Právní poradna

Vydržení pozemku pod loveckou chatou

Dotaz č.: 2017022

Otázka:

Myslivecký spolek od roku 1990 provozuje svou činnost v rámci budovy, která spolu s pozemkem patřila LČR. Následně byl pozemek vydán v rámci restituce třetí osobě. Samotnou budovu, stále ve vlastnictví LČR, myslivecký spolek od něho odkoupil. Nastala tak situace, že samotná budova je ve vlastnictví mysliveckého spolku, ale pozemek, na němž stavba stojí, je ve vlastnictví jiné osoby. Myslivecký spolek zahájil jednání o odkoupení pozemku s restituentem. Jednání však nejsou dosud úspěšná a restituent nechce pozemek prodat. Vzhledem k tomu, že spolek užívá stavbu a pozemek pod ní téměř 20 let a vzhledem k tomu, že vlastník pozemku od r. 2006 nevznesl požadavek, abychom pozemek vyklidili nebo odkoupili, lze v takovém případě užít ustanovení o vydržení pozemku?

Tazatel:

Odpověď:

 
Problematiku vydržení upravují ustanovení § 1089 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). S problematikou vydržení velmi úzce souvisí tzv. držba. Tu upravuje občanský zákoník v ustanovení § 987 a násl. Dle § 987 o. z. je držitelem ten, kdo vykonává právo pro sebe, přičemž následně dle § 989 odst. 1 o. z. vlastnické právo drží ten, kdo se věci ujal, aby ji měl jako vlastník. Jen na okraj upozorňujeme, že terminologicky nelze vydržet věc, ale vlastnické právo k věci.
Podle ust. § 1089 odst. 1 o. z. je k vydržení vlastnického práva nezbytné, aby byla držba poctivá a zároveň podle ust. § 1090 odst. 1 o. z., aby byla držba pravá a zakládala se na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva. K těmto podmínkám zároveň přistupuje nezbytnost držet právo po určitou dobu. V případě nemovitých věcí se jedná obecně o dobu 10 let podle ust. § 1091 odst. 2.
Jinými slovy tedy, aby bylo možné vydržet vlastnické právo k pozemku (nemovité věci) pod stavbou, je nezbytné, aby vlastník budovy měl k pozemku držbu a tato držba musí být poctivá, řádná a pravá.
Samotná držba se skládá ze dvou základních prvků, vyplývajících z ust. § 989 odst. 1 o. z., který říká, že „Vlastnické právo drží ten, kdo se věci ujal, aby ji měl jako vlastník.“ Z toho lze dovodit, že abychom vůbec mohli mluvit o nějaké držbě, je zapotřebí, aby se 1) držitel věci ujal – tj. aby disponoval s danou věcí = měl ji ve své faktické moci (tzv. corpus possesionis) a 2) aby se věci ujal jako vlastník – tzn. že dané právo vykonává jako by mu věc patřila, chová se jako vlastník = na základě legitimního přesvědčení se v dobré víře domnívá, že je vlastníkem věci (tzv. animus possidendi).
Ve vašem případě není třeba se dále zabývat, zda je držba řádná, poctivá a pravá (srov. § 991, § 992 a § 993 o. z.), neboť je zjevné, že nesplňujete základní předpoklady pro to, aby se vůbec mohlo mluvit o držbě. V řešeném případě totiž víte, že pozemek pod budovou není ve vašem vlastnictví, a proto není splněna podmínka animus possidendi. Nemáte-li k pozemku držbu, poté ani není přípustné jeho vydržení, neboť jak již bylo výše uvedeno, vydržet vlastnické právo k věci lze jen za podmínky, že osoba vůbec měla držbu vlastnického práva.
V tomto ohledu tak nelze ve vašem případě použít ustanovení o vydržení vlastnického práva k nemovité věci.
Přestože nemůžete vlastnické právo vydržet, občanský zákoník pamatuje na situace, kdy je vlastník pozemku odlišný od vlastníka stavby, která stojí na tomto pozemku. Občanský zákoník ve svém ust. § 3056 odst. 1 zřizuje vzájemné předkupní právo těmto vlastníkům. Jako vlastníci stavby na cizím pozemku tak máte předkupní právo vůči vlastníkovi pozemku pod vaší stavbou. Stejně tak má vlastník pozemku předkupní právo k Vaší stavbě.
 
vychází v 6:40 a zapadá v 19:29 vychází v 9:35 a zapadá v 0:50 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...