V epizodě jsme se věnovali klíšťatům, neboť doc. Vacek je velký odborník na klíšťata a stál také za vývojem zajímavé aplikace KlíšťApka. A protože se přiznám, že klíšťata samozřejmě nemám rád a nerozumím jim, byl jsem moc rád, že našel pan docent čas a poskytl velmi zajímavé informace nejen mně, ale i čtenářům a posluchačům.
Celý rozhovor si můžete poslechnout na YouTube a Spotify, pro čtenáře Myslivosti přinášíme přepis některých částí rozhovoru.
Zkuste prosím na začátek vysvětlit, které druhy klíšťat v ČR máme a které z nich představují největší zdravotní riziko?
V ČR máme několik druhů klíšťat, běžně se jich vyskytuje okolo deseti až jedenácti. Pro člověka jsou nejnebezpečnější tři druhy, se kterými se můžeme setkat běžně v lese nebo v parcích. Je to klíště obecné a zejména v jižní části Moravy můžeme narazit na pijáka lužního a klíště lužního. Tato tři klíšťata jsou pro člověka nejnebezpečnější, ale největší riziko je klíště obecné, neboť přenáší nejvíce patogenů a je nejčastější. Piják lužní a klíšť lužní sice přenášejí nemocí méně, ale jsou i tak nebezpečné pro člověka.
Říkáte nemoci, tedy množné číslo, ale pro mne končí výčet klíšťovou encefalitidou a boreliózou. Jaké jsou další?
Klíšťata mohou přenášet více než třicet onemocnění. Vy jste zmínil tu nejrozšířenější, kterou je lymeská borelióza, a pak většinou obecně známou encefalitidu. Ale máme další druhy nemocí, jako je anaplazmóza, tularémie, babezióza, rickettsióza, neoehrlichióza a i další vzácnější bakteriální nebo virové infekce.
A tyto všechny nemoci jsou u nás historicky tradiční nebo se šíří k nám se změnou klimatu? Jsou to i nemoci, které se dříve tady u nás nebyly a považovali jsme je za opravdu exotické?
Nemoci jako je encefalitida a borelióza se běžně dříve vyskytovaly a stále mají největší promořenost v populaci klíšťat. Ale je pravda, že tu dneska máme nové druhy klíšťat, která se k nám šíří z Afriky a z Asie. Za posledních asi šedesát let se průměrná teplota v ČR zvýšila o 2,5 stupně, takže se k nám dostávají další exotické druhy klíšťat, které přenášejí nebezpečné nemoci jako jsou například krymsko-konžská horečka, která může být i smrtelná. Lze tedy konstatovat, že se k nám dostávají nové exotické nemoci, které se tu dřív nevyskytovaly. Stáváme se totiž z hlediska klimatu skoro středomořskou či jihoevropskou zemí, posouvají se tedy svým výskytem i klíšťata více k severu. A nejenže se otepluje, ale také horní hranice lesa se posouvá z hlediska výskytu klíšťat.
Jaká je tedy promořenost? A kolik početně je u nás klíšťat? Tak trochu laicky, kolik a kde je těch nebezpečných patogenních klíšťat pro nás lidi?
Běžně v lesích je to klíště, nebezpečné pro člověka, protože přenáší bakterie boreliózy, a máme aktuálně asi 10 až 13 % infekčních, tedy člověka ohrožujících klíšťat. Druhá nemoc je anaplasmóza, v tomto případě je infekčních asi 1,5 až 2 % klíšťat, opět v lesích.
Ale je třeba zdůraznit, že tím, čím jsme blíž k lidským obydlím, tím promořenost v příměstských lesích a parcích stoupá. Když se budeme pohybovat v blízkosti měst, tak už nejsme na promořenosti okolo 10 %, ale na 20 až 25 %. A když se podíváme na Prahu, kde máme například Prokopské údolí, Petřín, Krejcárek, Stromovku, tak tam je promořenost i více než 40 % a evidujeme i lokality, kde promořenost sahá až kolem 60 %.
Dá se tedy opět laicky říci, že třeba v lesní krajině na dovolené je menší riziko, ale v městském parku, když si lidé natáhnou deku v parku nebo tam dovádí rodiče s dětmi, tak podstupují úměrně větší riziko nakažení?
