Devátý měsíc, září, původně údajně měsíc desátý, vřazený za říjnem, je pojmenovaný podle říje královské zvěře, zvěře jelení. Zářím doznívá a končí léto a pozvolna nastává podzim. Ke konci měsíce dochází k podzimní rovnodennosti, tím si stále více budeme uvědomovat zkracování dne a zmenšování intenzity světla. Změní se klimatické podmínky, končí vegetační období dřevin a rostlin. Vegetace postupně ztrácí na kvalitě, dozrávají plody ovocnanů, buků, dubů a kaštanů. Příroda se pomalu připravuje na zimu. Spárkatá zvěř přebarvuje a připravuje si tukové zásoby, někteří živočichové se připravují k uložení k zimnímu spánku, odlétá čáp černý, včelojed lesní, bukač velký, linduška lesní, jiřička obecná, vlašťovka obecná, kukačka obecná. Pro myslivce začíná hlavní a nejzajímavější část lovecké sezóny, ve které probíhá odstřel holé zvěře spárkaté, říje a odstřel trofejové spárkaté zvěře, v pozdějším podzimu začíná odstřel šelem, společné lovy a společenské akce. Zároveň začíná nejdůležitější a i nejodpovědnější období myslivecké péče o zvěř. Naším úkolem je pomoci zvěři připravit si tukové zásoby, které zvěř potřebuje pro překonání zimního období. Zvěř má v podzimním období přizpůsobený metabolismus, který jí umožňuje vytvořit si a hlavně uložit si potřebné tukové zásoby, ze kterých čerpá energii v zimním období. Zvěři předkládáme jadrné krmivo, které obsahuje potřebnou energii (oves, ječmen) a dužnaté krmivo (řepa, mrkev, jablka atd.). Pro předkládání jadrného krmiva se osvědčily přenosné automaty. Důležité je pravidelné doplňování slanisek nejen pro spárkatou zvěř, ale i pro zajíce. Již od konce žní bychom měli mít zakláskované bažantí zásypy. Zásypy je vhodné doplnit posklizňovými zbytky, žňovým odpadem – drolky, plevami, zrním. Bažantům můžeme předkládat i dužnaté krmivo. Pro bažanty nesmí v okolí zásypu chybět zdroj vody a nezbytný písek s drobnými kamínky. Pokud pořádáme hony na kachny, je dobré pro udržení kachen na vodních plochách zřídit kachní zásypy. Zajícům zpestříme potravu předkládáním dužnatého krmiva, které musíme rozmístit do lokalit s jejich výskytem. Na přelomu srpna a září dozrávají jeřabiny, které obecně řadíme mezi nejkvalitnější letninu. Jeřabiny, vedle obsahu vlákniny, minerálů a vitaminů, obsahují třísloviny, které na konci zimního období mohou zeslabovat průjmy vzniklé přechodem zvěře na zelenou paši. Trháme vždy celý svazek jeřabin i s větévkou a listy, které sušíme v přítmí nejlépe na sítech nebo v přepravních bednách. Prostor na sušení i pozdější uskladnění je nutné zabezpečit před znehodnocením kunami. Využijeme začátek školního roku a domluvíme si organizaci při výkupu nebo sběru kaštanů a žaludů ve školách. Sběr kaštanů a žaludů ve školách můžeme spojit s přednáškou nebo soutěží s vyhodnocením nejlepších sběračů a věcnými mysliveckými dary atd. Zároveň si připravíme místo pro uskladnění kaštanů a žaludů. Obyčejně volíme ohrádku, vhodné je položení textilie nebo propustné plachty, která propustí vodu, ale zamezí kontaminaci a styku kaštanů a žaludů s půdou. Obojí skladujeme obyčejně současně. U kaštanů je důležité, aby byly uskladněné na otevřeném prostranství s občasnými srážkami, aby došlo k vylouhování alkaloidu saponinu, který je pro zvěř velmi nebezpečný. Skladujeme do výšky 25 cm. Se zářím přichází jeden z největších mysliveckých svátků, nastává čas jelení říje. Do začátku říje bychom se měli snažit na tradičních říjištích nelovit. Zároveň bychom měli mít odlovené průběrné jeleny, kteří by se říje neměli zúčastnit nebo jí dokonce rušit. Trofejové jeleny se snažíme lovit při kulminaci paroží. Nedozrálé jeleny, chovatelsky nejcennější, v chovu ponecháváme. Odstřel holé jelení zvěře je vhodné načasovat do období po říji. Lovíme vždy první mládě, potom matku. Vybíráme zvěř nemocnou, poraněnou, hmotnostně slabou. Platí zásada, že mládě je odrazem kvality matky. S lovem zvěře holé ostatní spárkaté zěvře začínáme hned od počátku září a nečekáme na vánoční období. V září můžeme zvěř obeznat, přečíst, posoudit a ulovit za dobrých světelných podmínek. Laktace mláďat může probíhat až do listopadu. U srnčí zvěře odstřelem slabšího srnčete podpoříme vývoj zbylého srnčete. Zásadně první lovíme mládě, teprve potom matku. Obrácený postup je nemyslivecký. Vedoucí, nejzkušenější kusy se snažíme šetřit a ponecháme je v honitbě. Pokračujeme v lovu černé zvěře. Pokud máme v honitbách již odrostlá, odstavená selata, přikročme k lovu bachyní. Počátkem září začínají hony na divoké kachny. Dokonalá organizace, připravená výlož, výřad, troubení, myslivecká mluva je dobrou vizitkou uživatele honitby. Pokud jsme tak ještě neučinili, nezapomeňme na včasnou pozvánku s uvedením hodiny srazu. Mnozí myslivci budou mít v ruce brokové zbraně po delší době, proto je na místě důslednější poučení o bezpečnosti při zacházení se zbraní, bezpečné střelbě na mysliveckou vzdálenost, dopředu si zajistíme zákonný počet loveckých psů s odpovídající kvalifikací. Musíme si uvědomit, že se změnily legislativní podmínky pro používání olověných broků, proto je nutné, aby uživatelé honiteb upozornily myslivce na nová pravidla, včetně vedoucích společných akcí při jejich začátku. Majitelé vycvičených loveckých dravců mohou vedle vran a strak již od září lovit zajíce a bažanty.
Myslivecký hospodář vede evidenci ulovené zvěře, evidenci vydaných a spotřebovaných plomb, lístků o původu zvěře, evidenci vydaných povolenek (na společném lovu seznam lovců), do pátého dne v měsíci podává pravidelné Měsíční hlášení o plnění Plánu lovu.
Lovu Zdar!
Autor: Ing. Václav VOMÁČKA