Zemědělské hospodaření v České republice se zejména po vstupu do Evropské unie odvíjí od záměrů, které jsou pro celé společenství, tedy i pro naši národní úroveň, specifikovány ve strategickém dokumentu nazvaném Společná zemědělská politika (SZP) EU. Tato politika by měla zemědělce směřovat ke stabilitě, konkurenceschopnosti a především udržitelnému zemědělství prostřednictvím spravedlivého rozdělování dotací zohledňující také ochranu životního prostředí.
Jedním z nástrojů, který umožňuje zemědělcům kromě produkce potravin, krmiv a jiné biomasy pečovat i o přírodu a krajinu jsou přímé platby. Jsou jedním z finančních nástrojů, které umožňují poskytovat zemědělcům tzv. roční podporu vyplácenou na hektar zemědělské půdy.
Tyto dotace fungují jako stabilizační záchranná síť proti výkyvům cen a v současné době především jako odměna za vybranou péči o krajinu a dodržování ekologických norem.
Zemědělci o tuto finanční podporu žádají pravidelně
každoročně do 15. května; její význam spočívá především v:
- podpoře příjmu a tím zajištění stabilizace zemědělců a ochrany před cenovými výkyvy (tzv. základní podpora příjmu BISS),
- spravedlivějším rozdělení, tzn. navýšení podpory pro malé (do 10 ha), střední (do 150 ha) a mladé zemědělce (příplatek pro mladé zemědělce do 40 let),
- podpoře konkurenceschopnosti zvýšením produktivity a posílení postavení v potravinovém řetězci,
- zajištění ekologické udržitelnosti.
Díky přísnějším podmínkám a cílení podpory na dobrovolné ekologické postupy - ekoschémata (postupy šetrné k životnímu prostředí a klimatu) se vyplácí dotace jako tzv. ekoplatby.
Ekoschémata jsou dobrovolným nástrojem společné zemědělské politiky; jedná se tedy o jednoletá opatření (intervence). Za plnění ekoschémat v České republice lze získat celofaremní ekoplatbu ve dvou úrovních, základní a prémiové.
Jejich cílem je podpořit způsoby obhospodařování zemědělské půdy, které vedou k ochraně a zlepšování životního prostředí a krajiny a které v neposlední řadě představují udržitelné hospodaření s přírodními zdroji.
V České republice ekoschémata představují tyto
dotační tituly:
Základní celofaremní ekoplatba
Prémiová celofaremní ekoplatba
Ekoplatba na podporu udržitelného hospodaření se živinami
Ekoplatba na podporu nových krajinných prvků
Ekoplatba na podporu pásového střídání plodin
Ekoplatba na podporu údržby krajinných prvků.
Pokud se zaměříme na podstatu těchto ekoplateb, nabízí se zemědělcům vlastně dotace za plnění následujících postupů.
Vyčlenění neprodukčních ploch
Žadatel zemědělec má i v roce 2026 v rámci zájmu o základní celofaremní ekoplatby povinnost (podle § 23 odst. 1 nařízení vlády pro přímé platby) vyhradit minimální podíl neprodukční plochy (5 % z výměry orné půdy, zemědělská kultura standardní orná půda (R), úhor (U) a travní porost (G) na orné půdě evidované v LPIS). V případě zájmu o prémiovou ekoplatbu je to 7 %, a to k rozhodnému datu pro neprodukční plochy.
V rámci žádosti o celofaremní ekoplatbu lze splnit 5%, respektive 7% podíl neprodukčních ploch využitím následujících možností:
- úhory (zelený, nektarodárný),
- krajinnými prvky (mez, terasa, travnatá údolnice, stromořadí, skupina dřevin, solitérní dřevina, příkop, mokřad, skalka),
- ochrannými pásy (pás kolem krajinného prvku, ozeleněný kolejový řádek, souvrať, pás podél vody základní/prémiový, pás založený půdoochrannými technologiemi podle specifického standardu DZES 5, pás založený podle standardu DZES 7B, pás založený pro opatření agrolesnictví),
- závazky spadajícími pod agroenvironmentálně-klimatická opatření (AEKO) (biopásy – nektarodárný, krmný, kombinovaný; plocha k ochraně čejky chocholaté; druhově bohaté pokrytí orné půdy; meziplodiny),
- plochami s plodinami vázajícími dusík s přepočítacím koeficientem 0,5, případně plochami s meziplodinami s přepočítacím koeficientem 0,3, přičemž maximální podíl meziplodin je stanoven ve výši 60 % (po zohlednění přepočítacího koeficientu) a/nebo, kombinací těchto prvků.
