Své pozntaky a myšlenky zde prezentovali odborníci doc. Ing. Vladimír Hanzal, CSc. s tématem Formování přístupu ke zvěři v průběhu věků, doc. Ing. Miloslav Vach, CSc. Současnost a budoucnost mysliveckého hospodaření v Čechách, Mgr. David C. Hájíček, LL.M. Digitalizace myslivosti a po společném obědě doc. Ing. Josef Feuereisel, CSc. Ekonomické aspekty udržitelného mysliveckého hospodaření, prof. Ing. Luděk Bartoš, DrSc. Reálné hospodaření s nepůvodními druhy zvěře a zvířat.
Výše uvedené přednášky byly velmi zajímavé a po každém referátu proběhla diskuse k danému tématu.
V příspěvku doc. Hanzala zazněly zajímavé informace k lovu zvěře z pohledu konkrétních světových náboženství či způsobům lovu a vůbec vývoji myslivosti v Českých zemích. V tomto kontextu je úsměvné vystupování některých ekošílenců, jejichž spolky či aktivity nesou dobu trvání v řádech let, kdežto první lovecké, resp. myslivecké předpisy vznikaly již před našim letopočtem. Ty nejmodernější pak za vlády Marie Terezie a jejího syna Josefa II.
Na závěr Doc. Hanzal přidal pár naprosto věcných podnětů pro vznik nového zákona o myslivosti či velkou novelu zákona. Zmínil, že nový zákon by měl následovat myšlenku přistupu k věci koncepčně, nikoli chaoticky, uvědomit si podstatu problému, myslivost vnímat, jako součást odborného hospodaření v krajině, začít s veškerou zvěří(!) racionálně hospodařit na základě znalostí, nikoliv emocí a cíleně využívat reprodukční potenciál zvěře! Tyto myšlenky by v žádném případě neměly zapadnout! A jsou to vlastně také myšlenky, které tvoří kostru plánované edukativní a osvětové činnosti a zároveň byly základem k vytvoření Společnosti pro trvale udržitelné hospodaření se zvěří, z.s.
Doc. Vach nastínil minulé i současné hospodaření s naší lovnou zvěří a důsledky nesprávného chovu především divokých kachen a zavlečení hybridů z Bulharska. Zmínil také nefunkční uznané bažantnice, které kazí dobré jméno některým našim nejlepším a plně funkčním bažantnicím a upozornil na přístup k hospodaření se zajícem. Přidal též pesimistický výhled, resp. varovný apel na aktuální vývoj hospodaření s daňčí zvěří a její silně se rozvíjející populaci!
Mgr. Hájíček seznámil přítomné s možnou koncepcí digitalizace myslivosti, tedy, jak by mohla vypadat chystaná digitalizace myslivosti a jaký obsah by mohl být v tomto systému veden a shromažďován. Stran posluchačů zazněla kritika, která směřovala na způsob, jakým se tento mechanismus připravuje a jakým způsobem bude zaváděn tzv. na sílu. Dále bylo kritizováno využití tohoto povinného systému bez patřičného pokrytí mobilním signálem a funkčnosti systému pouze v tzv. chytrých telefonech. V příspěvku dále zaznělo, že by systém evidence měl mimo jiné evidovat i "poškození" lesa okusem nebo loupáním s kontrolou na skusných plochách, ovšem nebude reflektovat "škody" na polních plodinách.
Pokud by vypadal plánovaný systém evidence myslivosti takto, má evidentně zatím plno nedostatků a opět bude klást na uživatele honitby další nároky a s tím související náklady na pořízení odpovídající techniky. Tento systém byl dále kritizován s připodobněním digitalizace zbrojních průkazů a nemožnost provést kontrolu lovce či osoby v honitbě stran hospodáře či myslivecké stráže! Pokud nebude mít myslivec či lovec chytrý telefon, ale pouze klasiku, tedy tlačítkový mobil, bude muset mít v honitbě zástupce, který za něho ulovený kus okamžitě nafotí a uloží do databáze. Plastové plomby by prozatím zůstaly, ale kartička o původu zvěře nikoliv. Toto je jakýsi "nástřel" možné podoby systému evidence myslivosti!? Mezi přítomnými dále zaznělo, že v systému chybí údaje o stavech zvěře, úživnosti čili bonitě honitby a další informace.
Doc. Feuereisel, autor před lety mezinárodně oceněné publikace Zelená čísla, seznámil přítomné s porovnáním nákladů uživatelů honiteb, resp. jednotlivých myslivců na provoz myslivosti v porovnání současných reálných finančních nákladů a nákladů v době, kdy vznikala zmíněná kniha. Samozřejmě v podstatě ve všech sledovaných kritériích a kategoriích náklady vzrostly, jejich nárůst v posledních letech je v některých momentech až zarážející. Je jasné, že myslivci a uživatelé honiteb přináší nejen státu, ale celému systému svou službou více výhod než nevýhod. A také se nezměnilo konstatování, že myslivci jsou stále asi jediní ze společenských zájmových složek, kteří za službu, kterou konají, často ve prospěch nejen honiteb a zvěře, ale i státu a společnosti, vynakládají neuvěřitelné množství soukromých vlastních financí. I toto téma by tedy mělo být jednoznačně zohledněno při úvahách, jak vytvořit nový zákon o myslivosti. V připravované novele zákona by měl být například zapracován systém bonusů pro ty uživatele honitby, kteří budou nejen plnit plán lovu, ale zároveň budou pomáhat státu na zvyšování biodiverzity a úživnosti honitby. Zakotvit v podstatě to, že uživatel honitby je při správném mysliveckém hospodaření stejně významným hospodářem v přírodě jako je zemědělec či lesník.
