Aktuality

Národní genetická banka živočichů – výzva ke spolupráci

-red- | Diskuzní fórum
Národní genetická banka živočichů – výzva ke spolupráci
Jedním z hlavních cílů myslivosti je péče o zdraví populací zvěře. Všechno to sčítání, určování kmenových a normovaných stavů, přikrmování, průběrný odstřel a další aktivity se děje ve snaze o uchování přirozeného stavu věcí v krajině ovlivněné člověkem. O realizaci této své úlohy však myslivecká komunita usiluje v neustále se měnícím prostředí. 
Původně existovaly v Evropě velké lesní komplexy, které se s postupným odlesňováním měnily spíše v mozaiku lesů a zejména v nížinách byly nahrazeny kulturní stepí, v postindustriální éře pak ve zvětšující se míře urbanizovanou krajinou s dopravními stavbami, technickým a skladovým zázemím a další infrastrukturou (někteří autoři tak pro velký dopad aktivit člověka nazývají současnou epochu jako antropocén). Na změny v zemědělství, lesním hospodaření i v charakteru krajiny musí reagovat také volně žijící druhy živočichů, včetně těch obhospodařovaných lovem. Podívejme se například na naše jelenovité. Tyto druhy jsou typické poměrně složitou potravní nikou kombinující tzv. browsing (selektivní okusování výhonků a větviček lesních dřevin i bylinného patra lesního podrostu) a grazing (spásání travin na otevřených plochách). Však zajištění správné výživy jelenovitých je často těžký oříšek i pro zkušeného hospodáře. Současné rozšiřování zejména smrkových monokultur ochuzuje potravní nabídku v lesích, zároveň moderní zemědělství mění složení rostlinných společenstev dostupných na loukách a polích. Dopady některých změn jsou nápadné (např. otravy řepkou), jinde se jedná o sotva postřehnutelné změny etologie i fyziologie trávení, které jsou důsledkem selekčních tlaků na trávící enzymy i složení společenstev symbiotických organismů (bakterií, prvoků a hub) v bachoru těchto přežvýkavců. K dalším změnám v populacích kopytníků dochází díky jejich managementu, výkyvům v početnosti jejich populací a dalším faktorům. K extrémním příkladům patří projevy inbrední deprese (projevující se výskytem abnormálních fenotypů, často paroží) nebo hybridizace s nepůvodními druhy, jako je např. křížení mezi jelenem evropským a jelenem sikou nebo mezi srncem obecným a sibiřským. Pokud je vznik F1 hybrida následován sérií zpětných křížení s původním druhem, může docházet k takzvané introgresi, tedy pronikání genů nepůvodního druhu do genofondu původní populace. Mnoho z výše zmíněných procesů probíhá skrytě a jejich rozsah a dopad na biologii zvěře zůstává často hádankou, k jejímuž rozluštění mohou významně pomoci genetické analýzy. Také z tohoto důvodu vznikl projekt, který si klade za cíl sběr tkáňových vzorků zvěře a vytvoření jakési kroniky DNA těchto druhů, která by umožnila budoucím generacím zmapovat mikroevoluční změny, ke kterým v populacích i díky činnosti člověka dochází.  Současné metody založené na znalosti genetické variability, tj. množství a rozmanitosti genetických variant v populaci, umožňují také identifikovat bariéry toku genů v krajině, tedy místa, která jsou pro zvěř neprůchodná, druh predátora, který usmrtil nalezený kus, detekovat některé choroby aj. Už relativně základní genetický výzkum sledující vývoj genetické variability v čase může napovědět, jsou-li populace zvěře z genetického hlediska zdravé, nebo je-li na místě určitý zásah směřující k obnově původní rozmanitosti.
Abychom poznali stav genetické variability, potřebujeme genetické vzorky řady jedinců z populace a pokud chceme sledovat vývoj genetické variability v čase, je třeba tyto vzorky shromažďovat kontinuálně. Za tímto účelem nyní budují Ústav biologie obratlovců Akademie věd České republiky, v. v. i. (ÚBO) a Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze (PřF UK) Národní genetickou banku živočichů, NGBŽ. Úložiště vzorků, tj. místnosti s hlubokomrazícími boxy udržujícími teplotu -80 °C, se tedy prozatím budou nacházet na těchto pracovištích. Genetická banka je však zamýšlena jako síť organizací, které genetické vzorky skladují a do budoucna se proto počítá se zapojením dalších relevantních pracovišť (např. vědecké ústavy, univerzity, přírodovědecká muzea, specializovaná biorepozitoria). Členové sítě budou poskytovat informace o genetickém materiálu ve svých kolekcích v široce přístupné databázi vzorků banky, čímž bude zajištěna široká dostupnost těchto vzorků pro genetický a genomický (tj. genetické analýzy velkého množství znaků po celém genomu) výzkum. Nejenže srovnání současných vzorků se staršími umožní monitoring změn genetické variability v čase, ale napříště již nebude muset řadě studií předcházet časově a finančně náročný terénní sběr vzorků. To přinese celkové urychlení a zkvalitnění základního i aplikovaného zoologického výzkumu v České republice, což i usnadní přenos poznatků do praxe (např. při mapování zoohygienických rizik nebo příčin změn v početnosti populací).
