K omezení lovu na naháňkách?

Dotaz čtenáře:
 
V platném znění zákona o myslivosti, Hlava V Zakázané způsoby lovu §45 (1) písm. t) je uvedeno: Zakazuje se lovit na společném lovu zvěř spárkatou kromě laní a kolouchů jelena evropského a jelena siky, muflonek a muflončat, selete a lončáka prasete divokého; tento zákaz se netýká lovu v oborách, ...
V platném mimořádném veterinárním opatření pro celou ČR je uvedeno: Myslivci musí celoročně intenzivně lovit černou zvěř bez ohledu na pohlaví i věk,
a to i na společném lovu.
 
Byl jsem přítomen na společném lovu na černou zvěř, kde zástupci organizace pořádající společný lov na společném nástupu uvedli, že se bude lovit pouze sele nebo lončák a za ulovení dospělého kusu bude po účastníkovi lovu vymáhaná sankce.
Dokonce vyžadovali od účastníků lovu podepsat souhlas s tím, že pokud uloví účastník dospělý kus, zaplatí organizaci pořádající společný lov pokutu nebo si musí ulovený dospělý kus od organizace odkoupit za předem sjednanou cenu za 1kg.
Můj dotaz zní: Je výše uvedená pokuta / odkup (souhlas s pokutou / odkupem jsem stvrdil svým podpisem, od lovu jsem i po seznámení se s podmínkami společného lovu neodstoupil a lovu jsem se zúčastnil) organizací soudně vymahatelná?"
 
Odpověď:
 
Zákon o myslivosti v § 45 odst. 1 písm. t) obecně zakazuje na společném lovu lov spárkaté zvěře s výjimkami; u prasete divokého připouští na společném lovu jen sele a lončáka (mimo obory).
Současně však v době AMP platí celorepublikové mimořádné veterinární opatření (MVO) SVS, které ukládá intenzivní celoroční lov prasete divokého bez ohledu na věk a pohlaví a zároveň výslovně počítá s tím, že i na společných lovech může dojít k odlovu kňoura a bachyně.
Právně to vytváří napětí mezi „běžným“ mysliveckým omezením společných lovů a „nákazovým“ režimem, který sleduje veřejný zájem na tlumení AMP.
Pokud organizátor/uživatel honitby nastaví systematické pravidlo „dospělé kusy se na naháňce nestřílí“, je to v přímém rozporu se smyslem a textem MVO (které právě dospělé kusy na společných lovech zmiňuje) a SVS/KVS nebo orgán státní správy myslivosti to může hodnotit jako neplnění MVO, neboť MVO samo výslovně upozorňuje na sankce za porušení povinností z MVO.  
Takže organizátor/uživatel honitby při nástupu sice takové omezení může „říct“ a organizačně prosazovat, ale nemá oporu nějakého pevného veřejnoprávního titulu, a naopak si koleduje o problém, protože MVO míří opačným směrem.
Ujednání organizátora typu „kdo uloví dospělý kus, zaplatí pokutu / musí ho odkoupit“ není veřejnoprávní pokuta (tu může uložit jen správní orgán), ale může jít nanejvýš o soukromoprávní závazek: buď smluvní pokutu, nebo dohodu o odkupu (kupní závazek za Kč/kg). Podpisem a účastí na lovu organizátor získává argument, že jste s podmínkou souhlasil a vznikla smlouva; formálně tedy může zkusit nárok vymáhat soudně.
To ale neznamená, že u soudu automaticky uspěje. Velmi silná obrana je namítat, že taková „sankce“ nebo „odkup“ mají ve skutečnosti odrazující účel a prakticky brání tomu, co MVO pro AMP výslovně připouští (a podporuje) – tedy lov dospělých kusů i na společných lovech.
V takovém případě lze argumentovat neplatností pro rozpor se smyslem a účelem právní úpravy (typicky přes obecné korektivy občanského práva).
Kromě toho u smluvní pokuty navíc platí, že i když by ujednání obstálo, soud může nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu snížit.
 
Shrnuto: vymahatelné to být může, protože podpis je pro organizátora silný, ale současně je to právně zranitelné, pokud je zjevné, že se jedná o trest za ulovení dospělého kusu v situaci, kdy MVO k AMP takový lov na společném lovu výslovně předpokládá.
V praxi rozhodne hlavně přesné znění toho, co jste podepsal (je to smluvní pokuta vs. odkup, jak je definován „dospělý kus“, jak je určena částka/cena, jak se váží, splatnost), a také zda soud uvěří, že účelem nebylo obcházet MVO.