Aktuality

Co je nového na webu

Jak pomoci ptákům zemědělské krajiny?

 | Tomáš Chvojka  | Počet komentářů:0
Jak již bylo avizováno v úvodní části, uveřejněné v předcházejícím čísle časopisu Myslivost, osud polních ptáků není pouze v rukou zemědělců, jak se někteří lidé mylně domnívají. Je samozřejmě pravdou, že zásadní vliv na krajinu mají právě zemědělci, ale ve skutečnosti každý z nás svým jednáním může ovlivnit způsob hospodaření. Více >
Číst celé
Jak pomoci ptákům zemědělské krajiny?

Nelehký život polních ptáků v Česku

 | Tomáš Chvojka  | Počet komentářů:0
Ptáci jsou neodmyslitelnou součástí naší zemědělské krajiny. Čiřikající koroptvičky, půvabně zpívající skřivani, impozantní čejky a mnozí další se stali symboly zdravých a plnohodnotně fungujících agroekosystémů. Změny, které prodělalo zemědělství v několika předchozích desetiletích, se ovšem mnohdy negativně podepsaly na početních stavech řady ptáků i dalších organismů. Koroptve z mnoha oblastí již zcela vymizely, početnost skřivanů se výrazně propadla a s nepřízní osudu se potýkají i čejky. Na tyto negativní změny upozorňují nejen odborníci, ale všímají si jich i ostatní, kteří kulturní krajinu navštěvují. Více >
Číst celé
Nelehký život polních ptáků v Česku

Pásy života na našich loukách?

 | Petr ŠÍPEK, Lukáš ERŠIL, Tomáš JOR  | Počet komentářů:0
Blížící se doba senosečí vybízí k zamyšlení, zdali nejde hospodaření na travních porostech provádět způsobem, který by omezil negativní dopady na okolní krajinu i zvířata zde žijící. Nejedná se přitom zdaleka pouze o malá srnčat a zajíčky končící svůj život pod těžkou technikou. V souvislosti s plošnou strojovou senosečí se mluví o ubývání běžných druhů hmyzu a ptáků kulturní krajiny Více >
Číst celé
Pásy života na našich loukách?

Výr velký (Bubo bubo) v českých zemích

 | Ivan KUNSTMÜLLER  | Počet komentářů:0
Historie, zákonná ochrana, početnost hnízdní populace V hluboké minulosti kolovaly v českých zemích o výru velkém velice zkreslené představy a pověsti, které bohužel přetrvávaly po staletí. Například patrně nejstarší literárně zpracovaný popis výra velkého pochází z roku 1570 od P. Žídka z Prahy: Výr je pták, který se vyhýbá světlu, má lehké tělo zatížené jen vahou opeření. Když se objeví v místech nepostižených nákazou, zvěstovává příchod moru. Chytá myši, pije holubí vajíčka, a v kostelích srká olej z lamp. Poté co olej vypije, lampy znečistí trusem. Když je napaden jinými ptáky, pak si lehne na záda a brání se nohama a drápy. Více >
Číst celé
Výr velký (Bubo bubo) v českých zemích

Malá migrantka Křepelka polní nebo japonská

 | Robert Lachman  | Počet komentářů:0
Na jaře občas slýcháme jejich charakteristické hlásky znějící jako „pit-pi-lit“. Tyto zvuky vydávají křepelky, které se právě vrátily do vlasti. Početnost těchto ptáků se v posledních letech snižuje. Důvodem může být jejich odstřel v jiných zemích. Nicméně bylo prokázáno, že stavy křepelek v daném roce nezávisí na jejich početnosti v roce předchozím, mnohem větší vliv na jejich početnost mají dlouhodobé klimatické změny. Více >
Číst celé
Malá migrantka Křepelka polní nebo japonská

Bažantnice Luhy

 | Martin Mohelský  | Počet komentářů:0
Jedinečný lov v přírodních podmínkách lužního lesa Je výjimečným a kouzelným skvostem Chlumecka. Pro naše předky a prapředky to bylo posvátné území již od pohanských dob. Kdysi vesnička, či spíše víska, Luhy při bývalém původním soutoku Cidliny a Bystřice je písemně doložena z roku 1320. Žilo v ní 10 až 15 rodin a zanikla v druhé polovině XVI. století, když se obyvatelé kvůli častým záplavám lužního lesa i okolí se přestěhovali do Mlékosrb. Více >
Číst celé
Bažantnice Luhy

Základy ekologického přístupu k hospodaření se zvěří – III.

 | Josef Drmota  | Počet komentářů:0
Biotičtí činitelé Jednotlivé populace zvěře jsou významně ovlivňovány působením ostatních živých složek jejich prostředí, člověka nevyjímaje. Pro souhrnné působení člověka se obvykle používá pojem antropogenní vlivy. Biotičtí činitelé mají svůj původ v jednotlivých populacích zvěře i mimo ně. Více >
Číst celé
Základy ekologického přístupu k hospodaření se zvěří – III.

Doba podpory mláďat není jen jaro a počátek léta

 | Martin Mohelský  | Počet komentářů:0
Reprodukce volně žijící zvěře i příchovek v oborách bychom neměli zcela ponechávat na přírodních souvislostech. A už vůbec ne v současné době, kdy základní klimatické podmínky neposkytují záruku či perspektivu plné realizace přirozené úživnosti prostředí. Proces reprodukce ale nezačíná porodem a úspěšným osamostatněním mláďat po konci laktace. O úspěchu rozhoduje už doba říje a kondice samčí i samičí zvěře krátce před říjí. Více >
Číst celé
Doba podpory mláďat není jen jaro a počátek léta
Načítání dat

Časopis Myslivost - Aktuální číslo

Zpracování dat...