Zemědělci se však mohou rozhodnout plnit další dobrovolné ekologické postupy (ekoschémata), zaměřené zejména na podporu udržitelného hospodaření se živinami, podporu nových krajinných prvků, na podporu pásového střídání plodin anebo na podporu údržby krajinných prvků.
Tak jako za plnění podmínek při vyčleňování neprodukčních ploch i za plnění dalších dobrovolných postupů – ekoschémat jsou zemědělcům vypláceny ekoplatby formou dotací.
Kdo a na základě čeho v zemědělském podniku rozhoduje o tom, jaké postupy se budou na zemědělské půdě v konkrétním roce realizovat?
Zcela jistě, v souladu se stanovenou odpovědností v rámci organizačního řádu (pokud se nejedná o fyzickou osobu podnikající, která rozhoduje osobně…) je to vedení s náplní práce typickou pro tzv. agronoma, který má povědomí:
- o aplikovaném a připravovaném osevním postupu,
- o požadavcích zákazníků na pěstování tržních komodit,
- o požadavcích na výrobu krmiv pro chovaná vlastní hospodářská zvířata,
- o výši plateb (dotací) za připravená a nabízená ekoschémata,
- o stavu agroekosystému, tzn. povědomí o stavu jednotlivých složek životního prostředí (vody, půdy, ovzduší) a související erozní ohroženosti půdy, stavu adaptace krajiny na klimatickou změnu, dotčeného vodního režimu krajiny,
- o stavu biodiverzity, která je významná pro možnou ekologizaci praktikovaného zemědělství, což znamená snižování množství aplikovaných přípravků na ochranu rostlin a syntetických hnojiv s cílem podpory biologických metod ochrany, využívání organických hnojiv, půdoochranných technik a technologií.
Jak souvisí přímé platby s myslivostí?
Z analýzy nabízených postupů vyplývá, co je pro jakou část životního prostředí významné. Pokud je na pozici odpovědného agronoma zemědělského subjektu „kompetentní“ odborník vnímající potřeby krajiny, ideálně navíc myslivec, zcela jistě bude daleko více prosazovat v rámci osevního postupu a správy dotčeného agroekosystému státem nabízená ekoschémata na úkor pěstovaných tržních komodit. V tom případě bude, resp. měla by být, snaha o spolupráci a konzultace s myslivci.
Ale tam; tam, kde se zemědělské hospodaření s myslivostí „nepotkává“, je třeba vyvinout odpovídající aktivitu ze strany držitele, resp. uživatele honitby s ohledem na místní poměry. Podmínkou správného rozhodování a následné realizace ekoschémat, tedy žádostí o přímě platby je jak ze strany zemědělců, tak i myslivců znalost přírodních podmínek obhospodařovaného agroekosystému, znalost požadavků na jednotlivá ekoschémata včetně podmínek financování, schopnost vytvořit odpovídající „faremní“ plán „kde, co, kdy a proč“ s ohledem i na zvěř a aktivity myslivců a povědomí o významu biodiverzity, tedy vlastně i řádném hospodaření se zvěří v krajině.
Již v roce 1949 Josef Žalman v knize Základy myslivosti pragmaticky uvádí, že
„zvěř, i když je majetkem zvláštního druhu, jehož se lze zmocniti teprve okupací, musí i přes tuto okolnost býti považována za produkt půdy, na které vzniká a se živí. Zvláště ji nelze považovati za t.zv. „res nullius“, tj. za majetek ničí. Jako každý jiný půdní produkt je zvěř, pokud se týče úlovku, součástí výnosu zemědělské a lesní půdy a patří k produktům zemědělské prvovýroby. Tvoří součást zisku zemědělské půdy“.
Toto uvědomění, že zvěř je součástí zemědělské produkce, že tvoří součást zisku zemědělské půdy, by mělo být mottem pro osvícené agronomy, vlivné vlastníky či uživatele honiteb v prosazování odpovídajících ekoschémat a souvisejících managementů k navrácení zvěře a biodiverzity do zemědělské krajiny. Právě v období, kdy státy Evropské unie včetně České republiky a další významní světoví producenti tržních zemědělských komodit doslova „bojují“ s nadprodukcí, jeví se podpora biodiverzity, tedy realizace ekoschémat, jako smysluplná. A o jejich uplatnění či využití samozřejmě musí rozhodovat ve významné míře vedení zemědělských podniků, ale je v zájmu myslivců, uživatele honitby, aby vedení kontaktovali, nabídli spolupráci a konzultace za vlastníky a uživatele honebních pozemků.