Přesně tak, závisí to na hostitelích, pohybují se tam lidé, čtyřnozí mazlíčci, je tam vyšší návštěvnost, tedy i vyšší promořenost a také vyšší početnost různých klíšťat.
A jak je to v ČR z hlediska regionů? Je rozdíl třeba mezi Polabím, jižní Moravou, Podkrkonoším nebo Beskydami?
Určitě ano. V prvé řadě je rozdíl z hlediska nadmořské výšky. Do 700 až 800 m nad mořem je početnost klíšťat velmi obdobná, ale pak prudce klesá. Když se podíváme na vrcholové partie Šumavy, Krkonoš, Jeseníků, tak klíšťat tam opravdu moc není.
V krajích je pak nejvyšší početnost v Pardubickém oproti nejnižší v Karlovarském.
Z hlediska promořenosti je výskyt encefalitidy a boreliózy v lesích tradičně největší v jižních Čechách a druhým krajem v pořadí, kde je velká promořenost, je Vysočina. Relativně dobře na tom naopak jsou Královehradecký kraj nebo Liberecký kraj, kde jsou podle našich výzkumů a sledování klíšťata nejméně infekční.
Chápu, že tím, jak se otepluje, tak se hranice posunuje výš z hlediska nadmořské výšky i z hlediska geografie. Ale souvisí početnost a promořenost klíšťat třeba i s jinými podmínkami? Například jim více vyhovuje jehličnatý nebo listnatý les? A uvedené jižní Čechy mi okamžitě evokují laický pohled, že je tam díky rybníkům vyšší průměrná vlhkost…
Ano, vaše úvaha je správná. Když se podíváme historicky na 80. a 90. léta minulého století, tak horní hranice výskytu byla kolem 700
m nad mořem. A když se podíváme na přelom století, tak na Šumavě byla hranice výskytu už 1100 m nad mořem a aktuálně nejvýše máme sledovanou lokalitu výskytu v Krkonoších u chat Rozcestí a Výrovka. Mezi těmito chatami se nachází lokalita v nadmořské výšce 1340 m nad mořem, kde se běžně vyskytují všechna vývojová stádia klíšťat.
A také je správná úvaha, že je výskyt ovlivněn vlhkostí. Klíšťata preferují vysokou vlhkost, ale zase ne úplně podmáčené lokality, ale místa kolem rybníků, potoků, svěží stanoviště, tam je jejich výskyt určitě vyšší.
Jejich početnost stanoviště tedy určitě ovlivňuje, více jim vyhovuje stín, nesnáší naopak osluněné holiny. Klíšťata jsou poměrně citlivá na vysýchání a obecně nemají ráda vysoké teploty.
A z hlediska dřevin náš výzkum poukázal, že nejvíce klíšťat se vyskytuje v borových lesích, naopak ve smíšených jich bylo nejméně. Je třeba ale zdůraznit i další vlivy. Na okrajích lesů se vyskytuje více klíšťat než uprostřed lesa nebo ve velkých lesních komplexech. Roli tedy hraje i struktura krajiny, například když se podíváme na Křivoklátsko, tak to je obrovský komplex lesa a klíšťat tam není tolik. Když se v krajině nacházejí louky, remízky, početnost klíšťat i promořenost různými onemocněními rapidně stoupá.
Takže není ani tak důležitý vliv druhu dřevin nebo rostlin, ale to, zda je stanoviště suché nebo vlhké nebo jaká je fragmentovanost krajiny. A nezapomínejme i na to, že v pestré krajině je i více ptactva či myšovitých druhů, to vše má také na početnost klíšťat vliv.
Když uvádíte strukturu krajiny, tak si hned vybavím, jak vypadá krajina po kůrovcové kalamitě, bylo plno holin, nyní už je plno mlazin nebo nově rostoucích porostů. Jak toto vše z vašeho pohledu přispělo k šíření klíšťat?
V počáteční fázi z hlediska klíšťat negativně, při teplotě nad 30 až 35 stupňů zalézají do hrabanky, protože jim nevyhovuje vysoká teplota. Na pokůrovcových holinách byly většinou vysoké teploty, ale jakmile se začalo zalesňovat a porost se začal zaplňovat, vznikají mlaziny ať už z umělé obnovy nebo přirozenou sukcesí. Vzrůstá zde tak vlhkost a vzniká hůře neprostupná krajina pro člověka, ale naopak vhodná pro různé hostitele - pro zvěř, vysokou i černou, a pro hlodavce. Takže tam bude i vyšší vlhkost a zastínění, což pro klíšťata znamená stále lepší prostředí vznikající na kalamitních holinách.
