Dovoluji si Vám zaslat příspěvek do právní poradny, týkající se rušení klidu v honitbách psy, koňmi apod. V čísle 2/2020 byl řešen příspěvek vnitřní organizace cvičení psa. K zaslání tohoto dotazu mne donutil článek v deníku Právo ze dne 21.2. o odlovu psa. Mám za to, že střílející myslivec byl v právu. Z těchto důvodu mám několik dotazů a námětů.
1) Může se psem, který je domácí zvíře, jeho majitel navštěvovat honební pozemky za účelem venčení psa na volno či s vodítkem?
2) Může se pes vodit po polních a lesních cestách, které nejsou I., II. nebo III. třídy a jsou honebními pozemky, které jsou placeny nájmem?
3) Může držitel vodit psa uvnitř obce mimo cvičiště apod.?
4) Jezdci na jezdeckých koních se prohánějí po všech možných cestách a stezkách porostů. Úspěšně berou poplatky za půjčení koně zákazníkovi. Nikoho se neptají.
K těmto otázkám bychom potřebovali radu o možném zákonném postupu, jak myslivecké stráže, tak řadového myslivce nebo hospodáře. Rovněž vliv obecního úřadu, policie apod. Neviděl jsem nikoho v televizi, kdo by řekl, že pes má úraz proto, že tam neměl co dělat. A vinu nese vůdce psa.
Ust. § 10 odst. 1 ZoM zakazuje volné pobíhání domácích zvířat v honitbě mimo vliv svého majitele nebo vedoucího. Tento zákaz se vztahuje na prostor celé honitby, tedy i polní a lesní (veřejné) cesty, které jsou součástí honebních pozemků. Za porušení tohoto ustanovení pak fyzické osobě hrozí pokuta do výše 30 000 Kč, a to na základě § 63 odst. 3 písm. b) ZoM. Procházení přes tyto pozemky je obecně možné, zvíře však nesmí volně pobíhat, tedy být bez vodítka.
Ohledně jiných komunikací a cest, které protínají honební pozemky se použije ustanovení zákona o silničním provozu (dále SZ). Konkrétně pak § 60 odst. 11 SZ stanoví: „Vlastník nebo držitel domácích zvířat je povinen zabránit pobíhání těchto zvířat po pozemní komunikaci“. Opět je tedy možný pohyb na vodítku či jinak, kdy vlastník zabrání zvířeti volný pohyb na pozemní komunikaci. Výše uvedené však stále neopravňuje mysliveckou stráž k usmrcení takového volně pobíhajícího domácího zvířete. Pro takové musí být splněny podmínky v § 14 odst. 1 písm. e) ZoM. Tyto podmínky však nejsou splněny v momentě, kdy se vlastník dopouští výše uvedeného přestupku. V takovém případě totiž stále má na zvíře vliv. Přestupky pak projednává OSSM dle § 64a ZoM.
Ohledně obecného vodění psa lze využít výše zmíněné ustanovení SZ, tedy je možné, pokud je zabráněno pobíhání na pozemní komunikaci. Dále je potřeba zkoumat obecně závazné vyhlášky daných obcí, které často volný pohyb psů na svém území regulují. K tomu také doplním, že kůň je z hlediska zákona stejně jako pes domácím zvířetem. Z toho důvodu se na něj také použije ustanovení § 10 odst. 1 ZoM. Ve Vámi zmíněném případě jsou však koně osedláni, popřípadě jinak pod dohledem vlastníka či vedoucího, proto dle mého názoru přestupek pro volné pohybovaní nepřipadá v úvahu. Lesní zákon pak upravuje zákaz vjíždění do lesa na koni v § 20 odst. 1 písm. j) a stanovuje výjimku v § 20 odst. 7 LZ. Jízda na koni je tedy prakticky bez omezení na lesních cestách a pěšinách, byť v rámci honitby. Na ostatních pozemcích, resp. v jiné krajině, je možné se na koních pohybovat takovým způsobem, aby nevznikala vlastníku škoda, popřípadě s jeho souhlasem.
Ohledně dalšího postupu… Z pozice myslivce, či myslivecké stráže bych postupoval vůči vlastníku volně pohybujícího zvířete domluvou. Tedy nejprve upozornit na možné následky spojené s volném pobíhání domácího zvířete v honitbě. V případě opakujícího se porušení bych z pozice myslivecké stráže využil § 14 odst. 1 písm. c) ZoM, a tedy zadržel osobu přistiženou při činnosti zákonem zakázané. V takovém případě je povinnost neprodleně takovou situaci hlásit Policii ČR. Určitě bych nepřistupoval k usmrcení zvířete, pokud to není opravdu nezbytné.