Pokud budeme jako myslivci aktivní, můžeme právě formou prosazení odpovídajících ekoschémat pomoci tolik žádanému návratu života do krajiny. Termín podávání žádostí je do 15. 5 .2026.
Kde mají myslivci možnost získat odpovídající kompetence?
Součástí ekoschémat jsou kromě informací o možném financování také informace o podmínkách řešení vybraných a již diskutovaných opatření. A právě pro pochopení a podporu všech, kteří chtějí být úspěšní, tedy pro všechny zemědělce, lesníky i myslivce připravil spolek PRO PŘÍRODU A MYSLIVOST vzdělávací projekt
„Jak na biodiverzitu, klima a ochranu přírodních zdrojů v zemědělství v roce 2026“.
Jedná se o blok tematicky na sebe navazujících vzdělávacích akcí, cílených právě na získání výše řešených kompetencí, který je zaměřen k naplnění specifického cíle: „přispět k zastavení úbytku biologické rozmanitosti a obratu tohoto trendu, posilovat ekosystémové služby a zachovat stanoviště a krajiny“.
Cílem projektu je přispět a napomoci zajistit udržitelné hospodaření s přírodními zdroji v rámci konkurenceschopného zemědělství. Projekt řeší odborné vzdělávání a kvalifikaci osob se zaměřením na ekologizaci zemědělství, adaptaci zemědělské krajiny na klimatickou změnu a současně obnovu, zachování a zvýšení biologické rozmanitosti agroekosystémů.
V rámci projektu se uskuteční
9 jednodenních vzdělávacích akcí, bude vždy i krátká exkurze v docházkové vzdálenosti ekocentra, kde bude projekt realizován.
Místem akcí je
Ekocentrum pro informace a poradenství v Šardicích u Hodonína,
Stěžejními tématy jednotlivých vzdělávacích akcí budou:
- Hodnocení biodiverzity agroekosystému, faremní a myslivecké plánování, pozemkové úpravy a jejich uplatnění v zemědělské praxi pro adaptaci na klimatickou změnu a podporu biodiverzity (již proběhlo 24.4.2026)
- Krajinné prvky podporující adaptaci na klimatickou změnu - jejich zakládání, následná péče a údržba (29.5.2026)
- Agroenvironmentální a klimatická opatření - metodika, zakládání a následná péče a údržba (26.6.2026)
- Obnova krajinné struktury výsadbou soliterních stromů a extenzivních sadů podporující biodiverzitu a adaptaci krajiny na klimatickou změnu - zakládání, následná péče a údržba (10.7.2026)
- Biopásy, meziplodiny a jiné ekologicky zaměřené kompenzační plochy podporující biodiverzitu a adaptaci krajiny na klimatickou změnu- zakládání a související management (24.7.2026)
- Mokřady a tůně pro retenci a akumulaci vody v zemědělské krajině - postupy zakládání, následné péče a údržby (7.8.2026)
- Ekologické zemědělství zaměřené na podporu biodiverzity a adaptaci krajiny na klimatickou změnu (28.8.2026)
- Agrolesnictví a jeho uplatnění v agroekosystému (11.9.2026)
- Zemědělská technika a mechanizace pro správu a údržbu krajinotvorných prvků a agroenvironmentálních opatření, praktická ukázka (25.9.2026)
- Asistenční systémy využitelné v precizním zemědělství zaměřené na předcházení škod působených zvěří a na zvěři (12.10.2026)
Na každou vzdělávací akci je omezena kapacita na 12 posluchačů.
Účast na vzdělávání je bez poplatku! Projekt je spolufinancován EU v rámci Strategického plánu SZP
Vzdělávací subjekt je akreditovaný Ministerstvem zemědělství.
Lektorem odborného vzdělávání je doc. Dr.Ing. Petr Marada (poradce akreditovaný MZe, zemědělec, akademický pracovník MENDELU).
Zájemci (účastníci) vzdělávací akce se musí na vzdělávací akci přihlásit prostřednictvím aplikace „Vzdělávací akce PRV a SP SZP“.
Bližší informace podá Bc. Alexandra Maradová (manažer vzdělávací akce) – tel: +420 775 938 638; e-mail:
alexandra.maradova@yahoo.com; www.proprirodu.cz
doc. Dr. Ing. Petr MARADA
Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky,
Mendelova univerzita v Brně
Odkaz na video ZDE