vychází v 4:58 a zapadá v 20:58
vychází v 11:20 a zapadá v 1:49
 
Archiv právní poradny JUDr. Čechury

Práva a povinnosti člena spolku

Dotaz č.: 2017001

Otázka:

Při projednání porušení provozního řádu dospěl výbor spolku k závěru, že není důvod udělit členovi spolku výtku. Stímto rozhodnutím jiný člen spolku nesouhlasil a na členské schůzi navrhl hlasování pro udělení výtky. Členská schůze rozhodla o udělení výtky. Postupovala členská schůze v souladu se zákonem? Jaké jsou možnosti odvolání?

Tazatel:

Odpověď:

PRÁVNÍ ROZBOR
 
Práva a povinnosti člena spolku se řídí zejm. stanovami spolku, jakožto základního dokumentu fungování této korporace. V NOZ je patrná velká smluvní volnost pro členy spolku upravit si vzájemná práva a povinnosti odchylně od zákona. Je tedy v zásadě dovoleno, aby samotné stanovy odkázaly i na další „vnitřní předpis“, který bude konkretizovat jednotlivá práva a povinnosti svým členům. Z Vašeho zadání plyne, že tímto vnitřním předpisem je v případě konkrétního spolku tzv. provozní řád. Jako člen spolku tak máte povinnost se řídit ustanoveními stanov, ustanoveními provozního řádu, a zároveň v situacích těmito předpisy neupravenými se práva a povinnosti řídí podpůrně občanským zákoníkem. Zde je třeba jen doplnit, že dle § 18 odst. 2 stanov Vašeho spolku (dále jen „Stanovy“) se k ustanovením provozního řádu, která jsou v rozporu se Stanovami nepřihlíží. V případě jejich střetu tak mají Stanovy přednost před zněním provozního řádu.
  
Ustanovení § 16 Stanov upravuje povinnosti členů Vašeho spolku. Zde je konkretizováno, že člen spolku má povinnosti plynoucí ze zákona, stanov, provozního řádu a rozhodnutí orgánu spolku.
 
Samotný provozní řád je obecně upraven v § 18 Stanov. Zde je stanoveno, že se jedná o vnitřní předpis spolku, který mj. blíže specifikuje práva a povinnosti členů spolku. Vzhledem k tomu, že vnitřní předpisy se, na rozdíl od stanov, nezveřejňují ve sbírce listin spolkového rejstříku, a provozní řád Vámi ani nebyl zaslán do redakce, pak jsme neměli k němu přístup a vycházíme pouze ze znění Stanov. Přesto však lze vycházet z následujících skutečností.
Podle ust. § 19 Stanov členovi, který porušil svoji povinnost z členství (pozn. Stanovy zde nehovoří o povinnostech plynoucích pouze ze stanov, ale obecně o všech povinnostech plynoucích z členství, tj. i povinnosti plynoucí z provozního řádu), může výbor uložit jako jedno z opatření napomenutí (výtku). Zde je důležité upozornit na několik skutečností. Předně je dané ustanovení ve Stanovách formulováno jako možnost, nikoli povinnost výboru tak učinit. Toto je taktéž doplněno ust. § 19 odst. 2, které hovoří, že opatření lze uložit v závislosti na závažnosti a četnosti porušení. Jinými slovy – výbor není povinen při každém porušení automaticky udělit opatření členovi spolku. Je to čistě oprávnění výboru a je jen na něm, zda k takovému jednání přistoupí. Pokud se však rozhodne opatření udělit, je ve smyslu § 19 odst. 2 povinen poměřovat závažnost a četnost porušení.
 
Podle ust. § 19 odst. 3 Stanov je členská schůze oprávněna „zrušit rozhodnutí o uložení opatření“. Uvedená citace je pro řešený případ velmi důležité a neboť z ní lze dovodit několik podstatných závěrů:

Členská schůze je dle Stanov oprávněna pouze ke zrušení rozhodnutí, jímž bylo uloženo členovi spolku opatření à samotná členská schůze tak není (bez dalšího) oprávněna nahrazovat činnost výboru a rozhodovat o udělení opatření. V tomto směru si nicméně takovou působnost může tzv. atrahovat (§ 25 odst. 4 Stanov). Pro atrahování je však třeba rozhodnutí členské schůze, ve kterém se atrahování výslovně vyjadřuje. Pokud takové rozhodnutí nebylo učiněno, platí, že členská schůze není oprávněna zasahovat do působnosti výboru. Z vašich informací nevyplývá, že by členská schůze o atrahování působnosti rozhodla. 
  1. Členská schůze je oprávněn pouze zrušit takový rozhodnutí, jimiž bylo opatření uděleno. Ve Vašem konkrétním případě však výbor nerozhodl o uložení opatření, naopak rozhodl o tom, že se opatření (výtka) nebude ukládat.
 
