vychází v 6:48 a zapadá v 18:55
vychází v 14:27 a zapadá v 22:33
 

Memoriál Karla Podhajského

Na základě výzvy OMS Příbram a následně svého rozhodnutí  kandiduji na pozici předsedy ekologické komise ČMMJ.
 
Svůj profesní život jsem zaměřil do aktivit v oblasti ochrany a péče o přírodu a krajinu, přesněji zvyšování přírodní hodnoty agroekosystémů. Jako akademický pracovník Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně se věnuji výuce a výzkumu  především prevenčních environmentálních nástrojů a technik. Jsem statutární zástupce spolku PRO PŘÍRODU A MYSLIVOST, kde provozujeme ekocentrum a poskytujeme odborné vzdělávání a informační činnost s cílem zlepšování kvality života na venkově. Významná je moje činnost  poradce akreditovaného Ministerstvem zemědělství, radím   v podoblasti „Zemědělství a ochrana přírody a krajiny a Péče o půdu“.
 
Také zemědělsky hospodařím na 60 ha zemědělské a 10 ha lesní půdy. Součástí těchto pozemků, které jsou obhospodařovány v režimu ekologického zemědělství, jsou nově založené mokřady, biocentra, biokoridory, extenzivní sady, biopásy a další, z pohledu biodiverzity zajímavé kompenzační plochy.
Na jaře tohoto roku jsem byl zvolen předsedou mysliveckého sdružení v obci Šardice na Kyjovském Slovácku, které myslivecky hospodaří v honitbě o velikosti cca 1800 ha (1600 ha pole a 200 ha les).
 
Za zmínku stojí osobní členství v  řídícím výboru mezinárodního projektu „Wildlife Estates Label“ pro Českou republiku a formální členství v  Ekologické komisi ČMMJ. Bydlím v již zmiňovaných jihomoravských Šardicích.
 
Čím se může ČMMJ pochlubit, na jakých základech lze stavět další rozvoj a činnost
S ohledem na moji kandidaturu je zcela klíčové a zásadní formulování cílů- poslání spolku. Zde se naše myslivecká organizace hlásí také k ochraně přírody a krajiny a v ní volně žijící zvěře, ochraně životního prostředí, ochraně ohrožených nebo zraněných živočichů a jiných živočišných druhů a péče o ně. Velmi důležitým posláním je též související práce s dětmi a mládeží. Tato poslání jsou v současné době velmi aktuální. Pokud si chce naše organizace a samotní členové vydobýt  renomované  společenské postavení a odpovídající prestiž, stavět by se mělo na těchto rámcových cílech. Spolková činnost by se měla rozvíjet s cílem dosažení hodnotného životního prostředí, atraktivní a  prostupné krajiny se zvyšující se biodiverzitou jako základu pro úspěšně se rozvíjející venkov.
 
·         Co naopak v minulosti nebylo zcela ideální, jaké nedostatky organizaci trápí a co by se mělo změnit
 
Podnětů pro zlepšení by se našlo opravdu hodně.  Velkým zklamání pro mne osobně byla pozice ČMMJ a s tím související výsledek dlouho diskutované a medializované petice „Za obnovu zemědělské krajiny“.   Nepochopitelná pro mě dále zůstává pasivní pozice spolku (ústředních orgánů) při vyjednávání o agrární politice a souvisejících agroenvironmentálních a klimatických opatřeních (dotačních titulech Programu rozvoje venkova na období 2015 - 2020). V programovém období let 2007 – 2013 bylo možno zlepšovat životní prostředí prostřednictvím finančních prostředků poskytovaných Ministerstvem životního prostředí; aktivity myslivců či sdružení byly přes dřívější proklamace v porovnání s jinými aktéry minimální. A tak bych mohl pokračovat dál.  
 
·         V případě, že budete zvolen, jaké hlavní myšlenky a témata byste rád prosazoval, jakými způsoby či formami jednání a změny byste cílů chtěl dosáhnout
 
Myšlenek a témat je také více. Z pozice předsedy ekologické komise bych se chtěl zasadit o to, aby nově ustanovená ekologická komise nebyla pouze pasivním a formálním poradním orgánem jako dosud, ale aby byla ve svém „oboru“ aktivní i směrem k  praktikujícím myslivcům. Tito by měli mít ve spolku partnera, který jim ukáže v modelových honitbách, co lze v přírodě a krajině dělat. Vedení spolku by mělo pomáhat v oblasti ochrany, péče a zvyšování přírodní hodnoty honiteb metodicky. Tímto rozumím pomáhat tvořit odpovídající projekty  a související žádosti o dotace, následně realizovat  a být partnerem při administraci. Vizí je, že součástí fungujících mysliveckých spolků bude vedle mysliveckého hospodáře, kynologického  a střeleckého referenta též projektový  manažer dotačních titulů podporujících obnovu přírody a krajiny.
 
Klíčová pro budoucnost bude aktualizace praktikovaného  mysliveckého vzdělávacího systému; ne pouze dětí a mládeže, řadových myslivců, ale také mysliveckých lektorů a zkušebních komisařů. Nemůže se stát, aby v roce 2015 končil myslivecký adept kurz pořádaný OMS s tím, že o hodnocení ekosystému, územních systémech ekologické stability a souvisejících skladebných částech,  interakčních prvcích, biopásech a jiných agroenvironmentálních opatřeních nikdo nehovořil či nijak se nezmiňoval.
 
·         Co je potřeba řešit a projednat aktuálně, co je naopak potřeba vyřešit a projednat z dlouhodobějšího pohledu pětiletého funkčního období
 
Vysoce aktuální je myslivcům neustále a stále razantněji připomínat, že pokud budou chtít smysluplně, řádně a stabilně myslivecky hospodařit, měli by vyvinout maximální úsilí ve věci získání odpovídajícího právního důvodu užívání honebních pozemků.  Nakupování či dlouhodobý nájem honebních pozemků by měl být minimálně stejně diskutován a financován jako přístroje pro noční vidění či čas trávený a investovaný ve prospěch jelení a srnčí říje.
Koncepčně by se měla například vyjednávat dotační podpora mysliveckých spolků na ochranu přírody a krajiny, vylepšovat a upevňovat dobrá pozice spolku ve vztahu k jednotlivým resortům (životní prostředí, zemědělství) či těsnější spolupráce spolku s univerzitami, výzkumnými pracovišti či jinými renomovanými vzdělávacími institucemi.
 
·         V které oblasti myslivosti, resp. odbornosti byste se chtěl dále angažovat
Vedle zmíněné vzdělávací, poradenské, konzultační a informační činnosti vidím velký prostor v oblasti prevence škod působených zvěří a především v prevenci - minimalizaci škod působených na zvěři. V současné době se podílím jako řešitel na projektu výzkumu a vývoje nových technik pro prevenci škod působených na zvěři. Prioritou je vývoj nových nástrojů, které zajistí minimalizaci zraňování, usmrcování živočichů včetně poškozování hnízdišť či jiných úkrytů; ambicí je též vytvořit pro myslivce nástroj, který umožní stejně dobře vymáhat škody způsobené na zvěři tak, jak se začínají vymáhat škody působené zvěří.
 
Závěrem by jsem chtěl popřát všem kandidátům  úspěch a české myslivosti zdar!
Zpracování dat...