Kumulace funkcí HS + MS

Předseda mysliveckého spolku vykonává současně funkci místostarosty Honebního společenstva a honební starosta stejného HS je členem výboru MS. Je tato kumulace funkcí považována za střet zájmů? Mohou být zpochybněny smlouvy, které tito funkcionáři spolupodepsali? Kumulace funkcí stanovy MS ani provozní řád neřeší.

Kumulace funkce předsedy nebo jiného člena výboru mysliveckého spolku s funkcí honebního starosty či jiného člena honebního výboru se obecně nedoporučuje, nicméně to není zákonem výslovně zakázáno a myslivecký zákon střet zájmů vůbec neřeší, proto se taková kumulace funkcí za střet zájmů bez dalšího neoznačuje. Zákaz kumulace funkcí je možné upravit ve stanovách.
 
Vrchní soud v Olomouci v usnesení ze dne 15. 3. 2023, č. j. 8 Cmo 247/2022-280, potvrdil názor prvostupňového soudu, který „konstatoval, že je skutečně pravdou, že honební starosta je rovněž členem mysliveckého spolku, se kterým navrhoval uzavřít nájemní smlouvu. Nicméně taková situace je předpokládatelná, neboť personální propojení mezi členy honebního společenstva a členy mysliveckého spolku (včetně členství v orgánech těchto právnických osob) lze očekávat již jen z toho důvodu, že zákon (§ 32 odst. 6 ZM) – a je to rovněž podmínkou nájemní smlouvy a upraveno ve stanovách – stanovuje povinnost mysliveckému sdružení přijmout členy honebního společenstva za své členy (případně upřednostnit jejich přihlášky). Je tedy zcela přirozené, že jedna a táž osoba je jak členem honebního společenstva, tak členem mysliveckého spolku, pročež může působit i v jednotlivých orgánech. Honební starosta, pokud je rovněž členem mysliveckého spolku, je nepochybně při uzavírání smlouvy s tímto mysliveckým spolkem v potenciálním střetu zájmů. Takový potenciální střet zájmů by pak mohl být důvodem i pro vyslovení neplatnosti uzavřené smlouvy. Nicméně aby tento střet zájmů mohl být vyhodnocen jako skutečný, musely by být dány konkrétní okolnosti, které by na takový skutečný střet zájmů ukazovaly. A jen v takovém případě by bylo možno zkoumat, zda rozhodnutí, kterým byla schválena smlouva o nájmu honitby s mysliveckým spolkem, je neplatné (či vyslovit neplatnost samotné smlouvy).“ Vrchní soud v Olomouci tedy v obdobném případu potvrdil potenciální střet zájmů, avšak konstatoval, že aby se jednalo o skutečný střet zájmů, musí být podložen konkrétními okolnostmi v daném případě.
 
Podle § 437 občanského zákoníku totiž platí, že zastoupit jiného (tj. v takovém případě jednat za právnickou osobu) nemůže ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného.
 
Možnou cestou ke zpochybnění uzavřené smlouvy by mohlo být též ust. § 23 odst. 5 MyslZ, které upravuje povinnost honebního starosty vykonávat svou působnost s tzv. péčí řádného hospodáře. Honební starosta tak odpovídá honebnímu společenstvu za škodu, kterou způsobil porušením právních povinností při výkonu funkce. Pokud by tedy honební starosta např. uzavřel nájemní smlouvu za nepřiměřeně nízké nájemné nebo zcela nevýhodnou smlouvu poškozující právnickou osobu, lze vůči němu uplatnit nárok na náhradu újmy způsobenou postupem v rozporu s péčí řádného hospodáře.