Když se klima mění, zvyšuje se hranice výskytu klíšťat, je předpoklad, že k nám přijdou další druhy klíšťat?
Určitě přijdou. Když se podíváme na pijáka nebo klíšť, tak původně byly tyto druhy v oblasti Znojemska, na Soutoku na Břeclavsku, ale postupně se šíří směrem na sever a jsou už geograficky nad Brnem. A vyskytují se už i na několika místech v okolí Prahy anebo v Krušných horách, jak nám potvrzují dlouhodobé výzkumy a sledování výskytu. Už nejsou pouze na jižní Moravě, ale postupně se rozšiřují po celém území ČR.
Navíc v posledních pěti až sedmi letech se u nás vyskytují exotické druhy rodu Hyalomma, např. klíšť obroubený. Jsou to druhy z Afriky a z Asie k nám donesené ptactvem. Zatím nebyl zaznamenám výskyt na lidech, pouze na koních a skotu. Když se toto klíště plně nasaje, tak dosahuje průměru 2,5 až 3 cm. A bohužel přenášejí vzácné nebezpečné nemoci pro člověka.
A stejně tak jako tyto druhy byly zpočátku zjištěny v Maďarsku a postupně se přes Rakousko a jižní Slovensko šíří k nám, je logické předpokládat, že se stejným způsobem k nám dostanou i další druhy klíšťat, které tu zatím nemáme.
Zmínil jste hostitele a přenašeče. Kdo je pro nejběžnější klíště obecné, nebo pro i ty další druhy, typickým hostitelem a přenašečem?
Nejčastějším přenašečem do nových lokalit je ptactvo, to je obecně hlavní přenašeč. Z hlediska hostitelů závisí na vývojových stádiích. Máme čtyři vývojová stadia. Jedna samice klíštěte obecného může vyprodukovat až 4 tisíce vajíček, vytváří hnízda, kam vajíčka naklade. Další stádium jsou larvy, jejichž hostitelem jsou typičtí drobní hlodavci, myšovití nebo ptactvo. Z larev se vyvinou nymfy, typickým hostitelem je například člověk, ale stejně tak černá nebo vysoká zvěř. Posledním stádiem jsou dospělci, samičky, které mají typický červenohnědý zadeček a samci, kteří jsou celý černí, ale ti na člověku nesají. Člověk se může setkat se samicí nebo nejčastěji máme na sobě přisáté nymfy.
Je pravda, že klíště přežívá dlouhou dobu? A jak přežívá zimu?
V přírodě vývojový cyklus trvá 3 až 7 let, přitom 2 až 3 roky dokáže v přírodě klíště nesát. Z laboratorních výzkumů vyplývá, že klíště, které bylo uchováváno na teplotě bodu mrazu, tak po deseti letech dokázalo aktivně žít a nasát se. V laboratorních podmínkách tedy klíště bez nasátí dokáže přežít až 10 let.
Zimu klíště přežívá zejména v hrabance. Spodní krátkodobá hranice je okolo minus 30 až 40 stupňů. Takže mohou být i relativně delší období mrazu okolo mínus 20 stupňů a klíště v hrabance přežije. Naopak mu vadí vyšší teploty nad 40 a více stupňů, kdy bez dostatečné vlhkosti vydrží pouze několik hodin a dochází k vysychání, zejména u larev a nymf.
A když se samička přisaje, kolik nasaje krve z hostitele?
Potřebuje se plně nasát, aby mohla naklást až 4 tisíce vajíček, to je výživa pro její vajíčka. Přičemž samička dokáže na člověku sát až 12 dní. Dokáže zvětšit objem až 300x, žádný jiný takový živočich ani hmyz nedokáže svůj objem tak zvětšit. Jen pro pobavení či příměr – je to jako byste za 12 dní musel každou hodinu vypít 90 piv, 24 hodin denně, 12 dní v kuse. Takto intenzivně se dokáže samička klíštěte nasát, aby mohla naklást vajíčka.
Je rozdíl mezi normálním klíštětem a pijákem? Že třeba piják už podle druhového jména vypije víc než obyčejné klíště?
