V souvislosti s výskytem afrického moru prasat byl v minulosti vydán postupně celý soubor mimořádných veterinárních opatření. Na nedávném odborném semináři v Břeclavi týkající se prioritně myxomatózy a papilomatózy byla ale také vzneseno několik dotazů týkající se toho, zda i nadále platí všechna Státní veterinární správou vydaná mimořádná veterinární opatření. Na žádost myslivců tedy přináším aktuální přehled či informaci.
Africký mor prasat je nebezpečné nakažlivé virové onemocnění, které postihuje domácí a divoká prasata všech věkových kategorií. Nákaza u zvířat způsobuje různé klinické příznaky (u prasat divokých například ztrátu plachosti, náhlý úhyn bez zjevné příčiny, krvavý výtok z ryje, krváceniny na končetinách), velká část nakažených zvířat uhyne. Nákaza není přenosná na lidi. V případě podezření nebo výskytu AMP Státní veterinární správa (SVS) přijímá tzv. mimořádná veterinární opatření (MVO).
MVO jsou soubor určitých opatření, které Státní veterinární správa (SVS) v souladu s národní (zákon č. 166/1999 Sb. o veterinární péči) a evropskou legislativou (nařízení EU 2016/429 AHL – právní rámec pro zdraví zvířat) přijímá a nařizuje různým subjektům (např. chovatelům, myslivcům, obcím) různé povinnosti. Cílem MVO je především zabránit šíření nákazy, její kontrola, tlumení a v nejideálnějším případě eradikace (vymýcení).
Za porušování MVO uděluje SVS jedny z nejvyšších sankcí – pro fyzické osoby do 100 000 Kč a pro podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby až do 2 000 000 Kč.
AMP se v ČR vyskytoval od roku 2017 do roku 2018 (část Zlínského kraje), a to pouze v populaci černé zvěře. ČR nákazu na svém území jaké do té doby první stát úspěšně vymýtila a od roku 2019 byla oficiálně nákazy prostá.
Další výskyt AMP byl potvrzen koncem roku 2022 (část Libereckého kraje), a to opět pouze v populaci černé zvěře.
Od zhruba poloviny září 2025 je rozhodnutím Evropské komise ČR
bez výskytu této nákazy, ale na území ČR zůstává vymezeno tzv.
uzavřené pásmo I, tedy oblast, kde se nákaza sice už nevyskytuje, ale hrozí její zavlečení. Uzavřené pásmo I je aktuálně vymezené na malé části Libereckého kraje blízko hranic s Polskem, viz přiložená mapa.
Aktuálně v souvislosti s výskytem a šířením AMP v Evropě stále platí na území České republiky (ČR) několik tzv. mimořádných veterinárních opatření (MVO).
MVO s platností pro celou ČR a povinnosti:
Toto MVO platí úplně pro celé území ČR, včetně uzavřeného pásma I, a nařizuje povinnosti jak myslivcům, tak chovatelům domácích prasat.
1. Myslivci musí
celoročně intenzivně lovit černou zvěř bez ohledu na pohlaví a věk a zároveň mohou využít některé způsoby lovu, které jsou mysliveckým zákonem zakázané.
Jedná se o tyto zakázané způsoby lovu:
- při lovu mohou myslivci používat zdroje umělého osvětlení, zařízení pro osvětlení terče, zaměřovače zbraní konstruované na principu noktovizorů,
- myslivci smí lovit na honebních pozemcích, na kterých současně probíhá sklizeň zemědělských plodin, a na sousedních pozemcích ve vzdálenosti do 200 m od hranice těchto pozemků,
- mohou lovit na čekané ve vzdálenosti do 200 m od hranic sousední honitby a v této vzdálenosti mohou přikrmovat, umisťovat myslivecká zařízení a provádět lov z mysliveckých a jiných zařízení,
- myslivci mají povoleno střílet prasata divoká v odchytových zařízeních krátkou nebo dlouhou kulovou zbraní s energií v 0 metrech vyšší než 300 J,
- myslivci mohou lovit kňoura a bachyni na společných lovech s možností lovu jednotnou střelou z brokové zbraně. Na SVS se již několikrát dostaly podněty přímo od myslivců, účastníků společných lovů, kde pořadatel společného lovu, zakázal lov bachyní pod sankcí, což je v rozporu s MVO!
