Právní poradna je určena pro zodpovídání právních dotazů týkajících se myslivců a výkonu práva myslivosti a je poskytována jako bezplatná služba pouze pro předplatitele časopisu Myslivost.
Dotazy, které zodpovídal v minulosti JUDr. Ing. Vladimír Čechura najdete k náhledu v archívu poradny.
Od roku 2017 nově zodpovídá na dotazy JUDr. Ing. et Ing.
Roman ONDRÝSEK, MBA, Ph.D., advokát, lektor a zkušební komisař ČMMJ, který působí na katedře teorie práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Dotazy prosím zadávejte stručně a výstižně. Po obdržení dotazu redakce váš dotaz přeposílává JUDr. Ondrýskovi, po zpracování odpovědi bude text zaslán jak na adresu tazatele, tak případně uveřejněn veřejně v rubrice a nebo i na stránkách časopisu Myslivost.
Prosím respektujte, že nelze předem určovat jak rychle a do jakého datumu bude váš dotaz zpracován a kdy vám bude zaslána odpověď.
Odpovědi jsou pouze názorem zpracovatele, nelze je tedy považovat za adekvátní rozhodnutí soudu a ani za oficiální právní rozbor soudního znalce.
Předem odmítáme dotazy netýkající se myslivců a myslivosti, dotazy štvavé, útočné, neslušné či jinak nesplňující zásady slušného chování a myslivecké cti, etiky a morálky.
Dotaz č.2020009 [ zadáno 7.7.2020 ]
jsme myslivecký spolek zapsaný ve spolkovém rejstříku vedeném u Krajského soudu. Statutárnímu orgánu končí volební období. Prosím o sdělení, zda i v případě, že bude na další volební období potvrzen statutární orgán ve stejném složení a nedošlo k žádné jiné změně (stanovy apod.), je nutné nějaké oznámení rejstříkovému soudu.
Dotaz č.2020008 [ zadáno 6.7.2020 ]
od kterého dne, resp. od jakého data
se počítá ta lhůta 20 dní, když LČR vyčíslují škody zvěří na lesních porostech vždy za celý rok,
přesně od 1.7. do 30.6. příslušného roku. A také, zda jsou LČR povinny nově vysazené sazenice
stromků mechanicky, tj. oplocením před poškozením nebo zničením zvěří chránit a pokud to neudělají
škody nemohou v plném rozsahu požadovat.
Dotaz č.2020007 [ zadáno 26.6.2020 ]
Vztahuje se GDPR na vydávání seznamů členů HS s adresami a výměrami pozemků?
Má tedy povinnost HS tyto informace poskytnout?
Dotaz č.2020006 [ zadáno 26.6.2020 ]
Může předseda svévolně odebrat hospodáři plomby a sdělit mu, že si plomby bude vydávat sám. Při kontrole plomb státní správou nebyly u hospodáře shledány žádné nedostatky ani výtky.
Dotaz č.2020005 [ zadáno 26.6.2020 ]
Dobrý den, v našem spolku si předseda a finanční (pokladník) vytvořili černý fond - mohou tyto dvě funkce (osoby) vytvořit černý fond spolku? Tato informace o černém fondu byla sdělena na výborové schůzi, ostatní členové o tom neví. Veškeré informace a transakce se kolem tohoto fondu utajují a tají.
Dotaz č.2020004 [ zadáno 26.6.2020 ]
Jak se bránit, jsme uživatelem honitby proti zvůli LČR (držitel honitby) při vyčíslování škod způsobených zvěří na lesních porostech.
Už v loňském roce došlo z jejich strany k velkému nárůstu ve výši požadovaných škod, ale letos už jejich požadavky přesahují všechny meze. Proti loňsku chtějí troj. až čtyřnásobek toho co vloni. Přitom podle našeho názoru a zkušeností z honitby nedošlo k nárůstu počtu kusů spárkaté zvěře (u nás jen sika a srnčí) a tudíž ani nemohlo dojít k takovému zvýšení škod okusem, loupáním a vytloukáním.
Velmi těžko se jimi vykázané škody dají zkontrolovat a oni příliš vstřícnou součinnost neposkytují. Starší porosty jsou jednodušší, ale nově vysazené sazenice po intenzívní těžbě, které navíc nejsou ani oplocené se zkontrolovat fyzicky nedají. Tvrdí, že např. vysadili na ploše cca 200mx80m celkem 4500 sazenic a zvěří jich bylo zničeno 600 ks. To se skutečně zkontrolovat nedá.