Ne, je to podobné, ale klíště je rekordmanem. Když se podíváme historicky na staré mapy, tak ono se mu říkalo klíšť, ve východních Čechách připíňák, piják se mu říkalo na jižní Moravě. Sice klíštěti obecnému říkali různými jmény, ale z hlediska nasátí není až tak velký rozdíl.
Říká se, že blecha psí na člověka nejde, jak je to s klíšťaty? Na které druhy živočichů spíš klíště jde nebo nejde a čím je to dané?
Je třeba zmínit, že máme různé druhy klíšťat, například klíště ježčí, klíšťáka holubího a další. Klíště obecné nemusí být jen na hlodavcích, zvěři nebo na člověku, často preferuje ptactvo a byly zjištěny výskyty dokonce i na ještěrkách.
Klíště obecné na hostitele číhá. Když se podíváme na list, kde na vrcholu sedí, tak vytáhne přední nožičky a čeká na svoji kořist. Zajímavostí je, že klíště dokáže reagovat na CO
2, takže když jde kolem teplokrevný živočich nebo člověk, který vydechuje CO
2, tak klíště hned zbystří. Reaguje ale také na vibrace a na změny teploty. Typicky se ale přichytává na srst, resp. povrch těla hostitele, což využíváme při tzv. vlajkování, kdy kusem látky smýkáme v porostu, kde by mohla klíšťata číhat.
Ale například strategie klíšťat ježčích je jiná, samička naklade vajíčka do hnízd ježků. Takže různé druhy klíšťat mají různé strategie, jak se kam dostat, jak se nechat přenést, jak se na člověka nebo zvíře přichytit.
Do jaké výšky klíště po rostlinách vyleze?
Standardně se udává, že samičky a nymfy do výšky okolo 20 až 30 cm, většinou klíště nad 60 cm neleze, maximální hranice byla 80 cm. Mýty, že klíště dokáže skákat nebo létat, jsou opravdu jen mýty, stejně tak to, že na nás může klíště v lese spadnout z větve.
Takže to, že srnec má klíště na hřbetě, neznamená, že na něj odněkud z výšky spadlo nebo se uchytilo?
Klíště dokáže na hřbet srnce pouze vylézt. Jakmile se klíště uchytí třeba na běhu zvěře, typicky člověku v místech nad kotníkem, hned začne vyhledávat na těle vhodné místo, kde je vlhčí prostředí a kůže je měkčí nebo tenčí. Až půlhodinu si vyhledává to nejvhodnější místo, často se hned nepřisaje. Klíště po člověku nebo po těle zvěře může vylézt prakticky kamkoliv. Proto najdeme klíště nejčastěji ve slabinách, ale u dětí třeba i na hlavě ve vlasech nebo v podpaží.
Často se říká, že jsou lidé, kteří trpí na klíšťata, jiní naopak najdou na sobě klíšťata jen málokdy. Vy jste říkal, že klíšťata reagují na CO2, reagují ale třeba i na pach těla? Klasický mýtus - dám si pivo, je v něm vitamin B, klíšťata na mě nepůjdou?
Existují výzkumy, kdy se záměrně podávaly vitamíny B, ale byl rozdíl 2 až 3 %, statisticky nevýznamný, i ten, kdo měl více vitamínu B, tak se klíšťata dále přisávala. Existují desítky různých studií, kde se zkoumal vliv různých vitamínů, zkoušelo se i požití alkoholu, ale také bez rozdílu. Byly prováděny i výzkumy, zda má vliv krevní skupina člověka - často se říká, že na určitou krevní skupinu klíšťata chodí více či méně, ale opravdu jsou to spíše mýty a pověry.
Ale jak je možné, že opravdu jsou lidé, kteří klíšťata často chytnou a naopak lidé, kteří pomalu nevědí, co je to najít si klíště?
Opravdu není nic takového potvrzeno. Testovali jsme i různé ochrany proti klíšťatům, jak by se měl člověk obléknout, jak a čím by se měl impregnovat sám nebo na oblečení, zkoušeli jsme „domácí“ spreje i náramky, ale nefungovalo to. Zkoušeli jsme nátěry z heřmánku, z levandule, doporučené domácí tinktury a bez rozdílu.
