Právní poradna

Povinnost pojištění všech členů MS u jedné pojišťovny

Dotaz č.: 2017036

Otázka:

Členská schůze většinově rozhodla, že všichni členové spolku budou pojištění, a to u konkrétní pojišťovny. Hlavním důvodem bylo pojištění honců a psů na společných lovech. Musí všichni členové MS respektovat schválené usnesení členské schůze? Může nerespektování tohoto usnesení vést až k vyloučení z MS?

Tazatel:

Odpověď:

Ve Vašem případě je stěžejní problematikou otázka, zda (samotná) členská schůze může svým usnesením založit, změnit či zrušit práva nebo povinnosti členům spolku. Odpověď na tuto otázku nemusí být úplně jednoznačná. Vždy totiž záleží na znění stanov daného spolku. Problematice utváření práv a povinností členů spolku jsem se v poradně již několikrát zabýval, a proto v podrobnostech odkazuji na minulé příspěvky.
Základní úprava vychází z ust. § 218 písm. c) občanského zákoníku, v němž je uvedeno, že: „stanovy obsahují alespoň – práva a povinnosti členů vůči spolku, popřípadě určení způsobu, jak jim budou práva a povinnosti vznikat
Obecně tak platí, že práva a povinnosti členů spolku mají být stanovena v základním dokumentu spolku, tj. ve spolkových stanovách. Taková úprava plyne z věty prvé § 218 písm. c) o. z. Lze proto dovodit, že práva a povinnosti členů spolku musí být obsažena ve stanovách, nikoli v jiném dokumentu např. v provozním řádě. To tedy znamená, že práva a povinnosti členů spolku nemohou být založena ani (samostatným) usnesením členské schůze, ledaže by toto usnesení výslovně měnilo stanovy, do nichž by novou povinnost zanesl. Tímto procesem se realizuje základní zásada spolkového práva, a to rovnost členů a transparentnost poměrů ve spolku.
Pokud se však podíváme do druhé věty zmíněného ustanovení, pak tato věta zní: „popřípadě určení způsobu, jak jim budou práva a povinnosti vznikat“. Zde zákonodárce dává možnost, aby spolkové stanovy určovaly jen způsob, jakým budou práva a povinnosti členů vznikat. Lze tak připustit ustanovení stanov, které zmocní členskou schůzi, aby v určitých ohledech rozhodovala o právech a povinnostech, resp. s nimi disponovala (založení, změna či zánik práv). Takové zmocnění však musí být předem obsaženo ve stanovách. Jinými slovy, stanovy v takovém případě nemusí obsahovat výčet práv a povinností člena spolku, postačí, že určují pouze způsob, jakým tato práva a povinnosti vznikají.
Můžeme tedy uzavřít, že práva a povinnosti členů spolku mohou být určena dvojím způsobem. Buď jsou (na základě věty první § 218 písm. c) o. z.) vyjmenována pouze ve stanovách spolku a za takové situace nelze práva či povinnosti zakládat, měnit či rušit jiným způsobem, než změnou stanov spolku. V takovém případě samotné usnesení členské schůze, které ukládá členům spolku povinnost pojistit se, členy spolku nezavazuje a jediným způsobem, jak uložit povinnost členům spolku je pouze v případě, že členská schůze svým usnesením výslovně změní stanovy spolku. Takový proces obnáší samozřejmě povinnost statutárního orgánu vypracovat stanvy v novém znění a jejich zanesení do sbírky listin spolkového rejstříku.
Pokud však stanovy spolku využijí možnosti dle věty druhé § 218 písm. c) o. z., tj. stanovy neobsahují výčet práv a povinností členů spolku, ale pouze určují způsob, jakým tato práva a povinnosti vznikají, např. na základě rozhodnutí členské schůze, pak v takovém případě je rozhodnutí členské schůze závazné a členové spolku musí usnesení dodržet.
Co se týká následků pro členy spolku při porušení usnesení, může nastat opět několik situací. Pokud usnesení členské schůze zakotví povinnost, ale stanovy nezmocňují členskou schůzi k takovému nakládání s právy a povinnostmi (tj. realizuje se věta první § 218 písm. c) o. z.), pak je rozhodnutí členské schůze nicotné dle § 245 o. z., věta poslední, neboť členská schůze rozhoduje v záležitosti, v níž nemá působnost. Takové rozhodnutí pak členy samozřejmě nezavazuje.
Dále může nastat situace, kdy členská schůze má působnost rozhodovat o právech a povinnostech členů spolku a stanovy zároveň normují, že při nesplnění této povinnosti může být člen spolku pro porušení usnesení členské schůze vyloučen. V takovém případě může mít porušení povinnosti za důsledek vyloučení člena ze spolku.
Třetí variantou je situace, kdy členská schůze sic má působnost rozhodovat o právech a povinnostech, avšak stanovy neříkají nic o tom, jaký je následek porušení usnesení členské schůze, tj. nesplnění přikázané povinnosti. V takovém případě lze podpůrně využít § 239 odst. 1 o. z., v němž se říká, že pokud člen spolku závažně poruší povinnost vyplývající mu z členství a za podmínky, že porušení povinnosti v přiměřené lhůtě nenapraví, a to ani na výzvu spolku (např. dodatečně neuzavře pojistnou smlouvu), může být pro takové porušení vyloučen. Vyloučení člena v takovém případě je trochu složitější, neboť musí být splněno několik podmínek. Prvně se musí jednat o závažné porušení povinnosti. Vzhledem k účelu pojištění při lovu lze uzavřít, že takové porušení povinnosti je závažné, a to s ohledem na fakt, že pojištění má krýt případnou odpovědnost člena spolku. Dále musí být přímo člen spolkem vyzván, aby porušení napravil a k tomu mu musí být poskytnuta přiměřená lhůta. Zákon neříká, v jaké formě musí být člen spolku vyzván, doporučuji tedy písemnou formu - doporučeně, a to z procesní opatrnosti s ohledem na možnou budoucí povinnost takovou výzvu prokázat. Pokud ani na takovou výzvu nápravu člen nezjedná, pak může být členskou schůzí vyloučen. Vyloučený člen se může bránit proti vyloučení postupem podle § 241 či § 242 o. z., tj. podat návrh na přezkum rozhodčí komisi spolku (v případě, že jí spolek ustanovil) nebo podat návrh na soudní přezkum a vyslovení neplatnosti usnesení o vyloučení. Závěrem lze jen dodat, že výzvy k nápravě není třeba v situaci, kdy porušení povinnosti nelze napravit, nebo porušení povinnosti spolku již způsobilo zvlášť závažnou újmu.
 
vychází v 6:40 a zapadá v 19:29 vychází v 9:35 a zapadá v 0:50 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...