Leden v honitbě
Vážení čtenáři, přátelé myslivci, přeji Vám a Vašim rodinám rodinnou pohodu a mnoho pracovních úspěchů v roce 2020. Do nového roku vstupujeme s vyhláškou 323/2019, která doplňuje vyhlášku č. 245/2002 Sb., o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu, ve znění vyhlášky č. 480/2002 Sb., vyhlášky č. 403/2013 Sb. a vyhlášky č. 343/2015 Sb., tím, že doplňuje nový § 2a. Vyhláška č. 245/2002 Sb. vycházela ze základních biologických potřeb naší zvěře. Chránila zvěř v nejcitlivějších obdobích roku a lov umožňovala po ukončení období vývoje paroží a období březosti. Nová vyhláška č. 323/2019 Sb., vychází z potřeby snížit stavy spárkaté zvěře, především kvůli nutné ochraně lesních porostů na holinách vzniklých kůrovcovou kalamitou. Nová situace vyžaduje odpovědnější a odbornější přístup při obeznávání
a odlovu zvěře. Při necitlivém „pouze střeleckém“ přístupu nám mohou po honitbách běhat osiřelá srnčata, kolouši a ostatní mláďata spárkaté zvěře, pouze mladí nebo žádní samci, stav zvěře nám může zůstat nezměněný, sníží se hmotnost a kvalita zvěře. Je jen na nás, jak s novými pravidly naložíme. Pokud budeme plnit plán lovu podle myslivecké etiky, krajní opatření nutná nebudou. Naši předchůdci pojmenovali první kalendářní měsíc podle mrazivého období, kdy led a sníh pokryje celý kraj. Zvěř se ve svém dlouhodobém vývoji přizpůsobila zimnímu klimatu úpravou trávicího traktu a změnou biorytmu na klidový režim, který jí zajistí úsporu energie, nutné pro přežití zimního období. Zvěř reaguje na délku světelného dne a intenzitu slunečního záření, tudíž k přechodu na zimní režim dochází vždy, bez ohledu na výši sněhové nadílky nebo nízké teploty. K přežití zvěř využívá tukové zásoby, vytvořené v podzimních měsících. Pastvou především suché potravy z nabídky naší zimní přírody uspokojuje pocit hladu. Zvěři v tomto období neprospívá jakékoliv vyrušování. Nové doby lovu zvěře nám sice dávají větší časový prostor pro lov, ale dobře zvažme rušení zvěře zvýšeným loveckým tlakem právě v tomto období. Přikrmování zvěře stále patří mezi naše základní povinnosti. Nedůležitější zásadou spolu se správným, kvalitním krmivem, je pravidelnost. Prázdné korýtko je znamením, že mále malou kapacitu, nebo je potřeba zvýšit frekvenci přikrmování. Vhodné je dobré, čerstvé seno, letnina, kaštany a žaludy rozhozené na větší plochu. Dužnaté krmivo můžeme zvěři předkládat pouze v malých dávkách a při plusových teplotách. Předkládání pečiva je minulostí, lepek zvěři v žádném případě neprospívá. Jadrné krmivo raději zvěři nepředkládáme vůbec, nebo jen ve velmi malých dávkách. Zvěř ho v zimě stejně plně nevyužije, navíc jí zbytečně zakyseluje. Předkládání soli v zimním období vyvolává u zvěře pocit žízně, nutí ji hledat vodu v rostlinných pletivech, tím může způsobovat škodu okusem a ohryzem. Zaječí zvěři předkládáme seno, oves, velmi dobré jsou záhryzky – nařezané větve ovocnanů získané zimním prořezáváním. Do zásypů předkládáme pšenici smíchanou se zadinou. Plán lovu bychom měli mít splněný, v opačném případě nově můžeme do konce ledna lovit jelena evropského, daňka skvrnitého, jelena siku, muflona a s vyjímkou kamzíka horského neomezeně samice spárkaté zvěře do dvou let věku. Pokud tuto možnost využijeme, je nutné přesné posouzení zvěře, abychom neulovili samice, které jsou březí. Ohniska nákazy afrického moru se opět posunula k našim hranicím, proto je neomezený lov černé zvěře dnes povinností každého myslivce. Lov šelem, kun, lišky, patří mezi pěkné myslivecké zážitky. Zároveň bychom neměli opomíjet trvalé tlumení vran a strak. Myslivecký hospodář vede průběžně evidenci plomb a lístků o původu zvěře, evidenci vydaných povolenek (po společném lovu seznam střelců), evidenci ulovené zvěře. Podává státní správě myslivosti měsíční hlášení o plnění plánu lovu.
Myslivosti Zdar!
Autor: Ing. Václav Vomáčka