jednotlivců může vrhnout špatné světlo na celý spolek, což může mít negativní dopad na jeho pověst v myslivecké komunitě i mezi veřejností.
Na tomto místě bych doporučoval chovat se s respektem k tradicím a kolegům mysliveckého spolku. Myslivci by měli jednat tak, aby svým jednáním posilovali vzájemnou důvěru a respekt. To zahrnuje uznání práce kolegů a respektování jejich nároku na lov na místech, která si sami připravili.
Závěr
Používání vozidel v honitbách je důležité téma, které má jasná právní pravidla. Myslivci by měli dbát na dodržování ZoM a vyhnout se jakémukoliv jednání, které by mohlo být považováno za neetické nebo nelegální. Správný přístup k použití techniky v myslivosti je klíčový pro udržitelný rozvoj mysliveckých tradic a ochranu zvěře.
Tento přístup přispěje nejen k zachování přírodních hodnot, ale také k posílení důvěry veřejnosti v mysliveckou činnost. V konečném důsledku je respektování pravidel a etiky myslivosti klíčové pro harmonické soužití člověka a přírody.
Jednání, kdy člen spolku objíždí vnadiště kolegů a loví na nich zvěř bez jejich souhlasu, je neetické z hlediska mysliveckých tradic a základních principů spolupráce v rámci spolku. Myslivost je nejen o zákonech, ale také o dodržování morálních hodnot, které posilují kolektivní ducha a harmonii mezi myslivci. Takové praktiky by měly být v rámci spolku odsouzeny a řešeny.
Závěrem bych tedy doporučil vyhnout se jakémukoliv použití motorového vozidla k lovu zvěře, plašení nebo nahánění zvěře, aby se eliminovali riziko sankcí. V případě, že se ocitnete ve správním řízení, je vhodné konzultovat situaci s právníkem specializovaným na myslivecké právo, tím si zajistit kvalifikovanou právní obranu.