Celá léta pravidelně plníme schválené plány chovu a lovu spárkaté zvěře, bezezbytku dodržujeme všechna ustanovení nájemní smlouvy, zatímco LČR nové sazenice nezaplotí, protože je to pro ně ekonomicky nevýhodné, jak nám bylo sděleno, nejvýše je namažou proti okusu a tím to pro ně končí.
Máme, prosím, nějaké zákonné nebo jiné legální možnosti, jak se bránit, když jsme v podstatě vždy postaveni před hotovou věc a nikdo z nich není ochoten o tom s námi vést věcnou debatu, aniž by nám nebylo naznačeno, že může být pro nás i hůř.
Dotaz č.2020003 [ zadáno 27.3.2020 ]
Dovoluji si Vám zaslat příspěvek do právní poradny, týkající se rušení klidu v honitbách psy, koňmi apod. V čísle 2/2020 byl řešen příspěvek vnitřní organizace cvičení psa. K zaslání tohoto dotazu mne donutil článek v deníku Právo ze dne 21.2. o odlovu psa. Mám za to, že střílející myslivec byl v právu. Z těchto důvodu mám několik dotazů a námětů.
1) Může se psem, který je domácí zvíře, jeho majitel navštěvovat honební pozemky za účelem venčení psa na volno či s vodítkem?
2) Může se pes vodit po polních a lesních cestách, které nejsou I., II. nebo III. třídy a jsou honebními pozemky, které jsou placeny nájmem?
3) Může držitel vodit psa uvnitř obce mimo cvičiště apod.?
4) Jezdci na jezdeckých koních se prohánějí po všech možných cestách a stezkách porostů. Úspěšně berou poplatky za půjčení koně zákazníkovi. Nikoho se neptají.
K těmto otázkám bychom potřebovali radu o možném zákonném postupu, jak myslivecké stráže, tak řadového myslivce nebo hospodáře. Rovněž vliv obecního úřadu, policie apod. Neviděl jsem nikoho v televizi, kdo by řekl, že pes má úraz proto, že tam neměl co dělat. A vinu nese vůdce psa.
Dotaz č.2020002 [ zadáno 27.3.2020 ]
Byl jsem ustanoven mysl. stráží pro honitbu, kterou má v nájmu jeden podnikatel-nemyslivec. Vždy koncem března svolá všechny dosavadní hosty-držitele povolenek k lovu (cca 30-40 hostů-myslivců) a vydává povolenky nové s platností od 1. dubna do konce března roku následujícího. Letos se kvůli koronaviru rozhodl schůzi nesvolat a povolenky nevydávat. Dotaz zní takto: Mohu jako mysl. stráž se pohybovat v honitbě bez platné povolenky a se zbraní, např. brokovnicí. Můj názor je ten, že ano, jelikož podle ustanoven § 14 odst. e, f, ZoM je mysl. stráž oprávněna střílet živočichy (zvěř), která není obhospodařována lovem. U nás je hojně rozšířen např. mýval a psík mývalovitý. Jde i o kontrolu osob, která se v honitbě pohybuje.
Dotaz č.2020001 [ zadáno 5.1.2020 ]
Na členské schůzi jsme volili nového člena. Je nás celkem 12 z toho dva jsou ve zkušební době bez hlasovacího práva. Na schůzi se dostavilo 10 členů dva s hlasovacím právem nepřišli. Výsledek hlasování 5 pro 3 se zdrželi 2 nehlasovali Ve stanovách máme: K usnesení o přijetí a vyloučení člena je třeba souhlasu poloviny všech členů spolku. Hospodář napadl výsledek 5 členů že je málo že nás je dvanáct, ale ti dva bez hlasovacího práva nemůžou hlasovat tudíž nemůžou dát souhlas. Z právního hlediska rozhoduje 10 nebo 12 členu.
Dotaz č.2019017 [ zadáno 11.11.2019 ]
Prosím o výklad lovu kachen na tahu a lovu černé zvěře při sklizni zemědělských plodin z hlediska legislativního a organizačního (individuální lov, společný lov).