jednání spolku v končící covidové době
Dotaz č.: 2021001
Otázka:
Náš myslivecký spolek je poněkud atypický. Členská základna čítá pouze 7 členů a jejich věková struktura dosahuje v průměru takřka 70 let. Máme tříčlenný volený výbor, kde předseda zastával i funkci myslivecké stráže. Myslivecký hospodář je členem výboru. Třetí člen výboru je finanční hospodář. Máme tříčlennou kontrolní komisi a zbývající sedmý člen je druhou mysliveckou stráží, to znamená, že všichni naši stávající členové jsou zároveň pověřeni i funkcí.
V současné době náš stávající předseda mysliveckého spolku ze zdravotních důvodů složil svou funkci včetně výkonu myslivecké stráže. Prozatím nemáme adekvátní náhradu. Nemůžeme svolat členskou schůzi, a to z důvodu covidové pandemie a započít tak projednávání nutných otázek rozhodných pro chod spolku. Není nám znám termín, do kdy musíme sjednat nápravu. Oba zvolení členové výboru, kteří ve funkci zůstávají, mají plnou zastupitelnost předsedy. Chceme zabezpečit další hladký chod spolku, a to i s ohledem na delší časové období. Četl jsem ve vašem právním rozboru, že myslivecký hospodář může zastávat i funkci místopředsedy spolku. Může být také zvolen i jako jeho předseda? Další možností by mohla být změna našich stanov, hlavně ve věci vypuštění kontrolní komise. Kdo by v tomto případě však převzal povinnosti spjaté s touto agendou? Je v souladu s právními předpisy možnost přijetí nového dalšího člena, ovšem za podmiňované podmínky přijetí funkce ve spolku?
Zrušení spolku nebo jeho sloučení s některým ze sousedních spolků se nám zdá příliš právně náročné a ne zcela se v těchto otázkách dokážeme adekvátně orientovat (hranice honitby, smlouvy o pronájmu, finanční záležitosti). Téměř všichni jsme v naší honitbě prožili půlstoletí svého mysliveckého života a velice neradi bychom tu naší „rodnou hroudu“ opustili, ale čas a zdravotní stav má svá pravidla. Závěrem všechno výše uvedené shrnu v otázku, jakým nejvhodnějším způsobem prosadit legislativní podmínky spolku tak, aby mohl fungovat, a to i v dalším časovém horizontu.
Víme, že právní poradna pro myslivecké spolky vám jistě zabírá spoustu času, ale vy jste osoba, která nám může výrazně a účelně pomoci.
Tazatel:
Odpověď:
v současné době je již delší dobu možné, aby se jednání orgánů právnických osob konaly. Nemusíte mít tedy obavy z případného porušení proti epidemiologických opatření při konání členské schůze, popřípadě výboru.
Ohledně kumulace funkcí hospodáře a předsedy musíme vycházet z konkrétního znění vašich stanov, které nemám k dispozici. Lze však předpokládat, že stanovy žádné omezení v tomto směru obsahovat nebudou, a tak by neměl být právní problém v případě, kdy by funkci předsedy spolku vykonávala stejná osoba, která vykonává funkci mysliveckého hospodáře.
Kontrolní komise není obligatorním orgánem spolku. Její existence musí být založena stanovami. Pokud by došlo ke změně stanov a kontrolní komise by byla vypuštěna, pak by spolek mohl řádně fungovat i nadále. Je však nutné počítat se zásadní úpravou stanov, popřípadě též provozního řádu (jako jiného vnitřního předpisu). Možné je i řešení, kdy se ve stanovách podmíní vznik kontrolní komise určitým počtem členů. Například pokud bude mít spolek alespoň 10 členů, pak musí zřídit kontrolní komisi. Naopak pokud počet členů spolku klesne na devět a méně, pak kontrolní komise zaniká a její pravomoci může převzít členská schůze nebo výbor.
U povinnosti člena být členem voleného orgánu je nutné zmínit, že spolky jsou soukromoprávními právnickými osoba, což znamená, že jejich úprava je velmi benevolentní. Jelikož tedy zákon nezakazuje, aby si tak spolek upravil, pak platí, že je možné stanovit povinnost být členem voleného orgánu spolku. Osobně však takové ustanovení považuji za nevhodné a do budoucna problematické. Může se stát, že v brzké době bude mít o vstup více členů a vy je nebudete moci přijmout, protože nebudete mít volná místa ve volených orgánech.