Přitom je zajímavé, že obdoby například náramků pro psy fungují, ale na lidech ne. Člověk totiž vylučuje různé specifické látky a proteiny, má odlišné žlázy atd. na rozdíl od našich čtyřnohých mazlíčků. U domácích mazlíčků fungují např. tablety pro odčervení oproti člověku. Prostě lidé a zvířata mají různé složení těla, vylučují jiné látky a jinak vše funguje.
Jak bychom se tedy měli při návratu z přírody chovat?
Když přijdeme z lesa, prohlédneme se a nalezené klíště optimálně do 20 hodin odstraníme, tak nebude přenášet nemoci. Většina nemocí je bakteriálního původu, lymeská borelióza, anaplazmóza, rickettsióza, ale encefalitida je virové onemocnění. Během pár minut se viry onemocnění přenesou, proto je důležité očkování. Už ale výzkum jde dál a snad během dvou let bude k dispozici vakcína proti borelióze, která je nyní v posledním stádiu testování.
Také se vyvíjí vakcína proti všem onemocněním přenášenými klíšťaty, která by fungovala tak, že se klíště přisaje, řekne si tahle krev mi nechutná, půjdu dál. Zatím nějaké konkrétní výstupy nejsou, uvidíme, co přinese budoucnost.
Vím, že jste spoluautorem aplikace KlíšťApka. Můžete prosím stručně vysvětlit, jak funguje?
Aplikaci jsme vyvíjeli na ČZU v Praze, zejména na Fakultě lesnické a dřevařské, samotný IT systém pak měla za úkol vytvořit Provozně ekonomická fakulta. Vše probíhalo za podpory Lesů ČR a ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem. Založili jsme 180 výzkumných ploch, které každý rok monitorujeme, vlajkujeme a sbíráme klíšťata. Následně je posíláme do Státního zdravotnického ústavu, kde je testují na různá onemocnění.
Ve světě je hodně nástrojů, které jsou edukativní, naše aplikace má taky edukativní část, ale my jsme chtěli navíc k tomu vytvořit heatmapu, kterou si člověk rozklikne a naplánuje si trasu, v závislosti na početnosti a promořenosti klíšťat. Aplikace funguje na vícero vstupech, na nadmořské výšce, na druhovém složení či stanovištích, a to i v průběhu roku. Jednak se odečítá aktuální teplota a jednak je možné získat informace, jak je to s klíšťaty v konkrétním místě v průběhu celého roku. Můžete si nastavit například předpokládanou teplotu za týden a aplikace vám podle ní ukáže prognózu aktivity a početnosti klíšťat. Jasně a návodně se vám mapa zabarví zeleně, když situace bude dobrá, až červeně, kdy bude hrozit velké riziko.
A také spolupracujeme s projektem Klíštata ve městě, kde máme přímo vytipované a sledované jednotlivé parky v krajských městech a aplikací tedy zjistíte promořenost a početnost i v těchto místech.
Dokonce do budoucna chceme aplikaci ještě více propojit, lidé půjdou do parku nebo do přírody, klíště si vyfotí a pošlou fotku, aplikace ji vyhodnotí, zda je to piják, klíšť, samička či, samec, systém to automaticky rozpozná a zanese do databáze. Takže nám bude i sama veřejnost pomoci zpřesňovat a aktualizovat informace v aplikaci.
Jak je to s výskytem klíšťat v průběhu roku a jak vlastně výzkum probíhá?
Základem je vlajkování a pravidelné sledování během roku. Po celé ČR máme 180 výzkumných ploch, kde vždy dvě hodiny v jednom období klíšťata vlajkujeme. V okolí Prahy máme plochy, které pak vlajkujeme každý týden, abychom zachytili dynamiku vývoje v průběhu roku.
Největší výskyt klíšťat je přelom 22. a 23. týdne, tedy přelom května a června. To je první vrchol výskytu v roce, druhý vrchol je pak v září. Červenec a srpen jsou obdobím největších teplot, kdy se klíšťata často ukrývají a jejich mortalita je vysoká mortalita v důsledku vysychání.
V září, jakmile se teplota pohybuje kolem 20 stupňů, což klíšťatům vyhovuje, se jejich aktivita dostane na druhý vrchol a pak už zase jejich výskyt klesá. Říkalo se, že člověk může chytit klíště od května do září, ale vloni jsme v Praze chytili několik klíšťat už v prosinci a letos dokonce i v lednu.