Na základě těchto skutečností se lze domnívat, že rozhodnutí členské schůze bylo učiněno v rozporu se stanovami spolku, a tudíž se jedná o neplatné rozhodnutí ve smyslu ust. § 258 o. z. V takovém případě máte právo se domáhat u příslušného soudu prohlášení takového rozhodnutí za neplatné, pokud se nelze neplatnosti dovolat u orgánů spolku. V tomto ohledu tak lze doporučit na nejbližší členské schůzi projednání této záležitosti a členy schůze upozornit na neplatné rozhodnutí a následně vyvolat hlasování o zrušení rozhodnutí, jímž Vám byla neoprávněně udělena výtka – resp. byla udělena způsobem porušujícím stanovy a orgánem spolku, který k tomu nebyl oprávněn. Tohoto práva je třeba se dovolat do tří měsíců ode dne, kdy jste se o rozhodnutí (členské schůze) dozvěděl (viz ust. § 259 o. z.).
 
Závěrem je třeba upozornit na ust. § 260 o. z., které říká, že soud dané rozhodnutí neprohlásí za neplatné, pokud napadené rozhodnutí nemělo závažné právní následky. Jedná se o nejednoznačné ustanovení, nelze s jistotou předjímat rozhodnutí soudu, zda dané porušení stanov bude považovat za takové, které má závažné právní následky. V případě, že Vám daným rozhodnutím nevznikla žádná škoda, nebyl jste vyloučen ze spolku, nebo Vám nebyla jinak zkrácena členská práva, pak se lze domnívat, že sice bylo učiněno neplatné rozhodnutí členské schůze, kterým bylo zasaženo do Vašich členských práv, avšak zasažení nemá takovou intenzitu, aby naplňovalo podmínku závažných právních následků. Z tohoto důvodu by daný soud nemusel podané žalobě vyhovět.
 
Shrnutí právního rozboru: 
 Není pravdou, že by v řešeném případě rozhodnutím o neudělení výtky výbor porušil ustanovení zákona či stanov. Výbor má dle Stanov možnost (nikoli povinnost) za porušení povinností členovi spolku udělit některé z předvídaných opatření. 
  1. Pokud členská schůze rozhodovala o udělení opatření členovi spolku za porušení povinnosti, bez toho, aniž by zároveň výslovně rozhodla o atrahování si takové působnosti, pak se jedná o neplatné rozhodnutí členské schůze. Členská schůze je totiž dle Stanov oprávněna rozhodovat pouze o zrušení rozhodnutí o udělení opatření. V daném případě však čl. schůze nerozhodovala o zrušení rozhodnutí o udělení opatření, neboť výbor nerozhodl o udělení opatření (naopak rozhodl o neudělení opatření) – nebylo tak možné rozhodovat o zrušení rozh. o udělení opatření, když toto neexistuje, a
  2. členská schůze v konkrétním případě ani nerozhodla o zrušení rozhodnutí, když naopak rozhodovala o samotném udělení postihu členovi spolku.
 Člen spolku má zásadně právo se dovolávat neplatnosti rozhodnutí pro rozpor se zákonem či stanovami. Jeho žalobě soud nevyhoví, pokud by neplatné rozhodnutí nemělo závažné právní následky a pokud by bylo v zájmu spolku takové rozhodnutí nevyslovit. 
 
S účinností nového občanského zákoníku dnem 1. 1. 2014 byl zároveň zrušen zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, dle kterého byla zakládána občanská sdružení. Nedošlo však k právnímu vakuu. Podle přechodných ustanovení § 3045 o. z. se občanská sdružení považují (bez dalšího) za spolky dle § 214 a násl. o. z. Tímto došlo k automatické transformaci  občanských sdružení na spolky.
 
V souvislostí s uvedenou přeměnou vyvstaly pro spolky určité povinnosti.

