Aktuality

Potravní ekologie, spektrum potravy Potravní ekologii se v Evropě v minulosti zabývala řada autorů, například Uttendőrfer (1939), Förstel (1978) v Německu, ve Švédsku Olsson (1979) a ve Finsku Mikkola (1983). V současnosti publikovali potravní studie Penteriani et al. (2005) a Demay et al. (2015) z jižní Francie, Dalbeck (2005) v Německu, Leditzing (2005) a Plass (2010) v Rakousku, Milčev & Spassov (2017), Milčev & Guryšev (2015) v Bulharsku. U nás potravu výra studovali Honců et al. (1974), Vondráček (1977, 1978, 1979, 1983), Vondráček a Obuch (1980), Suchý (1980, 1988), Z. Bárta (1982), Sladkovský (1984), Kunstmüller (2000), Červený a Obuch (1998) a Havelková (2007). Více >

Část první – jak jsme se vody v krajině zbavili Extrémy počasí jsou dnes tématem nejen pro média, ale rovněž každodenních rozhovorů napříč společností. Podstatná většina z nás už si s přáteli nebo sousedy povídala o tom hrozném suchu, dost možná budete znát i někoho ve vašem okolí, komu voda z polí s každým přívalovým deštěm naopak pravidelně vyplavuje sklep. Něco se děje. Něco, co neovlivňuje pouze lidské životy, ale také návyky a životní projevy zvěře. Kdo z nás, myslivců, ještě nepomyslel na to, jak v těch dlouhotrvajících vedrech ve vyschlé krajině bez rosy asi prospívají zajíci, koroptve nebo srnčí? Více >

Jak již bylo avizováno v úvodní části, uveřejněné v předcházejícím čísle časopisu Myslivost, osud polních ptáků není pouze v rukou zemědělců, jak se někteří lidé mylně domnívají. Je samozřejmě pravdou, že zásadní vliv na krajinu mají právě zemědělci, ale ve skutečnosti každý z nás svým jednáním může ovlivnit způsob hospodaření. Více >

Ptáci jsou neodmyslitelnou součástí naší zemědělské krajiny. Čiřikající koroptvičky, půvabně zpívající skřivani, impozantní čejky a mnozí další se stali symboly zdravých a plnohodnotně fungujících agroekosystémů. Změny, které prodělalo zemědělství v několika předchozích desetiletích, se ovšem mnohdy negativně podepsaly na početních stavech řady ptáků i dalších organismů. Koroptve z mnoha oblastí již zcela vymizely, početnost skřivanů se výrazně propadla a s nepřízní osudu se potýkají i čejky. Na tyto negativní změny upozorňují nejen odborníci, ale všímají si jich i ostatní, kteří kulturní krajinu navštěvují. Více >

Blížící se doba senosečí vybízí k zamyšlení, zdali nejde hospodaření na travních porostech provádět způsobem, který by omezil negativní dopady na okolní krajinu i zvířata zde žijící. Nejedná se přitom zdaleka pouze o malá srnčat a zajíčky končící svůj život pod těžkou technikou. V souvislosti s plošnou strojovou senosečí se mluví o ubývání běžných druhů hmyzu a ptáků kulturní krajiny Více >

Historie, zákonná ochrana, početnost hnízdní populace V hluboké minulosti kolovaly v českých zemích o výru velkém velice zkreslené představy a pověsti, které bohužel přetrvávaly po staletí. Například patrně nejstarší literárně zpracovaný popis výra velkého pochází z roku 1570 od P. Žídka z Prahy: Výr je pták, který se vyhýbá světlu, má lehké tělo zatížené jen vahou opeření. Když se objeví v místech nepostižených nákazou, zvěstovává příchod moru. Chytá myši, pije holubí vajíčka, a v kostelích srká olej z lamp. Poté co olej vypije, lampy znečistí trusem. Když je napaden jinými ptáky, pak si lehne na záda a brání se nohama a drápy. Více >

Na jaře občas slýcháme jejich charakteristické hlásky znějící jako „pit-pi-lit“. Tyto zvuky vydávají křepelky, které se právě vrátily do vlasti. Početnost těchto ptáků se v posledních letech snižuje. Důvodem může být jejich odstřel v jiných zemích. Nicméně bylo prokázáno, že stavy křepelek v daném roce nezávisí na jejich početnosti v roce předchozím, mnohem větší vliv na jejich početnost mají dlouhodobé klimatické změny. Více >

Jedinečný lov v přírodních podmínkách lužního lesa Je výjimečným a kouzelným skvostem Chlumecka. Pro naše předky a prapředky to bylo posvátné území již od pohanských dob. Kdysi vesnička, či spíše víska, Luhy při bývalém původním soutoku Cidliny a Bystřice je písemně doložena z roku 1320. Žilo v ní 10 až 15 rodin a zanikla v druhé polovině XVI. století, když se obyvatelé kvůli častým záplavám lužního lesa i okolí se přestěhovali do Mlékosrb. Více >

Biotičtí činitelé Jednotlivé populace zvěře jsou významně ovlivňovány působením ostatních živých složek jejich prostředí, člověka nevyjímaje. Pro souhrnné působení člověka se obvykle používá pojem antropogenní vlivy. Biotičtí činitelé mají svůj původ v jednotlivých populacích zvěře i mimo ně. Více >

Reprodukce volně žijící zvěře i příchovek v oborách bychom neměli zcela ponechávat na přírodních souvislostech. A už vůbec ne v současné době, kdy základní klimatické podmínky neposkytují záruku či perspektivu plné realizace přirozené úživnosti prostředí. Proces reprodukce ale nezačíná porodem a úspěšným osamostatněním mláďat po konci laktace. O úspěchu rozhoduje už doba říje a kondice samčí i samičí zvěře krátce před říjí. Více >