Obecně se dá konstatovat, že klíšťata začínají být aktivní, když teplota vystoupá přibližně na 3 až 5 stupňů, a při teplotách okolo 8 stupňů jsou již relativně čilá a mohou vyčkávat na svoji oběť. Takže když nastane brzké jaro, oteplí se po zimě, klíšťata vylezou, když se ochladí, tak dočasně svoji aktivitu utlumí. Nejoptimálnější podmínky jsou po ně ale stále stejné - teplota 15 až 20 stupňů a vlhkost kolem 70 % a více.
Takže jaká je základní prevence při pobytu v přírodě?
Jdu-li do lesa na houby nebo jako myslivec či turista, vždy je vhodné mít dlouhé kalhoty a pevnou obuv. Kdo má děti, může navíc použít i gumu kolem nohavic, aby se klíště nemohlo dostat dál. Doporučuji také světlé oblečení. Klíšťata sice nevidí, nerozlišují barvu, ale když vy nebo vaše dítě bude mít světlé oblečení, tak lépe vidíte, kde klíště leze a odstraníte ho ještě, než se někde přisaje.
Pokud použijete repelenty, tak jednak na oblečení, protože repelenty vydrží 6 až 8 hodin, a jednak navíc i na holé nohy, ruce, krk, kdyby klíště lezlo výš. Samozřejmě je důležité používat certifikované repelenty z lékáren. A po příchodu domů se hned prohlédnout a co nejrychleji klíště odstranit.
Jakým způsobem reagovat, když najdu klíště. Není to sice medicínský rozhovor, ale určitě znalosti máte…
Koluje několik legend a mýtů, jak odstranit klíště. Nejdůležitější je klíště odstranit co nejrychleji. U encefalitidy se jedná o řádu minut, u boreliózy do 20 hodin, když klíště odstraníte, tak by vše mělo být v pořádku. Určitě nezalévat klíště olejem, ani mýdlovou vodou, točit doprava, doleva, ve směru, proti směru, to je to nejhorší, co můžete udělat. Když totiž klíště dusíte, může do těla vypustit obsah se slinameny a patogeny a tím potenciálně zvýšit riziko přenosu infekce.
První, co rychle udělat, tak rychle vydezinfikovat a netočit, jen pinzetou vyškubnout. Jedná se prostě o to co nejrychleji klíště vyjmout. Existují také mrazicí spreje, prudce zchlazené klíště lze pak lehce odstranit.
Důležité je pak místo sledovat. Když nebudete mít flek, tak to ještě nemusí nic znamenat, neboť jsou různé bakterie a některé fleky se dělají častěji a borélií jsou desítky druhů. Ale jakmile se vám na kůži kolem místa vytvoří flek, tak to už je velká pravděpodobnost, že byste měl vyhledat lékaře a už s ním konzultovat odběry krve, aby vás vyšetřil.
Když je po kousnutí pouze malé zarudnutí podobný štípnutí od komára, to bych neřešil. Ale když si nejste jistí, tak raději zajít k lékaři. Když budete mít klíště na ruce, na nohách, ve slabinách, tak můžete místo přisátí sledovat, ale pokud se klíště přisaje na hlavu, tak se fleky většinou nevytvoří. Ale pokud se místo běžného štípnutí začne dělat žlutorůžový flek s červeným okrajem, když má v průměru více než 5 cm, není třeba čekat a je vhodné co nejdříve vyhledat lékaře.
Většina nemocí se léčí klasickými antibiotiky, u encefalitidy není typické léčení, proto je důležité očkování, především začít s ním dostatečně včas, třeba už na podzim.
Když odstraníte klíště a chcete si být jisti, tak můžete dát klíště do sáčku, označit a poslat nebo donést na Státní zdravotnický ústav nebo na nejbližší hygienickou stanici. I když klíště vyschne nebo ho zabijete, pořád jsou zjistitelné bakterie a viry a během 10 až 12 dnů vám udělají testy na možná onemocnění.
Když chytnu boreliózu, tak už ji mám na doživotí?
V podstatě ano, resp. protilátky mohou v těle přetrvávat dlouho dobu. Je několik druhů borelií, příznaky jsou bolest kloubů, únava, horečky, vytvářejí se fleky. Lidé však mohou mít v těle i borelie, které nic nedělají, jsou latentní a když půjdete na test a měl jste boreliózu bez příznaků třeba i před pěti lety, může se to na testech projevit, tak jako u protilátek.