2. Podle MVO si
nesmí žádná fyzická nebo právnická osoba dovézt ze zahraničí ke zhotovení lovecké trofeje tělo nebo části těla nebo nějaký vedlejší živočišný produkt (produkt, který není určen k lidské spotřebě) z ulovené zvěře z čeledi prasatovití, a to v případě, že tato zvěř byla ulovena v oblastech, kde se AMP vyskytuje nebo je vymezeno uzavřené pásmo I. Všechny tyto oblasti je možné najít zde:
Prováděcí nařízení - EU - 2025/2388 - CS - EUR-Lex.
Příloha nařízení je podle potřeby (výskyt a šíření AMP) pravidelně aktualizována, a týká se pouze Evropské unie.
3. Podle MVO
nesmí žádná fyzická ani právnická osoba na území celé ČR přemísťovat prasata divoká, nesmí je do ČR vozit nebo vyvážet z ČR do jiného státu Evropské unie nebo do třetích zemí.
Tento zákaz platí i pro obory! Není ani možné přemísťovat divočáky z obory do obory v rámci ČR, ani si je vozit do obory z jiného státu nebo je vyvážet do obory nacházející se v jiném státě.
MVO pro uzavřené pásmo I a povinnosti
Uzavřené pásmo I je aktuálně vymezeno v části Libereckého kraje a zasahuje okresy Liberec a Jablonec nad Nisou. Oblast je vymezena katastrálními územími, z toho důvodů některé hraniční honitby mají část honitby v uzavřeném pásmu I a část honitby v prosté oblasti.
Toto MVO je poměrně rozsáhlé a komplikované, opět nařizuje určité povinnosti jak chovatelům, tak myslivcům (uživatelům honiteb nebo oprávněným účastníkům lovu).
Zde se pokusím stručně a přehledně uvést povinnosti plynoucí myslivcům:
V uzavřeném pásmu I je zakázáno přikrmovat černou zvěř (výjimku mají obory uznané pro chov černé zvěře, v nich se přikrmovat může), ale může se vnadit, a to v množství max. 20 kg na vnadišti a na 50 ha honitby může být umístněno pouze jedno vnadiště.
Další povinnosti si rozdělíme na ty, které se týkají uhynulých nebo sražených divočáků a na ty, které se týkají ulovených divočáků:
Uhynulí, sražení divočáci: myslivci mají
aktivně vyhledávat uhynulá (sražená) prasata divoká. Pokud najdou kadaver černé zvěře, musí z něj odebrat vzorek (v případě čerstvých kadaverů je nejvhodnějším vzorkem krev, jinak kousek vnitřních orgánů – ledviny nebo sleziny nebo mízní uzliny, když se jedná o kadáver v poměrně rozloženém stavu je třeba odebrat dlouhou kost – ramenní nebo stehenní).
Vzorek je třeba zabalit, vyplnit žádanku, která je přílohou MVO a dovézt vzorek na pracoviště Krajské veterinární správy Státní veterinární správy pro Liberecký kraj (adresa Ostašovská 521, 460 01 Liberec).
KVS zajistí laboratorní vyšetření na africký a klasický mor prasat. Uhynulé zvíře je možné nechat na místě nebo zahrabat, zakopat.
