Přestože většina mysliveckých spisovatelů má svoje „civilní“ povolání, naleznou se mezi nimi i tací, kterým je literatura či redakční práce zaměstnáním. Je jim tak dáno skloubit svoje profesní zkušenosti s mysliveckým citem a schopností vnímat dění v přírodě. Díky tomu pak mohou vznikat velmi zajímavá díla a zajímavé projekty. Mezi podobně zaměřené myslivecké autory patří i prozaik a novinář Štěpán Neuwirth. Výčet jeho profesních počinů je velice pestrý.
Štěpán Neuwirth se narodil 9. února 1944 v Ostravě-Přívoze. S Ostravou zůstal spojen celý jeho dosavadní život, jelikož zde od dětství až dosud žije (konkrétně v Ostravě-Polance nad Odrou).
Po absolvování Matičního gymnázia (1961) začal Štěpán Neuwirth studovat stavební fakultu ČVUT, ale ze zdravotních důvodů studia nedokončil. Poté krátce působil v elektrárně Ostrava-Třebovice. V letech 1966-1994 pracoval ve Vítkovických železárnách jako analytik a vedoucí provozu výpočetního střediska. Od r. 1989 působil současně v redakci závodního časopisu. V r. 1994 byl tiskovým mluvčím Hutnické zaměstnanecké pojišťovny, v letech 1995–2005 vedoucím oddělení tiskového a informačního centra Fakultní nemocnice Ostrava, od ledna 2006 do prosince 2008 tiskovým tajemníkem Fakulty zdravotně sociální na Ostravské univerzitě. V letech 1995–2002 pracoval jako šéfredaktor časopisu městského obvodu Poruba s názvem PRIO (Porubská radnice informuje občany).
Publikovat pan Neuwirth začal od konce 60. let v Nové svobodě, Ostravském kulturním měsíčníku, Ostravském kulturním zpravodaji a Ostravském večerníku. Spolupracoval i s dalšími periodiky jako byly Balzám, Horník, Hutník, Jiskra, Moravskoslezský den, Myslivost, Týdeník Čs. televize, Zdravotnické noviny aj. Autorův román Pazderna vycházel na pokračování v Ostravském večerníku. Publikoval ho ovšem pod pseudonymem Roman Jiříkovský (1978). Nejen jako autor spolupracuje dlouhodobě také s Česk(oslovensk)ým rozhlasem Ostrava (dramatizace povídek, pořady pro děti, protagonista dalších pořadů, např. Apetýt s Dagmar Misařovou, s redaktorkou Milenou Lukavskou z Č. rozhlasu Praha, aj., s Česk(oslovensk)ou televizí Ostrava (televizní scénáře s ekologickými tématy).
Štěpán Neuwirth je autorem řady knih. Na prvním místě musíme jmenovat zejména knihu pro děti Srna z olšového mlází (Profil, Ostrava 1983), povídkové knihy s tematikou myslivosti, přírody a její ochrany Smrt číhá v tůni (Telpres, Ostrava 1997), Paseka živých jelenů (Repronis, Ostrava 2000), Vyznání krajině (tamtéž, 2001), Povídky od loveckého krbu (tamtéž, 2002), Ostroretky v proudu (tamtéž, 2004), Toulky nejen s kulovnicí (tamtéž, 2004), Lovci v krajině divokých sviní (tamtéž, 2006). Poněkud jinému prostředí, tentokrát nemocničnímu, je věnována publikace Tep nemocnice (za zmínku zajisté stojí, že toto dílo bylo oceněno literární cenou E. E. Kische za rok 2003; Ostrava Repronis 2002).
V roce 2005 vytvořil Štěpán Neuwirth spolu s kolektivem autorů monografii Zemědělské družstvo v Polance nad Odrou. V roce 2007 vydal knihu Puls nemocnice, jejíž součástí jsou medailony lékařských osobností, které stály u zrodu nejvýznamnějšího zdravotnického zařízení Moravskoslezského kraje. O rok později vychází další, poněkud modifikované, vydání naposledy uvedeného titulu a také další publikace - Lovci v krajině divokých sviní (2.vydání) a Povídky od loveckého krbu (3. vydání). Poslední dva tituly vyšly v nakladatelství OPTYS Opava. Dalším dílkem pana Neuwirtha je i 8 esejů pod názvem Zastavení uprostřed života, které reagují na stav české společnosti a zejména úrovně politické scény.
Poslední autorovým titulem jsou knížky Dříve než zemřou řeky (Repronis Ostrava) a Nejkrásnější ze vzpomínek (OPTYS Opava).