Snad pozitivní informace je to, že se blíží doba, kdy bude pravděpodobně i proti borelióze možnost očkování.
Zmínil jste očkování proti encefalitídě. Jak probíhá očkování a kdy se očkovat?
Jsou tři dávky očkování, na první je optimální zajít ke konci vegetační sezóny, už na podzim. Pak čekáte dva až tři měsíce, podle typu očkování, a jdete na druhou dávku a následuje během asi půl roku třetí dávka. Po třetí dávce během pár týdnů, ideálně vám to vyjde na duben, jsou už protilátky ve vašem těle aktivní. Není to sice zcela stoprocentní ochrana, ale máte 99% pravděpodobnost, že encefalitidu nechytnete.
Očkování by se nemělo podceňovat, encefalitida je závažná nemoc, můžete dostat zánět mozkových blan, mít poškozené nervové systémy. Hodně lidí může skončit na vozíčku. Znám z výzkumů mnoho lidí mezi lesáky a myslivci, kteří dopadli obdobně, jen proto, že se nenechali očkovat. Doporučuji očkování všem, kteří se pohybují často v přírodě a během pěti let se zase nechat naočkovat.
Když se podíváme historicky, tak početnost klíšťat velmi rychle narůstá. Za pět let, kdy prováníme výzkum, se početnost v lesích téměř ztrojnásobila. Vloni byl dosažen rekord, kdy na některých plochách jsme našli 4 až 5 klíšťat na m
2, to činí až 50 tisíc klíšťat na hektar! Jednalo se například o lokality kolem Řípu, kde je asi zatím největší aktivita klíšťat, jakou jsme kde zaznamenali. Vloni bylo dokonce o asi 200 % vyšší počet onemocnění boreliózou při testování oproti předchozímu roku, přičemž bylo zjištěno skoro 12 tisíc pozitivních výskytů boreliózy. Takže nejenom počet klíšťat, ale i promořenost stále stoupá a byl bych nanejvýš opatrný a nic nepodceňoval.
Jak jsme na tom v porovnání se zahraničím z hlediska nejen promořenosti? Mají i některé jiné státy podobnou aplikaci jako je vaše KlišťApka?
Z hlediska KlíšťApky jsme opravdu unikátní. Není to jen pár údajů, máme asi 110 tisíc nasbíraných klíšťat a stále model doplňujeme. Snad se dá tak trochu s nadsázkou konstatovat, že i tím jsme také trochu snížili početnost klíšťat v přírodě, na místech, kde vlajkujeme. Objezdili jsme větší vzdálenost, než je obvod planety Země.
I v ostatních státech mají státní zdravotní ústavy, sleduje se početnost a aktivita a onemocnění, jaká klíšťata přenášejí, ale nemají takový rozsáhlý zdroj dat z aktivního sběru a sledování přímo v přírodě jako my. V ČR máme poměrně vysokou početnost klíšťat a tím pádem i vyšší riziko onemocnění. Jižní Evropa sice nemá tolik klíšťat, ale vyskytují se tam zase exotické druhy.
Snad ještě jedna otázka na závěr mne napadla. Slyšel jsem i názor, že stejně tak, jako se dá postřikem eliminovat komáří invaze, proč není takový postřik i na klíšťata…
Ale to je zcela něco jiného, taková možnost neexistuje, komáři mají jiný vývojový cyklus. Klíšťata jsou rozptýleně v prostředí, schovaná v hrabance, vydrží více než komáři. Plošný postřik by byl málo účinný a zároveň by mohl poškodit i další organismy. Komáři žijí jen pár dní a klíšťata přežívají až deset let. Když si vezmete, že samička klíštěte naklade až 4 tisíce vajíček a dokáže žít 10 let, takže za jeden život klíštěte jedna samička může vyprodukovat 2,4 kvadrilionů potomků!
Až jsem se tedy zhrozil a jsem moc rád, že jsem se v problematice klíšťat a jimi přenášených onemocnění poučil. A věřím, že naši posluchači i čtenáři si uvědomí, že očkování je zapotřebí, že je potřeba se chránit a že by bylo vhodné také sledovat KlíšťApku.
S poděkováním za rozhovor připravil
Jiří KASINA