 Dle § 3042 o. z. do 1. 1. 2016 přizpůsobit název ustanovením NOZ. V případě spolků, se tak jedná o název, který musí obsahovat „spolek“ či „zapsaný spolek“ nebo jen zkratku “z. s.“.[1] 
Ust. § 3042 o. z. obsahuje výjimku, kdy právnická osoba (tedy i spolek) nemusí uvedenou povinnost splnit. Taková situace může nastat v případě, že pro to jsou důležité důvody – dlouhodobé užívání a název je pro právnickou osobu tak příznačný, že zaměnitelnost a klamavost nelze rozumně předpokládat. Výjimka svým účelem dopadá do sféry, kde by taková změna způsobila silné negativní hospodářské důsledky. Lze uzavřít, že v případě spolků taková situace bude velmi raritní.
 
V praxi se provedení změny názvu uskutečňuje následovně. Název spolku je podstatnou náležitostí stanov. Ke změně je tedy zapotřebí změnit stanovy spolku. Poté, co příslušný orgán https://or.justice.cz/ias/ui/podani)
 
Dle § 3041 o. z. do 1. 1. 2017 přizpůsobit stanovy právní úpravě. S transformací došlo taktéž k organizační změně, kdy se spolky nově zapisují do tzv. spolkového rejstříku, který vede příslušný krajský soud. Procesní právní úprava je obsažena v ZVŘ, přesněji v ust. § 26 a násl., nicméně je třeba brát zřetel i na obecná ustanovení v ZVŘ obsažená, která upravují generálně všechny příslušné rejstříky (např. princip formální publicity dle ust. § 3 ZVŘ, apod.). 
Je důležité si uvědomit, jak funguje systematika ustanovení NOZ. Na spolky se totiž nejenže aplikují (speciální) ustanovení, upravující přímo spolky samotné, nicméně s ohledem na skutečnost, že spolek je druh právnické osoby, pak se na spolky podpůrně aplikují taktéž (obecná) ust. právnických osob, tj. § 118 a násl. o. z. V ust. § 172 odst. 1 o. z. lze zrušit právnickou osobu (kromě jiných důvodů) také, pokud tak stanoví zákon [viz § 172 odst. 1 písm. d) o. z.]. V tomto případě tak zákon stanoví v § 3041 odst. 2 o. z. (poslední věta) a shodně § 122 ZVŘ. Pokud tedy spolek (dobrovolně) nesplní v řádném termínu do 1. 1. 2017 povinnost přizpůsobit své stanovy právní úpravě, pak příslušný rejstříkoví soud při své kontrolní činnosti, pakliže zjistí, že spolek nesplnil předepsanou povinnost, vyzve spolek, aby svou povinnost splnil. Ve výzvě je zároveň stanovená lhůta pro splnění povinnosti. Pokud nastala situace, že jste obdrželi výzvu a Vaše stanovy nejsou stále v souladu s NOZ a je zřejmé, že určenou lhůtu nestihnete, pak je třeba neprodleně požádat o prodloužení lhůty. Je běžné, že rejstříkový soud žádosti vyhoví a poskytne přiměřené prodloužení lhůty. Prodloužení lhůty je třeba náležitě zdůvodnit. Na prodloužení lhůty není právní nárok a je tak zcela na úvaze orgánu veřejné moci, zda ji poskytne.
 
Můžeme tedy uklidnit, že datem 1. 1. 2017 nedochází k automatickému zániku všech právnických osob, které neslnily povinnost přizpůsobit stanovy NOZ. Cesta ke zrušení právnické osoby není procesně jednoduchá a řízení určitou dobu trvá. Spolek tak má stále poměrně dostatek času ke splnění svých povinností. Je však třeba říct, že zákonem poskytnutá lhůta 3 roky je zcela dostatečná, proto pokud stále 1. 1. 2017 není povinnost splněna, je třeba jednat rychle.
 
Dalším důsledkem, který může hrozit pokud bude spolek ignorovat výzvu soudu je, že dle § 104 ZVŘ může předseda senátu uložit právnické osobě pořádkovou pokutu až do výše 100 000 Kč.
 
Závěr:
Pokud spolek ještě dnem 1. 1. 2017 nesplnil povinnost přizpůsobit stanovy NOZ, neznamená to, že tímto dnem se automatiky zrušuje. Rejstříkový soud před samotným zrušením nejprve spolek vyzve k nápravě a poskytne mu k tomu lhůtu. Až po marném uplynutí této lhůty bude spolek zrušen (nařízena likvidace spolku). Spolek tak má i po 1. 1. 2017 stále čas dát veškeré nezbytné záležitosti do pořádku. Nedoporučujeme však již otálet.
 
 
                                   
 


[1] Srov. § 216 o. z.
Zpracování dat...