Za odebraný vzorek, který je doručený na pracoviště KVSL, přísluší tzv.
nálezné ve výši
2000 Kč.
Ulovení divočáci: v uzavřeném pásmu I mohou lovit pouze lovci, kteří byli proškolení k problematice AMP a biologické bezpečnosti. Toto školení najdete na internetových stránkách SVS, zde:
Přihlásit se na stránky | E-learning SVS
Z každého uloveného divočáka, který je určený pro lidskou spotřebu, musí lovec odebrat vzorek na laboratorní vyšetření na AMP (+ samozřejmě na trichinelózu). Jako vzorek může být krev nebo kousek vnitřních orgánů (kousek ledviny nebo sleziny nebo mízní uzliny) nebo dlouhou kost (viz výše).
Vzorek je třeba zabalit, vyplnit žádanku, která je přílohou MVO a dovézt ho na pracoviště KVSL, která zajistí vyšetření na AMP a svalovce. Za odebraný vzorek, který je doručený na pracoviště KVSL, přísluší tzv.
zástřelné ve výši
1000 Kč.
V případě, že ulovíte divočáka, který váží více než 80 kg a rozhodnete se, že ulovené zvíře nebude pro lidskou spotřebu, je možné ho zlikvidovat prostřednictvím asanačního podniku (AP). V tom případě ulovené prase označíte plombou, vyplníte lístek o původu zvěře s určitými údaji navíc, který přiložíte k praseti. Kontaktujete AP a předáte mu prase divoké.
Vzorky na vyšetření na AMP odebírá úřední veterinární lékař v AP, a pokud je to skutečné divočák vážicí více než 80 kg, přísluší vám tzv. zvýšené zástřelné ve výši 10 000 Kč. Fakturu za likvidaci divočáka v AP hradí myslivecké sdružení, ale sdružení si může v souladu s veterinárním zákonem požádat o náhradu nákladů, podrobnosti zde:
Africky-mor-prasat-nahrady-nakladu-a-ztrat.pdf
Ulovené tělo prasete divokého (kromě vývrhu) musí myslivci skladovat ve vhodných prostorách a podmínkách (uzavíratelný prostor bez přístupu cizím osobám nebo zvířat, umyvadlo s vodou, dezinfekční prostředky, nádoby na uskladnění nepoživatelných částí) až do obdržení výsledku vyšetření.
Po obdržení vyhovujících výsledků je několik možností nakládání s prasetem divokým uloveným v uzavřeném pásmu I:
- vlastní spotřeba
- prodej malých množství v kůži – konečnému spotřebiteli nebo do maloobchodní prodejny na území ČR nebo do maloobchodního zařízení, které je registrováno KVS. Toto zařízení musí být na území kraje (v našem případě Liberecký kraj, kde se prase ulovilo nebo na území sousedních krajů (v úvahu přichází Ústecký, Středočeský nebo Královehradecký kraj)
U obou výše uvedených možností platí další povinnost a to: pokud je ulovené prase divoké přemístěno
mimo uzavřené pásmo I,
musí být toto přemístění ohlášeno KVSL, prostřednictvím elektronického formuláře -
AMP – Ohlášení přesunu těl ulovených volně žijících prasat v kůži z uzavřeného pásma I a v uzavřeném pásmu I a II – Státní veterinární správa. Ohlášení je bez poplatku.
Poslední možností, jak nakládat s prasetem divokým uloveným v uzavřeném pásmu I, je jeho
dodání do zvěřinového závodu – v tomto případě, pokud se zvěřinový závod nachází v uzavřeném pásmu I, stačí pouze ohlášení o přesunu (viz výše), pokud se zvěřinový závod nachází mimo uzavřené pásmo, musí ulovený kus doprovázet veterinární osvědčení. O vydání veterinárního osvědčení se žádá elektronicky -
Veterinární osvědčení pro přepravu živočišných produktů určených k lidské spotřebě – Státní veterinární správa. Za vydání veterinárního osvědčení se hradí poplatek ve výši 200 Kč.
MVDr. Katarína JUHÁSOVÁ
Státní veterinární správa