Prof. Bartoš seznámil s poznatky o křížení jelena evorpského a jelena siky. Dále demonstroval dopady na přírodu neuváženým zásahem do ekosystému, kdy vyřazení jednoho druhu může znamenat zhroucení celého systému. Jednalo se o vyhubení vlka v Yellowstonském národním parku. Bohužel byl příklad lehce vytržen z kontextu skutečného návratu vlků v tomto parku, na což byl pan profesor v rámci diskuze upozorněn. Přes čtyřicet vlků, kteří zde byli vypuštěni, by totiž jen těžko ve velmi krátké době snížili počet jelena wapiti v řádech tisíců kusů za pár let.
Zajímavým postřehem pana profesora bylo tvrzení, že je nutné držet v tlupě jelení zvěře staré laně, respektive starou laň, která z pozice hierarchie tlupy má nezastupitelnou roli a je schopna ovlivňovat rozmnožování laní v tlupě. Dalo by se tedy hovořit o jakési autoregulaci podobnou té u srnčí zvěře v návaznosti na své teritorium. Proto doporučil lov přírůstku a držení stavu holé zvěře v nižších stavech i z toho důvodu, že takový stav má prospěšný dopad na jelení trofeje. Tam, kde je hodně laní a méně jelenů, mají jeleni slabé pučnice a slabší trofeje než tam, kde je laní méně.
Závěrem se vyjádřil k migračním trasám jelení zvěře. V případě laní z horských oblastí může laň migrovat na vzdálenost až 75 km, jelen pak i 100 km! K velikosti honiteb uvedl, že optimální stav pro hospodaření s jelení zvěří je okolo 3500 ha s tím, že úplně nejlepší model by bylo zavedení dříve užívaných oblastí chovu!
Závěr konference měl patřit Ing. Janu Jenišovi, "Myslivci roku 2025", který je renomovaným uznávaným lesníkem a především zkušeným praktikem. Pan Jeniš se musel z rodinných důvodů omluvit, ale jeho připravenou prezentaci představili organizátoři, kteří ji doplnili komentářem.
Ing. Jeniš jednoznačně dokázal, že chytrý lesník, který užívá zkušeností jiných lesníků a má dostatek selského rozumu a praxe, umí s krajinou i zvěří zázraky a to doslova! Obnova lesa jemu svěřenému po kůrovcové kalamitě, která se odehrála okolo roku 2015, mu dává naprosté oprávnění mentorovat ostatní lesníky, kteří by si z jeho hospodaření měli vzít jednoznačně poučení. Například uvedl velmi zajímavý model zalesňování, kdy skupinu deseti jedlí vysazuje tak, že uprostřed osmi „krycích“ sazenic jsou dvě sazenice. Pokud dochází k okusu zvěří, poškozovány jsou ony vnější mladé stromky a v určitém momentu, až odrostou dvě „vnitřní“ jedle okusu, lze jednu z nich vybrat jako cílovou. Doufám, že se jeho názory na rozumné a hlavně reálně použitelné zásady hospodaření se zvěří i s porosty podaří prosadit do hospodaření mnoha dalších lesních hospodářů a myslivců.
Závěrem si dovolím sdělit, že přednáškový sál na Ohradě byl zaplněn lidmi, kteří mají o myslivost a správné hospodaření se zvěří zájem, což je skvělé. Potěšitelné bylo nejen to, že účastníci byli jakýmsi průřezem spektra různých profesí, funkcí a postavení v rámci myslivosti, ale také to, že věkový průměr byl jasně nižší, než je na mysliveckých akcích v rámci ČMMJ běžné. Mladí tedy mají zájem se poučit a získávat informace, jen je třeba najít vhodnou formu, jak jim informace nabídnout a zprostředkovat. Pro organizátory i pro nás ostatní je proto úkolem číslo jedna, dostat na takové akce co nejvíce odpovědných myslivců a hospodářů v krajině, neboť jen patřičně vzdělaný a praktikující hospodář v krajině může zajistit potřebnou rovnováhu v udržitelném hospodaření nejenom se zvěří.
Pevně doufám, že dojde na slova organizátorů a další konference se uskuteční co nejdříve pro co největší publikum. Témat k diskuzi je celá řada a nových poznatků jakbysmet.
Organizátorům a všem zúčastněným patří velké poděkování. Myslivost a myslivecké hospodaření má totiž smysl!
Martin BRYCHTA,
Cech svatého Huberta, z.s.