Existence a provoz banky by však nebyl možný bez ochoty řady přispěvatelů. Pouze ve spolupráci s těmi, jež se ve své práci nebo při provozování svého koníčku dostávají do kontaktu s uhynulými jedinci naší obratlovčí fauny, je možné tyto kadávery efektivně využít a získat z nich potřebné genetické vzorky. Proto je součástí tvorby genetické banky také budování sítě přispěvatelských organizací, jež by zajišťovaly přísun co nejširšího spektra druhů našich živočichů a to z celého území České republiky.
Jednou z organizací, jež by mohla být pro genetickou banku z tohoto hlediska zásadní, je Českomoravská myslivecká jednota, z. s. Děkujeme všem jejím členům, kteří se již nyní na sběru vzorků podílejí, a ostatní vyzýváme, aby se také zapojili a pomohli tak dobré věci. Máme zájem o genetické vzorky ze tří kusů každého běžně loveného druhu z každého okresního mysliveckého spolku, ideálně každý vzorek z jiné honitby. Za běžně lovené druhy považujeme jelena evropského, siku, daňka evropského, srnce obecného, muflona, prase divoké, zajíce polního, bažanta obecného, kachnu divokou, poláka velkého, poláka chocholačku, husu polní, husu velkou, kormorána velkého, lišku obecnou, jezevce lesního, kunu skalní, holuba hřivnáče, straku obecnou, vránu šedou, vránu černou, hrdličku zahradní, hrdličku divokou a ondatru pižmovou. V případě všech ostatních druhů obratlovců (běžně nelovené, nepůvodní volně se šířící, lovené na základě výjimky) máme zájem o vzorek z každého uloveného nebo čerstvě uhynulého jedince.
Genetický vzorek je tvořen materiálem, který obsahuje jaderné buňky živočicha a z nějž je tedy možno izolovat DNA. Odběrem genetického vzorku se pak rozumí čistý odběr kousku (max. 1 cm3) čerstvé (růžové, nerozložené) tkáně (např. svaloviny) do zkumavky s čistým (nedenaturovaným) 96% etanolem. Používané nástroje je třeba předem omýt vodou, případně saponátem nebo sterilizovat plamenem (např. zapalovačem). Pečlivé čištění je nutné zejména v případě současného odběru z více jedinců (kontaminace vzorkem jiného jedince by vzorek znehodnotila). Ke každému vzorku je třeba zaznamenat údaj o přesném druhu živočicha, datu a lokalitě nálezu/odlovu (ideálně GPS souřadnice),
ale cenné jsou i jakékoliv další informace (např. pohlaví, věková kategorie (juvenil, subadult, adult), pravděpodobná příčina úhynu, biotop, ve kterém byl jedinec nalezen/uloven, jméno nálezce/lovce, kontakt na něj), případně fotografická dokumentace. Údaje je možné psát čitelně rovnou na zkumavku nebo zvlášť (případně obojí), zkumavky a údaje k nim však musí být nezaměnitelně označeny. Po odběru mohou zůstat zkumavky se vzorky i několik hodin při pokojové teplotě, pokud je to ale možné, je dobré je umístit co nejdříve do chladu, např. do lednice, kde pak mohou být krátkodobě (dny až týdny) skladovány. Ideálním způsobem skladování je uložení do mrazícího boxu.
Vzorky je možné po domluvě odevzdávat předsedům jednotlivých okresních mysliveckých spolků nebo je posílat poštou na ÚBO (možno na náklady příjemce, tj. s použitím dobírkové poukázky). Zkumavky s etanolem jsou zájemcům poskytovány; jednak jsou rozdávány na některých větších mysliveckých shromážděních (v brzké době např. na stánku ČMMJ na mezinárodní výstavě Natura Viva, která se koná 19.–24. května v Lysé nad Labem, nebo na Sboru zástupců ČMMJ ve Žďáru nad Sázavou 6. června) nebo je zašleme poštou.
Kontaktní údaje: Barbora Zemanová (e-mail: barca_zemanova@centrum.cz, tel.: 608 549 416) nebo Petra Hájková (e-mail: hajkova@ivb.cz, tel.: 608 908 285), obě ÚBO AV ČR, detašované pracoviště Studenec, Studenec 122, 675 02 Koněšín. Více informací (včetně podrobného návodu k odběru vzorků) naleznete na stránkách projektu BIOM: www.biom.ivb.cz.
Tvorba Národní genetické banky živočichů je finančně podporována Fondem EHP (2009–2014) (č. projektu: EHP-CZ02-OV-1-025-2015) a Krajem Vysočina.
 

Časopis Myslivost - Aktuální číslo

Fotogalerie

vychází v 6:30 a zapadá v 19:37 vychází v 14:36 a zapadá v 5:12 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...